„Česká hysterie z uprchlíků je projevem malosti“, pronesla elita. Malý Čech to zaslechl, zamyslel se, vyrostl a bylo po hysterii a všichni žili šťastně až do smrti.
Takhle nějak si to zřejmě elita a intelektuálstvo představuje, protože je nepodezírám, že by při svém vzdělání, inteligenci a rozhledu chtěli něco jiného než dobro a blaho. Jen je mi divné, že by si neuvědomovali, že podobné komentáře dále přilévají olej do ohně a rozhodně nepřispívají k tomu, že by se lidé na problémy začali dívat racionálněji (a to bez ohledu na to, zda je dnes a denně opakovaná diagnóza české malosti správná nebo ne).
Strach z nového a neznámého je přirozený. Kdo jiný než intelektuálové a elita by v tu chvíli měli povstat a začít trpělivě vysvětlovat a argumentovat. Místo toho pravidelně vidím bezduché metání českou malostí, zaprděnými čecháčky, xenofoby, rasisty a podobnými slovy, z nichž se ovšem staly už jen nadávky, pronášené k někomu, nad koho se zrovna chcete povýšit.
Ne, tohle není řešení. A takhle si intelektuální elitu nepředstavuji.
Pán, který chtěl být prezidentem a sjednocovat společnost, ji opět rozděluje, protože tento jeho výrok bude mít za následek jedině to, že jeho odpůrce zatvrdí ve svém přesvědčení, zatímco příznivci se zase poplácají po zádech ve své domnělé nadřazenosti. Od řešení problému (je-li vůbec možné) se tak zase trochu vzdálíme.
Tohle je něco velmi strašidelného, a to hned několikrát.
„Někteří občané odmítají připustit, že by neměli mít právo nepronajmout svůj byt tomu, komu ho pronajmout nechtějí.“
A proč bych ksakru takové právo neměl mít? To myslí někdo vážně, že bych měl mít povinnost svůj vlastní byt pronajmout někomu, komu nechci? Proč ale? Proč bych si nemohl nájemníky vybrat? Jaký to má mít smysl? Je cílem povinného pronajímání bytu například nepořádným a demolujícím lidem to, aby nepořádných a demolujících lidí přibylo (když jim za to hrozí míň a míň potíží)?
Každý dobrovolný obchod je přirozeně oboustranně výhodný. Pokud budeme lidi násilím tlačit do obchodů výhodných pouze jednostranně, nic dobrého to nepřinese.
Že je to „diskriminace v přístupu k bydlení“? V tom případě ovšem třeba já přímo velediskriminuji, protože vůbec žádný byt nepronajímám. Bráním v přístupu k bydlení jedné středně velké rodině! Požaduji za to tedy přísný trest! Soudružka ombudsmanka by se mohla poohlédnout po dalších oblíbených praktikách totalitních režimů a tu rodinu mi do bytu prostě nastěhovat.
Dovolí nám ještě soudružka Šabatová vybírat si kamarády nebo životního partnera? V tom přece taky každý z nás ošklivě diskriminuje a drze si vybírá jen takové, které sám chce! Snad se ve svém veledůležitém úřadu brzy dobere i této – podle mě zásadní – agendy.
Článek dále popisuje, jak zaměstnankyně kanceláře soudružky ombudsmanky prováděly provokaci (eufemisticky nazývanou situační testování), vydávaly se za někoho, kým nejsou a za zájemce o byt, který nechtěly a ještě snad mají mít nárok na odškodnění za „újmu“, ke které logicky nemohlo dojít (leda tak na straně někoho, kdo ten byt pronajímal a musel ztrácet čas s někým, kdo ho od začátku nechtěl).
Je to celé dost absurdní a připadá mi to, jako bych četl nějakou velmi humornou knihu (jelikož jde ale o realitu, je to dost tragické), ale to ještě není všechno:
„Podle antidiskriminačního zákona i podle občanského soudního řádu to bude předmětná realitní kancelář, na kterou je přeneseno důkazní břemeno a jako žalovaná bude muset dokázat, že neporušila zákon.“
Po stupidních nařízeních, komu máte pronajímat svůj byt a provokaci jak za časů StB tu tedy máme ještě presumpci viny a nutnost dokazovat, že jste něco nespáchali. Neuvěřitelné. Nejhorší je, že už mě ani nenapadá, jak tyhle zhovadilosti ještě „vylepšit“. Progresivní levice už tedy aspoň v tomto nejspíš dosáhla ideálního stavu.
Vyšel celý rozhovor s Klausem a tak se ukazálo, že věty, nad kterými se předminulý víkend mohla uvztekat kulturně-mediální fronta a lid v diskusích, v něm v podstatě nepadly.
Není to ostatně poprvé. Což o to, když se nad novinářem vygenerovaným titulkem místo nad něčími skutečnými názory vzteká lid v diskusi, není to nic překvapivého. U někoho, kdo si říká intelektuál nebo osobnost veřejného života, je to na pováženou, ale taky už jsem si zvyknul.
Rozhovor bych určitě doporučoval přečíst i urputným Klausovým kritikům, už jen pokoušet se oprostit od „fuj Klaus“ a přemýšlet, zda náhodou přece jen nemá (aspoň v něčem) pravdu (a proč ji nemá jindy), je dobré cvičení.
Je jistě snadné přetavit větu „Myslím, že on, ač samozřejmě nebyl komunista, tak mentálně v mnoha ohledech tím reformním komunistou byl.“ (spolu s předcházejícími odstavci s argumenty) na titulek „Klaus: Havel byl reformní komunista“ a nalákat na něj lidi, co si nad jím samotným odplivnou (a v paměti jim zůstane už jen „Klaus: Havel byl komunista“).
Ale i já sám mám přinejmenším pocit, že by Havlovi bývalo v roce 1989 stačilo, aby se vyměnili nejvýše postavení vládnoucí lidé, přestali se zavírat ideoví odpůrci, byla zrušena vedoucí úloha KSČ a s minimálními reformami se jelo dál. „Socialismus s lidskou tváří“ bych tomu určitě byl ochoten říkat.
Co se týče jeho dalších postojů: Havel snad neříkal (tuším před volbami v roce 2006), že KSČ je menší zlo než ODS? Neměl spoustu výhrad vůči tržnímu hospodářství? Vůči systému politických stran? Nepodporoval nakonec vehementně Zelené, kteří prosazovali (a semtam i prosadili) omezování svobod za účelem páchání „dobra“? Nebyl to snad obdobný princip, jakým komunisté hájili své pošlapávání svobod? Nelišili se tedy od komunistů jen nastavením některých parametrů? Lze se snad přít, jestli může být ve všech důsledcích větším zlem komunismus nebo environmentalismus, ale boj za svobodu si představuju prostě jinak.
Co se týče toho, že Havel nestavěl, ale jen bořil – je to možná lehce nadsazené tvrzení, ale asi chápu, co tím Klaus myslel: nikdy jsem od Havla neslyšel „teď je potřeba udělat ty a ty kroky,“ spíš jen „výsledek by měl být asi takový,“ častěji ale „výsledek je špatný.“
Souhlasím i s tím, že Havel byl nejcennější jako symbol změn a „revoluce“.
Taky jsem setkal s názorem, proč prý Havla po jeho smrti „očerňovat“. Máme z něj snad dělat svatého, o jehož názorech a činech se nepochybuje a nediskutuje? Máme jeho názory překrucovat, aby vypadaly líp? Nemáme o něm snad mluvit vůbec? Pak ať se na něj novináři Klause neptají. (I v tom rozhovoru zavedl na Havla řeč novinář a dále se pokoušel získat na toto téma něco, co by bylo dobře prodejné.)
Zkrátka, nic z toho, co Klaus řekl, mi nepřipadá přehnané nebo nevhodné. To snad až verze zremixovaná původně novináři, a to právě proto, aby vyvolala (už asi potisící) laciný hněv směřovaný na snadný a většinově přijatelný terč.
Klaus navíc Havla znal léta osobně a předpokládám, že o jeho názorech věděl víc, než co se dostalo do médií. Zároveň mi připadá absurdní, že by ho „očerňoval“ zcela uměle. Co by z toho měl? Lidi ho masově nenávidějí, a rozpory s Havlovými světonázory tomu evidentně pomáhají. Mohl by kývat mediálnímu obrazu sv. Havla, být populární a mít klid…
Přiznám se, že nerozumím úvahám o tom, že odmítání vedoucí úlohy EU je nebezpečným nacionalismem.
Pokud vím, hlavní nebezpečí nacionalismu bylo (a je) v tom, že „zájmy národa“ jsou výrazně nadřazeny individuálním svobodám jeho obyvatel. Nechápu ovšem, jak tomuto nebezpečí zabráníme tím, že nad svobody obyvatel povýšíme zájmy „supernároda“ zvaného EU. Nestává se pak z toho jakýsi „supernacionalismus“? Ještě mnohem horší a nebezpečnější než „obyčejný“ nacionalismus? Snaha o koncentraci moci je podle mě vždy velmi škodlivá.
Proč hned kopat do lidí, kteří na toto nebezpečí ukazují? (A ještě více hloupé mi to připadá tehdy, pokud jejich zájmem není nahradit „supernacionalismus“ nacionalismem „obyčejným“, ale rovnou těmi individuálními svobodami obyvatel.)
Už je to tady, osobnosti posílají výzvu, Zeman prý není jejich prezidentem. Já se obávám, že jím je. Ono se to občas stává, že volby vyhraje někdo, u koho bychom si to nepřáli. Zeman – bohužel – je i mým prezidentem, a to právě proto, že mi ho většina může nadiktovat. Takové kolektivní násilí, říká se tomu demokracie.
Pyšní-li se alespoň část těchto osobností označením „intelektuálové“, mohlo by jim to dojít. Mohlo jim dojít už při samotné definici volby, že se klidně může stát, že vyhraje někdo, kdo podle nich není dané funkce hodný. Měli tím být znepokojeni už předem a ne až teď, kdy se tak skutečně stalo. Umělci ovšem doufali, že se podaří prosadit jejich verzi kolektivního násilí, se kterou by byli spokojení. Akceptovat ovšem verzi jiných, to neumí.
Když volili prezidenta poslanci, zvolili špatného. Lid teď také. Myslím si, že by příštího prezidenta měli volit výhradně ti správní umělci – ti zvolí konečně dobrého, ba jistě úplně nejlepšího.
Kdyby vyhrál Schwarzenberg, mělo by to jistě jednu nespornou výhodu: začalo by období pěti let klidu bez stupidních výzev, období, kdy by média místo neustálých útoků prezidenta naopak kontinuálně velebila. Bylo by to jistě velmi poučné. Příště to určitě vyjde.
Je ještě skoro týden do druhého kola těch debilních voleb a pravdoláskaři spolu se spřátelenou kulturně mediální frontou se můžou zbláznit.
Skoro to až připomíná takové ty kulky v obálkách před 5 lety, kdy se asi o dvou poslancích rozkřiklo, že hodlají opustit pokrokového Švejnara a volit Klause. Mediálně bylo hned naznačováno, že jim tak vyhrožuje Klaus, byť o něco logičtější vysvětlení by bylo, že to dělá bratrstvo pravdy a lásky, kterému chtěli zrovna utéct.
Volím Karla, volím Karla, protože je slušný / nebude krást / je důstojný / neptejte se mě proč, hrne se na nás ze všech stran. V médiích kníže bleskurychle zaplácl prázdnou díru po želé Fischerovi. Asi je pokládán za podobně tvárného, čemuž musím dát za pravdu.
Byl jsem rozhodnutý volit prázdnou obálku (protože ani jeden z kandidátů za nic nestojí – z restaurace, kde bych si nevybral, bych taky odešel), ale jestli to nakonec s nechutí hodím Zemanovi, budou za to moci jedině hysteričtí fanoušci knížepána.
Nechutnost počínání tzv. osobností nejlépe ilustruje toto:
Dejdar volí Zemana. Skončili jsme s tebou, vzkázali mu tvůrci Zdivočelé země
Ano, soudruzi umělci jsou pořád stejní. V jejich předstávách existuje jediné správné vidění světa a jejich názoroví oponenti se ignorují, zesměšňují, nediskutuje se s nimi a ideálně se někam uklízejí. Před 65 lety by tím správným názorem bylo, že je třeba šlechtu okrást a vyhnat ze země, dnes se to otočilo; jenom to opovaž se mít jiný názor zůstalo.
Jo a pro ty, co chtějí volit Schwarzenberga proto, že je to „pravičák“: pokud vám nestačí, že je předsedou strany, která nám už léta zvyšuje daně (a jejíž nejnovější výmysly už překročily hranici fašismu), tak to, jak se za něj bijí pravdoláskaři a jak chce pokračovat v „odkazu Havla“ by stačit mělo.
Hlavenka dnes sepsal seznam prezidentských kandidátů seřazených od nejméně oblíbeného. Ta myšlenka samotná se mi celkem zalíbila a tak zkusím udělat seznam obdobný.
Podotýkám, že Hlavenkovy argumenty k jednotlivým kandidátům jsem nestudoval, neboť na strávení jeho článků o politice a ekonomii z poslední doby potřebuji poněkud specifickou náladu, která se dnes ještě nedostavila. Dále podotýkám, že pokud mi náhodou vyjde nějaký kandidát osamocen jako poslední (a tedy nejméně neoblíbený), neznamená to nutně, že je skutečně natolik málo neoblíbený, že bych ho i šel volit.
Slizký kariérista, celoživotně živený erárem. Nejsou známy téměř žádné jeho názory a skutečné zájmy. Z prospěchářských důvodů vstoupil do KSČ, z obdobně prospěchářských důvodů ji pak zase opustil. Podrobněji také zde. Přímo esence toho, co v politice nesnáším a co způsobuje, že je na tom dnes politika tak, jak je.
Sluníčková paní, která by ráda nastolila obecné blaho. Začne tím, že o svátcích nařídí zavřít obchody – a hned nám bude o kousíček líp. Pusťte si ji u Krause, stojí to za to.
Všechno zná, všude byl dvakrát, ultrapopulista. Přestože se spojení byznysu a politiky ještě ani jednou neosvědčilo, je masově oblíbený. Lidé rádi opakují své chyby, aby náhodou nemuseli přestat nádavat tak, jak jsou už léta zvyklí.
Proslulý tím, že je synem známého disidenta a levicového intelektuála. Ve stupidní kampani poznamenal, že spravedlivý stát a kdo ví co ještě je možné. Ano, jistě.
Její postoje příliš nesleduju, ale zcela určitě jsem ji zahlédl na billboardu, kde mi slibovala nastolení nějakého všeobecného dobra. To ne, tomu já něvěřím.
Věřím mu, že by hájil zájmy své země. Otázkou je, zda to Švýcarsko, Rakousko nebo Německo od našeho prezidenta skutečně potřebuje (a zda je to vůbec vhodné). Beznadějný eurohujer. Celkem mu věřím i to, že je sám nezkorumpovatelný. Trochu mu to ale kazí fakt, že se nechal instalovat do funkce loutkového předsedy největšího korupčního spolku u nás.
Na druhou stranu by jeho prezidentování přineslo jistě řadu humorných příhod. Třeba jeho „blfjldkflrkjaoddklvjae“ coby součást novoročního projevu – už jen kvůli tomu bych ho jako prezidenta rok nebo dva snesl. Ostatně, je to do značné míry taky jen loutková funkce.
Přestože se zpětně jeví jako ještě poměrně rozumný socan, je to dané jen tím, že po něm přišli Špidla, Gross, Paroubek a Sobotka. Semtam něco vypustí, aby připomněl, že je to prostě jen mrzký sociální inženýr se vším všudy. Například pořád chápe podnikatele jako něco, co by se mělo enormně danit, protože jinak – považte – by si mohli kupovat i kaviár a šampaňské. Lid, který se ovšem sám na zdanění podnikatelů skládá (v cenách jejich služeb), mu za to nadšeně tleská.
Je proti EU, otázkou je, jestli to stačí. Jinak mi totiž připadá spíš jako komunistka. Ale moc ji nesleduju.
Podobně jako Fischer, vstupoval a vystupoval do / z KSČ, jak se to zrovna hodilo jeho kariéře. Některé názory má nicméně celkem rozumné.
Pokud byste se dřív (než byl coby kandidát medializován) zeptali lidí, koho by chtěli za prezidenta, Franz by asi nikoho nenapadl. Lidé ho budou volit jen jako protestní hlas, což je patrně dáno výhradně jeho exotickým vzhledem. To je ovšem nesmysl, samotný protest (aniž by protestující věděli, proti čemu a proč vlastně protestují – a hlavně jak to chtějí řešit) ještě nikdy nepřinesl nic pozitivního.
Před časem jsem s ním nicméně četl poměrně rozumný rozhovor (kde to jen bylo – snad se mi to jen nezdálo). V poslední době kdesi zanechal i nějaký stupidní hejt na Klause, ale o to byl asi požádán novináři.
Nemastný, neslaný. Na dnešní ODS asi poměrně slušný. Moc toho o něm nevím, možná právě proto probublal na konec tohoto seznamu. Na to, abych ho volil, to nestačí.
Pokud situaci stíhám dobře sledovat, Hájkova kniha Smrt v sametu vyšla zhruba před dvěma měsíci, mediálním mainstreamem nepovšimnuta. Teď k ní ovšem Klaus napsal něco jako recenzi, kde něco kritizoval, něco pochválil. Ano, pochválil, představte si to.
To už ovšem pozornosti neušlo, a tak sborově povstaly řady uvědomělých novinářů, Klausovu recenzi si přečetly a začaly sepisovat hejty na ni, ale i na knihu samotnou.
Ta kniha mě tím pádem začala zajímat a patrně si ji přečtu. Křesťanský fundamentalismus mi asi bude vadit, ale snad se tím nějak prokoušu. Některé citace, co jsem zahlédl před časem na Twitteru, vypadaly velmi zajímavě. Taky bych celkem rád viděl, jak moc se budou shodovat myšlenky z knihy s tím, co z ní vygenerovaly novinářské onuce coby „nosnou myšlenku“ ve snaze už asi po tisící kopnout (prostřednictvím někoho) do Klause. Hádám, že moc ne.
Z toho, co o knize dosud vím: nemyslím si, že by Havel byl nějaký antikrist. Ovšem poklidné předání moci komunisty výměnou za beztrestnost bylo přinejmenším podezřelé. To, že mu nešlo o svobodu, ale spíš o jakousi vládu (pochybných) elit a zákulisní intrikaření a tahání za nitky spolu se spřátelenými mocnými, je snad také poměrně zřejmé.
Zkrátka, mohlo by to být i zajímavé čtení.
Všiml jsem si takové zajímavé věci.
Docela často se nějaký „umělec“ (herec, spisovatel, architekt) rozhovoří o politice či složitých ekonomických tématech a zpravidla pronese nějaký velmi negativní instantní rychlonázor (typu „Klaus to všecko rozkradl“).
Obvykle na to nikdo nereaguje a dotyčný umělec si jen upevní svou popularitu mezi prostým lidem.
Běda ale, když se někdy stane opak. Politik promluví o umění. Klidně může i říci, že tomu moc nerozumí. Klidně se může snažit argumentovat. Na rozdíl od prvního případu umělec reaguje. Spustí jekot: fuuj politik, je to zlý člověk, neposlouchejme ho, zesměšněme ho! Argumenty rozebírat netřeba.
Taky vám to připadá pozoruhodné? Nebo dokonce legrační? Nebo spíš smutné?
Osobnosti prý podepsaly výzvu. No nevím, já tam tedy vidím (opět) jen významné pravdoláskomily a jinou verbež.
Už asi po stopadesáté čteme nějakou petici nebo výzvu (se stále stejnými signatáři), kterak je prý třeba utratit peníze daňových poplatníků, postavit kdo ví co nebo třeba obejít rozhodnutí voličů ve volbách. Protože tak, jak to chtějí ty osobnosti, je to přece správně, což my, majitelé těch peněz, nemůžeme poznat.
Mám pro osobnosti taky jednu výzvu – jděte do prdele! Jestli máte pocit, že je potřeba poslat krachujícímu spolku nějaký prachy, udělejte mezi sebou sbírku a peníze daňových poplatníků nechejte laskavě na pokoji, nejsou vaše. Jestli máte pocit, že je potřeba někam patřit, a jako oběť házet peníze do černé díry, jste jako puberťáci, co chtějí patřit do party a tak začnou třeba fetovat. Sami si to klidně dělejte, ale mě vynechte. Já do spolku bankrotářů, neschopných politiků a celoživotních úředníků prahnoucích po moci nad ostatními lidmi patřit nechci.
PS: Máme taky nějaké osobnosti, které by pořád jen jásavě nepodepisovaly přihlouplé petice? Pevně věřím, že ano a jen nejsou tolik vidět…