Odborářské představy o zdravotnictví

Dovolím si citovat různé odborářské papaláše, třeba soudruha Zavadila:

„Byznys se zdravím je něco nechutného.“

Tak slyšeli jste to, vy všichni doktoři, co nepracujete zadarmo, stavebníci, co nestavíte zadarmo nemocnice a i všichni další, co nevyvíjíte zdarma léky nebo nevyrábíte zdarma zdravotnické přístroje – jste opravdu nechutní!

„Není možné, aby si lidé připláceli ve zdravotnictví takovou měrou, na kterou nebudou mít. A co budou dělat, copak umřou?“

A co takové jídlo? Za to se taky platí. Také na něj lidé nemají? Také umírají? Já myslím, že ne. Myslí si soudruh Zavadil, že by lidé měli více jídla (a kvalitnějšího), když by to nebyl ten fuj byznys, ale rozhodoval by o něm stát od A do Z?

Nicméně, zde bych rád Zavadilovi (a hlavně lidem, kteří mu ty žblepty žerou) rád připomněl, že za zdravotnictví se platí. Ano, už dnes. A to sice tím nejdražším možným způsobem, zdravotní daní. Stát nám nařizuje platit nějakou částku, říká tomu vznešeně pojištění a výše této částky se řídí výší mzdy (jelikož zřejmě – dle aplikace pojistné matematiky – vychází, že čím je člověk bohatší, tím je nemocnější). Následně státní slouhové rozhodují, co a jak se z těchto peněz bude financovat (a právě proto se jedná o nejdražší možný způsob – jelikož ti, kdo rozhodují o investicích cca 200 miliard ročně, za to nenesou žádnou zodpovědnost, což se samozřejmě velmi negativně projevuje).

Hláškuje i soudružka Žitníková, která si v zimě brala do úst všechny občany této země, když blábolila, že za ně odboráři stávkují (ve snaze mít těmi všemi občany zajištěn vyšší plat).

„Skutečným klientem bude pouze ten, kdo si připlatí.“

Ano, už to tak bývá, že klientem bývá ten, kdo za něco platí. Systém, kdy ten, kdo platí minimum, má nárok na stejné služby jako ten, kdo platí nemravně vysoké pojistné, považuji za velmi neférový. Kromě toho takový rovnostářský a socialistický systém ještě generuje různé nepochopitelné situace a má tendence neustále zhoršovat situaci do budoucna.

Samozřejmě vím, že tato vláda socialismus rušit nechce, jen ho hodlá trochu přenastavit; nic to však nemění na tom, že argumenty odborářů jsou směšné, byť budou davem nad Bleskem a nějakou pivní náhražkou jistě akceptovány.

PS: Až uvidím první fotku z odborářské demonstrace, kde se sejde vyzáblé publikum s děsem v očích, pak mi jich bude aspoň líto a začnu přemýšlet, jestli k těm akcím opravdu nemají nějaký důvod. Zatím tam vidím vždy výhradně výsměch, chamtivost a zuřivost takového toho jednoduššího spravedlivě rozhořčeného občana…

Reagovat