Hansuv.net

Přesvědčování přesvědčených…

Přemýšlím, co je to za sport, chtít (zřejmě) posílit důvěru lidí v EU psaním naprostých kravin.

Pár poznámek:

  • Klaus byl jediným premiérem, za jehož vlády výrazně klesl podíl HDP vytvářeného / přerozdělovaného státem a narůstaly osobní svobody. Dnes se tomu zřejmě říká autoritářský pořádek.
  • Eurofederalista Zeman, který jako první věc na hradě vyvěsil vlajku EU, v mocenských organizacích si velmi libuje a EU zbožňuje zhruba stejně jako Rusko a Čínu, ji prý nenávidí.
  • Přidat k tomu komunisty v den, kdy se soudruh Jakeš vyznal z lásky k EU, je taky velmi legrační. A není to jen nějaký ojedinělý výstřelek – komunisté EU nenáviděli naposledy někdy před patnácti lety, pak se rozkoukali a v podstatě jsou s ní spokojeni. Jasně, Moskva by byla lepší, ale Brusel taky není k zahození. Ostatně, soudruh Filip se nechal slyšet, že 90. léta byla temnou skvrnou naší historie, z čehož usuzuji, že předtím i potom to bylo podle něj v pořádku.
  • Tzv. neonacisty se zřejmě myslí populisté snažící se na (jinými stranami ignorovaném) odporu části lidí k EU vytřískat trochu moci a peněz. Nemá mnoho smyslu je nějak seriózně rozebírat; kdyby byla nenávist k EU mainstreamem, budou unii fanaticky hájit.
  • Autoritářské pořádky vadí nějak všeobecně, nebo jen českých politiků, zejména pak u Klause a Zemana (ať už se tím myslí cokoliv)?

Je zajímavé, že se lidem pořád pletou významné milníky v našich možnostech cestovat (1990, 2007) se vstupem do EU (2004).

Jaká má být cílovka těchto tweetů? Pokud je cílem, aby se lidé, co už unii milují, poplácali po ramenou, jak je všechno zalité sluncem, pak asi budiž.

Pokud ale dotyční chtějí EU popularizovat mezi lidmi, kteří k ní mají výhrady, asi nezvolili nejšťastnější způsob. Člověk má sice krátkou paměť, ale na dovolenou v Itálii z první poloviny 90. let si třeba vzpomene a ten tweet pak vypadá dost hloupě.

Hrozně rád bych měl EU ve větší oblibě, ale tyhle svazácké agitky se mnou dělají pravý opak (a napravovat to pak musí různé okamůry podobnými hloupostmi s opačným znaménkem).

PS: Kolik vypije Juncker ginů a kolikrát si pak musí vyměnit kalhoty a kolik podpálí delegací, je mi celkem jedno, tenhle strejc to bruselské politbyro aspoň občas trochu polidšťuje.

3. 5. 2019 10:30, Bez komentářů

Povyk kolem Kubery

Musím se až smát, jaký povyk vyvolalo zvolení našeho nejliberálněji hlasujícího senátora předsedou senátu u lidí, kteří jinak sami sebe za liberály označují.

Jde o tradiční rozpor mezi liberály klasickými (podporujícími svobodu) a moderními (snažícími se zákazy a příkazy vytvořit nového – lepšího člověka)? Nebo je pro ně jen forma důležitější než obsah?

Pan Hampl, osobnost evropského formátu, se v liberálnosti svého hlasování krčí ke konci seznamu s krásným skóre -50 %. Gratuluju. V senátu nemusí sedět komunisté, lidovci a podobní je klidně zastoupí.

Co proboha znamená, že je Kubera protievropský? Vždyť není ani protiunijní, vyjadřuje se ve smyslu, že členství v EU pro nás nemá v tuto chvíli alternativu. Je to tím, že EU i občas kritizuje? Je tedy jedinou cestou, jak nedostat tyhle pitomé nálepky, pouze úslužně a bez výhrad kývat?

Že nebude dostatečnou protiváhou proti autokratickému Zemanovi, Babišovi apod.? Naopak – kdo jiný by jí byl, když ne nejliberálněji hlasující senátor? Tihle kritizující prostě nestojí na straně svobody – chtějí silný stát, chtějí různé příkazy a regulace, chtějí autokraticky hlasující politiky. Ale jen ty „správné“. Je vlastně směšné, že tyto lidi – považující se za liberály – v liberálnosti hravě přeskočí i starý konzervativec.

Taky jsem četl, že Kubera je špatně, protože kouří. No to je teprve tragédie. Jak museli podobní lidé nenávidět třeba Havla… to je až nepochopitelné.

15. 11. 2018 10:22, Bez komentářů

Jak popularizovat EU?

Rozbíhá se nová snaha, jak mezi lidmi popularizovat EU. Něco podobného čtu letos už asi popáté, ale proč ne. Třeba z toho konečně vyleze něco jiného, než fanatičtí a nekritičtí Jasánci, kteří nás poučují, že díky EU už nemusíme po návratu z dovolené na výslech apod., čímž dosahují leda dalšího nárůstu odporu proti této instituci. Ovšem spíš tomu nevěřím. Ale třeba se pletu a paní Pekarová Adamová bude poctivě vyvracet i tyto fámy.

Nemyslím si, že by EU byla nepopulární proto, že se o blahu jí způsobeném nedostatečně informuje. Spíš naopak. Všudypřítomné cedule „postaveno za přispění evropských fondů“ působí spíš otravně. Skutečné dobro nepotřebuje křečovitou sebepropagaci.

Prý je problém, že lidé věří smyšleným zprávám typu „vozítka pro děti ve tvaru automobilů budou podléhat technické kontrole“. Není to ale i tím, že v kontextu zpráv přicházejích z EU zní podobné věci nikoliv absurdně, ale celkem uvěřitelně? Není to i tím, že se EU snaží obsáhnout takřka vše a v takovém množství informací je složité až nemožné něco ověřovat?

Jinak velmi souhlasím s tím, že by bylo mnohem užitečnější začít vylepšovat negativa, než přemýšlet, jak dostatečně informovat o pozitivech, aby to ti neinformovaní nevěřící konečně přijali:

Jak bych si třeba já představoval kroky, po kterých by mi EU nevadila a nebral bych ji jen jako (nejspíš?) nutné zlo?

  1. Návrat k původním myšlenkám, tedy zóně volného obchodu a pohybu lidí, zboží a kapitálu.
  2. Nevydávat žádné zákony a nemít politbyro někdy až sovětského typu skládající se z bývalých i současných komunistů prahnoucích po moci nad co nejvíce lidmi.
  3. Zóna volného obchodu fakt nepotřebuje mít vlastní rozpočet a přerozdělovat jakékoliv peníze a vyplácet morálně zničující dotace.
  4. Z EU musí být velmi snadné vystoupit, spíš by se měla snažit fungovat tak, aby k tomu nikdo neměl důvod.
  5. Přestat si hrát na spasitele světa a poroučení větru a dešti (které i kdyby fungovalo, tak bude mít jen zcela nepatrný význam).
  6. Dobrovolnost, decentralizace a různorodost musí zvítězit nad donucením, centralizací a uniformitou.
  7. Příznivcům a představitelům EU nesmí vadit její kritika – kvalitní projekt přeci kritiku bez problémů snese. Snaha uzavřít EU před kritikou do jakési karantény je hloupá a nic dobrého nepřinese. Prezentovat jakoukoliv kritiku jako snahu EU zničit je hysterické a kontraproduktivní.

Tak hodně štěstí – chce to neukazovat EU jako křišťálově čisté pohádkové dobro (kterým není a nikdo vám to neuvěří), přiznat problémy a uvést způsoby, jakými by je šlo řešit a hlavně – přiznat, že o spoustu věcí by se EU ani neměla starat.

2. 11. 2018 7:28, 1 komentář

Musíme přijmout euro!

Musíme prý urgentně přijmout euro, nechal se slyšet Sobotka. Podobné výkřiky nejsou ojedinělé. Přestože tomu moc nevěřím, nemohu zcela vyloučit, že přijetím eura by skutečně nastalo nějaké velké dobro. Je ovšem škoda, že nikdo nevysvětluje, jaké dobro by to mělo být a jakými mechanismy by ho zavedení eura způsobilo, když tedy nepočítám různé humory:

To, že podobně vykřikují zpravidla masově nenávidění politici typu Sobotka, Kalousek nebo Schwarzenberg, tomu taky moc nepřidává.

Zkrátka, představuje-li euro jakési dobro a výše zmínění politici pro nás toto dobro strašně moc chtějí, dělají to dost špatně, skoro bych až řekl, že reálně pomáhají pravému opaku. To pro ně není příliš dobré vysvědčení.

Kdyby euro přinášelo nějaká výrazná pozitiva, mělo by to ostatně být někde vidět a těžko si v takové situaci představit, že by se mu významnější část lidí bránila.

Reálně to však vypadá spíš tak, že je euro projekt politický, který se musí prosazovat násilně, protože přece nemůžeme připustit, že by měl nějaké problémy a lidé by ho nechtěli. Sobotka a další pak jen plní politické zadání od spřátelených / nadřízených eurobyrokratů.

11. 10. 2017 7:20, Bez komentářů

Proč zůstat v EU?

Kolem tzv. Brexitu a souvisejících úvah o tom, zda by se podobné referendum nemělo konat i u nás, se na nás valí mraky „argumentů“, proč je nutné v EU zůstat, z nichž řada se už ani nesnaží nebýt směšná.

MMister se na blogu ptá, jestli už někdo přinesl nějaký skutečný argument, proč je setrvání v EU dobré. Je fakt, že ani já si na žádný takový nemapatuju.

Vybavuju si hlavně spoustu strašení Putinem, hospodářskou katastrofou a snad málem koncem světa. Nevolené evropské politbyro se třese strachy, že jejich mocenské pozice dostávají trhliny. Jako výhody bývá prezentováno něco, co s členstvím v EU přímo nesouvisí.

Třeba tento článek přináší pozoruhodné 3 „argumenty“ (což je pořád o 3 více než řada jiných):

1. Bez EU prý „náš hlas bude na mezinárodním hřišti připomínat pípání ptáčka“. Teď snad připomíná něco jiného? Už se někdy stalo, že bychom se v něčem podstatném nemuseli jen tiše přizpůsobit?

2. „Ekonomicky jsme s Unií příliš svázáni a na ní závislí.“ Ekonomická provázanost, tedy obchod, je záležitost EHP, ne EU (*). Poslední dobou slýchávám, že po případném opuštění unie by nás tato za trest v EHP taky nemusela nechat. Je fakt super, že i příznivci EU ji vidí jako dětinskou pomstychtivou organizaci, která se musí poslouchat, jinak přijde trest.

3. „On ten svobodný pohyb, který si užíváme třeba jen o dovolené, je přece také něco úžasného.“ Svobodný pohyb přišel v roce 2004? Já myslel, že po roce 1989, bavíme-li se o možnosti cestovat za hranice. Bavíme-li se o možnosti cestovat bez hraničních kontrol, ta přišla tuším v roce 2007 a říká se tomu Schengenský prostor. Autorku textu by asi překvapilo, že množiny členů EU a Schengenu nejsou totožné, dokonce ani není jedna podmnožinou druhé, jen mají určitý průnik.

A Putin je v článku samozřejmě taky. Ale Reflexu se musí nechat, že přináší i komentáře s opačnými názory, místo aby čtenáře jasně a jednostranně masíroval, jako leckterá jiná média.

S tím Putinem tomu taky moc nerozumím. Myslel jsem, že kvůli ochraně před podobnými hrozbami jsme v NATO. Nejsou mi jasné mechanismy, kterými by nás byla mohla ochránit EU. Taky si myslím, že Putin má doma jiné starosti. Ale vžiju-li se do role Putina, který si má brousit zuby na Evropu nebo její část, měl bych ze současné EU radost. Centralistická, mocenská a byrokratická organizace, která ničí podnikavost a aktivitu svých obyvatel, to bych si přesně přál. To bych tu Evropu časem mohl opravdu ovládnout a dokonce skoro bez práce.

Jeden jediný argument pro setrvání v EU, který mě napadl, dávám k dobru: EU je zřejmě stále vnímána jako jakýsi prestižní klub (patrně už jen ze setrvačnosti). Jsme-li členy, může nás někdo díky tomu vnímat dobře (možná i nějací investoři). Přestože tato představa působí v poslední době spíše úsměvně, není rozhodující, zda je přesná, ale zda jí někdo věří (např. ti investoři).

(*) A stále si myslím, že orientovat své hospodářství na politicky motivované odběratele je špatné a už se nám to jednou vymstilo.

23. 6. 2016 16:40, Bez komentářů

Spokojenost s EU roste. Hurá!

Češi si evropské peníze pochvalují. Co zlepšily, si však už nevybaví.

Ano, to je tak nějak typické. Já to mám podobně. Taky si nevybavuji, co evropské peníze zlepšily (kromě jednoho hřbitova na Slovensku, který byl obehnán obřími nevkusnými tabulemi „postaveno z dotací EU“). Narozdíl od lidu si ale evropské peníze nepochvaluji.

Sice to může být fajn pocit, dostat peníze na opravu lávky v horní dolní, takže ji člověk nemusí kilometr obcházet, ale dlouhodoběji je dostávání peněz za nic zničující (jen se podívejte do různých ghett vyrostlých na sociálních dávkách).

O „ochotě bohatších států podělit se o své bohatství“ bych taky polemizoval. Měl jsem za to, že je to spíš povinnost (a když ne pro státy, tak pro jejich daňové poplatníky určitě).

„Z veřejného prostoru a hlavního mediálního proudu vymizely silně euroskeptické názory exprezidenta Václava Klause,“ vysvětluje Janda a připomíná tři roky starou situaci, kdy Klaus a s ním i představitelé vládní ODS Unii a její principy často kritizovali.

A ano, mohl za to Klaus. Kdo jiný. Takže vlastně stačí uzavřít unii do jakési karantény, ve které se nesmí kritizovat a hned ji lidé budou mít rádi. Hurá! Ale ona to bude jen krátkodobá radost. Oni ji lidé jednou prohlédnou, stejně jako třeba předlistopadové komunisty, také uzavřené v jakémsi ochranném prostoru, kde je nešlo kritizovat. Za jejichž problémy také „mohli“ nějací zloduši, na které se neustále ukazovalo.

„Klaus nevynechal příležitost vyjádřit se, že dotace podle něj ničí trh. Teď už k tomu nemá tolik prostoru.“ Škoda, že Janda nespecifikoval, zda byl Klausův názor mylný (a že tedy např. neexistují firmy, které zkrachovaly, protože narozdíl od konkurence nedostaly dotaci) nebo jestli je jen rád, že už tak často nezaznívá.

„Česko dokázalo uhájit zájmy nejprůmyslovější země osmadvacítky a pro domácí průmysl získat zajímavé kompenzace.“ V oslavném článku o EU bych v kontextu průmyslu čekal oznámení, kolik jsme toho (prokazatelně díky EU) prodali nebo vybudovali, ale ne – dostali jsme zajímavé kompenzace! To skoro zní, jako bychom naopak „díky“ EU něco prodat nebo vybudovat nemohli, ale aspoň nám to nějak vykompenzovala… Ach jo.

Shrnutí: stačí uplácet lidi dotacemi, bránit v kritice EU a nedat prostor lidem, kteří mají závadné názory a hned bude EU oblíbená. No jsem rád, že to takhle naplno eurohujeři říkají.

23. 2. 2015 7:46, 3 komentáře

Zase jsme o krok před nimi!

Když jsme byli posledně na Slovensku, divil jsem se, že v některých restauracích jsou jídelní lístky zohyzděné jakýmsi seznamem ingrediencí, nebo co to bylo. Kroutil jsem nad tím nechápavě hlavou.

A ejhle, budeme to mít taky. Samozřejmě povinně, jak jinak. „Pokrok“ musí bejt, i když se musí nařídit.

Ze studijních důvodů jsem nahlédl i do diskuse a ta mi poskytla úplně nádherný exemplář člověka, co tyhle kraviny vyžaduje. Myšlenkový vzorec je zhruba tento: z nějakých – ve skutečnosti iracionálních (*) – důvodů mi připadá, že potřebuji tu a tu informaci. Sám si ji ale zjišťovat nechci, musí to být automaticky. A proč bych to sakra měl platit, někdo (zde EU) to musí nařídit a náklady přenést na někoho jiného.

Diskuse s věřícím

Fascinuje mě, jak místo přirozeného hledání důvěryhodných služeb a sdílení svých zkušenosti je možné si myslet, že vše půjde nějak centrálně nařídit a ono to bude fungovat, jen kdyby tak bylo dost kontrolorů. Je fakt škoda, že ti, kdo jsou podobně nastavení, si ty své experimenty sami i neplatí…

Každopádně na již zmiňovaném Slovensku se výsledky dostavily :-)

Na Slovensku se to osvědčilo

(*) Neboť pán nedůvěřuje restauraci jako takové, důvěřoval by však papíru tou samou restaurací vystaveném.

2. 12. 2014 6:16, 4 komentáře

Bruselská „efektivita“

U titulku tohoto článku jsem si nejdřív říkal, proč firmy tlačí na politiky, aby prosazovali úspory energií a nechovají se raději samy úsporně.

Ale ono je to (tradičně) jinak:

Dohromady se pod dokument podepsalo 18 firem s více než 21 tisíci zaměstnanci a obratem přesahujícím 82 miliard korun ročně, které mohou na podpoře zateplování a investicích do šetrných technologií vydělat.

Překlad titulku do češtiny tedy je „Firmy píší Sobotkovi: tlačte v Bruselu na to, aby si lidé museli kupovat naše produkty, případně donuťte jiné lidi jim je financovat“.

Začínám mít tendence vytvořit a spravovat nějaký blacklist firem, které dojí socialismus nebo by to chtěly dělat. Jen se bojím, že by tam záhy byly snad všechny.

Mezitím EU ohlásila smělé cíle do roku 2030. Nějak tomu nerozumím, podobné budovatelské nadšení jsem vídával někdy v letech 2006-7, kdy tomu ještě nezanedbatelná část lidí věřila a stanovovaly se cíle do roku 2020. Rok 2020 se pomalu blíží, tak je třeba definovat cíle do další desetiletky a ne aby někoho napadlo ptát se, jak je na tom plnění „cílů“ do roku 2020 a jaký růst HDP a jiné pozitivní efekty přinesly.

Myslel jsem, že v době, kdy pozitivnímu efektu potírání CO2 za šílený prachy snad už nikdo nevěří, bude toto téma nenápadně opuštěno. Ale ne, opět čteme plky Van Rompuye, kterak dosáhl po vyčerpávajícím jednání dohody, poručí klimatu, uzdraví obyvatele a ještě jim zachová práci! Jak se tohle vlastně liší od propagandistických zpráv z KLDR, které občas média pro pobavení citují?

Jak proboha udrží pracovní místa to, když si vytáhneme z kapes stamiliardy a „investujeme“ je do toho, abychom mohli opět o něco hůř konkurovat zemím, které jsou mimo EU?

V tomto kontextu je pro mě ohromným zklamáním, že k volbám do evropského parlamentu přišlo pár lidí a ještě vesměs volili ty, co tam odkývají cokoliv. Dřív jsem si aspoň říkal, že se EU brzy rozpadne, ale ona má celkem tuhý kořínek. Jsme fakt silní, když s sebou dokážeme táhnout tuhle kouli na noze v podobě šílených socialistů vymýšlejících nesmysly a potácet se sice blízko bankrotu, ale zas ne tak, aby k němu opravdu došlo.

24. 10. 2014 7:28, Bez komentářů

Babišův novinář

Novinář placený Babišem je pohoršen, že europoslanec Mach nehlasoval pro eurokomisařku protlačovanou Babišem:

No ještě že tak, Macha jsem volil právě proto, aby hlasoval proti podobným věcem – jsem tedy rád, že zastupuje své voliče a ne média vlastněná politickými oponenty.

Kdyby tu paní podpořil jen proto, že je to Češka a měli bychom přece tak nějak držet pospolu, popřel by tím všechno, co dělá (a já bych rovnou mohl volit kohokoliv ze zbylé euroservilní fronty).

Pan Kopecký je pěkný příklad toho, co se mi na novinářích hnusí – napíše informaci, ze které vyplývá, že Mach hlasoval nesprávně, ale už neuvede, proč si to myslí, co přesně na tom má být špatného (ať už si to skutečně myslí, nebo je to jen zadání majitele novin). To ať se čtenář dovtípí sám, případně je to přece všem jasné, tak se to ani nemusí specifikovat.

I jiné tweety tohoto pána stojí za to; přestože by si přál, aby naši europoslanci hlasovali hezky jednotně a na ty, co se od stáda trhnou, se přinejmenším ukazovalo – což poněkud připomíná předlistopadové doby – viz toto hezké video (díky @jakubhajek; nutno přetrpět zpívání a dokoukat od 5:39 až do konce!), jindy komunisty zase kritizuje. To by snad ani nemusel, to by po něm jeho zaměstnavatel, starý komunista a estébák, přece nemohl chtít!

Jindy mi zas gratuluje, že Brno zakázalo hazard, takže si nemůžu zajít do herny, ani kdybych chtěl. No děkuju, ale co z toho mám, netuším.

Tak jen doufám, že pořád ještě nejsou takoví všichni…

9. 10. 2014 6:56, Bez komentářů

Stručně k volbám

Euroskeptici prohráli, píše Idnes. Výsledkem této prohry je, že se do evropského parlamentu poprvé v historii za ČR aspoň jeden euroskeptik dostal. Gratuluju! (Můj odhad tak celkem vyšel, ale jen díky tomu, že se dvě z předpovídaných veličin výrazně lišily.)

Celkově to nicméně vypadá, že je v EU naprosto vše v pořádku. Přes 80 % lidí se k volbám ani nenamáhalo, zbytek ve valné většině volil strany, které tam odkývají cokoliv, hlavně aby nebyla tahlencta vostuda a my se nedejbože neocitli mimo hlavní proud. Může to sice znamenat i to, že je EU natolik v nepořádku, že se s tím už nedá nic dělat, ale taky cokoliv jiného. Hledat u voleb nějakou racionalitu asi dávno nemá smysl.

Socan Sobotka má radost, že „se na prvních třech místech umístily proevropské strany“. Může mít ještě větší, já je dost dobře vidím na prvních šesti místech.

Je velká škoda, že Svobodní dostali „jen“ 80.000 hlasů a ne aspoň 120.000, jako na podzim – mohli předběhnout ODS. Na druhou stranu, úbytek voličů potkal snad všechny a v poměru k ostatním stranám mají nyní poměrně slušný výsledek.

Komunisté získali rekordně málo hlasů a vypadá to, že jejich roli pro evropské volby převzala eurohujerská TOP09, kdy se městské levicové intelektuálstvo vzepjalo a přišlo k volbám, aby bylo jasné, že evropská integrace je v pořádku a nic by se na ní – proboha – nemělo měnit (mimochodem, proč ji i výše odkazovaný komentář stále tvrdošíjně označuje za pravicovou, když taková nikdy nebyla a už od podzimu to o sobě ani sama netvrdí?).

PS: Když jsem po minulých volbách někde psal, že jejich televize vynechá ve výsledcích Svobodné i tehdy, až se někam dostanou, měl jsem samozřejmě pravdu:

26. 5. 2014 7:17, 3 komentáře

Starší články →

Tagy

Odkazy