V současnosti se hojně diskutuje o připravované důchodové tzv. reformě, kdy hrozí, že kromě povinných odvodů státu půjde část odvodů povinně i soukromým penzijním fondům.
Samozřejmě se všude objevují výkřiky, jak je to tržní a pravicové řešení ošklivé a zlé. Jenže, opět – co je na tom pravicového, tedy svobodného, když se jedná o zákonem nařízené odvody? Obchod, který je mi násilím vnucen, je špatný vždy, ať už z něj má prospěch kdokoliv. A nemá nic společného s nějakým trhem – na trhu se uskutečňují obchody zásadně dobrovolně.
Ani termínu loupež století, s kterým jsem se už několikrát setkal (ať už v souvislosti s výše uvedeným nebo obecně očekávaným krachem státního penzijního systému) příliš nerozumím.
Jestliže mi někdo každý měsíc bere peníze a já jako hlupák věřím tomu, že mi je přece jednou musí vrátit, protože je to přece slušné a obecně se to očekává, je loupež až to, že mi je jednou nevrátí nebo mi jich dá jen málo? Nikoliv, loupež se stala už ve chvíli, kdy mi ty peníze (pod jakoukoliv pohnutkou) byly nedobrovolně odebrány (tj. každý měsíc).
Tedy již generace lidí jsou okrádány o tzv. sociální pojištění a zároveň jsou již generace důchodců vypláceny z nakradených peněz. Aby bylo možné nazývat tento systém pojištěním, chybí tomu ona dobrovolnost. Tedy, že se já sám rozhodnu – na důchod si spořím tak a tak, protože mi to připadá rozumné, a podepíšu tedy nějakou smlouvu, ze které teprve pro mne vyplývají nějaké nároky. A samozřejmě třeba i rizika – zodpovědnost je na mně.
Současný systém může samozřejmě poměrně uspokojivě „fungovat“, rodí-li se stále více lidí. Ostatně, nedávno jsem četl recept z pera nějakého socana, který v tom spatřuje řešení (zvýšit porodné a někdo nám pak vydělá na důchody). Považuji to jen za odsunutí problému do budoucna – ostatně, sami dnes řešíme právě následky podobných experimentů z minulosti.
Na penzijním systému tedy připravovaná takyreforma téměř nic nezmění. Stejně jako jakákoliv jiná reforma jakýchkoliv vlád během posledních asi patnácti let. Zatím se vždy jen záplatovalo: tuhle sebereme o trochu víc, tuhle zavedeme novou daň. Systémové změny zcela chybí, což patrně povede k průšvihu…
Soukromé spoření bude nakonec snad dobrovolné; škoda že to neplatí i o tom státním.
Ale ty změny DPH, to je síla:
Nová komplikovaná pravidla, plno výjimek, kompenzace pro určité skupiny lidí… to snad ani není možné.
Už delší dobu si marně lámu hlavu, jak z letadla jménem státní přerozdělování vystoupit a být co nejvíce nezávislý na takovýchto hříčkách kolektivistů. V současných podmínkách je to téměř nemožné, bez toho aby člověk neemigroval, nejlépe mimo EU.
Lafi
Ono je zajímavé, jak se údajně pravicová vláda ve skutečnosti chová. Část peněz na důchody nám přesune do jakýchsi fondů, o jejichž životnosti si nedělám iluze a výpadek státního rozpočtu po téhle šarádě by ráda zaplácla zvýšením (sjednocením) nižší sazby DPH.
Na nějakém blogu jsem se v komentáři dočetl, že je možnost si spořit v jakémkoli důchodovém fondu v rámci EU. Jde o to, do jaké míry by to bylo efektivní řešení.
18. 2. 2011 10:16, Reagovat