Milí Babišovi voliči,
moc z vás to tu asi nečte, ale kdyby třeba aspoň jeden se našel, který se nad tímhle zamyslí, mělo by to asi smysl.
Ve schránkách se vám touto dobou postupně objevuje „osobní dopis“ od vašeho vůdce, který tam varuje před zlými koalicemi (*), o kterých tam píše různé bláboly (to ostatně i o sobě, jako že třeba snížil nějaký dluh). Je jedno, jestli tomuhle věříte, o to teď nejde.
Babiš vám v dopise slibuje, jak se za vás bude rvát a jak vás před těmi ošklivými koalicemi ochrání. Tomu asi věříte, to vypadá jako jeden z hlavních důvodů, proč ho volit.
(Pomíjím, že se Babiš až dosud vždy rval jen o sebe, o svůj byznys, o výhody na něčí úkor, o veřejné peníze, o svoje znovuzvolení a postupně i to, aby nešel sedět. Nikdy nic jiného nedělal. Ale rozumím, že to někomu nevadí, jiným to dokonce imponuje a asi jsou i tací, co to nevidí anebo se snad domnívají, že vykonal i něco pro ně.)
Jde mi o něco jiného, podle mě zásadního: Než být v opozici, to radši v politice skončím, řekl dnes Babiš. Pokud poptáváte někoho, kdo „se za vás bude rvát“, není trochu blbý, že s tím klidně hned po volbách sekne, když se nedostane do požadované funkce? Když jsou ty koalice tak zlé, není naopak velmi důležité rvát se za vás i z opozice?
Nemělo by vám to vadit? Bral bych jako velmi rizikové volit někoho, kdo ještě před volbami řekne, že moje zájmy vlastně ani klidně zastupovat nemusí a že mu jde jen o to, aby byl ve vládě.
(*) Zajímavé, že třeba komunisti nebo SPD mu nevadí, asi je bere jako spojence, nebo se jich tolik nebojí.
Tak koho?
Ve druhém kole voleb rozhodně nebudu volit Zemana, kterého jsem nevolil nikdy nikam a nedopřeju mu to ani v jeho posledních volbách.
Zbývá tak varianta prázdná obálka nebo Drahoš. Patrně to bude to druhé. Přestože se s ním neshodnu téměř v ničem, a to že není Zeman a je „slušný“ je dost chabá kvalifikace, způsob jakým Zeman vykonává svou funkci, si přímo říká o odpověď a jsem ochotný udělat víc kompromisů než minule.
(Tehdy zvítězila ta prázdná obálka a musím zpětně uznat, že to byla chyba. Schwarzenberg by se asi Babišovi tak lehce neodevzdal. I když kdo ví, jak by to bylo – Babišova schopnost přisávat se ke zdrojům moci je svým způsobem obdivuhodná.)
A právě toto je rozhodující kritérium – o Zemanovi už víme, že pro Babiše udělá cokoliv, byť by to působilo sebevíc trapně. Drahoše si nejspíš omotá kolem prstu taky, ale přeci jen je tu snad šance, že se aspoň občas něco trochu zadrhne. Je to tedy naděje (i když chabá) proti jistotě.
Zeman má navíc příšerné názory, jimž vévodí různé představy o brutálním zdanění lidí, co vydělávají peníze, kterak je daňový únik nejhorší zločin hned po vraždě a podobně.
Jeho okolí je snad ještě horší než on sám a opravdu rád bych viděl, jak se jeho slavné trio odporoučí.
Úvaha, že by bylo dobré volit Zemana s vidinou jeho brzkého konce a nadějí na další volby, kde by jedno místo v druhém kole nebylo blokované Zemanem a druhému by nestačilo nebýt Zeman, je podle mě chybná. Ono by to dost možná dopadlo ještě hůř, opravdu nelze spoléhat na to, že si voliči náhle rozpomenou zvolit někoho rozumného. A i kdyby to mělo být jen na půl roku, stihl by napáchat spoustu škody (jako by nestačilo, kolik toho ještě stihne do března).
Zdaleka si nemyslím, že je Drahoš dobrý nebo dokonce ideální kandidát – byl bych ochoten proti němu volit většinu těch z prvního kola. Jednou z výjimek je ovšem právě Zeman. V této nouzi tak i Drahoš může dostat můj hlas.
Štěstí v neštěstí?
Volby dopadly strašně, ale mohly dopadnout ještě hůř.
Jelikož letos už nikdo nemůže říkat, že neví, co je Babiš zač a že by se mu měla dát nejprve šance, je nutno si bohužel přiznat, že 1,500.113 lidí imponuje jeho bezohledný styl, jeho přiblblé blábolení, estébáctví, dojení veřejných rozpočtů za libovolným vlastním prospěchem, zneužívání státní správy k likvidaci konkurence atd. S předpokládaným ziskem vnitra se způsoby, jak na někoho kleknout, o dost rozšíří, takže snad se brzy nějak dostane i na jeho vlastní voliče.
Ostatně, tenhle rozumbrada to vyjádřil podle mě za větší část voličů ANO:
Tím ale špatné zprávy v zásadě končí. Je dobré, že se do sněmovny dostalo docela dost stran, což si Babiš výslovně nepřál, situace se mu bude komplikovat. Je dobré, že nedá dohromady většinu s nevyzpytatelným Okamurou. Vlastně na tom možná byl fakt o něco líp se submisivním Sobotkou a věrnými lidovci.
Jak to bude dál? Zeman jmenuje Babiše premiérem, jak mnohokrát výslovně slíbil. Pokud se ten přece jen s někým nedohodne, tak si vymyslí svou jednobarevnou vládu a jak už víme, Zeman si s nějakým hlasováním o důvěře hlavu neláme. Hradního spojence následně Babišovi odeberou volby nebo přinejhorším pár měsíců poté příroda.
(Pořád si ale myslím, že Zeman ze zdravotních důvodů těsně před volbou odstoupí. Pokud náhodou ne, pravděpodobnost, že vyhraje, je značně nižší než minule – např. s Babišovou vládou bez důvěry bych šel v druhém kole volit asi i Drahoše, a to je co říct – a i kdyby Zeman vyhrál, dlouho nevydrží, od léta dramaticky sešel a myslím, že na jaře už nezaseje.)
Pro tyto případy ANO asi přece jen zkusí vymyslet vlastního prezidentského kandidáta (ostatně, dnes byl prý Švejnar v Průhonicích). Na možné vládní spolupracovníky už jsou určitě založené složky a teď je Babišova holdingová policie zuřivě rozšiřuje, takže nebude-li dostatek vhodných dobrovolných partnerů, přijde na řadu staré dobré vydírání.
Je možné i to, že Zeman stihne ukončit stíhání Babiše a toho druhýho mafiána. Mohlo by to být kontraproduktivní – aspoň části voličů by tak mohlo dojít, že na ně asi fakt něco měli, když se to muselo řešit takhle. Lepší patrně bude, když to jiní kamarádi u policie / zastupitelství / soudu zarazí s tím, že „se nic neprokázalo“.
Jedna perlička: volby umožnily spočítat, kolik je u nás komunistických voličů gottwaldovského a husákovského ražení: 393.100 (fakt jich ubývá!). Na rozdíl od jiných voleb protestní hlasy nepříliš přemýšlejících rychlovoličů vysál zcela Babiš a Okamura.
PS: To, že se TOP09 nakonec dostala, má jednu nevýhodu: Kalousek je částečně na koni, a asi si zase neuvědomí, že dost hlasů přihrál Babišovi právě on – tím, že ho z pozice masově nenáviděného politika nepřetržitě kritizoval. Co na tom, že ho kritizoval vesměs oprávněně a že důvod té křečovité nenávisti asi nikdo racionálně nevysvětlí. Kalousek by nicméně udělal nejlíp, kdyby na téma Babiš další 4 roky jen mlčel, případně ho dokonce začal chválit a vzpomínat na někdejší dobrou spolupráci. To by rozčilený estébácký elektorát tak dobře nerozdýchal.
Nadšeni ze státního šmírování
Libovat si v tom, že mi vrchnost udělila novou povinnost, to chce pořádné (skoro bych až řekl svazácké) nadšení. Ale není to nemožné:
Těžko říct, jestli to psali s vidinou slevy na vodňanský separát nebo polystyrenové pečivo z Penamu, nebo jde o jen o naivitu a radostně a bez přemýšlení přebrali argumentaci samotného Babiše, že je potřeba vybrat víc na daních, aby se stalo… aby se stalo… patrně nějaké mně neznámé dobro.
Jen ten obrázek Bureše, jak utíká s penězi ukradenými na to svoje orlí hnízdo, se jim k tomu moc nehodí…
Ale asi bych je musel zklamat. V EET o daně moc nejde. Babiš se o nějaký státní rozpočet zajímá jen do té míry, do jaké ho může podojit, jinak je mu celkem ukradený.
Je samozřejmé, že každá koruna, kterou se podaří zachránit před nenažraným státem a ponechat ji jejímu původnímu majiteli, je dobrá, ale nucení do odvádění výpalného není hlavní zlo EET. Tím je plošné šmírování lidí, jejich nucení do další neužitečné administravy, jejich paušální považování za zloděje, přenášení neschopnosti státu na podnikatele a ještě na jejich náklady. Nedivím se těm, kteří s podnikáním v takové situaci skončí, asi bych to taky udělal a bylo by mi jedno, že by mě hejno Babišových nemyslících hejlů někde z pohodlí gauče považovalo za zloděje.
Každopádně jsem rád, že nadšenci, kteří mají radost z implementace Mussoliniho „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ v režii husákovského estébáka, to veřejně ventilují. Ti ostatní, kterým tato kombinace spíš nahání hrůzu, aspoň vědí, kde nenakupovat.
Výpalné z obědů
Babiš nedávno prohlásil: „Jinými slovy, s nepřiznáváním tržeb a neplacením daní to v pohostinství zašlo tak daleko, že se ceny obědů a meníček de facto přizpůsobily situaci, jako by neexistovalo ani DPH, ani odvody za zaměstnance, ani daň z příjmu.“
Stejnou informaci, řečenou naprosto stejnými slovy, poskytl i jakýsi vrchní financ, asi mají od vůdce nějaké lejstro se základními mantrami a znají to nazpaměť.
Těžko říct, jestli je to pravda nebo ne.
Ale dejme tomu, že ano. Čekal bych v takovém případě, že lidé zvolají: „Sláva, hospodským se podařilo vynechat ve svém podnikání stát, který jim stejně s vařením nijak nepomůže (a leda jim hází klacky pod nohy) a kdo chce, může se díky tomu levně najíst, není to skvělé?“
Místo toho všude čtu o nějakých zlodějích, okrádání a že je dobře, že takoví zavřou své hospody a že by měli zavřít i je a nejlépe je snad i zastřelit.
Hádám, že kdyby z meníček stát vybral své daně a zadotoval z toho lidem ty levné obědy (které doteď měli), budou se ti samí lidé radovat, jak se moudrý stát stará o blaho a sociálno.
Na politiky všichni nadávají, ale když se podaří před nimi zachránit nějaké peníze, můžou se z toho zbláznit. Jsou to sice svině, ale koukej jim dát svoje prachy, oni vědí líp, co s nima udělat!
Rozumí tomu někdo?
Babiš potvrdil užitečnost senátu
Takové ty řeči, že senát je pojistkou demokracie, jsem vždycky bral spíš s úsměvem. Jenže přesně tak to teď zafungovalo.
To, že Babiš asi dvě hodiny po skončení voleb (pro něj nečekaně neúspěšných) prohlásil, že je senát zbytečný a je třeba ho zrušit, má nesmírnou vypovídací hodnotu. Obzvlášť v kontrastu s tím, že ještě den předtím to naopak byla „důležitá součást demokratického fungování naší země“ a tou by i zůstala, kdyby těch senátorů získal víc.
Babiš prostě čekal, že se senátu postupně zmocní, tak jako se pomocí pár přihlouplých hesel, koblih a manipulativních PR agentur jednorázově zmocnil sněmovny, vlády, různých měst a před týdnem i několika krajů. Jenže se mýlil. Babišův spolek sice volí nejvíc lidí, ale díky dvoukolovému systému to vypadá, že těch, co volí proti němu, je ještě o něco víc (*). Komplikací je jistě i to, že k ovládnutí senátu by musel mít dobré výsledky třikrát po sobě.
Babiš tak poznal, že senát pro něj nepředstavuje další snadné sousto, a tak by ho radši zrušil. Čímž sbírá další snadné body u jisté části veřejnosti, určitě aspoň 90 % čtenářů Novinek bude souhlasit.
Ukazuje se tak, že systém volby do senátu byl celkem dobře navržen a to, že se tak dlouho zdál zbytečným, bylo jen tím, že jsme žili v relativně klidných dobách.
A že je senát drahý? 600 milionů ročně vypadá jako kupa peněz, ale na obyvatele je to 60 Kč a skoro bych byl ochotný tu pětikorunu měsíčně platit i za těch 9 lidí, kteří na mě připadají a s existencí senátu nesouhlasí. Skutečné finanční průšvihy jsou o pár řádů vyšší a většinou se jim říká nějak vznešeně, jako třeba dotace, povinné nákupy něčeho a podobně.
Nejsem moc rád, že existují instituce, které nám pomocí zákonů mohou řídit životy, ale když už je máme, ať je aspoň část z nich volena tak, aby se zabránilo mocichtivým gangsterům v jejich snadném ovládnutí.
(*) Těžko říct, jakou roli v tom hraje nízká volební účast, ale rozhodující je výsledek – tj. že Babiš na rozdíl od ostatních institucí senát neovládl.
Makání místo žvanění
Slizký Babišův funkcionář se nás snaží přesvědčit, že by se šéfovy nápady měly realizovat rychleji a bez zbytečných keců kolem:
Po dnešní Sněmovně a vážně. Co tak omezit čas pro „projevy“ poslanců ve Sněmovně?Efekt by se dostavil, jinde to funguje.
— Pavel Telička (@Telicka) December 8, 2015
Tedy ne že by to z toho spolku fašistů a korporativistů vypadlo poprvé, že. A ani naposled. Dnes třeba taky chtějí „makat“ a k čertu s něčím tak otravným, jako je opozice:
V parlamentu se přijímají zákony. To není žádná sranda, protože když se přijme zákon, tak vás může druhý den policie pokutovat nebo rovnou sebrat za něco, co bylo ještě včera legální a ještě předevčírem s tím nikdo neměl sebemenší problém. Nebo aspoň musíte povinně dělat něco tak užitečného a rozumného, že by vás to dobrovolně nikdy ani nenapadlo.
Přijmout zákon (tedy lidem něco nařizovat nebo zakazovat) by měla být tak výjimečná situace, která samozřejmě zasluhuje, aby se o ní klidně měsíce „žvanilo“, protože je tak aspoň naděje, že se předem přijde na nějaký možný průšvih.
Ostatně, není zákon – není problém. Za naprostou většinu problémů ve veřejném sektoru může nějaký zákon, ať už nějaký jeho nedostatek nebo samotná jeho existence. Přesto všude kolem sebe neustále slyším, jak potřebujeme další a další zákony, které budou „řešit“ to a ono. Nedokážu si představit problém, který by byl jednoduše řešitelný zákonem, dokážu si ovšem představit – a vidím – spoustu problémů, které právě kvůli zákonům řešitelné nejsou.
Chápu, že pro Babiše a podobné je žádoucí chrlit zákony jako na běžícím pásu, „makat“ a „nežvanit“ a upevňovat si tak moc. Co je tragické, že o tom přesvědčil i značnou část lidí.
Otázky kolem daní
Když otevřu nějaký článek o Babišově evidenci tržeb, v diskusi se na mě zpravidla vyvalí vlna lidí, co prohlašují následující (pro mě nepochopitelné) věci. Jelikož nikoho podobně uvažujícího neznám (nebo o něm aspoň nevím, že si podobné věci myslí), nemám tedy moc příležitostí se ptát.
Pokud tedy znáte odpovědi na tyto otázky nebo někoho, kdo je má, děkuji za příspěvek do diskuse / sdílení článku.
1. Proč si myslíte, že větší výběr daní by byl nějak užitečný? Pořád čtu, jak Babiš plánuje evidencí tržeb vybrat tuším 8 miliard navíc. Podle mě vybere spíš o něco míň, jak už to s každým zesložitěním podnikání bývá, ale abstrahujme od toho a představme si, že vybere skutečně víc. Co pozitivního se podle vašeho očekávání v takovém případě stane?
2. Co má placení daní společného s poctivostí? Poctivost chápu jako dodržování něčeho, k čemu jsem se po dohodě zavázal. Na daních se nikdo z nás nedohodl; jsou nám jednostranně nařizovány tím, kdo je od nás chce.
3. Proč si myslíte, že neplacení daní je okrádáním státu?
4. Proč by se vlastně měly platit daně závislé na příjmu nebo uskutečněném obchodu (DPH)? To jako když si někdo vydělá prachy, tak by se ze samé radosti měl podělit? Vždyť to přímo motivuje příjmy nebo obchody zatajovat.
5. Proč by se vůbec měly platit povinné daně?
6. Za předpokladu, že daně jsou užitečné a (nejistým) zvýšením jejich výběru nastane nějaké mně dosud neznámé dobro, má smysl dosáhnout toho za cenu plošného sledování podnikatelů? Mělo by například obdobně smysl nařízení, že každý na sobě bude nosit kameru namířenou neustále na ruce, aby se nekradlo?
7. Prý se zavede jakési rovné prostředí. To trochu chápu, pokud si někdo myslí, že aby byl poctivý, měl by platit daně, někdo jiný je ve výhodě, pokud je neplatí. Osobně mi to nevadí – sám jsem zaměstnanec a poměrně vysokým daním se vyhnout neumím – ale umí-li se jim vyhnout někdo jiný, fandím mu. Když už se nějakému bezpráví nemůžeme vyhnout všichni, preferuji, aby to dokázal alespoň někdo (a ne abych sadisticky dohlížel, zda dopadlo spravedlivě na všechny). Každopádně je ale s podivem, že podobnou nerovnost ve formě dotací (ty nedostaneš, tvůj konkurent ano a budeš mít problém) stát nejen neřeší, ale přímo vytváří a nijak mu to nevadí.
(autor obrázku Miroslav Kemel)
Zbytečné podnikání
„Jestliže někdo může podnikat jen za předpokladu, že obchází daně, tak je něco systémově špatně. Takové podnikání je pro společnost naprosto zbytečné.“ (zdroj tahleta Babišova soudružka)
Vždycky jsem si myslel, že třeba zedník je užitečný tím, že vám postaví zeď. Pekař vám upeče kvalitní pečivo. Řezník prodá dobré maso. Ale ne, to jsou všechno jen takové zbytečné tanečky okolo. Užiteční jsou, až když odvedou patřičně vysoké daně, ze kterých něco zůstane za nehty přerozdělovačům oficiálně v podobě neustále bobtnajícího eráru, něco jim zůstane neoficiálně, něco se přiklepne jako dotace těm, co už jsou asi tisíckrát bohatší než ten zedník nebo jeho zákazník, za něco se nakoupí zbytečnosti a nemálo zbyde i na šikanu poddaných.
Co se vyprodukovalo mimo daně, je lhostejné. Pekař může klidně péct polystyrenové střevní vycpávky, řezník může prodávat blátivá smrdutá kuřata.
Dojiči socialismu se už asi definitivně zbláznili, pokud otevřeně vydávají svůj prospěch za prospěch společnosti.
Ale je třeba si zvykat, tohle si holt lid zvolil, když mu začali vadit příležitostní a relativně neškodní zloději, které si zvolil předtím. Teď máme čistokrevné „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ a pár podporovaných a se státem provázaných korporací, strejda Mussolini by měl radost. Určitě už bude líp.
Je naprosto děsivé, že podobné názory jsou vykřikovány politiky a jejich nohsledy a ne pouze za zdmi psychiatrických léčeben.
Účtenková loterie apod.
Účtenkovou loterii budou hádám „hrát“ státní zaměstnanci, aby dohlédli, zda na ně ostatní poctivě vydělávající dostatečně přispívají a pak ještě nepoučitelní blbci s podivným smyslem pro „spravedlnost“, kteří věří, že když stát vybere to, co si umane, že nastane převeliké dobro (aniž by je tato utkvělá představa opustila po desítkách let pozorování veškerého státního konání).
Pobavily mě články s citacemi IT odborníků se zkušenostmi s projekty pro státní správu (čti: lidmi, kterým nevadí brát špinavé prachy od státu), jak se to prý určitě v termínu, kterým je nám vyhrožováno, nestihne. Jako by snad bylo nutné, aby byl systém odladěný a funkční.
Že se prodejce nedočká zaevidování účtenky v nefunkčním systému? No tak holt nic neprodá, nebo dostane likvidační pokutu! Že je stát moudrý a v takové situaci by ji nevymáhal? Vy už si snad nepamatujete na problémy s registrem vozidel? (1, 2)
Že by státu vadilo přidušení ekonomiky vyvolané nefunkčním registrem účtenek? Když mu nevadí přidušení ekonomiky tímtéž registrem funkčním, proč by mělo? Tenhle optimismus ohledně našeho z řetězu utrženého státu mě nepřestává udivovat.
Jinak si myslím, že když se státu „nedaří“ vybírat daně, měl by se zamyslet, proč tomu tak je a ne hned bezhlavě všechny buzerovat. Silně nepopulární obchod, kterému klesají tržby a ubývají zákazníci, si taky příliš nepomůže tím, že ty zbylé bude u pokladen šacovat, jestli nekradou.
Co třeba nejvíc vadí mně:
1. Daně jsou závislé na výši příjmů, takže stát po někom chce třeba tisíckrát vyšší daně než po někom jiném. Přičemž typicky ti, co je platí nízké, křičí, jak když poctivě platí oni, tak přece bez řečí musí i ti, kdo je mají tisíckrát vyšší. Když už máme nějaký ten základní “framework“ v podobě státu, který se stará o to nejdůležitější, co by pro nás bylo nepohodlné nebo nemožné nakupovat na trhu (jak mi tvrdívají zastánci státu), nevidím ani jeden důvod, proč bychom se na něj měli skládat jinak než dobrovolně nebo stejným dílem. Stejně tak nevidím důvod, aby se musela platit daň zrovna z toho, že si někde koupím třeba jídlo. To akorát vede k různým nutnostem vést povinné účetnictví, zavádět registrační pokladny, všechno evidovat, masívně a draze kontrolovat, mít k tomu obrovskou sadu pravidel a výjimek a výhledově taky třeba všechno zaznamenávat na kamery. Náklady na tohle všechno ani nikdo nikdy rozumně nevyčíslí.
2. Daně jsou často utráceny za zbytečnosti, případně rovnou rozkradeny (což už je celkem jedno), nebo použity proti občanům (což je ještě horší). Ono to ale zase souvisí s tím prvním: kdyby se všichni občané dělili stejným dílem, patrně by spíš našli způsoby, jak různému mrhání zabránit. Když má kdekdo pocit, že sám platí relativně málo, zatímco ten hajzl bohatej od vedle daleko víc a dobře mu tak, tím spíš to nějak překousne.
Takže tak. Ale bojím se, že na toho Bureše budeme fakt ještě dlouho vzpomínat, jak v souvislosti s těmito svými hovadskými nápady předpověděl…