30. 7. 2010

Pokusy o perpetuum mobile

Zařazen do: Ekologové, Prostý lid, Společnost, Železnice — Hans @ 9:13

Stát se vytrvale snaží předstírat, že perpetuum mobile funguje a volič to často akceptuje. Dnes se podíváme na tři příklady, z nichž ten první už je skoro prokouknutý, ale zbylé dva na to stále čekají.

1. Biopaliva

Máme vstupní suroviny: 1 litr obyčejné nafty (který spálí zemědělská technika; 1 litr pro zjednodušení, pravděpodobně je to ještě o trochu víc), zemědělskou půdu a přírodní energii (Slunce, voda). Přidáme nějakou tu lidskou práci, zasadíme řepku a výsledkem je 1 litr bionafty.

Tu můžeme spálit v nějakém motoru a radovat se, kterak jsme použili obnovitelný zdroj a jsme ekologičtí.

Pokud bychom ovšem spálili rovnou ten litr nafty původní, dosáhneme stejného konečného výsledku a ještě ušetříme spoustu prostředků: na zemedělské půdě se může pěstovat něco užitečnějšího, práce může být investována účelněji. Výsledkem by bylo méně plýtvání, což je důležité, neboť plýtvání vede k chudobě. A ostatně, není dobré ani pro tu ekologii.

Kdyby celý tento proces nevymyslel a nedotoval stát, nikdy by nikoho něco tak hloupého ani nenapadlo, protože vlastními penězi by nikdo takto neplýtval. Ale žijeme holt v pokrokovém sociálním státě, takže se nám zemědělci smějí s cedulemi „Nechte nás pěstovat naši řepku.“

Tento příklad je natolik zřejmý, že už jej prokoukla i řada lidí a v praxi už se drží jenom díky mocné lobby.

2. Když propustíme úředníky, budou z nich nezaměstnaní, takže je lepší si je nechat

Většina úředníků nevytváří skutečné hodnoty, ale pouze spotřebovávají nebo přeměňují ty, které vytvořil někdo jiný. Což se v principu neliší od podpory v nezaměstnanosti.

Hlavně však platí, že ubyla-li by skupina úředníků a lidé by přestali odvádět příslušné množství daní, tak ty peníze z ekonomiky nezmizí, ale budou utraceny jinak (ba dokonce tak, jak budou jejich majitelé chtít).

Daňový poplatník si častěji vyrazí na večeři do restaurace, do kina / divadla, zaplatí si paní na hlídání dětí, atd. To vše vytvoří řadu nových pracovních míst, která by mohla být obsazena… ano, těmi úředníky.

Opět tedy nefunguje perpetuum mobile v podobě, že by stát sebral lidem peníze, utratil je tak, jak sám uzná za vhodné a jedině tak by vytvořil dostatek pracovních míst pro všechny.

3. Vlaky jsou ekologické, a proto se vyplatí je dotovat.

Myslím si, že i o té ekologii samotné by se daly vést spory, protože v případě elektrického vlaku smrdí místo něj elektrárna, a taktéž motorové vozy s naftovými motory a pár lidmi na palubě asi nebudou to pravé.

Ale zamyslel už se někdy někdo nad tímhle? Dává-li stát železnicím dotaci (a ne zrovna malou), někdo ty peníze musel nejprve vydělat. Každá činnost, při které se vytvářejí hodnoty, jistě statisticky nese nějakou ekologickou zátěž. Počítá se s ní při kalkulaci ekologičnosti železnic?

Nevěřím, že státní dotace v principu mohou přinést něco užitečného, neboť bylo-li by to skutečně užitečné, udělal by to někdo i bez nich. Jsou tedy jen nástrojem, jak násilně prosazovat zájmy určitých skupin na úkor daňových poplatníků za současné snahy přesvědčit ty poplatníky, že jsou to vlastně i zájmy jich samotných.

29. 7. 2010

Peníze nejsou všechno!

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 19:27

Peníze přece nejsou všecko! Tihleti pravičáci, vole, si myslí, že si za všechno můžou nechat zaplatit. Přitom i ty chudý chtěj přece žít na úrovni, i když na to nemaj!

Je s podivem, že výše uvedené věty zpravidla pokřikuje někdo, kdo po někom nějaké peníze chce (a ne někdo, kdo je ochoten nějaké své peníze někomu dát). Pro něj osobně tedy důležité jsou, a to velmi, ale pro někoho jiného by být neměly. Je to tedy klasická aplikace pravidla lidé by se měli chovat tak a tak, ale jen ti ostatní.

Zajímalo by mě, zda dotyční podobně argumentují i při platbě v obchodě nebo v restauraci. Nebo zda-li by takovou argumentaci přijali od svého zaměstnavatele při vyplácení mzdy.

Ale to zřejmě ne – fakt, že peníze pro ně nejsou všechno, musí tedy snášet jen daňoví poplatníci. Mezi nimi a příjemci erárních peněz je totiž silná mezivrstva v podobě státu a tak nehrozí tolik nepříjemností, jako třeba v té restauraci.

23. 7. 2010

Vzdávám hold

Zařazen do: Společnost — Hans @ 6:46

Minule se tu nad Husákovými důchody rozproudila čilá diskuse, což se tu stává málokdy. No a tak zkusím zase něco kontroverzního; uvidíme, co se stane. (Bohužel, už jen to, že článek tohoto typu je dnes obecně považován za kontroverzní, je velmi smutné.)

Zemřel pan Milan Paumer.

Škoda, že takových lidí kdysi nebylo víc. Kdyby ideálně každý soudruh, který po roce 1948 přišel někam zabrat majetek nebo zatknout ideového nepřítele, dostal kulkou, komouši by to měli dost těžké. Ale dle našeho vševědoucího lidu jsme měli s komunisty patrně bojovat letákovou kampaní, případně je prostě nechat být – jako správná zvířátka v ZOO.

No, posuďte sami:

diskuse na idnes.cz

I na hovínkách.cz byl prostý lid konsistentní a komentoval a hodnotil obdobně.

diskuse na hovinky.cz

Fuj, to se dělá, zabíjet hodné a slušné lidi (kterými určitě v padesátých letech policajti a milicionáři byli)?

Ach jo, největšími vrahy asi tedy byli naši vojáci v druhé světové válce, kteří zabíjeli nebohé nacisty (někdo tu práci přece dělat musel).

Co k tomu dodat. Opět nelze než říci, že si svobodu nezasloužíme, nejsme-li ochotni za ni bojovat a dokonce ani ocenit někoho, kdo to dělá místo nás…

19. 7. 2010

Důchody pro Husákovy děti

Zařazen do: Společnost — Hans @ 9:26

Chceme vědět, jakou budeme mít penzi, ptají se Husákovy děti.

Otázka by měla být směrována přímo na soudruha Husáka, zda problém důchodů tehdy nějak promýšlel, než zvýšil ty přídavky na děti. Škoda, že už nežije.

I ministr práce a sociálních se k tomu vyjádřil, poměrně rozumně: „Je pravda, že někteří politici se bojí říct lidem do očí, že se musí snažit si zajistit penzi vlastními silami.“

Byť nejsem úplně Husákovo dítě, docela to akceptuji. Chybí mi na tom už jedna jediná věc: abych nemusel státu odvádět důchodovou daň. Nechci si spořit na něco, co nejspíš nikdy nedostanu (a dostanu-li, tak oproti odvedeným částkám směšně málo).

Počítejme spolu: spolu se svým zaměstnavatelem odvedeme měsíčně na mé „sociální pojištění“ nějakých 13.000 Kč. Pro zjednodušení počítám, že zhruba dvě třetiny připadají na důchod a zbytek na případnou nezaměstnanost apod. Měsíčně tedy na důchodový účet vložíme cca 8.500 Kč. To by za 40 let práce byly 4.080.000 Kč.

Když si budu fandit, že můj důchod bude 14.500 Kč a budu ho brát 15 let, dá mi stát zpět celkem 2.610.000 Kč. A to se vyplatí. Já vím, jak teď každý říká, že stát je jistota a kdo ví co ještě. Ale to je blbost! Stát může zítra zbankrotovat, případně za 30 let někdo přijme zákon, že se důchody ruší. Je to prosté. Stát je pro mě nejméně důvěryhodný subjekt ze všech.

Ať si to státní důchodové pojištění existuje, ale ať je to proboha jen dobrovolná varianta. Ať mě nikdo nenutí cpát do tohoto letadla svoje prachy! Když už se na stáří zabezpečím špatně, tak ať si za to aspoň nesu zodpovědnost já sám. Navíc; necítím žádnou zodpovědnost za penze starších generací (vyjma svých rodičů).

16. 7. 2010

Mentalita úředníka

Zařazen do: Prostý lid, Společnost, Vtípky, Ze života, Železnice — Hans @ 8:01

Kdysi, když mě to ještě bavilo a měl jsem na to nějaký čas, vešel jsem občas do debaty s lidem prostým a v diskusích na mainstreamových zpravodajských serverech zkoušel argumenty bojovat proti hlasitému povyku a rychlým instantním názorům.

Z této doby si pamatuju jednu úsměvnou příhodu.

Řeč se vedla zrovna o dotování železnic a diskuse byla plná plamenných výkřiků o tom, jak stát musí železnici dotovat, protože ji přece musíme mít a cestující by na to jinak neměli. (Víru v to, že lidé na to nemají, ale když nechají stát ty peníze draze vybrat, část jich rozkrást a zbytek dát Českým drahám, které zase část rozkradou a ejhle – mávnutím kouzelného proutku – náhle na vlaky bude, ponechám nyní stranou.)

V té diskusi jsem zkusil argumentovat tím, že v určitých případech by se mohl uchytit model financování, kdy na vlaky přispívají provozovatelé třeba různých turistických / obchodních cílů (investovali by tak do dopravy svých zákazníků).

Ozvala se nějaká paní (říkala si tuším slušná občanka, nebo tak nějak podobně vynalézavě) a psala mi, že je to přece blbost – proč by tihleti podnikatelé přispívali na vlaky, když ani ty daně pořádně neplatí, musí se do toho nutit a chtějí se z toho pořád vykrucovat. A ona to dobře ví, pracuje totiž jako úřednice.

Chvíli jsem na to zíral, neveřil jsem, že by takové srovnání někdo mohl myslet vážně.

Nepomáhalo další vysvětlování ani konkrétní příklady (např. autobusy zdarma jezdící k nákupním centrům), paní prostě věděla.

No a dokud budeme mít mezi úředníky dost lidí, kteří nechápou rozdíl mezi investicí do podnikání a daněmi, kteří stále hledají důvody, proč něco nemá jít, kteří naprosto nechápou svět kolem nás a základní ekonomické souvislosti, pak to tu bude vypadat tak, jak to vypadá…

11. 7. 2010

Bohatým brát, na chudé ***

Zařazen do: Prostý lid, Společnost, Vtípky — Hans @ 9:38

Fico se rozplývalo nad Jánošíkem. Vyzdvihovalo princip bohatým brát a chudým dávat.

Nejenže samotný princip je ohavný (neboť slušný člověk nikomu nic nebere), ale pěkné rozuzlení poskytli i historikové.

Jánošík byl ve skutečnosti prachobyčejným zlodějem. Opravdu se tedy nelze divit, že sociálním demokratům tolik imponuje a někteří ho berou i jako svůj vzor.

18. 6. 2010

Den daňové svobody

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 15:14

Tak prý máme dnes den daňové svobody. A zase je léto, a ne třeba půlka února. A to tam ještě není započítaná DPH a různé spotřební daně…

Opět jsou toho plné diskuse a lidé předvádějí, jakými různými způsoby je možné tomuto pojmu nerozumět.

První skupina tvrdí, že to není pravda, protože i doteď přece peníze za práci dostávali.

Druhé skupině (docela početné) je lhostejné, jak vysoké daně platí. Asi věří, že to platí hlavně někdo jiný, anebo si osvojili myšlenku, že peníze odváděné na daních stejně nejsou jejich; stát má na ně přece nárok (protože tak rozhodl).

Pak jsem se ještě dočetl, že je ošklivé vůbec nad výší daní uvažovat a „bojovat“ takto proti státu. Vždyť stát je tu pro nás a má se o nás starat – a to něco stojí. Vlastně je to ještě levné. A den daňové svobody patří mezi hloupé pravicové propagandy, mající za úkol naučit lidi nenávisti k blahodárnému sociálnímu státu.

No, jsou to samé radosti…

10. 6. 2010

Školné

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 9:29

Školné je teď docela populární téma. Řada voličů sice volila strany, které jeho zavedení mají v programu, teď se však zdá, že doufali, že na něj nakonec nedojde.

Myslím, že i řada odpůrců školného chápe, že že studium zkrátka zdarma není. Učitelé chtějí nějaký plat, něco stojí prostory, něco pomůcky atd. Jelikož vstupy zdarma k dispozici nemáme, musí to někdo platit. A když už se za něco platí, bývá nejefektivnější, když za to platí ten, kdo danou službu konzumuje. Přináší to několik výhod:

  • Zákazník chce své peníze investovat účelně, nepůjde tedy studovat jen tak pro zabití času, bude mít sám zájem na kvalitě výuky apod.
  • Jedině placení přímo zákazníkem zajistí efektivní vynaložení prostředků a ve svém důsledku i nejlevnější možnou cenu služby.
  • Školné přispěje k zájmu o studium oborů, které mají dobré uplatnění v praxi.
  • Školné přinese do škol více peněz. V této souvislosti musím podotknout, že zejména učitelé stěžující si na nízké platy a odmítající školné ve mně vyvolávají silné nutkání poklepat si na čelo.
  • Nepřipadá mi spravedlivé, aby i někdo, kdo nestudoval a nestuduje, na to jiným přispíval.

Proti školnému samozřejmě ihned začaly brojit dvě skupiny lidí: ti, kterých se to aktuálně týká a ti, kteří z jeho hlasitého odmítání mají byznys.

Ti druzí se snaží vsugerovat lidem představu, že vzdělání leží zadarmo na ulici a teď ta zlá vláda (která ještě ani není), ho chce chudým obyčejným lidem zpoplatnit, aby se na tom napakovala. Tato teze se jistě ujme. Posuďte sami třeba článek soudruha Zaorálka.

Vždycky mě dojme až k slzám, když nějaký socan začne bědovat nad zadlužováním našich dětí. Chápu-li ho dobře, je špatné zadlužit studenty (kteří se rozhodli investovat do své budoucnosti) částkou za školné. Je však správné, vzít tu samou částku, navýšit ji o režii státního přerozdělovacího systému a zadlužit jí úplně všechny. Moc tomu nerozumím. Ale už mi jednou bylo vysvětleno, že my pravicově orientovaní jsme děsně blbí, tak to asi bude tím.

Vzdělání prostě není něco automatického, co roste někde v lese. Dokud se budeme tvářit, že na něj má kdokoliv samozřejmý nárok (a ne jen právo), bude nám neustále vadit, že je nekvalitní, že jeho přínos do praxe je sporný. Někteří se tomu budou donekonečna asi i divit.

Bohužel – školné, které vyplodí vznikající vláda, bude asi pěkný paskvil. Bude patrně fixně nařízené, bude hradit jen část nákladů a nedojde ke snížení daní odpovídajícím způsobem. Bude to tedy další socialistická náplast na již existující socialismus. Něco jako poplatky ve zdravotnictví. Už teď se ukazuje, že vítězství politiků jen o něco méně levicových než ČSSD nebyla zas tak velká výhra.

Ostatně, i v jiných oblastech hodlá vláda být vskutku „pravicová“ a jít ve stopách soudruha Janoty. Chce třeba přizabít naši ekonomiku (dostávající se z krize) dalším zdaňováním. Ach jo, kdy už si tihle přihlouplí ouřadové založí vlastní firmy a budou v nich řešit malý odbyt zvyšováním ceny zboží? Třeba by se jim pak konečně rozsvítilo…

9. 6. 2010

Postřehy z předešlých dní

Zařazen do: Společnost — Hans @ 8:53

Zasmál jsem se u zprávy, že ČSSD chce nastavit limit na výdaje na předvolební kampaň na 100 milionů Kč. Od strany, která nejprve přiznala výdaje na vlastní kampaň ve výši 200 milionů a pak 400 (přičemž odhady odborníků hovoří o 750 milionech a nějaký socan po volbách dokonce prohlásil, že „miliarda je v prdeli, a žádný koryta z toho“), to zní fakt směšně.

Socani jsou jako ti notoričtí hráči na automatech, kteří tak starostlivě volají po tom, aby jim ty automaty někdo konečně zakázal.

Pak mě ještě pobavilo, jak si odstoupivší politikové hledají novou práci.

Paroubek by prý rád působil v oblasti poradenství v bankovním sektoru. Docela i věřím tomu, že by ho někdo klidně platil ze svého, ani ne tak pro jeho schopnosti, jako spíš pro kontakty a informace, které má z těch mnoha let ve vysokých funkcích ve veřejné správě.

I Liška nějaké pracovní nabídky údajně má (a jednu dokonce v soukromé sféře, takže akutně hrozí, že si poprvé v životě vydělá peníze skutečnou prací), přesto se zaregistroval na úřadu práce. Podporu v nezaměstnanosti však brát nebude – nechce prý zatěžovat daňové poplatníky. Je pozoruhodné, že ho to začlo trápit zrovna teď (a že mu také nevadí nechat si jimi nyní platit zdravotní pojištění).

30. 5. 2010

Volby 2010

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 10:38

Volby dopadly docela dobře. Obzvlášť ve srovnání s tím, jak dopadnout mohly (a co bylo očekáváno).

Pozitiva

  • Máme o jedny extremisty ve sněmovně míň.
  • Od posledních voleb zemřelo přesně 95.563 voličů komunistů. To není špatné číslo. Byť mají komanči stále stejný počet mandátů, jejich vliv klesne, neboť nebudou mít dostatečné množství oranžových bratrů na prosazování ultralevicového sociálního inženýrství.
  • Proběhla akce dobrý den s Cyrilem.
  • Obě „velké“ strany dostaly varování, že nemusí být velké stále.
  • Paroubek sice volby vyhrál, ale o jen o necelá dvě procenta. Navíc ani nezískal svých očekávaných > 35 %, na která se tolik těšil. Vítězství tak zcela jistě nezazářilo nad Českem jako nejjasnější hvězda. Socani už dokonce náměstka z RaJ bleskurychle hodili přes palubu. Hádám nicméně, že budou mít velké problémy s lobbisty a sponzory, kteří by rádi nějakou rozumnou návratnost investic do gigantické volební kampaně.
  • Sám náměstek z RaJ prohlásil, že obyčejný lid prohrál. Chápeme-li obyčejného člověka jako někoho, kdo čeká, až vytvořím nějakou hodnotu, abychom se následně mohli podělit (když jsme si tak rovni), nelze se z toho neradovat.
  • „Ultrapravicová“ dělnická strana se do sněmovny nedostala, i když se vězni snažili.

Neutrální

  • Voliči jsou sice přesvědčeni, jak moc podpořili změny, ale ty jsou jen velmi kosmetické (část lidí přestoupila do jiné strany, část lobbistů zaplatila kampaň někomu jinému).
  • Na druhou stranu budeme mít 114 nových poslanců, což není úplně špatné.

Negativa

  • Svobodní získali jen 0,74 %. Nedělal jsem si samozřejmě iluze, že to bude výrazně více. Kvalitní program sám o sobě stranu neprodá, zvlášť když to skoro nikdo nečte. Buřty zadarmo, stupidní billboard na každém rohu a sliby, na co komu přispějí, by přinesly jistě lepší výsledek. Také zapomněli zaplatit si za pozici v předvolebních průzkumech. Na druhou stranu cca 39.000 lidí svobodu potřebuje a je ochotno jít dát hlas straně, která se velmi pravděpodobně do sněmovny nedostane. Zas tak mizivé číslo to není. Tak snad to nevzdají a budou pracovat dál. S rostoucím vlivem EU by příště mohla být poptávka přece jen lepší…

Po volbách jsem si dal sklenku dvanáctileté whisky Bowmore Enigma a bylo mi celkem dobře :)

Starší příspěvky »

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)