Proč přesunout brněnské nádraží

Dnes si kladu za cíl předložit pádné argumenty pro změnu polohy brněnského hlavního nádraží a též rozcupovat protiargumenty odpůrců přesunu. Odpůrci sice tento plánovaný přesun nazývají odsun, aby hráli na nostalgické city konzervativních důchodců (ti si pod pojmem odsun vybaví leccos negativního), kteří ač vlakem nejezdí, jsou logicky jedněmi z hlavních zastánců nádraží v centru (protože tam za prvé přece bylo vždycky, a taky za druhé nikdy nebylo jinde). A navíc pokud chtějí aktivisté prokázat svůj ostrovtip, píší zásadně o ODSunu.

Někdy mám pocit, že nikdo z odpůrců přesunu v poslední době jejich milované nádraží v centru ani nenavštívil, natož aby ho pravidelně používal. Protože nevěřím, že se by se někomu líbilo toto:

• davy lidí ve stísněném prostoru (který nikdo nijak významně nerozšíří, i kdyby se rozkrájel – nádraží už ho využívá téměř celý)
• dlouhé vlaky, které se celé nevejdou k nástupišti (jednou jsem vystupoval z EC 173 do štěrku někde u výhybek)
• ve špičkách běžně dva vlaky na jedné koleji a davy zmatených lidí nevědí, kam mají nastoupit
• zakroucená nástupiště s maximální rychlostí někde mezi rychlejší chůzí a během
• pozdní přistavování výchozích vlaků (třeba 5 minut před odjezdem) z kapacitních důvodů (málo kolejí, není kam vlak dát), takže cestující se mačkají na nástupišti do poslední chvíle a pak soutěží v disciplíně rychlý nástup, což se stejně nestíhá a vlaky odjíždějí zpožděné
• příjezd / odjezd směrem na Přerov / Ostravu / Olomouc / Veselí nad Moravou / Uherské Hradiště je šíleně složitá operace, neboť jedna kolej vedoucí přes Chrlice bývá obsazena osobními vlaky (Brno – Křenovice, Brno – Vyškov), druhá vede oklikou k odbočce Táborská a na stále se zvyšující počet rychlíků a spěšných vlaků vedených do zmíněných destinací prostě nestačí a vlaky se zpožďují (zpravidla nejméně o 10 minut, nemusí-li couvat do Židenic, tam bývá rozumné minimum minut 15)
• nemožnost v blízkosti nádraží pořádně zaparkovat (ano, i přes snahy různých zelených má spousta lidí stále auto)

Ono se ani není čemu divit, jednou z hlavních osob angažujících se proti přesunu je Martin Ander, profesionální aktivista, člověk který je v podstatě proti čemukoliv, kandidát strany zelených mozků. V ČR je statisticky (a statistiku má Ander rád, dokonce ji svého času docela průměrně cvičil na VŠ) poměrně vysoké procento lidí zahleděných do minulosti, odmítajících cokoliv nového. No a přízeň těchto lidí přece nijak nesmrdí. Patrně nesmrdí ani peníze od provozovatelů četných barů, klubů a heren v okolí stávajícího nádraží, kteří (jak se řada lidí v mém okolí domnívá) za kampaní proti přesunu ve skutečnosti stojí – tím by se ledacos vysvětlilo.

Prvním argumentem aktivistů jsou samozřejmě peníze – prý je to zbytečné rozhazování. Ano, projekt by byl poměrně drahý, ale většina peněz by přitekla z EU (a byla by přesně cílena na tuto akci, takže bez přesunu bychom tyto peníze nedostali). No a také je vždycky levnější udělat něco hned pořádně, než nejprve zkusit rozsáhle modernizovat stávající nádraží a pak to někdy stejně pořádně udělat, protože prostě nebude zbytí. To by teprve bylo skutečné rozhazování…

Ander a spol. také zkoušejí argumentovat blízkostí MHD stávajícímu nádraží. Patrně si myslí, že lidé věří jeho teorii, že Brno má neuvěřitelné štěstí, když má nádraží shodou okolností blízko napevno umístěným zastávkám MHD. My ale víme, že MHD musela být k nádraží dovedena, a stejně tak bude dovedena i k nádraží novému.

Aktivisté se též domnívají, že je prostě super mít nádraží v centru, a že do centra přece většina lidí jezdí. Já si spíš myslím že většina lidí se rozprchne do všech koutů města a někteří to budou mít z nového nádraží MHD o 3 minuty déle, jiní zase o 3 minuty blíž. Navíc jižní centrum se nyní velmi bouřlivě rozvíjí (já to vím, pracuji tam) a z nového nádraží tam bude blíže. Představa typického člověka, který přijede do Brna a jde pěšky na Petrov, Špilberk a náměstí Svobody, je zcela mimo mísu. Pěšky chodí lidé tak možná do obchodů na Masarykově ulici a idea, že u nového nádraží obchody nebudou, je mimo mísu ještě o něco víc.

Zeleným mozkům je jedno, že v centru na nádraží není místo, oni ho tam prostě chtějí. Dokonce vypracovali studii, podle které by šlo k současnému nádraží přidat celé dvě (!) průjezdné koleje navíc. Sice si neumím představit kam, ale i kdyby – mnou vyjmenované problémy by to řešilo asi tak z 20 procent. A to se ještě nikdo nevěnoval té myšlence, jak by se toto maličké nádraží za provozu rekonstruovalo. Možná by to melouni udělali tak, že by prostě do Brna 2-3 roky nejezdily vlaky. Představa, že bych pár let přijížděl na staveniště, kde by provozních kolejí nebylo 6 jako nyní, ale třeba 3, je úděsná. O mnoho horší než teď by to sice nebylo, ale to jen proto, že ona hranice úděsnosti už se velmi přibližuje…

Bohužel se domnívám, že se přesun nakonec konat nebude, protože nostalgičnost průměrného českého člověka a jeho neochota ke změnám, spojená s aktivistickým výplachem mozků, bude mít úspěch. Brnu tak zůstane na dnešní dobu prostorově zcela nevyhovující nádraží v centru a stále více lidí bude radši jezdit auty. Toť konečný důsledek politiky strany tzv. zelených.

4. 11. 2006 10:52 Tweet

4 komentáře

Reagovat

Vaše jméno:
E-mail:
WWW:
Text:
Prosím vyplňte ‘jistoty’