Přemýšlím, co je to za sport, chtít (zřejmě) posílit důvěru lidí v EU psaním naprostých kravin.
Členství České republiky v Evropské unii znamená omezení možností českých politiků zavádět autoritářské pořádky. Proto jí lidé jako Klaus, Zeman, komunisté a neonacisté tak nenávidí.
— Daniel Kroupa (@kroupa89) May 1, 2019
Pár poznámek:
Téměř každý Čech ví, kolik ginů s tonikem vypije Juncker, ale skoro nikdo neví, že k popíjení stejného drinku na italských plážích, což dělají ročně desítky tisíc Čechů, výrazně pomohl právě on, když na summitu EU zlomil poslední rezistenci lídrů vůči rozšíření. Za mě: na zdraví! https://t.co/I18WMCrzY5
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) May 1, 2019
Je zajímavé, že se lidem pořád pletou významné milníky v našich možnostech cestovat (1990, 2007) se vstupem do EU (2004).
Jaká má být cílovka těchto tweetů? Pokud je cílem, aby se lidé, co už unii milují, poplácali po ramenou, jak je všechno zalité sluncem, pak asi budiž.
Pokud ale dotyční chtějí EU popularizovat mezi lidmi, kteří k ní mají výhrady, asi nezvolili nejšťastnější způsob. Člověk má sice krátkou paměť, ale na dovolenou v Itálii z první poloviny 90. let si třeba vzpomene a ten tweet pak vypadá dost hloupě.
Hrozně rád bych měl EU ve větší oblibě, ale tyhle svazácké agitky se mnou dělají pravý opak (a napravovat to pak musí různé okamůry podobnými hloupostmi s opačným znaménkem).
PS: Kolik vypije Juncker ginů a kolikrát si pak musí vyměnit kalhoty a kolik podpálí delegací, je mi celkem jedno, tenhle strejc to bruselské politbyro aspoň občas trochu polidšťuje.
Před 25 lety jsme se zbavili systému, kdy všechno bylo všech a (téměř) se vším byly problémy.
V některých odvětvích je stále ještě všechno všech a „shodou okolností“ v těch samých odvětvích také přetrvaly problémy.
Lid to však neprokouknul a chce vytrvale problémy řešit tím, že oblastí, kde je všechno všech, by mělo přibývat.
Hodně štěstí do budoucna.
Vyšel celý rozhovor s Klausem a tak se ukazálo, že věty, nad kterými se předminulý víkend mohla uvztekat kulturně-mediální fronta a lid v diskusích, v něm v podstatě nepadly.
Není to ostatně poprvé. Což o to, když se nad novinářem vygenerovaným titulkem místo nad něčími skutečnými názory vzteká lid v diskusi, není to nic překvapivého. U někoho, kdo si říká intelektuál nebo osobnost veřejného života, je to na pováženou, ale taky už jsem si zvyknul.
Rozhovor bych určitě doporučoval přečíst i urputným Klausovým kritikům, už jen pokoušet se oprostit od „fuj Klaus“ a přemýšlet, zda náhodou přece jen nemá (aspoň v něčem) pravdu (a proč ji nemá jindy), je dobré cvičení.
Je jistě snadné přetavit větu „Myslím, že on, ač samozřejmě nebyl komunista, tak mentálně v mnoha ohledech tím reformním komunistou byl.“ (spolu s předcházejícími odstavci s argumenty) na titulek „Klaus: Havel byl reformní komunista“ a nalákat na něj lidi, co si nad jím samotným odplivnou (a v paměti jim zůstane už jen „Klaus: Havel byl komunista“).
Ale i já sám mám přinejmenším pocit, že by Havlovi bývalo v roce 1989 stačilo, aby se vyměnili nejvýše postavení vládnoucí lidé, přestali se zavírat ideoví odpůrci, byla zrušena vedoucí úloha KSČ a s minimálními reformami se jelo dál. „Socialismus s lidskou tváří“ bych tomu určitě byl ochoten říkat.
Co se týče jeho dalších postojů: Havel snad neříkal (tuším před volbami v roce 2006), že KSČ je menší zlo než ODS? Neměl spoustu výhrad vůči tržnímu hospodářství? Vůči systému politických stran? Nepodporoval nakonec vehementně Zelené, kteří prosazovali (a semtam i prosadili) omezování svobod za účelem páchání „dobra“? Nebyl to snad obdobný princip, jakým komunisté hájili své pošlapávání svobod? Nelišili se tedy od komunistů jen nastavením některých parametrů? Lze se snad přít, jestli může být ve všech důsledcích větším zlem komunismus nebo environmentalismus, ale boj za svobodu si představuju prostě jinak.
Co se týče toho, že Havel nestavěl, ale jen bořil – je to možná lehce nadsazené tvrzení, ale asi chápu, co tím Klaus myslel: nikdy jsem od Havla neslyšel „teď je potřeba udělat ty a ty kroky,“ spíš jen „výsledek by měl být asi takový,“ častěji ale „výsledek je špatný.“
Souhlasím i s tím, že Havel byl nejcennější jako symbol změn a „revoluce“.
Taky jsem setkal s názorem, proč prý Havla po jeho smrti „očerňovat“. Máme z něj snad dělat svatého, o jehož názorech a činech se nepochybuje a nediskutuje? Máme jeho názory překrucovat, aby vypadaly líp? Nemáme o něm snad mluvit vůbec? Pak ať se na něj novináři Klause neptají. (I v tom rozhovoru zavedl na Havla řeč novinář a dále se pokoušel získat na toto téma něco, co by bylo dobře prodejné.)
Zkrátka, nic z toho, co Klaus řekl, mi nepřipadá přehnané nebo nevhodné. To snad až verze zremixovaná původně novináři, a to právě proto, aby vyvolala (už asi potisící) laciný hněv směřovaný na snadný a většinově přijatelný terč.
Klaus navíc Havla znal léta osobně a předpokládám, že o jeho názorech věděl víc, než co se dostalo do médií. Zároveň mi připadá absurdní, že by ho „očerňoval“ zcela uměle. Co by z toho měl? Lidi ho masově nenávidějí, a rozpory s Havlovými světonázory tomu evidentně pomáhají. Mohl by kývat mediálnímu obrazu sv. Havla, být populární a mít klid…
„Já chci 21. století! Ne 1993 či kolik přehrávaný pořád dokola,“ zahlédl jsem na Twitteru.
Jaký byl vlastně rok 1993, aspoň podle toho, co si pamatuju?
Ekonomika se pomalu stabilizovala po „divokém“ začátku 90. let (ačkoliv z dnešního pohledu měly být tehdejší reformy ještě divočejší a dotaženější).
Orličtí vrazi zabili svou poslední oběť, nárůst kriminality způsobený nárazovým vypuštěním lidí z komunistických klecí se taky uklidňoval.
Příroda se vzpamatovávala, předlistopadový socialismus byl katastrofou i ekologickou (a ironií osudu nám i dnešní komunisté často kážou o ekologii).
Rozdělila se federace, takže skončilo nesmyslné handrkování o to, jak by se měl společný stát jmenovat apod. Taky už jsme nemuseli poslouchat výlevy části Slováků, jak jim ubližujeme a co všechno bychom pro ně měli udělat (a co všechno dalšího bychom měli ještě udělat, když jsme už udělali to předchozí).
Životní úroveň rostla. Lidé nebyli tolik otrávení, dosud jim nebyla vsugerována „blbá nálada“, velmi často dokonce pracovali, aby se měli lépe. Dnes se raději soustředí na těžbu sociálních dávek nebo aspoň dotací, samozřejmě za neustálého nadávání na všechno. Prosperovalo drobné podnikání, nedobrovolná (a natož dlouhodobá) nezaměstnanost v podstatě neexistovala.
Demokracie u nás byla v plenkách a zatím ještě nikdo nepřišel na to, že by si mohl odhlasovat takřka libovolné vlastní přání, které mu splní někdo jiný. Agenda tzv. „lidských práv“, plněných na úkor skutečných práv (svobod) ostatních, neexistovala.
V televizi začala běžet Česká soda, pořad, který by dnes byl zakázán asi tak po prvním díle (a který já vnímám jako solidní indikátor svobody slova).
Měli jsme svobodu a před sebou ještě dobrých deset let, než se začaly zase utahovat šrouby.
Přehrávat pořád dokola rok 1993 místo moderního 21. století? Já jsem pro!
Novinář placený Babišem je pohoršen, že europoslanec Mach nehlasoval pro eurokomisařku protlačovanou Babišem:
Český europoslanec za Svobodné Petr Mach oznámil, že on sám nepodpoří kandidátku České republiky do eurokomise Věru Jourovou. No comment.
— Josef Kopecký (@PepaKopecky) October 7, 2014No ještě že tak, Macha jsem volil právě proto, aby hlasoval proti podobným věcem – jsem tedy rád, že zastupuje své voliče a ne média vlastněná politickými oponenty.
Kdyby tu paní podpořil jen proto, že je to Češka a měli bychom přece tak nějak držet pospolu, popřel by tím všechno, co dělá (a já bych rovnou mohl volit kohokoliv ze zbylé euroservilní fronty).
Pan Kopecký je pěkný příklad toho, co se mi na novinářích hnusí – napíše informaci, ze které vyplývá, že Mach hlasoval nesprávně, ale už neuvede, proč si to myslí, co přesně na tom má být špatného (ať už si to skutečně myslí, nebo je to jen zadání majitele novin). To ať se čtenář dovtípí sám, případně je to přece všem jasné, tak se to ani nemusí specifikovat.
I jiné tweety tohoto pána stojí za to; přestože by si přál, aby naši europoslanci hlasovali hezky jednotně a na ty, co se od stáda trhnou, se přinejmenším ukazovalo – což poněkud připomíná předlistopadové doby – viz toto hezké video (díky @jakubhajek; nutno přetrpět zpívání a dokoukat od 5:39 až do konce!), jindy komunisty zase kritizuje. To by snad ani nemusel, to by po něm jeho zaměstnavatel, starý komunista a estébák, přece nemohl chtít!
Jindy mi zas gratuluje, že Brno zakázalo hazard, takže si nemůžu zajít do herny, ani kdybych chtěl. No děkuju, ale co z toho mám, netuším.
Tak jen doufám, že pořád ještě nejsou takoví všichni…
Soudruh Keller by rád vysušil daňové oázy, jinde zase často čteme o nutnosti zatočit s daňovými ráji. Lid tomu zpravidla tleská. Stali jsme se svědky podivného newspeeku, kdy oáza nebo ráj je věc špatná a většinově přijímáme poušť a peklo jako něco, co by zřejmě bylo lepší.
Nesnažíme se, aby v oáze nebo ráji mohlo žít co nejvíce lidí, ale chceme útočit na ty, kterým se to povedlo, a tím získáváme poněkud zvrácenou popularitu u toho zbytku.
Představil jsem si Kellera coby vůdce nějakého dávného pouštního lidu (ostatně vizáž na to má, ještě mu chybí brnění a meč), kterak zvolá, jak je třeba zasypat oázy, aby ti, kteří žijí poblíž, přišli o své „nespravedlivé“ výhody (a jak je vzápětí odstraněn coby pomatený a nebezpečný člověk). Dnes jsou lidé méně nároční, za podobné bláboly vás budou vnímat coby „autoritu veřejného života“.
Keller nemá pravdu ani v tom, že by bylo dobré, kdyby EU zavedla jakési závazné daně (a narozdíl od něj mám spíš pocit, že by za to byla velmi ráda, než že by podporovala daňové soutěžení). Naopak, jedinou cestou jak konkurovat daňovým rájům, je stát se jedním z nich (nebo aspoň přesvědčit lidi, že „služby“, které dostávají za vyšší daně, za to stojí). Když bychom měli předražený obchod, kterému by utíkali zákazníci (do „rájů“, kde by bylo levněji), dost možná i soudruh Keller by souhlasil, že by ten obchod měl spíš zlevnit, než přesvědčovat násilím ty zbylé, aby zdražily na jeho úroveň.
Kromě toho, snaha „ulít se“ z placení daní je daná určitým nesouladem, kdy jedni je platí a druzí o nich rozhodují a mají z nich prospěch. Nedokážu si představit, že za stavu, kdy by lidé byli spokojení s výší daní v poměru k tomu, za co jsou utráceny a neměli by pocit, že platí hlavně na jiné, docházelo k výrazným „daňovým únikům“.
Nad nejnovějšími moudry soudruha Kellera mě napadlo, proč v dnešní době, kdy jsou lidé ochotni připlácet i za věci v různé míře iracionální (jako je třeba bio nebo fair trade jídlo), neexistuje i nějaká nálepka např. „Keller friendly“, která by se umisťovala na produkty (případně celé prodejny) splňující třeba následující kritéria:
Tak by třeba normální kuře mohlo stát 60 Kč / kg, bio kuře 250 Kč / kg a Keller friendly kuře 5.000 Kč / kg a každý by si mohl dobrovolně vybrat. Jelikož spousta lidí tyto hodnoty považuje za zásadní, jistě by si rádi připlatili. Ani chvilku mě tedy nenapadá, že by si sami kupovali to nejlevnější (tedy nutně vykoupené určitým tlakem na pracovníky), ale jiným by nařizovali chovat se jinak.
Když to nenapadlo Kellera samotného, tak holt muselo mě a nápad dávám k dispozici zdarma k jakémukoliv použití. Nač lamentovat do Haló novin, lepší bude „fér“ systém realizovat a ukázat, jaké výhody to přináší, ne?
Představme si, že se skutečně někdy podařilo vytvořit ideální svět podle socana / komouše / atd. (ono je to celkem jedno).
Mávnutím proutku bylo zařízeno, že se u nás netuneluje ani nekrade, takže všichni pohodlně vyžívají ze sociálních dávek, jak už kdysi prorokoval velký marxistický myslitel Keller.
Kapitalismus byl odstraněn (což si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů, neboť se poprvé v historii podařilo odstranit společenské uspořádání, které předtím neexistovalo). Zlý ošklivý neoliberalismus byl vymýcen, zakázán a jeho vyznavači byli veřejně popraveni, takže vobyčejný lidi se již nemusí bát, že by jejich práci někdo vykonával lépe nebo levněji a prostě ji mají. Oficiálně máme 101% zaměstnanost, protože nějaká úřednice udělala chybu ve výpočtu a nikomu to nepřipadalo divné. Sociální stát konečně přestal být demontován a ještě trochu víc bobtná.
Zdálo by se tedy, že lid má, co chtěl. Mzdu lidem určuje stát, a to tak, aby každý bral +- průměr. Do práce se sice chodí povinně, ale nic moc se tam nedělá, natož užitečného – pohodlný život je již zajištěn, tak proč se o něco snažit. Snaží se asi tak 10 % lidí, kteří jsou od přírody pracovití, ale moc to nestačí, navíc se jim zbytek směje, jak jsou blbí.
Těch 10 % vůbec dělá problémy. Život ve státní ZOO, kde jsou průměrně nakrmeni a nějak bydlí, jim nevyhovuje. Bůhvíproč chtějí tu ošklivou svobodu, která je sice hezká, ale k ničemu, když tě nikdo nenakrmí, mámo! Tito zrádci pokukují po možnosti emigrace (tento dokonalý socialismus nebyl zaveden na celém světě), vůdcům ale dochází, že to jsou právě oni, kdo ještě trochu drží poničenou ekonomiku nad vodou. Na hranice se tedy montují ostnaté dráty a znovu se tam objevují pohraničníci se samopaly. Bylo sice těžké je sehnat, máme přece oficiální nezaměstnanost -1 %, ale pokrokový režim si poradil.
Lidé trochu více umírají, klesla průměrná délka života, protože státní doktoři na svou práci serou ještě o něco víc než dřív. Ale to nevadí, to není tak rychle vidět. Vidět je, že se nedoplácí na léky, a to je fajn! Že na spoustu nemocí žádný účinný lék ani nedostanou, to vidět není.
Bylo také nutné zakázat dovoz elektroniky, protože lidi kupovali raději počítače z dovozu, než 10x dražší a poruchovější tuzemské. Podpora soběstačnosti je to hlavní! Teď si sice počítače nekupuje prakticky nikdo, ale tím si přece nenecháme zkazit radost, poptávku doženou státní úřady!
Další problém nastal s jídlem. Bylo zakázáno cokoliv dovážet, protože podpora domácích zemědělců musí být. Ti sice zvládají uživit tak půlku populace, ale to je jedno. Zbytek lidí nějak živoří a snaží se pěstovat něco doma, to má být ale záhy ilegální, protože to rozvrací socialistickou soudržnost (a kromě toho, kulka za domácí zabíjačku byla už za sociálního demokrata Hitlera, takže je to taková pěkná tradice).
Lidé matně vzpomínají, jak dříve sice měli auto (litr řepkonafty stojí po nařízení ministra pro pohonné hmoty Babiše 250 Kč), ale na druhou stranu teď není vidět zlé zbohatlíky a jejich BMW a Porsche. Dříve sice semtam jezdívali na dovolenou do Chorvatska, ale ve zprávách už neukazují ty hajzly, co si klidně letěli do Thajska. Dříve měli co jíst, ale dnes není ani slechu o kaviáru a šampaňském. Takže všechno v pořádku, nezáleží totiž na tom, jak se mají lidé samotní, hlavní je, aby se někdo neměl lépe!
Generální tajemník ÚV Komunistické sociálně demokratické strany práce (jinak též Sociálně ekologičtí Khmerové) a prezident republiky Keller hřímá v televizi, že se konečně podařilo odstranit sociální nerovnost a nůžky už se nerozevírají. Má pravdu: všechen lid je stejně chudý a malá privilegovaná vrstva pohádkově bohatých je dobře izolována od jejich pozornosti.
Kromě toho by to ještě chtělo zrušit peníze, nositele všeho zla. Spolu s tou totální „soběstačností“ se to již osvědčilo i jistému Pol Potovi.
Tak šup volit levici, ať se tomu trošku přiblížíme!
Myslím, že jedno z největších nebezpečí představují lidé, kteří obhajují nějaké svinstvo tím, že samotné svinstvo bylo vlastně fajn, akorát ho zlí lidé zneužili.
Tak třeba můžeme už léta číst, jak je komunismus báječný nápad, ale jak ho u nás ti komunisté zneužili. Kdybychom to zkusili znova, určitě to dopadne lépe. Škoda, že lidem zastávajícím podobné názory nějak uniká, že podobně dopadl zatím každý pokus o komunismus na celém světě.
Aktuálně teď pravila Chalupa, že státní podpora solární energie byl dobrý nápad, akorát ho voni “brutálně“ zneužili. Do prdele, když stát zaručí výkup určité energie za takové ceny, že se na solární panely bohatě vyplatí svítit zářivkama, tak bychom museli žít v ideálním světě plném svatých, aby to nikdo nezneužil.
Skutečný průser začal pochopitelně už tehdy, když stát začal solární energii podporovat. Stát umí něco podporovat pouze na úkor něčeho (a někoho) jiného. A právě to je svinstvo a naprosto nic na tom nezmění, že to bylo v „zájmu ekologie“ (i kdyby to odpovídalo realitě, což myslím nebyl tento případ).
Kdyby lidem teď náhodou došlo, jaký je nesmysl, když stát v nějakém odvětví zaručuje ceny, byl by to ještě docela dobře investovaný bilion korun. Ale tomu nevěřím.
Takže asi jediné, co si za naše značné peníze můžete užít, je třeba kochání se rozsáhlými sídly tzv. solárních carů, k vidění jsou třeba v Moravanech u Brna.
Jinak seznam, komu přefakturovávat zvýšené náklady na elektřinu, najdete zde. Čtení je povinné zejména pro ty, kdo ještě pořád věří, jak hodní strýčkové a tetičky od socanů a komunistů pro nás chtějí levnou energii a vůbec všechno. A ještě další zajímavý článek na toto téma, s popisem podezřelých pozměňovacích návrhů od horlivých levicových poslanců.
Je to sice starší, ale zapsat si to musím – další poznámky komoušů k tomu, jak se učí o době před rokem 1989.
„Mohl to být někdo ze starší generace, kdo zastával nějakou funkci a v té době normálně fungoval,“ upřesnil Borka.
Ano, funkcionář kolaborující s komunistickým systémem jako „protiváha“ k ostatním lidem. To dává smysl.
V tom případě by ovšem na besedy o druhé světové válce měli být zváni třeba dozorci z koncentráků (či jejich potomci), aby vysvětlili, že plynování lidí nebylo jen špatné – oni samotní přece měli super práci a měli se dobře. Studentům by měl být umožněn i druhý pohled na vývoj historických událostí!
Na klasické besedy s příslušníky o drobné kriminalitě musí být pochopitelně zváni lokální kapsáři, aby připomněli, že krádeže jsou i dobrá věc (tedy pro ně), jak jinak by proboha zadarmo získali tolik peněženek? Studenti by přece měli mít možnost debatovat o těchto problémech nejen se stranou poškozených, která si myslí, že má právo na výklad všeho!
Takhle nějak to ten soudruh myslel? Je mi z něj k blití.