„Česká hysterie z uprchlíků je projevem malosti“, pronesla elita. Malý Čech to zaslechl, zamyslel se, vyrostl a bylo po hysterii a všichni žili šťastně až do smrti.
Takhle nějak si to zřejmě elita a intelektuálstvo představuje, protože je nepodezírám, že by při svém vzdělání, inteligenci a rozhledu chtěli něco jiného než dobro a blaho. Jen je mi divné, že by si neuvědomovali, že podobné komentáře dále přilévají olej do ohně a rozhodně nepřispívají k tomu, že by se lidé na problémy začali dívat racionálněji (a to bez ohledu na to, zda je dnes a denně opakovaná diagnóza české malosti správná nebo ne).
Strach z nového a neznámého je přirozený. Kdo jiný než intelektuálové a elita by v tu chvíli měli povstat a začít trpělivě vysvětlovat a argumentovat. Místo toho pravidelně vidím bezduché metání českou malostí, zaprděnými čecháčky, xenofoby, rasisty a podobnými slovy, z nichž se ovšem staly už jen nadávky, pronášené k někomu, nad koho se zrovna chcete povýšit.
Ne, tohle není řešení. A takhle si intelektuální elitu nepředstavuji.
Pán, který chtěl být prezidentem a sjednocovat společnost, ji opět rozděluje, protože tento jeho výrok bude mít za následek jedině to, že jeho odpůrce zatvrdí ve svém přesvědčení, zatímco příznivci se zase poplácají po zádech ve své domnělé nadřazenosti. Od řešení problému (je-li vůbec možné) se tak zase trochu vzdálíme.