Chceme vědět, jakou budeme mít penzi, ptají se Husákovy děti.
Otázka by měla být směrována přímo na soudruha Husáka, zda problém důchodů tehdy nějak promýšlel, než zvýšil ty přídavky na děti. Škoda, že už nežije.
I ministr práce a sociálních se k tomu vyjádřil, poměrně rozumně: „Je pravda, že někteří politici se bojí říct lidem do očí, že se musí snažit si zajistit penzi vlastními silami.“
Byť nejsem úplně Husákovo dítě, docela to akceptuji. Chybí mi na tom už jedna jediná věc: abych nemusel státu odvádět důchodovou daň. Nechci si spořit na něco, co nejspíš nikdy nedostanu (a dostanu-li, tak oproti odvedeným částkám směšně málo).
Počítejme spolu: spolu se svým zaměstnavatelem odvedeme měsíčně na mé „sociální pojištění“ nějakých 13.000 Kč. Pro zjednodušení počítám, že zhruba dvě třetiny připadají na důchod a zbytek na případnou nezaměstnanost apod. Měsíčně tedy na důchodový účet vložíme cca 8.500 Kč. To by za 40 let práce byly 4.080.000 Kč.
Když si budu fandit, že můj důchod bude 14.500 Kč a budu ho brát 15 let, dá mi stát zpět celkem 2.610.000 Kč. A to se vyplatí. Já vím, jak teď každý říká, že stát je jistota a kdo ví co ještě. Ale to je blbost! Stát může zítra zbankrotovat, případně za 30 let někdo přijme zákon, že se důchody ruší. Je to prosté. Stát je pro mě nejméně důvěryhodný subjekt ze všech.
Ať si to státní důchodové pojištění existuje, ale ať je to proboha jen dobrovolná varianta. Ať mě nikdo nenutí cpát do tohoto letadla svoje prachy! Když už se na stáří zabezpečím špatně, tak ať si za to aspoň nesu zodpovědnost já sám. Navíc; necítím žádnou zodpovědnost za penze starších generací (vyjma svých rodičů).
Já jsem pro jednoduchou variantu průběžného systému:
1) Dobrá výchova dětí stojí spoustu peněz.
2) Ať tedy děti platí povinně na své vlastní rodiče. Pokud někdo vychoval flákače, bude se mít v důchodu špatně. Kdo poctivého člověka s pravidelným příjmem, bude na tom dobře.
3) Kdo je bezdětný, ať si z obrovských peněz ušetřených díky absenci potomků, na důchod odkládá.
Snad zde diskuse neklesne k argumentů jako „Co když někomu dítě zemře?“ Od podobných mimořádek jsou pojišťovny.
Proč je spoření na důchod k ničemu? Podívejte se na dějiny 20. století a máte odpověď. Kdo se teď bije v prsa a cokoli garantuje, ten se napakuje Vašima prachama a za 30 let bude dávno pod kytkama. Co si pak na něm vezmete?
Jak takové spoření dopadá i pokud to není čórka, můžu ilustrovat na příkladu mé babičky, která mi od začátku 80. let šetřila na cílovou částku 20 000,- Kčs. Tehdy to byla polovina bytu. Na konci let devadesátých to byla jedna padesátina bytu.
Je naprosto zřejmé, že spořit v delším časovém horizontu než 10 let, je nesmysl.
Chápu snahu o adresný důchodový systém a rozhodně by to bylo lepší než to, co máme dnes.
Nicméně; kdo slušně vychová děti, nebude k podpoře od nich potřebovat nějaký zákon – ty děti to budou dělat dobrovolně.
Ano, spoření na dlouhou dobu taky příliš nevěřím. Sám mám penzijní připojištění jen pro to, že mi na něj relativně dost přispívá zaměstnavatel.
Státní spoření je nicméně na vrcholu této nedůvěryhodnosti.
Mnohem lepší je vychovat ty děti, nebo aspoň vybudovat prosperující firmu, apod.
Kdybys nechal podporu rodičů na dobrovolnosti, nic dobrého by to nepřineslo.
I slušní lidé se mohou dostat krátkodobě do tíživé situace. Kdyby část výplaty šla rodičům v důchodovém věku ze zákona, lidi by ty peníze vůbec neměli v ruce, čímž by se v krizových momentech nedostávali do rodinu bořících dilemat.
[2] s tym nemam problem suhlasit, akurat k tomu tretiemu bodu ze kto deti nema uetri obrovske peniaze by som chcel dodat ze v tom pripade musime rusit akekolvek statne davky na decka, aby majetnejsi bezdetni nefinancovali decka povalacov a potom z toho nic nemali, detto nejaky danovy bonus na manzelku atd.
cele soc. davky, podpory v nezamestnanosti a pod. by mali byt zrusene a mali by byt ponuknute doborovlne komercnymi poistovnami, ak chce stat zabezpecit zakladnu existenciu ludom staci ked zriadi vyvarovne vo vacsich mestach kde moze podavat 2-3 lacne jedla denne nech nas nikto neobvinuje ze nechame ludi zomierat od hladu na ulici, riesenie ale nech si uz kazdy riesi sam, beztak uz aj to jedlo je prilisny socializmus, ale vyslo by lacnejsie nez prebujnely system statnych davok a podpor
Kdyby část výplaty šla rodičům v důchodovém věku ze zákona, lidi by ty peníze vůbec neměli v ruce, čímž by se v krizových momentech nedostávali do rodinu bořících dilemat.
Když já si pořád myslím, že slušný člověk rozhodne v zásadě vždy lépe než zákon (a obzvlášť o svých penězích).
Nemám rád, když někdo argumentuje pomocí extrémních příkladů. Přesto se teď toho dopustím:
Např. Dítě potřebuje nákladnou operaci v zahraničí. Jak by se zachoval slušný člověk? Věnoval by veškeré peníze pro dítě nebo by dobrovolně přispíval na důchod svých rodičů?
Nestavme lidi do podobných dilemat. Nebudou-li mít ty peníze nikdy v ruce (erár přerozdělí rodičům), určitě staroušci dle svých možností pomohou.
Dobře, snaze o oproštění lidí od dilemat rozumím, ale sám říkáte – staroušci určitě pomohou – a i já jsem přesvědčen, že slušní lidé se dohodnou vždy.
Erár by v takovém případě částečně pomoci mohl také, ale nikdy ne tolik, jako lidé sami a navíc stojí další peníze.
Tím článkem mi mluvíte z duše. taky bych rád opustil státní letadlo jménem sociální pojištění.
Ad. zajištění rodičů na stáří: Dříve, když rodiče odcházeli takzvaně do důchodu (říkalo se tomu vejminek), předali dětem za života nashromážděný majetek za určitou životní rentu. Na vesnici to bylo převážně bydlení a naturálie. Tím se předával majetek z generace na generaci a nebylo třeba žádného úředního šimla. Zkuste si přečíst smlouvy z tehdejší doby, jdou někdy do obdivuhodných detailů.
Markoff
suhlasim, tiez to vidim tak ze ked pojdu do dochodku ludia co maju dnes tak do 30 rokov, tak dochodok uz beztak ani nebude, navyse je to vzdy riziko ze sa ho ani nedozijeme, preto je vhodnejsie sa zabezpecit sam cez treti pilier ci uz nejaky komercny alebo este lepsie cez nejake nehnutelnosti, zlato a pod.
dochodok by bolo asi prilis velke susto pre zaciatok, aby boli ludia zodpovedni, mna stve skor povinne zdravotne poistenie ktore likviduje konkurencne prostredie, kedy by si zaplatil kazdy len naozaj co potrebuje a poistovne by mohli ponukat vyhodne produtky na mieru
rovnako tak poistenie v nezamestnanosti ma byt plne komercne a dobrovolne, takze jednoznacne zrusit povinne dochodkove sporenie, povinne zdravotne poistenie, povinne poistenie v nezamestnanosti a nevodit ludi za rucicku, kto je zodpovedny si sam odlozi a moze usetrit, kto nie je nech padne na hubu
20. 7. 2010 8:57, Reagovat