Povyk kolem Kubery
Musím se až smát, jaký povyk vyvolalo zvolení našeho nejliberálněji hlasujícího senátora předsedou senátu u lidí, kteří jinak sami sebe za liberály označují.
Nejsem lídr. Přesto bych se rád zeptal lídrů, kteří odpovědnost nesou : @petrgazdik a @Vit_Rakusan – Když se profilujete jako proevropská síla, proč jste podpořili protievropského předsedu Senátu Kuberu proti osobnosti evropského formátu @Vaclav_Hampl ? Děkuji za odpověď.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 14. listopadu 2018
Jde o tradiční rozpor mezi liberály klasickými (podporujícími svobodu) a moderními (snažícími se zákazy a příkazy vytvořit nového – lepšího člověka)? Nebo je pro ně jen forma důležitější než obsah?
Pan Hampl, osobnost evropského formátu, se v liberálnosti svého hlasování krčí ke konci seznamu s krásným skóre -50 %. Gratuluju. V senátu nemusí sedět komunisté, lidovci a podobní je klidně zastoupí.
Co proboha znamená, že je Kubera protievropský? Vždyť není ani protiunijní, vyjadřuje se ve smyslu, že členství v EU pro nás nemá v tuto chvíli alternativu. Je to tím, že EU i občas kritizuje? Je tedy jedinou cestou, jak nedostat tyhle pitomé nálepky, pouze úslužně a bez výhrad kývat?
Že nebude dostatečnou protiváhou proti autokratickému Zemanovi, Babišovi apod.? Naopak – kdo jiný by jí byl, když ne nejliberálněji hlasující senátor? Tihle kritizující prostě nestojí na straně svobody – chtějí silný stát, chtějí různé příkazy a regulace, chtějí autokraticky hlasující politiky. Ale jen ty „správné“. Je vlastně směšné, že tyto lidi – považující se za liberály – v liberálnosti hravě přeskočí i starý konzervativec.
Taky jsem četl, že Kubera je špatně, protože kouří. No to je teprve tragédie. Jak museli podobní lidé nenávidět třeba Havla… to je až nepochopitelné.
Štěstí v neštěstí?
Volby dopadly strašně, ale mohly dopadnout ještě hůř.
Jelikož letos už nikdo nemůže říkat, že neví, co je Babiš zač a že by se mu měla dát nejprve šance, je nutno si bohužel přiznat, že 1,500.113 lidí imponuje jeho bezohledný styl, jeho přiblblé blábolení, estébáctví, dojení veřejných rozpočtů za libovolným vlastním prospěchem, zneužívání státní správy k likvidaci konkurence atd. S předpokládaným ziskem vnitra se způsoby, jak na někoho kleknout, o dost rozšíří, takže snad se brzy nějak dostane i na jeho vlastní voliče.
Ostatně, tenhle rozumbrada to vyjádřil podle mě za větší část voličů ANO:
Tím ale špatné zprávy v zásadě končí. Je dobré, že se do sněmovny dostalo docela dost stran, což si Babiš výslovně nepřál, situace se mu bude komplikovat. Je dobré, že nedá dohromady většinu s nevyzpytatelným Okamurou. Vlastně na tom možná byl fakt o něco líp se submisivním Sobotkou a věrnými lidovci.
Jak to bude dál? Zeman jmenuje Babiše premiérem, jak mnohokrát výslovně slíbil. Pokud se ten přece jen s někým nedohodne, tak si vymyslí svou jednobarevnou vládu a jak už víme, Zeman si s nějakým hlasováním o důvěře hlavu neláme. Hradního spojence následně Babišovi odeberou volby nebo přinejhorším pár měsíců poté příroda.
(Pořád si ale myslím, že Zeman ze zdravotních důvodů těsně před volbou odstoupí. Pokud náhodou ne, pravděpodobnost, že vyhraje, je značně nižší než minule – např. s Babišovou vládou bez důvěry bych šel v druhém kole volit asi i Drahoše, a to je co říct – a i kdyby Zeman vyhrál, dlouho nevydrží, od léta dramaticky sešel a myslím, že na jaře už nezaseje.)
Pro tyto případy ANO asi přece jen zkusí vymyslet vlastního prezidentského kandidáta (ostatně, dnes byl prý Švejnar v Průhonicích). Na možné vládní spolupracovníky už jsou určitě založené složky a teď je Babišova holdingová policie zuřivě rozšiřuje, takže nebude-li dostatek vhodných dobrovolných partnerů, přijde na řadu staré dobré vydírání.
Je možné i to, že Zeman stihne ukončit stíhání Babiše a toho druhýho mafiána. Mohlo by to být kontraproduktivní – aspoň části voličů by tak mohlo dojít, že na ně asi fakt něco měli, když se to muselo řešit takhle. Lepší patrně bude, když to jiní kamarádi u policie / zastupitelství / soudu zarazí s tím, že „se nic neprokázalo“.
Jedna perlička: volby umožnily spočítat, kolik je u nás komunistických voličů gottwaldovského a husákovského ražení: 393.100 (fakt jich ubývá!). Na rozdíl od jiných voleb protestní hlasy nepříliš přemýšlejících rychlovoličů vysál zcela Babiš a Okamura.
PS: To, že se TOP09 nakonec dostala, má jednu nevýhodu: Kalousek je částečně na koni, a asi si zase neuvědomí, že dost hlasů přihrál Babišovi právě on – tím, že ho z pozice masově nenáviděného politika nepřetržitě kritizoval. Co na tom, že ho kritizoval vesměs oprávněně a že důvod té křečovité nenávisti asi nikdo racionálně nevysvětlí. Kalousek by nicméně udělal nejlíp, kdyby na téma Babiš další 4 roky jen mlčel, případně ho dokonce začal chválit a vzpomínat na někdejší dobrou spolupráci. To by rozčilený estébácký elektorát tak dobře nerozdýchal.
Nadšeni ze státního šmírování
Libovat si v tom, že mi vrchnost udělila novou povinnost, to chce pořádné (skoro bych až řekl svazácké) nadšení. Ale není to nemožné:
Těžko říct, jestli to psali s vidinou slevy na vodňanský separát nebo polystyrenové pečivo z Penamu, nebo jde o jen o naivitu a radostně a bez přemýšlení přebrali argumentaci samotného Babiše, že je potřeba vybrat víc na daních, aby se stalo… aby se stalo… patrně nějaké mně neznámé dobro.
Jen ten obrázek Bureše, jak utíká s penězi ukradenými na to svoje orlí hnízdo, se jim k tomu moc nehodí…
Ale asi bych je musel zklamat. V EET o daně moc nejde. Babiš se o nějaký státní rozpočet zajímá jen do té míry, do jaké ho může podojit, jinak je mu celkem ukradený.
Je samozřejmé, že každá koruna, kterou se podaří zachránit před nenažraným státem a ponechat ji jejímu původnímu majiteli, je dobrá, ale nucení do odvádění výpalného není hlavní zlo EET. Tím je plošné šmírování lidí, jejich nucení do další neužitečné administravy, jejich paušální považování za zloděje, přenášení neschopnosti státu na podnikatele a ještě na jejich náklady. Nedivím se těm, kteří s podnikáním v takové situaci skončí, asi bych to taky udělal a bylo by mi jedno, že by mě hejno Babišových nemyslících hejlů někde z pohodlí gauče považovalo za zloděje.
Každopádně jsem rád, že nadšenci, kteří mají radost z implementace Mussoliniho „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ v režii husákovského estébáka, to veřejně ventilují. Ti ostatní, kterým tato kombinace spíš nahání hrůzu, aspoň vědí, kde nenakupovat.
Expert přes účtování tepla
Přiznám se, že jsem do včerejška netušil, že existuje „Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu“ poskytující experty na tuto problematiku (a bylo to tak lepší).
Proč vlastně musí stát centrálně stanovit, jak se bude platit za teplo a nemůže tak určit majitel domu / SVJ podle konkrétních místních podmínek?
I samotné nastavení státních podmínek mi připadá – jak jinak – dost hloupé:
„Systém má být spravedlivější než dosud. Ti, kdo hodně šetří, si připlatí nejvíce.“
Co je spravedlivého na tom, když si připlatím za něco, co nepotřebuji?
„Podle nových pravidel budete platit 80 procent průměrných nákladů.“
Socialismus v kostce: nevyužíváte-li službu, budete i tak platit 80 % jejich nákladů.
„Pokud dotyčný odjíždí na víkend, neměl by podle experta topení vypínat, ale regulovat teplotu na 17 až 19 stupňů.“
Tohle je divné – abych v našem bytě dosáhl teploty 17 °, musel bych v zimě docela dlouho větrat. Zatím se mi to ještě nikdy nepovedlo. Z toho usuzuji, že pan expert mluví o nějakých starých barabiznách, do kterých fouká. Pak ale nevím, proč na základě toho generuje pravidla paušálně pro všechny, navíc v době, kdy už i většina paneláků je zateplená.
„Vyhláška zamezí tomu, aby se zejména majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a neplatili za to.“
Skutečně je to jediná cesta, jak bez vlastního topení nezmrznout? Co třeba počet lidí v bytě, vaření, jiné elektrické spotřebiče, zateplení? Nemělo by něco být průkazné, než začnu po někom chtít to platit?
„Pokud jde o trh s byty v ČR, není ještě na standardní úrovni obvyklé v západní Evropě. Proto s jeho vlivem ani nová vyhláška nepočítá.“
Co je to za blábol? V čem není na té „úrovni západní Evropy“? Že lidé před pořízením bytu nepřemýšlejí, jaké budou náklady na topení? A tak to „narovnáme“ vyhláškou, aby o tom nepřemýšleli ani do budoucna? A ti, co nad tím přemýšleli, budou doplácet na ty druhé. Jako vždycky.
„Cílem evropské směrnice, podle které jsou české předpisy tvořeny, je snížení výroby energie.“
Čehož dosáhneme tak, že budeme pokutovat lidi s podprůměrnou spotřebou a naopak zvýhodníme ty průměrné a lehce nadprůměrné. Mně teda logicky vychází, že spotřeba spíš trochu poroste.
Celé je to již zaběhnuté schéma „moderního“ uvažování:
- média dodají experta,
- nikdo o něm sice doteď neslyšel, své teze nedokáže v diskusi obhájit a občas z něj padají neuvěřitelné kraviny, ale to je jedno,
- protože všichni budeme dělat to, co expert považuje za správné a prostě se nám to nařídí.
Jsem zvědavý, co bude příště. Koupil sis auto s nízkou spotřebou? Měl bys platit víc za benzin, jak k tomu přece přijdou ostatní? „Expert“, který to nějak okecá, se jistě najde.
Zbytečné podnikání
„Jestliže někdo může podnikat jen za předpokladu, že obchází daně, tak je něco systémově špatně. Takové podnikání je pro společnost naprosto zbytečné.“ (zdroj tahleta Babišova soudružka)
Vždycky jsem si myslel, že třeba zedník je užitečný tím, že vám postaví zeď. Pekař vám upeče kvalitní pečivo. Řezník prodá dobré maso. Ale ne, to jsou všechno jen takové zbytečné tanečky okolo. Užiteční jsou, až když odvedou patřičně vysoké daně, ze kterých něco zůstane za nehty přerozdělovačům oficiálně v podobě neustále bobtnajícího eráru, něco jim zůstane neoficiálně, něco se přiklepne jako dotace těm, co už jsou asi tisíckrát bohatší než ten zedník nebo jeho zákazník, za něco se nakoupí zbytečnosti a nemálo zbyde i na šikanu poddaných.
Co se vyprodukovalo mimo daně, je lhostejné. Pekař může klidně péct polystyrenové střevní vycpávky, řezník může prodávat blátivá smrdutá kuřata.
Dojiči socialismu se už asi definitivně zbláznili, pokud otevřeně vydávají svůj prospěch za prospěch společnosti.
Ale je třeba si zvykat, tohle si holt lid zvolil, když mu začali vadit příležitostní a relativně neškodní zloději, které si zvolil předtím. Teď máme čistokrevné „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ a pár podporovaných a se státem provázaných korporací, strejda Mussolini by měl radost. Určitě už bude líp.
Je naprosto děsivé, že podobné názory jsou vykřikovány politiky a jejich nohsledy a ne pouze za zdmi psychiatrických léčeben.
Hrůza, možná se nebude začleňovat
Hrozí, že úředníci z agentury pro sociální začleňování budou stávkovat. Byla by to tragédie, protože by mezitím nezačleňovali a na ulici by se tak začala objevovat nezačleněná individua – tak jako před rokem 2008, než agentura vznikla. (Pak už začala blahodárně působit, všechny začlenila a od té doby už byla jen samá pozitiva a sociální jistoty.)
Problém je prý v tom, že se provoz agentury „politizuje“. Fascinuje mě, kolik příjemců peněz z veřejných rozpočtů si stěžuje na „politizaci“ svých agend. Správě veřejných prostředků a procesu rozhodování, jak a na co budou použity se politika přímo z definice říká, tak nechápu, čemu se ti lidé diví. Plaťte si to ze svého nebo uspořádejte sbírku a politizování se tak vyhnete!
„Zaměstnanci požadují, aby byli vyjmuti z gesce ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), a aby jim Úřad vlády garantoval autonomii.“
Tak určitě, to je jistě snem každého správného byrokrata, aby dostával peníze, ale v rozhodování o nich měl co největší autonomii.
Mimochodem, konflikt mezi Dientsbierem a nějakou takovouhle agenturou je přesně z těch, kdy si říkám, že mně už jen kávičku.
Účtenková loterie apod.
Účtenkovou loterii budou hádám „hrát“ státní zaměstnanci, aby dohlédli, zda na ně ostatní poctivě vydělávající dostatečně přispívají a pak ještě nepoučitelní blbci s podivným smyslem pro „spravedlnost“, kteří věří, že když stát vybere to, co si umane, že nastane převeliké dobro (aniž by je tato utkvělá představa opustila po desítkách let pozorování veškerého státního konání).
Pobavily mě články s citacemi IT odborníků se zkušenostmi s projekty pro státní správu (čti: lidmi, kterým nevadí brát špinavé prachy od státu), jak se to prý určitě v termínu, kterým je nám vyhrožováno, nestihne. Jako by snad bylo nutné, aby byl systém odladěný a funkční.
Že se prodejce nedočká zaevidování účtenky v nefunkčním systému? No tak holt nic neprodá, nebo dostane likvidační pokutu! Že je stát moudrý a v takové situaci by ji nevymáhal? Vy už si snad nepamatujete na problémy s registrem vozidel? (1, 2)
Že by státu vadilo přidušení ekonomiky vyvolané nefunkčním registrem účtenek? Když mu nevadí přidušení ekonomiky tímtéž registrem funkčním, proč by mělo? Tenhle optimismus ohledně našeho z řetězu utrženého státu mě nepřestává udivovat.
Jinak si myslím, že když se státu „nedaří“ vybírat daně, měl by se zamyslet, proč tomu tak je a ne hned bezhlavě všechny buzerovat. Silně nepopulární obchod, kterému klesají tržby a ubývají zákazníci, si taky příliš nepomůže tím, že ty zbylé bude u pokladen šacovat, jestli nekradou.
Co třeba nejvíc vadí mně:
1. Daně jsou závislé na výši příjmů, takže stát po někom chce třeba tisíckrát vyšší daně než po někom jiném. Přičemž typicky ti, co je platí nízké, křičí, jak když poctivě platí oni, tak přece bez řečí musí i ti, kdo je mají tisíckrát vyšší. Když už máme nějaký ten základní “framework“ v podobě státu, který se stará o to nejdůležitější, co by pro nás bylo nepohodlné nebo nemožné nakupovat na trhu (jak mi tvrdívají zastánci státu), nevidím ani jeden důvod, proč bychom se na něj měli skládat jinak než dobrovolně nebo stejným dílem. Stejně tak nevidím důvod, aby se musela platit daň zrovna z toho, že si někde koupím třeba jídlo. To akorát vede k různým nutnostem vést povinné účetnictví, zavádět registrační pokladny, všechno evidovat, masívně a draze kontrolovat, mít k tomu obrovskou sadu pravidel a výjimek a výhledově taky třeba všechno zaznamenávat na kamery. Náklady na tohle všechno ani nikdo nikdy rozumně nevyčíslí.
2. Daně jsou často utráceny za zbytečnosti, případně rovnou rozkradeny (což už je celkem jedno), nebo použity proti občanům (což je ještě horší). Ono to ale zase souvisí s tím prvním: kdyby se všichni občané dělili stejným dílem, patrně by spíš našli způsoby, jak různému mrhání zabránit. Když má kdekdo pocit, že sám platí relativně málo, zatímco ten hajzl bohatej od vedle daleko víc a dobře mu tak, tím spíš to nějak překousne.
Takže tak. Ale bojím se, že na toho Bureše budeme fakt ještě dlouho vzpomínat, jak v souvislosti s těmito svými hovadskými nápady předpověděl…
Pár otázek pro pana Středulu
Pane Středulo, stala se zvláštní věc. V zásadě jsem souhlasil s vyjádřením odboráře, shodou okolností vás.
Zejména pak tedy s pasáží: „Jestliže někdo platí třetinu toho, co ostatní, tak by normální logické vysvětlení mělo být, že dostane asi jenom třetinu sádry nebo třetinu srdeční chlopně, a tak se to neděje.“
Tedy, já bych ještě mnohem výrazněji souhlasil s tím, aby se každý dohodl se svou pojišťovnou, kolik jí bude platit (a lhostejno, je-li zaměstnanec, živnostník, nebo třeba profesionální odborář) a kolik sádry a chlopní to bude pokrývat, ale dokud to není možné a platby jsou povinné a centrálně nařízené, tak ať to radši stát sečte a podělí počtem pojištěnců.
Tak se jen chci ujistit, že jste to myslel všeobecně a že by tedy i třeba zaměstnanec, který oproti mně (taktéž zaměstnanci) platí třetinové (ale klidně i pětinové) odvody, měl také dostat třetinu sádry nebo pětinu srdeční chlopně.
Nedává totiž žádný smysl, aby vám vadily nerovnosti v odvodech mezi OSVČ a zaměstnanci a ne už mezi zaměstnanci samotnými, když jsou často ještě větší. Nebo vám snad stačí pouze brojit proti třídnímu nepříteli a lacině sbírat body u prostého lidu?
Navíc vám možná uniklo, že třetinový (procentuální) odvod OSVČ může být v praxi absolutně o dost vyšší než u zaměstnance, vydělává-li dostatečně víc. To už je pak v pořádku? Může za to pak být celá srdeční chlopeň? Nebo třeba chlopeň a půl?
Taky píšete, že „ve zdravotnictví chybějí prostředky.“ Asi to tak je, v principu chybějí prostředky ve všem, co je státní. A to právě proto, že se za něj platí povinně a podle výše příjmů a ne podle klasické dlouhodobě vyzkoušené pojistné matematiky a dobrovolně. A ne, nebude to se zdravotnictvím náhle lepší, kdybyste vy a vám podobní oškubali nějakou skupinu lidí o něco víc.
Tak snad bychom se i shodli, že výše zdravotního pojištění by nijak neměla souviset s příjmem pojištěnce. Lidé by se tak nemuseli nesmyslně nenávidět na základě toho, jakým způsobem si vydělávají a ještě by byli motivovaní o své zdraví pečovat, takže by se ve zdravotnictví mohlo celkově ušetřit.
Regulace restaurací? Je to ještě málo!
Poslední dobou dobroserové zaměřili své aktivity na restaurace. Tu jim záleží na tom, aby zákazník nemusel hledat restauraci nekuřáckou, jindy zase na tom, aby alergici nemuseli zjišťovat, zda je to či ono jídlo „čisté“.
Přijmeme-li za své teze, že nelze ponechat na majitelích restaurací, zda se chtějí zaměřit na zákazníky kuřáky / nekuřáky, případně alergiky / nealergiky, myslím si, že dosavadní snahy státu a EU zdaleka nestačí.
Stát, pohádková entita, která obyčejným lidem plní jejich přání, sice zařídil, že obyčejný člověk nemusí pracně hledat nekuřáckou restauraci a alergik se složitě nemusí vyptávat, co všechno to jídlo obsahuje, jenže… není to málo?
Pořád třeba musíme hledat ty restaurace samotné. Chodím kolem krásného domu, ve kterém bych se rád v klidu najedl. Jenže v něm dosud nikdo restauraci neotevřel. Státe, udělej s tím něco! Mám snad právo na to, aby mě jeho majitel nediskriminoval.
Chci, aby má oblíbená jídla byla dostupná ve všech restauracích. Proč bych si měl složitě kontrolovat jídelní lístek, než půjdu někam na oběd? A taky by měla chutnat všude naprosto stejně. Má neoblíbená jídla by nemuseli vařit nikde. Co nemuseli, zakázat by se to mělo. Proto požaduji, státe, nějaký certifikovaný seznam pokrmů včetně normovaných receptů. Od čeho tě sakra máme!
A co lidé třeba s jaterní dietou nebo s dietou při cukrovce? Jsou snad o něco horší než alergici? Proč jsou tedy diskriminováni? Neměly by restaurační jídelní lístky zohledňovat všechny? Neměly by se stát pětikilovými knihami a neměli bychom do restaurací chodit s právníkem, abychom jim rozuměli? Že by bylo pro restuarace složité toto všechno sestavovat? No jistě, něco by to asi stálo. Ale když na to nemáš, nepodnikej!
Ostatně mohli bychom obnovit normované a jednotné státní Restaurace a jídelny, aspoň by zas mohl mít Paroubek dobrou práci ve veřejném sektoru.
Jsem rád, že soudruzi zatím hodlají zatočit aspoň s alkoholem. K alkoholu se postaví stejně jako k drogám, které už se podařilo vymýtit a žádné problémy s nimi nejsou. Správně identifikovali, že lidé chlastají proto, že jsou spořiví, což se vyřeší tím, že alespoň jeden nealkoholický nápoj bude levnější než pivo. Aplaus ve stoje! Ještě by po vzoru soudruha Hegera mohli zavést prohibici, historicky jsou s tím ty nejlepší zkušenosti.
Zase jsme o krok před nimi!
Když jsme byli posledně na Slovensku, divil jsem se, že v některých restauracích jsou jídelní lístky zohyzděné jakýmsi seznamem ingrediencí, nebo co to bylo. Kroutil jsem nad tím nechápavě hlavou.
A ejhle, budeme to mít taky. Samozřejmě povinně, jak jinak. „Pokrok“ musí bejt, i když se musí nařídit.
Ze studijních důvodů jsem nahlédl i do diskuse a ta mi poskytla úplně nádherný exemplář člověka, co tyhle kraviny vyžaduje. Myšlenkový vzorec je zhruba tento: z nějakých – ve skutečnosti iracionálních (*) – důvodů mi připadá, že potřebuji tu a tu informaci. Sám si ji ale zjišťovat nechci, musí to být automaticky. A proč bych to sakra měl platit, někdo (zde EU) to musí nařídit a náklady přenést na někoho jiného.
Fascinuje mě, jak místo přirozeného hledání důvěryhodných služeb a sdílení svých zkušenosti je možné si myslet, že vše půjde nějak centrálně nařídit a ono to bude fungovat, jen kdyby tak bylo dost kontrolorů. Je fakt škoda, že ti, kdo jsou podobně nastavení, si ty své experimenty sami i neplatí…
Každopádně na již zmiňovaném Slovensku se výsledky dostavily :-)
(*) Neboť pán nedůvěřuje restauraci jako takové, důvěřoval by však papíru tou samou restaurací vystaveném.