Mladý pan Vobtáhlo (takovej ten malej tlustej s brejlema; možná to byl ale nějakej úplněj jinej Vobtáhlo) se přistěhoval do bytového domu.
Každý měsíc, shodou okolností po výplatě, ho po návratu do domu obstoupilo několik starších nájemníků s noži a donutilo ho vydat významnou část výplaty (ale zase ne tak velkou, aby se odstěhoval jinam – ostatně ani jinde to nebylo významně lepší).
Pan Vobtáhlo se s tím naučil žít (peněz mu i tak zbývalo relativně dost) a roky plynuly.
Jednoho dne se zmínění nájemníci odstěhovali pryč. Místo nich do domu přišla mladá rodina, která s nimi neměla vůbec nic společného. Dokonce ani nože neměla. Nyní již postarší pan Vobtáhlo přesto vytáhl svou baseballovou pálku a donutil je vydat výpalné, které mu stačilo na měsíc skromného života. A činil tak už každý měsíc, omlouvaje to tím, že když platil celý život výpalné on, tak teď musí i oni a nebylo by přeci spravedlivé s tím najednou přestat…
Patrně i velevážené čtenářstvo novinek by se shodlo, že je to poměrně ohavné a nemorální. Shodlo by se však i na tom, že je takový také náš státní důchodový systém, od popsané situace v podstatě nerozeznatelný?
Lafi
Zkuste to ale vysvětlovat lidem co sebemrskačsky tvrdí, že odevzdávat část svého těžce vydělaného bohatství loupežníkům je správné. Význam slov „svoboda volby“ je jim neznámý a úporně se brání jakékoli diskuzi. Při pokusu o polemiku stále dokola opakují „vždyť je to tak od jakživa“ nebo „dělají to i na západě a tam vědí co je správné“.
8. 8. 2011 20:13, Reagovat