Milí Babišovi voliči,

moc z vás to tu asi nečte, ale kdyby třeba aspoň jeden se našel, který se nad tímhle zamyslí, mělo by to asi smysl.

Ve schránkách se vám touto dobou postupně objevuje „osobní dopis“ od vašeho vůdce, který tam varuje před zlými koalicemi (*), o kterých tam píše různé bláboly (to ostatně i o sobě, jako že třeba snížil nějaký dluh). Je jedno, jestli tomuhle věříte, o to teď nejde.

Babiš vám v dopise slibuje, jak se za vás bude rvát a jak vás před těmi ošklivými koalicemi ochrání. Tomu asi věříte, to vypadá jako jeden z hlavních důvodů, proč ho volit.

(Pomíjím, že se Babiš až dosud vždy rval jen o sebe, o svůj byznys, o výhody na něčí úkor, o veřejné peníze, o svoje znovuzvolení a postupně i to, aby nešel sedět. Nikdy nic jiného nedělal. Ale rozumím, že to někomu nevadí, jiným to dokonce imponuje a asi jsou i tací, co to nevidí anebo se snad domnívají, že vykonal i něco pro ně.)

Jde mi o něco jiného, podle mě zásadního: Než být v opozici, to radši v politice skončím, řekl dnes Babiš. Pokud poptáváte někoho, kdo „se za vás bude rvát“, není trochu blbý, že s tím klidně hned po volbách sekne, když se nedostane do požadované funkce? Když jsou ty koalice tak zlé, není naopak velmi důležité rvát se za vás i z opozice?

Nemělo by vám to vadit? Bral bych jako velmi rizikové volit někoho, kdo ještě před volbami řekne, že moje zájmy vlastně ani klidně zastupovat nemusí a že mu jde jen o to, aby byl ve vládě.

(*) Zajímavé, že třeba komunisti nebo SPD mu nevadí, asi je bere jako spojence, nebo se jich tolik nebojí.

Přesvědčování přesvědčených…

Přemýšlím, co je to za sport, chtít (zřejmě) posílit důvěru lidí v EU psaním naprostých kravin.

Pár poznámek:

  • Klaus byl jediným premiérem, za jehož vlády výrazně klesl podíl HDP vytvářeného / přerozdělovaného státem a narůstaly osobní svobody. Dnes se tomu zřejmě říká autoritářský pořádek.
  • Eurofederalista Zeman, který jako první věc na hradě vyvěsil vlajku EU, v mocenských organizacích si velmi libuje a EU zbožňuje zhruba stejně jako Rusko a Čínu, ji prý nenávidí.
  • Přidat k tomu komunisty v den, kdy se soudruh Jakeš vyznal z lásky k EU, je taky velmi legrační. A není to jen nějaký ojedinělý výstřelek – komunisté EU nenáviděli naposledy někdy před patnácti lety, pak se rozkoukali a v podstatě jsou s ní spokojeni. Jasně, Moskva by byla lepší, ale Brusel taky není k zahození. Ostatně, soudruh Filip se nechal slyšet, že 90. léta byla temnou skvrnou naší historie, z čehož usuzuji, že předtím i potom to bylo podle něj v pořádku.
  • Tzv. neonacisty se zřejmě myslí populisté snažící se na (jinými stranami ignorovaném) odporu části lidí k EU vytřískat trochu moci a peněz. Nemá mnoho smyslu je nějak seriózně rozebírat; kdyby byla nenávist k EU mainstreamem, budou unii fanaticky hájit.
  • Autoritářské pořádky vadí nějak všeobecně, nebo jen českých politiků, zejména pak u Klause a Zemana (ať už se tím myslí cokoliv)?

Je zajímavé, že se lidem pořád pletou významné milníky v našich možnostech cestovat (1990, 2007) se vstupem do EU (2004).

Jaká má být cílovka těchto tweetů? Pokud je cílem, aby se lidé, co už unii milují, poplácali po ramenou, jak je všechno zalité sluncem, pak asi budiž.

Pokud ale dotyční chtějí EU popularizovat mezi lidmi, kteří k ní mají výhrady, asi nezvolili nejšťastnější způsob. Člověk má sice krátkou paměť, ale na dovolenou v Itálii z první poloviny 90. let si třeba vzpomene a ten tweet pak vypadá dost hloupě.

Hrozně rád bych měl EU ve větší oblibě, ale tyhle svazácké agitky se mnou dělají pravý opak (a napravovat to pak musí různé okamůry podobnými hloupostmi s opačným znaménkem).

PS: Kolik vypije Juncker ginů a kolikrát si pak musí vyměnit kalhoty a kolik podpálí delegací, je mi celkem jedno, tenhle strejc to bruselské politbyro aspoň občas trochu polidšťuje.

Povyk kolem Kubery

Musím se až smát, jaký povyk vyvolalo zvolení našeho nejliberálněji hlasujícího senátora předsedou senátu u lidí, kteří jinak sami sebe za liberály označují.

Jde o tradiční rozpor mezi liberály klasickými (podporujícími svobodu) a moderními (snažícími se zákazy a příkazy vytvořit nového – lepšího člověka)? Nebo je pro ně jen forma důležitější než obsah?

Pan Hampl, osobnost evropského formátu, se v liberálnosti svého hlasování krčí ke konci seznamu s krásným skóre -50 %. Gratuluju. V senátu nemusí sedět komunisté, lidovci a podobní je klidně zastoupí.

Co proboha znamená, že je Kubera protievropský? Vždyť není ani protiunijní, vyjadřuje se ve smyslu, že členství v EU pro nás nemá v tuto chvíli alternativu. Je to tím, že EU i občas kritizuje? Je tedy jedinou cestou, jak nedostat tyhle pitomé nálepky, pouze úslužně a bez výhrad kývat?

Že nebude dostatečnou protiváhou proti autokratickému Zemanovi, Babišovi apod.? Naopak – kdo jiný by jí byl, když ne nejliberálněji hlasující senátor? Tihle kritizující prostě nestojí na straně svobody – chtějí silný stát, chtějí různé příkazy a regulace, chtějí autokraticky hlasující politiky. Ale jen ty „správné“. Je vlastně směšné, že tyto lidi – považující se za liberály – v liberálnosti hravě přeskočí i starý konzervativec.

Taky jsem četl, že Kubera je špatně, protože kouří. No to je teprve tragédie. Jak museli podobní lidé nenávidět třeba Havla… to je až nepochopitelné.

Jak popularizovat EU?

Rozbíhá se nová snaha, jak mezi lidmi popularizovat EU. Něco podobného čtu letos už asi popáté, ale proč ne. Třeba z toho konečně vyleze něco jiného, než fanatičtí a nekritičtí Jasánci, kteří nás poučují, že díky EU už nemusíme po návratu z dovolené na výslech apod., čímž dosahují leda dalšího nárůstu odporu proti této instituci. Ovšem spíš tomu nevěřím. Ale třeba se pletu a paní Pekarová Adamová bude poctivě vyvracet i tyto fámy.

Nemyslím si, že by EU byla nepopulární proto, že se o blahu jí způsobeném nedostatečně informuje. Spíš naopak. Všudypřítomné cedule „postaveno za přispění evropských fondů“ působí spíš otravně. Skutečné dobro nepotřebuje křečovitou sebepropagaci.

Prý je problém, že lidé věří smyšleným zprávám typu vozítka pro děti ve tvaru automobilů budou podléhat technické kontrole“. Není to ale i tím, že v kontextu zpráv přicházejích z EU zní podobné věci nikoliv absurdně, ale celkem uvěřitelně? Není to i tím, že se EU snaží obsáhnout takřka vše a v takovém množství informací je složité až nemožné něco ověřovat?

Jinak velmi souhlasím s tím, že by bylo mnohem užitečnější začít vylepšovat negativa, než přemýšlet, jak dostatečně informovat o pozitivech, aby to ti neinformovaní nevěřící konečně přijali:

Jak bych si třeba já představoval kroky, po kterých by mi EU nevadila a nebral bych ji jen jako (nejspíš?) nutné zlo?

  1. Návrat k původním myšlenkám, tedy zóně volného obchodu a pohybu lidí, zboží a kapitálu.
  2. Nevydávat žádné zákony a nemít politbyro někdy až sovětského typu skládající se z bývalých i současných komunistů prahnoucích po moci nad co nejvíce lidmi.
  3. Zóna volného obchodu fakt nepotřebuje mít vlastní rozpočet a přerozdělovat jakékoliv peníze a vyplácet morálně zničující dotace.
  4. Z EU musí být velmi snadné vystoupit, spíš by se měla snažit fungovat tak, aby k tomu nikdo neměl důvod.
  5. Přestat si hrát na spasitele světa a poroučení větru a dešti (které i kdyby fungovalo, tak bude mít jen zcela nepatrný význam).
  6. Dobrovolnost, decentralizace a různorodost musí zvítězit nad donucením, centralizací a uniformitou.
  7. Příznivcům a představitelům EU nesmí vadit její kritika – kvalitní projekt přeci kritiku bez problémů snese. Snaha uzavřít EU před kritikou do jakési karantény je hloupá a nic dobrého nepřinese. Prezentovat jakoukoliv kritiku jako snahu EU zničit je hysterické a kontraproduktivní.

Tak hodně štěstí – chce to neukazovat EU jako křišťálově čisté pohádkové dobro (kterým není a nikdo vám to neuvěří), přiznat problémy a uvést způsoby, jakými by je šlo řešit a hlavně – přiznat, že o spoustu věcí by se EU ani neměla starat.

Proč zas Zeman?

Hlavní důvody, proč Zeman zas vyhrál, jsou tyto:

1. Špatně vybraný favorizovaný protikandidát

Drahoš se kdysi vyhoupl mezi uvažované kandidáty a poměrně záhy dostával značné šance v průzkumech. To je vždycky podezřelé. Vyloženě špatně to začlo vypadat ve chvíli, kdy jej začali otevřeně prosazovat lidé oblíbení u cca 5 % populace.

Těsně před volbami vyšel průzkum, že jedině Drahoš může ve druhém kole porazit Zemana (čtěte „volte Drahoše, jinak to nemá cenu“). A ejhle, neporazil.

Člověk zcela prost politických zkušeností (což se ještě pokoušel prezentovat jako výhodu) chtěl porazit jednoho z nejprotřelejších politiků. No, nevyšlo to. (Troufám si tvrdit, že absence politických zkušeností mu ještě daleko víc chyběla právě v kampani než během případného výkonu funkce.)

Ukázalo se také, že nestačí jen nebýt Zeman, i když to vzhledem k jeho dosavadním výkonům asi nejprve tak vypadalo.

2. Stále stejní podporovatelé, které většina lidí nesnáší

V určité chvíle se zdálo, že volit Drahoše znamená volit i Halíka, Kocába, Pospíšila, Feriho a podobné existence, kteří spolehlivě doprovázejí různé kandidáty na politické hřbitovy. Proč si konečně nedali pokoj, je mi záhadou. To se neumí ovládat? Nebo jsou fakt přesvědčeni, že pomáhají? Fakt si myslí, že existuje jediný člověk, který by už sám proti Zemanovi nevolil, ale když to řekne Halík, tak teda půjde?

Teď po volbách mě – už zase – fascinují úvahy (od lidí, kteří často sami sebe považují za moudré), jak voliči prý špatně volili. Kandidát dobrý, všechno dobré, ale lidi si špatně vybrali, protože jsou hloupí, nevzdělaní nebo aspoň staří. Zajímalo by mě, jaké si z této situace představují východisko – měli bychom snad těmto lidem sebrat volební právo? Nebo volby úplně zrušit? Vypravit vlak, který by je odvezl někam daleko, aby tu zbyli jen ti, co umí zvolit správně?

Ba ne, ono bude stačit najít kandidáta, který by dokázal oslovit i tyhle voliče a získat jejich důvěru, aniž by toho zneužil k páchání zla. To, že se takový nenašel, není primárně chyba voličů. Že je část lidí nevzdělaných, je fakt a je třeba s tím žít.

Narozdíl od mnoha jiných si taky nemyslím, že by se Zeman teď choval ještě hůř než v prvním období – resp. on se tak choval už od začátku, protože to jinak neumí. A věděl, že nemá smysl se snažit o znovuzvolení celých pět let, když paměť průměrného voliče je cca 2 týdny – což je přesně čas, po který se teď nějak zvládl ovládat, aby budil dojem přijatelného kandidáta.

Hlavu vzhůru, chce to přestat se vysmívat voličům Zemana (to fakt ničemu nepomůže), začít hledat nové důvěryhodné kandidáty s politickými zkušenostmi nebo alespoň schopnostmi a začít je rozumně a bez křečí představovat a podporovat, a to především mimo velká města. Ono se to jednou povede. Nebo může zůstat vše při starém, angažovaní novináři a umělci mohou kdesi z bezpečí povýšeně kázat „obyčejným“ lidem a pak se zase všichni můžou divit, až Zemana nahradí třeba Okamura.

Tak koho?

Ve druhém kole voleb rozhodně nebudu volit Zemana, kterého jsem nevolil nikdy nikam a nedopřeju mu to ani v jeho posledních volbách.

Zbývá tak varianta prázdná obálka nebo Drahoš. Patrně to bude to druhé. Přestože se s ním neshodnu téměř v ničem, a to že není Zeman a je „slušný“ je dost chabá kvalifikace, způsob jakým Zeman vykonává svou funkci, si přímo říká o odpověď a jsem ochotný udělat víc kompromisů než minule.

(Tehdy zvítězila ta prázdná obálka a musím zpětně uznat, že to byla chyba. Schwarzenberg by se asi Babišovi tak lehce neodevzdal. I když kdo ví, jak by to bylo – Babišova schopnost přisávat se ke zdrojům moci je svým způsobem obdivuhodná.)

A právě toto je rozhodující kritérium – o Zemanovi už víme, že pro Babiše udělá cokoliv, byť by to působilo sebevíc trapně. Drahoše si nejspíš omotá kolem prstu taky, ale přeci jen je tu snad šance, že se aspoň občas něco trochu zadrhne. Je to tedy naděje (i když chabá) proti jistotě.

Zeman má navíc příšerné názory, jimž vévodí různé představy o brutálním zdanění lidí, co vydělávají peníze, kterak je daňový únik nejhorší zločin hned po vraždě a podobně.

Jeho okolí je snad ještě horší než on sám a opravdu rád bych viděl, jak se jeho slavné trio odporoučí.

Úvaha, že by bylo dobré volit Zemana s vidinou jeho brzkého konce a nadějí na další volby, kde by jedno místo v druhém kole nebylo blokované Zemanem a druhému by nestačilo nebýt Zeman, je podle mě chybná. Ono by to dost možná dopadlo ještě hůř, opravdu nelze spoléhat na to, že si voliči náhle rozpomenou zvolit někoho rozumného. A i kdyby to mělo být jen na půl roku, stihl by napáchat spoustu škody (jako by nestačilo, kolik toho ještě stihne do března).

Zdaleka si nemyslím, že je Drahoš dobrý nebo dokonce ideální kandidát – byl bych ochoten proti němu volit většinu těch z prvního kola. Jednou z výjimek je ovšem právě Zeman. V této nouzi tak i Drahoš může dostat můj hlas.

Štěstí v neštěstí?

Volby dopadly strašně, ale mohly dopadnout ještě hůř.

Jelikož letos už nikdo nemůže říkat, že neví, co je Babiš zač a že by se mu měla dát nejprve šance, je nutno si bohužel přiznat, že 1,500.113 lidí imponuje jeho bezohledný styl, jeho přiblblé blábolení, estébáctví, dojení veřejných rozpočtů za libovolným vlastním prospěchem, zneužívání státní správy k likvidaci konkurence atd. S předpokládaným ziskem vnitra se způsoby, jak na někoho kleknout, o dost rozšíří, takže snad se brzy nějak dostane i na jeho vlastní voliče.

Ostatně, tenhle rozumbrada to vyjádřil podle mě za větší část voličů ANO:

Babišův volič

Tím ale špatné zprávy v zásadě končí. Je dobré, že se do sněmovny dostalo docela dost stran, což si Babiš výslovně nepřál, situace se mu bude komplikovat. Je dobré, že nedá dohromady většinu s nevyzpytatelným Okamurou. Vlastně na tom možná byl fakt o něco líp se submisivním Sobotkou a věrnými lidovci.

Jak to bude dál? Zeman jmenuje Babiše premiérem, jak mnohokrát výslovně slíbil. Pokud se ten přece jen  s někým nedohodne, tak si vymyslí svou jednobarevnou vládu a jak už víme, Zeman si s nějakým hlasováním o důvěře hlavu neláme. Hradního spojence následně Babišovi odeberou volby nebo přinejhorším pár měsíců poté příroda.

(Pořád si ale myslím, že Zeman ze zdravotních důvodů těsně před volbou odstoupí. Pokud náhodou ne, pravděpodobnost, že vyhraje, je značně nižší než minule – např. s Babišovou vládou bez důvěry bych šel v druhém kole volit asi i Drahoše, a to je co říct – a i kdyby Zeman vyhrál, dlouho nevydrží, od léta dramaticky sešel a myslím, že na jaře už nezaseje.)

Pro tyto případy ANO asi přece jen zkusí vymyslet vlastního prezidentského kandidáta (ostatně, dnes byl prý Švejnar v Průhonicích). Na možné vládní spolupracovníky už jsou určitě založené složky a teď je Babišova holdingová policie zuřivě rozšiřuje, takže nebude-li dostatek vhodných dobrovolných partnerů, přijde na řadu staré dobré vydírání.

Je možné i to, že Zeman stihne ukončit stíhání Babiše a toho druhýho mafiána. Mohlo by to být kontraproduktivní – aspoň části voličů by tak mohlo dojít, že na ně asi fakt něco měli, když se to muselo řešit takhle. Lepší patrně bude, když to jiní kamarádi u policie / zastupitelství / soudu zarazí s tím, že „se nic neprokázalo“.

Jedna perlička: volby umožnily spočítat, kolik je u nás komunistických voličů gottwaldovského a husákovského ražení: 393.100 (fakt jich ubývá!). Na rozdíl od jiných voleb protestní hlasy nepříliš přemýšlejících rychlovoličů vysál zcela Babiš a Okamura.

PS: To, že se TOP09 nakonec dostala, má jednu nevýhodu: Kalousek je částečně na koni, a asi si zase neuvědomí, že dost hlasů přihrál Babišovi právě on – tím, že ho z pozice masově nenáviděného politika nepřetržitě kritizoval. Co na tom, že ho kritizoval vesměs oprávněně a že důvod té křečovité nenávisti asi nikdo racionálně nevysvětlí. Kalousek by nicméně udělal nejlíp, kdyby na téma Babiš další 4 roky jen mlčel, případně ho dokonce začal chválit a vzpomínat na někdejší dobrou spolupráci. To by rozčilený estébácký elektorát tak dobře nerozdýchal.

Musíme přijmout euro!

Musíme prý urgentně přijmout euro, nechal se slyšet Sobotka. Podobné výkřiky nejsou ojedinělé. Přestože tomu moc nevěřím, nemohu zcela vyloučit, že přijetím eura by skutečně nastalo nějaké velké dobro. Je ovšem škoda, že nikdo nevysvětluje, jaké dobro by to mělo být a jakými mechanismy by ho zavedení eura způsobilo, když tedy nepočítám různé humory:

To, že podobně vykřikují zpravidla masově nenávidění politici typu Sobotka, Kalousek nebo Schwarzenberg, tomu taky moc nepřidává.

Zkrátka, představuje-li euro jakési dobro a výše zmínění politici pro nás toto dobro strašně moc chtějí, dělají to dost špatně, skoro bych až řekl, že reálně pomáhají pravému opaku. To pro ně není příliš dobré vysvědčení.

Kdyby euro přinášelo nějaká výrazná pozitiva, mělo by to ostatně být někde vidět a těžko si v takové situaci představit, že by se mu významnější část lidí bránila.

Reálně to však vypadá spíš tak, že je euro projekt politický, který se musí prosazovat násilně, protože přece nemůžeme připustit, že by měl nějaké problémy a lidé by ho nechtěli. Sobotka a další pak jen plní politické zadání od spřátelených / nadřízených eurobyrokratů.

Nadšeni ze státního šmírování

Libovat si v tom, že mi vrchnost udělila novou povinnost, to chce pořádné (skoro bych až řekl svazácké) nadšení. Ale není to nemožné:

Bureš běží s pytlem peněz

Těžko říct, jestli to psali s vidinou slevy na vodňanský separát nebo polystyrenové pečivo z Penamu, nebo jde o jen o naivitu a radostně a bez přemýšlení přebrali argumentaci samotného Babiše, že je potřeba vybrat víc na daních, aby se stalo… aby se stalo… patrně nějaké mně neznámé dobro.

Jen ten obrázek Bureše, jak utíká s penězi ukradenými na to svoje orlí hnízdo, se jim k tomu moc nehodí…

Ale asi bych je musel zklamat. V EET o daně moc nejde. Babiš se o nějaký státní rozpočet zajímá jen do té míry, do jaké ho může podojit, jinak je mu celkem ukradený.

Je samozřejmé, že každá koruna, kterou se podaří zachránit před nenažraným státem a ponechat ji jejímu původnímu majiteli, je dobrá, ale nucení do odvádění výpalného není hlavní zlo EET. Tím je plošné šmírování lidí, jejich nucení do další neužitečné administravy, jejich paušální považování za zloděje, přenášení neschopnosti státu na podnikatele a ještě na jejich náklady. Nedivím se těm, kteří s podnikáním v takové situaci skončí, asi bych to taky udělal a bylo by mi jedno, že by mě hejno Babišových nemyslících hejlů někde z pohodlí gauče považovalo za zloděje.

Každopádně jsem rád, že nadšenci, kteří mají radost z implementace Mussoliniho „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ v režii husákovského estébáka, to veřejně ventilují. Ti ostatní, kterým tato kombinace spíš nahání hrůzu, aspoň vědí, kde nenakupovat.

Výpalné z obědů

Babiš nedávno prohlásil: „Jinými slovy, s nepřiznáváním tržeb a neplacením daní to v pohostinství zašlo tak daleko, že se ceny obědů a meníček de facto přizpůsobily situaci, jako by neexistovalo ani DPH, ani odvody za zaměstnance, ani daň z příjmu.“

Stejnou informaci, řečenou naprosto stejnými slovy, poskytl i jakýsi vrchní financ, asi mají od vůdce nějaké lejstro se základními mantrami a znají to nazpaměť.

Těžko říct, jestli je to pravda nebo ne.

Ale dejme tomu, že ano. Čekal bych v takovém případě, že lidé zvolají: „Sláva, hospodským se podařilo vynechat ve svém podnikání stát, který jim stejně s vařením nijak nepomůže (a leda jim hází klacky pod nohy) a kdo chce, může se díky tomu levně najíst, není to skvělé?“

Místo toho všude čtu o nějakých zlodějích, okrádání a že je dobře, že takoví zavřou své hospody a že by měli zavřít i je a nejlépe je snad i zastřelit.

Hádám, že kdyby z meníček stát vybral své daně a zadotoval z toho lidem ty levné obědy (které doteď měli), budou se ti samí lidé radovat, jak se moudrý stát stará o blaho a sociálno.

Na politiky všichni nadávají, ale když se podaří před nimi zachránit nějaké peníze, můžou se z toho zbláznit. Jsou to sice svině, ale koukej jim dát svoje prachy, oni vědí líp, co s nima udělat!

Rozumí tomu někdo?

Starší články →