Stát se vytrvale snaží předstírat, že perpetuum mobile funguje a volič to často akceptuje. Dnes se podíváme na tři příklady, z nichž ten první už je skoro prokouknutý, ale zbylé dva na to stále čekají.
Máme vstupní suroviny: 1 litr obyčejné nafty (který spálí zemědělská technika; 1 litr pro zjednodušení, pravděpodobně je to ještě o trochu víc), zemědělskou půdu a přírodní energii (Slunce, voda). Přidáme nějakou tu lidskou práci, zasadíme řepku a výsledkem je 1 litr bionafty.
Tu můžeme spálit v nějakém motoru a radovat se, kterak jsme použili obnovitelný zdroj a jsme ekologičtí.
Pokud bychom ovšem spálili rovnou ten litr nafty původní, dosáhneme stejného konečného výsledku a ještě ušetříme spoustu prostředků: na zemedělské půdě se může pěstovat něco užitečnějšího, práce může být investována účelněji. Výsledkem by bylo méně plýtvání, což je důležité, neboť plýtvání vede k chudobě. A ostatně, není dobré ani pro tu ekologii.
Kdyby celý tento proces nevymyslel a nedotoval stát, nikdy by nikoho něco tak hloupého ani nenapadlo, protože vlastními penězi by nikdo takto neplýtval. Ale žijeme holt v pokrokovém sociálním státě, takže se nám zemědělci smějí s cedulemi „Nechte nás pěstovat naši řepku.“
Tento příklad je natolik zřejmý, že už jej prokoukla i řada lidí a v praxi už se drží jenom díky mocné lobby.
Většina úředníků nevytváří skutečné hodnoty, ale pouze spotřebovávají nebo přeměňují ty, které vytvořil někdo jiný. Což se v principu neliší od podpory v nezaměstnanosti.
Hlavně však platí, že ubyla-li by skupina úředníků a lidé by přestali odvádět příslušné množství daní, tak ty peníze z ekonomiky nezmizí, ale budou utraceny jinak (ba dokonce tak, jak budou jejich majitelé chtít).
Daňový poplatník si častěji vyrazí na večeři do restaurace, do kina / divadla, zaplatí si paní na hlídání dětí, atd. To vše vytvoří řadu nových pracovních míst, která by mohla být obsazena… ano, těmi úředníky.
Opět tedy nefunguje perpetuum mobile v podobě, že by stát sebral lidem peníze, utratil je tak, jak sám uzná za vhodné a jedině tak by vytvořil dostatek pracovních míst pro všechny.
Myslím si, že i o té ekologii samotné by se daly vést spory, protože v případě elektrického vlaku smrdí místo něj elektrárna, a taktéž motorové vozy s naftovými motory a pár lidmi na palubě asi nebudou to pravé.
Ale zamyslel už se někdy někdo nad tímhle? Dává-li stát železnicím dotaci (a ne zrovna malou), někdo ty peníze musel nejprve vydělat. Každá činnost, při které se vytvářejí hodnoty, jistě statisticky nese nějakou ekologickou zátěž. Počítá se s ní při kalkulaci ekologičnosti železnic?
Nevěřím, že státní dotace v principu mohou přinést něco užitečného, neboť bylo-li by to skutečně užitečné, udělal by to někdo i bez nich. Jsou tedy jen nástrojem, jak násilně prosazovat zájmy určitých skupin na úkor daňových poplatníků za současné snahy přesvědčit ty poplatníky, že jsou to vlastně i zájmy jich samotných.
Zaměstnanci železnic často argumentují nutností plateb za dopravní cestu (což může být skutečně část problému, cena za dopravní cestu není tržní).
Nicméně, odboráře a související produktivitu práce také vidím jako hlavní příčinu.
Před nedávnem jsem psal na podobné téma, jednalo se o hospodaření Českých drah a jejich „kreativním“ účetnictví.
http://lafiho.blog.cz/1006/ceske-drahy-takhle-se-hospodari
Potom se člověk už nediví, jak to perpetum mobile krásně funguje.
České dráhy jsou smutnou ukázkou toho, jak to dopadne, když se z běžné komerční služby, jako je přeprava lidí a zboží z místa na místo, stane jakýsi pofiderní „veřejný zájem“.
Stále dokola pak posloucháme blábolení, že to musí být státní, jinak že by se babička z Horni Dolní nedostala k lékaři. A tak už nás babička z Horní Dolní stála za posledních X let biliony korun.
Nechce se mi to teď počítat, ale jsem přesvědčen, že kdybychom se babičkám z Horních Dolních raději skládali na taxíky nebo rovnou auta, bylo by to nepředstavitelně levnější.
Dráha ať si sakra vede někam, kde se to vyplatí; kde využije svých přirozených konkurenčních výhod.
Chápu, že zájmem netáhel z odborů a vedení drah je něco jiného, ale jak se kruciprdel povedlo přesvědčit většinu lidí, že je to i zájem jejich?
Primární účel proč byly železnice vybudovány je přeprava substrátů, dřeva, úhlí, rudy a těžkých břemen apod. čili pro nákladní dopravu. Tento primární účel s pouze doplňkovou přepravou cestujících by měl železnice uživit. Pokud tomu tak není vlivem zániku přepravy například uhlí, dřeva, rudy a hlavně vlivem přesunu transportu na operativnější a levnější kamionovou přepravu, pak zákonitě dříve či později zaniknou i příslušné trasy jen jsou-li soukromé. Modernizovat tratě a vozový park z důvodu přepravy osob je nesmysl a trendy rostoucí automobilové přepravy jsou i u nás nepřehlédnutelné ve vyspělých zemích zcela jasné a to přes veškerou ekopropagandu.
To, že investiční prioritou měly být již 20 let silnice a ne železnice je většině národa jasné.
Zdá se, že to jasné není pouze našim zákonodárcům, které volíme a vybíráme je převážně z umělecké či nevýrobní sféry kvůli popularitě, takže jim to nemějme za zlé. Nevědomost přece hříchu nečiní…
Almad
Ale ty železnice jsou pro mne záhadou.
Nedokážu si představit, proč jsou na delší vzdálenosti dražší, než silniční doprava, proč se ta nepoužívá jenom na pověstnou poslední mili.
Zabírají méně prostoru. Dozajista jsou energeticky výkonnější. Dá se tranzitivně použít jiná energie, než ropa (jádro).
Je tam nějaký zádrhel co nevidím, nebo je to fakt jenom v tom, že bývají v dané zemi největším zaměstnavatelem a jsou rukojmím odborů?
30. 7. 2010 10:59, Reagovat