Poslední dobou dobroserové zaměřili své aktivity na restaurace. Tu jim záleží na tom, aby zákazník nemusel hledat restauraci nekuřáckou, jindy zase na tom, aby alergici nemuseli zjišťovat, zda je to či ono jídlo „čisté“.
Přijmeme-li za své teze, že nelze ponechat na majitelích restaurací, zda se chtějí zaměřit na zákazníky kuřáky / nekuřáky, případně alergiky / nealergiky, myslím si, že dosavadní snahy státu a EU zdaleka nestačí.
Stát, pohádková entita, která obyčejným lidem plní jejich přání, sice zařídil, že obyčejný člověk nemusí pracně hledat nekuřáckou restauraci a alergik se složitě nemusí vyptávat, co všechno to jídlo obsahuje, jenže… není to málo?
Pořád třeba musíme hledat ty restaurace samotné. Chodím kolem krásného domu, ve kterém bych se rád v klidu najedl. Jenže v něm dosud nikdo restauraci neotevřel. Státe, udělej s tím něco! Mám snad právo na to, aby mě jeho majitel nediskriminoval.
Chci, aby má oblíbená jídla byla dostupná ve všech restauracích. Proč bych si měl složitě kontrolovat jídelní lístek, než půjdu někam na oběd? A taky by měla chutnat všude naprosto stejně. Má neoblíbená jídla by nemuseli vařit nikde. Co nemuseli, zakázat by se to mělo. Proto požaduji, státe, nějaký certifikovaný seznam pokrmů včetně normovaných receptů. Od čeho tě sakra máme!
A co lidé třeba s jaterní dietou nebo s dietou při cukrovce? Jsou snad o něco horší než alergici? Proč jsou tedy diskriminováni? Neměly by restaurační jídelní lístky zohledňovat všechny? Neměly by se stát pětikilovými knihami a neměli bychom do restaurací chodit s právníkem, abychom jim rozuměli? Že by bylo pro restuarace složité toto všechno sestavovat? No jistě, něco by to asi stálo. Ale když na to nemáš, nepodnikej!
Ostatně mohli bychom obnovit normované a jednotné státní Restaurace a jídelny, aspoň by zas mohl mít Paroubek dobrou práci ve veřejném sektoru.
Jsem rád, že soudruzi zatím hodlají zatočit aspoň s alkoholem. K alkoholu se postaví stejně jako k drogám, které už se podařilo vymýtit a žádné problémy s nimi nejsou. Správně identifikovali, že lidé chlastají proto, že jsou spořiví, což se vyřeší tím, že alespoň jeden nealkoholický nápoj bude levnější než pivo. Aplaus ve stoje! Ještě by po vzoru soudruha Hegera mohli zavést prohibici, historicky jsou s tím ty nejlepší zkušenosti.
Smích je zdravý. A není to krásné, že nás rozesmívají i naše milovaná média?
Jihoafrická policie prý u Krejčíře našla seznam lidí na odstřel. Byl ten papírek tak nadepsaný, nebo to poznali nějak jinak? Má Krejčíř sklerózu, že si nepamatuje čtyři jména? Je úplně blbý, že si takové věci píše na papírek?
Ještě větší sranda je ovšem se standardními levicovými politiky, kteří nám osvětlují otázky kolem života na Marsu. Marťané zhynuli na kapitalismus (tedy svobodu) a tak už s nimi Paroubek nic neodhlasuje. Škoda. Kdyby byl Chávez větší optimista, řekl by, že život na Marsu byl, je a bude a že se marťanští soudruzi již dobrali komunismu a proto se Mars na jejich počest nazývá rudá planeta.
Zasmál jsem se u zprávy, že ČSSD chce nastavit limit na výdaje na předvolební kampaň na 100 milionů Kč. Od strany, která nejprve přiznala výdaje na vlastní kampaň ve výši 200 milionů a pak 400 (přičemž odhady odborníků hovoří o 750 milionech a nějaký socan po volbách dokonce prohlásil, že „miliarda je v prdeli, a žádný koryta z toho“), to zní fakt směšně.
Socani jsou jako ti notoričtí hráči na automatech, kteří tak starostlivě volají po tom, aby jim ty automaty někdo konečně zakázal.
Pak mě ještě pobavilo, jak si odstoupivší politikové hledají novou práci.
Paroubek by prý rád působil v oblasti poradenství v bankovním sektoru. Docela i věřím tomu, že by ho někdo klidně platil ze svého, ani ne tak pro jeho schopnosti, jako spíš pro kontakty a informace, které má z těch mnoha let ve vysokých funkcích ve veřejné správě.
I Liška nějaké pracovní nabídky údajně má (a jednu dokonce v soukromé sféře, takže akutně hrozí, že si poprvé v životě vydělá peníze skutečnou prací), přesto se zaregistroval na úřadu práce. Podporu v nezaměstnanosti však brát nebude – nechce prý zatěžovat daňové poplatníky. Je pozoruhodné, že ho to začlo trápit zrovna teď (a že mu také nevadí nechat si jimi nyní platit zdravotní pojištění).
Volby dopadly docela dobře. Obzvlášť ve srovnání s tím, jak dopadnout mohly (a co bylo očekáváno).
Paroubek zaútočil na pojídače kaviáru. Představil je jako symbol okázalého blahobytu, který je potřeba víc zdanit. „Tak si koupí méně kaviáru nebo menší auta. Oni to přežijou.“
Nějak tomu Paroubkovi zase nerozumím. Onehdy se na mě šklebil z billboardu s heslem Prosperita, a teď zas útočí na symboly blahobytu. Tak chce tu prosperitu, nebo je to něco ošklivého, co by se mělo pokutovat, nebo raději rovnou zakázat?
Pravda, proti kaviáru brojil na svém předvolebním mítingu, kde bývá poněkud specifické publikum. Tam lze sklidit potlesk za leccos.
Paroubkovi opět u svých voličů prochází, že vyšší střední třídu, tedy lidi s platem kolem 100 tisíc měsíčně, označuje za boháče a chce je extra danit.
Paroubkovi opět u svých voličů prochází, že káže vodu a pije víno (luxusní restaurace, kde se podává mimojiné ten kaviár, sám hojně navštěvuje).
Paroubkův volič si opět neuvědomuje, že když si někdo koupí méně kaviáru nebo aut (nebo čehokoliv jiného), tak se uživí o něco méně výrobců a prodejců tohoto zboží (a to už nejsou výhradně ti zlí boháči).
Paroubkovu voliči nedělá morální problém fakt, že má-li zrovna „málo“ peněz, tak si je prostě vezme od někoho, kdo jich má o něco víc. Dostal-li by se v této situaci na druhou stranu (tedy že by někdo, kdo má peněz ještě míň, si je vzal automaticky od něj), to by bylo poprasku…
Kéž by lidé dostali do voleb rozum – následně bychom mohli v přímém přenosu sledovat, jak Puchejř praskne.
Nejprve si pustíme dvě ukázky a pak si o nich něco málo povíme.
Ukázka č. 1:
„Tak podívejte, to byla zakázka, která byla v gesci ministra obrany. Běžela před mým příchodem a běžela, jak se ukázalo, také po mém příchodu. Neměl jsem relevantní důkazy o tom, že by byla zfixlovaná.“
Otázka: „Sám jste se o ni tedy nezajímal a nechal vše na ministerstvu obrany?“
„Neměl jsem s tím nic společného. Seděl jsem jako předseda ve vládě, kde pan ministr obrany Kühnl předložil výsledek výběrového řízení. Vláda ten výsledek schválila a pan ministr ho uzavřel svým podpisem. Já bych asi stejnou odvahu neměl, podepsat to po volbách. Později jsme vyzýval, aby byla smlouva ukončena. V roce 2007 jsem říkal, že je dobře, že byla ukončena.“
Otázka: „Kdyby vaše vláda nákup neschválila, pan ministr Kühnl by stěží mohl smlouvu podepsat…“
„Já jsem zatím neslyšel od MFDnes relevantní důkaz o tom, proč to pan ministr neměl podepsat. Existuje takový důkaz?“
Otázka: „Vy sám mluvíte o tom, že ta zakázka nebyla v pořádku. Že jste byl rád, když vláda v roce 2007 kontrakt ukončila. Byla tedy nebo nebyla ta zakázka podle vás v pořádku?“
„Já myslím, že byla v pořádku. Vy jste snad předložili nějaký důkaz, že by nebyla v pořádku?“
Otázka: „Vy mluvíte o tom, že jste byl rád, když se ta zakázka odvolala.“
„O jaké zakázce mluvíte?“
Ukázka č. 2:
HN: Vy jste na konferenci k důchodové reformě řekl, že cílem ČSSD je zvýšit důchody do roku 2014 na 15 tisíc korun měsíčně. My jsme spočítali, že byste na ně museli přidat za čtyři roky 170 miliard korun?
Ale to jsou hausnumera, která nemají žádné opodstatnění.
HN: Ale mají.
V programu žádných 15 tisíc nenajdete.
HN: Tak proč jste na konferenci o důchodové reformě o zvýšení důchodů na 15 tisíc mluvil?
To byla jedna z možností, jak se může důchod vyvíjet v případě vysoké inflace. To není žádný programový cíl. Jako úvahy na konferencích jsou různé.
HN: A proč jste tedy na důchodové konferenci říkal, že chcete do roku 2014 zvýšit důchod na 15 tisíc?
No vidíte, vždyť by o tom nikdo nenapsal, kdyby tam taková zmínka nepadla.
HN: Takže jste to řekl jen proto, aby se o tom psalo?
Ale, neřešme to.
HN: Ale my bereme slova pronesená na oficiálních programových konferencích vážně?
Ale vy berete od nás všechno vážně.
Že to zní jako dva pokusy o diskusi s naprostým debilem? Ano, jednalo se o Paroubka a Škromacha.
Nicméně, jak dokazují předvolební průzkumy, zvolenou taktikou zacílili pánové na své voliče velmi trefně. Preference rostou…
Rok se s rokem sešel a Roko pokřtil další svoji knihu. Na všechny loňské tradice však nenavázal, a tak se letos nestřílelo. Mafiáni asi tentokrát nebyli pozváni.
Kniha nese libý název Jaký opravdu je. Nemyslím si, že by kvůli tomu bylo nutné psát knihu. Jaký opravdu je, ví už dávno každý, kdo Paroubka celé ty roky každý den sleduje a kniha na tom příliš nezmění.
Těžko tedy říct, pro koho je kniha psána. Že by pro ty skalní?
Ne zcela aktuálně, ale ještě se tu vrátím ke zrušení plánů postavit u nás americký radar.
Co si o tom myslet? Nejsem bezpečnostní ani vojenský specialista (a ani natolik prostý člověk, aby se mi názor ihned a instantně vytvořil), a tak nezbývá, než sledovat ty, jejichž zájmy jsou mi známé a pokusit se ten názor postupně utvořit.
V Rusku se mezitím usmívají pod vousy a oprašují mapu Sovětského svazu a jeho kolonií. Situaci vnímají tak, že USA ustupují ze svých pozic ve střední a východní Evropě a oni tak mají volné pole působnosti. To si prostý lid nepřipouští a východisko vidí v naší naprosté neutralitě. Jak by ji chtěl uhájit, to je mi docela záhadou…
Jsem zvědav, kolik zarytých odpůrců radaru by bylo ochotno zapsat se do pořadníku lidí, kterým rozbiju hubu, až se jednou ráno probudím a budou tu ruské tanky (už se to dlouho nestalo; ne že bych si to tedy přál)…
Vůbec nevadí, že jen během chvilky, co jsem napsal tento malý článek, se náš stát zadlužil o více než milion korun. I tak zdroje stále jsou a existují lidé, co by rádi zakládali další úřady, místo aby se polili studenou vodou a začali konečně přemýšlet a šetřit, kde se dá.
A tak se může stát, že brzy budeme mít státní úřad pro sport, který bude bezprostředně podléhat premiérovi (Paroubek už se na tom křesle – bohužel ne elektrickém – zřejmě vidí). U nápadu figuruje i jméno hokejisty Šlégra.
Měl by se zase vrátit k pronásledování puku, tím aspoň nenadělal žádnou škodu. Ještě, že už se socani zbavili té Brožové…
Mám tu pár (nejen) vtipných postřehů z minulých dnů.
ČSSD je přesvědčena, že k volbám přišli jen bohatí a spokojení. Ano, už to tak bývá, že hlavně ti spokojení chtějí něco změnit a naopak nespokojeným je to jedno. Až na tento legrační výrok zvládl Paroubek porážku překvapivě dobře. Škoda, že si zřejmě stále neuvědomil, že právě jeho osoba a čistě negativní kampaně jsou přičinou odklonu slušných a soudných levicových voličů. Ale vlastně proč škoda, jen ať v tom pokračuje…
Na Teplicku povede kandidátku ČSSD komediantka Brožová, hokejista Šlégr je dvojka. Už chybí snad jen kolotočář a nějaká ta prostitutka a ještě by se ukázalo, že Langer přece jen nebyl až tak daleko od pravdy. :-)
Ale dají se najít i nějaká pozitiva. Poslaneckou sněmovnou třeba prošly dva docela logické zákony (což je věc poslední dobou vskutku nevídaná). Prvním je tzv. protikuřácký zákon, kdy si restaurace samy mohou zvolit, zda budou kuřácké nebo ne, představte si to! Vohnouti budou muset zase trochu uvažovat mimo svou šablonu muset vs. nesmět.
No a druhak si menší živnostníci nebudou muset vést knihu jízd. Ještě trochu zjednodušit povinné vedení účetncitví a další drobnosti a snad s tím podnikáním i začnu (jestli teda na podzim nepřijde soudruh Paroubek a neutáhne šrouby, aby byly jistoty).
