Expert přes účtování tepla
Přiznám se, že jsem do včerejška netušil, že existuje „Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu“ poskytující experty na tuto problematiku (a bylo to tak lepší).
Proč vlastně musí stát centrálně stanovit, jak se bude platit za teplo a nemůže tak určit majitel domu / SVJ podle konkrétních místních podmínek?
I samotné nastavení státních podmínek mi připadá – jak jinak – dost hloupé:
„Systém má být spravedlivější než dosud. Ti, kdo hodně šetří, si připlatí nejvíce.“
Co je spravedlivého na tom, když si připlatím za něco, co nepotřebuji?
„Podle nových pravidel budete platit 80 procent průměrných nákladů.“
Socialismus v kostce: nevyužíváte-li službu, budete i tak platit 80 % jejich nákladů.
„Pokud dotyčný odjíždí na víkend, neměl by podle experta topení vypínat, ale regulovat teplotu na 17 až 19 stupňů.“
Tohle je divné – abych v našem bytě dosáhl teploty 17 °, musel bych v zimě docela dlouho větrat. Zatím se mi to ještě nikdy nepovedlo. Z toho usuzuji, že pan expert mluví o nějakých starých barabiznách, do kterých fouká. Pak ale nevím, proč na základě toho generuje pravidla paušálně pro všechny, navíc v době, kdy už i většina paneláků je zateplená.
„Vyhláška zamezí tomu, aby se zejména majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a neplatili za to.“
Skutečně je to jediná cesta, jak bez vlastního topení nezmrznout? Co třeba počet lidí v bytě, vaření, jiné elektrické spotřebiče, zateplení? Nemělo by něco být průkazné, než začnu po někom chtít to platit?
„Pokud jde o trh s byty v ČR, není ještě na standardní úrovni obvyklé v západní Evropě. Proto s jeho vlivem ani nová vyhláška nepočítá.“
Co je to za blábol? V čem není na té „úrovni západní Evropy“? Že lidé před pořízením bytu nepřemýšlejí, jaké budou náklady na topení? A tak to „narovnáme“ vyhláškou, aby o tom nepřemýšleli ani do budoucna? A ti, co nad tím přemýšleli, budou doplácet na ty druhé. Jako vždycky.
„Cílem evropské směrnice, podle které jsou české předpisy tvořeny, je snížení výroby energie.“
Čehož dosáhneme tak, že budeme pokutovat lidi s podprůměrnou spotřebou a naopak zvýhodníme ty průměrné a lehce nadprůměrné. Mně teda logicky vychází, že spotřeba spíš trochu poroste.
Celé je to již zaběhnuté schéma „moderního“ uvažování:
- média dodají experta,
- nikdo o něm sice doteď neslyšel, své teze nedokáže v diskusi obhájit a občas z něj padají neuvěřitelné kraviny, ale to je jedno,
- protože všichni budeme dělat to, co expert považuje za správné a prostě se nám to nařídí.
Jsem zvědavý, co bude příště. Koupil sis auto s nízkou spotřebou? Měl bys platit víc za benzin, jak k tomu přece přijdou ostatní? „Expert“, který to nějak okecá, se jistě najde.
Zbytečné podnikání
„Jestliže někdo může podnikat jen za předpokladu, že obchází daně, tak je něco systémově špatně. Takové podnikání je pro společnost naprosto zbytečné.“ (zdroj tahleta Babišova soudružka)
Vždycky jsem si myslel, že třeba zedník je užitečný tím, že vám postaví zeď. Pekař vám upeče kvalitní pečivo. Řezník prodá dobré maso. Ale ne, to jsou všechno jen takové zbytečné tanečky okolo. Užiteční jsou, až když odvedou patřičně vysoké daně, ze kterých něco zůstane za nehty přerozdělovačům oficiálně v podobě neustále bobtnajícího eráru, něco jim zůstane neoficiálně, něco se přiklepne jako dotace těm, co už jsou asi tisíckrát bohatší než ten zedník nebo jeho zákazník, za něco se nakoupí zbytečnosti a nemálo zbyde i na šikanu poddaných.
Co se vyprodukovalo mimo daně, je lhostejné. Pekař může klidně péct polystyrenové střevní vycpávky, řezník může prodávat blátivá smrdutá kuřata.
Dojiči socialismu se už asi definitivně zbláznili, pokud otevřeně vydávají svůj prospěch za prospěch společnosti.
Ale je třeba si zvykat, tohle si holt lid zvolil, když mu začali vadit příležitostní a relativně neškodní zloději, které si zvolil předtím. Teď máme čistokrevné „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ a pár podporovaných a se státem provázaných korporací, strejda Mussolini by měl radost. Určitě už bude líp.
Je naprosto děsivé, že podobné názory jsou vykřikovány politiky a jejich nohsledy a ne pouze za zdmi psychiatrických léčeben.
Hrůza, možná se nebude začleňovat
Hrozí, že úředníci z agentury pro sociální začleňování budou stávkovat. Byla by to tragédie, protože by mezitím nezačleňovali a na ulici by se tak začala objevovat nezačleněná individua – tak jako před rokem 2008, než agentura vznikla. (Pak už začala blahodárně působit, všechny začlenila a od té doby už byla jen samá pozitiva a sociální jistoty.)
Problém je prý v tom, že se provoz agentury „politizuje“. Fascinuje mě, kolik příjemců peněz z veřejných rozpočtů si stěžuje na „politizaci“ svých agend. Správě veřejných prostředků a procesu rozhodování, jak a na co budou použity se politika přímo z definice říká, tak nechápu, čemu se ti lidé diví. Plaťte si to ze svého nebo uspořádejte sbírku a politizování se tak vyhnete!
„Zaměstnanci požadují, aby byli vyjmuti z gesce ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), a aby jim Úřad vlády garantoval autonomii.“
Tak určitě, to je jistě snem každého správného byrokrata, aby dostával peníze, ale v rozhodování o nich měl co největší autonomii.
Mimochodem, konflikt mezi Dientsbierem a nějakou takovouhle agenturou je přesně z těch, kdy si říkám, že mně už jen kávičku.
Účtenková loterie apod.
Účtenkovou loterii budou hádám „hrát“ státní zaměstnanci, aby dohlédli, zda na ně ostatní poctivě vydělávající dostatečně přispívají a pak ještě nepoučitelní blbci s podivným smyslem pro „spravedlnost“, kteří věří, že když stát vybere to, co si umane, že nastane převeliké dobro (aniž by je tato utkvělá představa opustila po desítkách let pozorování veškerého státního konání).
Pobavily mě články s citacemi IT odborníků se zkušenostmi s projekty pro státní správu (čti: lidmi, kterým nevadí brát špinavé prachy od státu), jak se to prý určitě v termínu, kterým je nám vyhrožováno, nestihne. Jako by snad bylo nutné, aby byl systém odladěný a funkční.
Že se prodejce nedočká zaevidování účtenky v nefunkčním systému? No tak holt nic neprodá, nebo dostane likvidační pokutu! Že je stát moudrý a v takové situaci by ji nevymáhal? Vy už si snad nepamatujete na problémy s registrem vozidel? (1, 2)
Že by státu vadilo přidušení ekonomiky vyvolané nefunkčním registrem účtenek? Když mu nevadí přidušení ekonomiky tímtéž registrem funkčním, proč by mělo? Tenhle optimismus ohledně našeho z řetězu utrženého státu mě nepřestává udivovat.
Jinak si myslím, že když se státu „nedaří“ vybírat daně, měl by se zamyslet, proč tomu tak je a ne hned bezhlavě všechny buzerovat. Silně nepopulární obchod, kterému klesají tržby a ubývají zákazníci, si taky příliš nepomůže tím, že ty zbylé bude u pokladen šacovat, jestli nekradou.
Co třeba nejvíc vadí mně:
1. Daně jsou závislé na výši příjmů, takže stát po někom chce třeba tisíckrát vyšší daně než po někom jiném. Přičemž typicky ti, co je platí nízké, křičí, jak když poctivě platí oni, tak přece bez řečí musí i ti, kdo je mají tisíckrát vyšší. Když už máme nějaký ten základní “framework“ v podobě státu, který se stará o to nejdůležitější, co by pro nás bylo nepohodlné nebo nemožné nakupovat na trhu (jak mi tvrdívají zastánci státu), nevidím ani jeden důvod, proč bychom se na něj měli skládat jinak než dobrovolně nebo stejným dílem. Stejně tak nevidím důvod, aby se musela platit daň zrovna z toho, že si někde koupím třeba jídlo. To akorát vede k různým nutnostem vést povinné účetnictví, zavádět registrační pokladny, všechno evidovat, masívně a draze kontrolovat, mít k tomu obrovskou sadu pravidel a výjimek a výhledově taky třeba všechno zaznamenávat na kamery. Náklady na tohle všechno ani nikdo nikdy rozumně nevyčíslí.
2. Daně jsou často utráceny za zbytečnosti, případně rovnou rozkradeny (což už je celkem jedno), nebo použity proti občanům (což je ještě horší). Ono to ale zase souvisí s tím prvním: kdyby se všichni občané dělili stejným dílem, patrně by spíš našli způsoby, jak různému mrhání zabránit. Když má kdekdo pocit, že sám platí relativně málo, zatímco ten hajzl bohatej od vedle daleko víc a dobře mu tak, tím spíš to nějak překousne.
Takže tak. Ale bojím se, že na toho Bureše budeme fakt ještě dlouho vzpomínat, jak v souvislosti s těmito svými hovadskými nápady předpověděl…
Spokojenost s EU roste. Hurá!
Češi si evropské peníze pochvalují. Co zlepšily, si však už nevybaví.
Ano, to je tak nějak typické. Já to mám podobně. Taky si nevybavuji, co evropské peníze zlepšily (kromě jednoho hřbitova na Slovensku, který byl obehnán obřími nevkusnými tabulemi „postaveno z dotací EU“). Narozdíl od lidu si ale evropské peníze nepochvaluji.
Sice to může být fajn pocit, dostat peníze na opravu lávky v horní dolní, takže ji člověk nemusí kilometr obcházet, ale dlouhodoběji je dostávání peněz za nic zničující (jen se podívejte do různých ghett vyrostlých na sociálních dávkách).
O „ochotě bohatších států podělit se o své bohatství“ bych taky polemizoval. Měl jsem za to, že je to spíš povinnost (a když ne pro státy, tak pro jejich daňové poplatníky určitě).
„Z veřejného prostoru a hlavního mediálního proudu vymizely silně euroskeptické názory exprezidenta Václava Klause,“ vysvětluje Janda a připomíná tři roky starou situaci, kdy Klaus a s ním i představitelé vládní ODS Unii a její principy často kritizovali.
A ano, mohl za to Klaus. Kdo jiný. Takže vlastně stačí uzavřít unii do jakési karantény, ve které se nesmí kritizovat a hned ji lidé budou mít rádi. Hurá! Ale ona to bude jen krátkodobá radost. Oni ji lidé jednou prohlédnou, stejně jako třeba předlistopadové komunisty, také uzavřené v jakémsi ochranném prostoru, kde je nešlo kritizovat. Za jejichž problémy také „mohli“ nějací zloduši, na které se neustále ukazovalo.
„Klaus nevynechal příležitost vyjádřit se, že dotace podle něj ničí trh. Teď už k tomu nemá tolik prostoru.“ Škoda, že Janda nespecifikoval, zda byl Klausův názor mylný (a že tedy např. neexistují firmy, které zkrachovaly, protože narozdíl od konkurence nedostaly dotaci) nebo jestli je jen rád, že už tak často nezaznívá.
„Česko dokázalo uhájit zájmy nejprůmyslovější země osmadvacítky a pro domácí průmysl získat zajímavé kompenzace.“ V oslavném článku o EU bych v kontextu průmyslu čekal oznámení, kolik jsme toho (prokazatelně díky EU) prodali nebo vybudovali, ale ne – dostali jsme zajímavé kompenzace! To skoro zní, jako bychom naopak „díky“ EU něco prodat nebo vybudovat nemohli, ale aspoň nám to nějak vykompenzovala… Ach jo.
Shrnutí: stačí uplácet lidi dotacemi, bránit v kritice EU a nedat prostor lidem, kteří mají závadné názory a hned bude EU oblíbená. No jsem rád, že to takhle naplno eurohujeři říkají.
Byznys se sociálním státem je perspektivní
Chudým na nájem doplatil stát už deset miliard, píšou novinky.
Překlad titulku do češtiny: Určitým majitelům bytů a ubytoven jsme se loni všichni složili na deset miliard zisků (protože nám stát vzal peníze a rozhodl se jim je – byť trochu zprostředkovaně a s ušlechtilými kecy okolo – věnovat).
Soudružka ministryně Marksová (jak trefné jméno) se pak diví, že chudoby přibývá, když ji dotujeme. Přitom je to zcela logické:
„Chudým“ stát doplatí za nájem, takže jim vyplatí být chudý (nebo to aspoň předstírat), aby dostali vyšší příspěvek nebo doplatek (proč jsou sakra ty dávky dvě?). Nájmy mohou být o něco dražší, když to starostlivý stát doplatí. A to samozřejmě nejen ty, na které stát přispívá (když je sociální bydlení, které by normálně stálo třeba 5.000 Kč, díky státu třeba za 8.000, bydlení o něco lepší už logicky nemůže být za 7.000, ale za 10.000). Sociální stát je fajn a jednou už tu chudobu určitě vymýtí.
Naštěstí se našlo řešení, prý pomůže zákon. Jasně, jeden zákon problém vygeneroval, jiný ho určitě jednou provždy vyřeší, aniž by vygeneroval nějaké jiné.
Pro „spekulanty“ je to dobrý byznys a i tento rok celé „odvětví“ určitě poroste. Víc a víc lidí bude bydlet za dávky a víc a víc bude i milionářů majitelů. Marksová se zase bude moci divit a Keller nám pak řekne, že by to chtělo víc sociálního státu, jinak se začnou rozevírat tyhlencty nůžky.
Nájmy tedy budou dražší a lidem zbyde míň peněz, ale to nevadí – určitě ihned přispěchá dobrák levicový politik a pomůže. Třeba zavede sociální dávku na rohlík ve výši až 10 Kč a bude se pak divit, že rohlíky budou stát přesně 10 Kč.
My chceme referendum!
V září loňského roku byly zhruba dvě třetiny čtenářů novinek v anketě pro stavbu kanálu Dunaj – Odra – Labe, protože si to vymyslel ten starej ožrala.
Za pár měsíců – koncem února – je náhle pro už jen nějakých 20 %. Co se stalo? Nějaké osvícení?
Důvodem byl patrně článek, kde se vyjádřili odborníci a mohla tak vyjít najevo názorová stabilita prostého lidu.
Tak co, ještě jste pro, aby bylo referendum kvůli každé kravině, jak chtějí třeba fašisté kolem Okamůry? Jak vidno, mělo by to jen výhody – lid se určitě nenechá zvyklat mediální masáží a určitě by tedy nedocházelo k tomu, že by výsledky referend byly předem odhadnutelné a politici by se jen formálně zbavili odpovědnosti za učiněná rozhodnutí.
Proč vlastně „musíme“ dotovat MHD?
Je to jedno z témat, o kterém občas přemýšlím, protože mi jaksi nestačí obecně přijímaná teze, že prostě musíme, protože by to jinak bylo tak drahé, že by tím nikdo nejezdil. Tato teze tedy předpokládá, že nedotovaná MHD by vyšla dráž než třeba auto.
Je tomu ovšem skutečně tak? Respektive, není to drahé jen proto, že to provozují města, státy apod.?
Zkusme tedy spočítat, co by tu MHD oproti autům mohlo tolik prodražit.
Pokud vím, průměrný nový autobus stojí cca 3,5 milionu Kč (a to ještě vsadím boty, že jsou nové autobusy předražené, protože je kupují vesměs firmy pobírající různé dotace). Při průměrné obsazenosti řekněme 20 lidí to máme na jednoho 175 tisíc korun. Při porovnání s cenou nových aut to je spíše podprůměr. A navíc, autobus nemusíme mít nový. Třeba na serveru inzertbus.cz si můžete koupit ojetinu (pravda, docela starou; různé dopravní podniky však hojně provozují i stroje ještě starší) od 259 tisíc Kč, případně pronajmout za 12.900 Kč měsíčně, což je za babku.
A co spotřeba paliva? Jistě v přepočtu na cestujícího nebude vyšší (a tedy dražší) než u aut – ostatně, pak by nikdo nikdy nemohl nazvat MHD ekologickou.
Musíme ještě zaplatit řidiče a další pracovníky, nicméně předpokládejme, že tito neprovádějí žádnou činnost, kterou bychom nemuseli provést (byť třeba formou pojištění, návštěvy servisu, apod.) i u toho auta. Navíc u větších dopravních podniků se jistě musí projevit úspory z rozsahu.
Kde se tedy bere onen předpoklad, že MHD bude tak drahá? Asi proto, že je drahá už nyní (počítáme-li i dotace). Je to jednoduché: je dotovaná, má monopol a funguje tedy s obrovskou neefektivitou. Dopravní podniky zaměstnávají spousty úředníků a nejsou efektivně řízené, nejsou schopné efektivně vybírat peníze od zákazníků atd.
A ještě jeden modelový příklad, tentokrát na téma, jak provozovat ziskovou MHD. Předpokládejme ten pronajatý bus zmíněný výše, který za den najezdí 200 km, doveze 600 cestujících, jízdenka stojí 15 Kč.
Měsíční účet za jeden autobus pak vypadá třeba takto:
| Pronájem autobusu | 12.900 Kč |
| Palivo: 32 Kč / l při spotřebě 50 l / 100 km – nadsazeno | 96.000 Kč |
| Mzdové náklady na 2 řidiče | 60.000 Kč |
| Ostatní náklady (pojištění, servis, atd.) – odhad | 25.000 Kč |
| Náklady celkem | 193.900 Kč |
| Příjmy celkem | 270.000 Kč |
Dotujeme-li tedy MHD, pak (jako ostatně vždy) dotujeme neefektivitu a neschopnost, tedy vyhazujeme peníze do kanálu.
Ouřad
Čas od času při cestování brněnskou MHD chvíli čekám na zastávce přímo před úřadem jedné menší městské části a mrknu na jeho úřední desku.
Bývá to zajímavé čtení. Minule chtěl třeba chudák občan na svém pozemku stavět garáž, ouřad o tom vedl sáhodlouhou dokumentaci a celou ji tam vyvěsil.
Teď to bylo ještě lepší. Ouřad zveřejnil svůj rozpočet (tuším, že zpětně za tento rok, to ale není rozhodující). Celkový rozpočet byl cca 32 miliony Kč, z toho na samotný chod ouřadu a výplaty zaměstnancům šlo přes 12 milionů! Tedy více než třetinu peněz ouřad utratí jen na svou vlastní existenci. A to ještě hádám není započtena cena za výběr těch peněz (které ouřad prostě jen dostane od jiného ouřadu).
Další majoritní položkou byly náklady na správu majetku ve vlastnictví městské části (tedy v podstatě další zbytečně utracené peníze; proč by město mělo něco vlastnit?) a rozpočet stavebního úřadu (to je ta buzerace pána stavějícího si garáž zmíněná na začátku).
Pak už následovaly přípěvky na základní školu, školky a opravu silnic. Tedy věci ve své podstatě užitečné; ovšem nevěřím, že by na ně lidé neměli sami, kdyby nemuseli platit nehorázné daně.
Zbytek rozpočtu byl rozmělněn v malých platbách za desítky položek s vesměs neurčitými názvy. Je také pozoruhodné, že na různé výjimečné pomoci lidem v nouzi šlo necelých sto tisíc korun. Ať mi nikdo neříká, že dobrovolná charita by nevybrala víc.
Zajímalo by mě, kolik lidí:
- si tyto informace přečetlo,
- o nich přemýšlelo podobně jako já,
- je ochotno s tím něco dělat ve volbách.
I pokuta je přece daň, tak proč by nemohla být progresivní…
Výsledek ankety hovoří sám. Divím se ale, že pro tu kravinu nejsou jen obligátní dvě třetiny populace, ale ještě víc.
Úplně to vidím. Najmou se noví úředníci, kteří budou pro ty mraky dopravních přestupků zjišťovat, jak majetný je pachatel a podle nějaké tabulky počítat výši pokuty. Jistě se na to zavede nějaké nové lejstro. Zvýšený příjem z pokut boháčů tu šaškárnu určitě aspoň z poloviny zaplatí.
A budou v tom i jiné možnosti: k detekovanému boháči se úředník spiklenecky nakloní a prohodí něco ve smyslu, že by ten vyšší příjem šel pro účely přestupkového řízení jistě zatajit, nebudete mít sice slevu zadarmo, ale vyplatí se to nám oběma…
Bojujte pak proti státnímu plýtvání a korupci, když si to vlastně 80 % lidí nepřeje…
Ach jo.