U všech nových absurdních návrhů politiků si vždy říkám, že s tímhle už přece nikdo nemůže souhlasit. Ale vždycky se někdo najde. Zpravidla souhlasí tím nadšeněji, čím větší je to kravina, ale o to nejde. (V odkazovaném spisku bych rád vypíchnul zejména zavedení eufemismu „moderně uvažující společnost“ pro společnost totalitní.)
Výplod socanů(*) o povinné „mateřské“ pro muže mě zaujal i tím, že dokonce čtenářstvo novinek bylo v anketě vesměs proti. Chvíli jsem tedy přemýšlel, jestli ten návrh přece jen nebude správný.
Pak mi ale došlo, že lid na novinkách se rozhoduje podle toho, zda cítí, že mu návrh přijde užitečný nebo neužitečný. Já ovšem uvažuji především o tom, zda má takovou věc politik vůbec řešit nebo ne. A tak jsme jen shodou okolností dospěli ke stejnému verdiktu, ovšem každý jinak.
Jinak ty úvahy typu „tohle je správně, odborník se tak vyslovil, tak by stát měl nařídit, že to tak bude“ jsou samozřejmě děsivé (i kdyby to skutečně náhodou „správně“ bylo).
(*) On to nakonec nebyl ani výplod socanů jako takových, ale nějaké feministky od nich – ten rozhovor je taky velmi výživný. Mimochodem – určitě je to jen můj pocit, ale proč z žen používajících 2 příjmení tak často padají hovadiny?
Poučný článek: sonda do myšlení aktivisty.
Mě štve věcí… Dokonce asi i ty herny. Tak tam nechodím. Když tam jiní lidé chodit chtějí, tak co s nimi. Nejsem asi dostatečně moderní člověk, abych věděl, co je pro ně lepší a pokoušel se jim to nařídit.
Holt pak „musím žít ve městě, kde je největší koncentrace hazardu na světě“ (kam se hrabe Las Vegas, tam už nikdo nejezdí, teď je in Brno).
Poučná je i ta část rozhovoru, kde aktivista vysvětluje, že je přece absurdní mluvit lidem do života jen tehdy, pokud k tomu máte mandát od voličů. (Ne že by to tedy s tím mandátem bylo o moc lepší, ale aspoň vás jde příště nezvolit. Šikovný aktivista dokáže prosazovat i takové věci, které mají reálně mizivou podporu.)
Já prostě nevěřím, že lidské vlastnosti, které se projevují mimojiné chozením do heren, se podaří vymýtit, pokud ty herny nebudou. Nevěřím, že psychicky nemocný člověk, který v hernách nechá miliony, bude v pořádku a jeho nemoc se ve světě bez heren nijak negativně neprojeví. A nevěřím, že společnost lze nějak centrálně řídit směrem k všeobecnému dobru, jen kdyby se toho tak ujal ten správný aktivista…
… přejí si prý děti z romských ghett.
Inu, moderní sociálně citlivá doba změnila i naše sny o budoucí kariéře. Tzv. nepřizpůsobivé děti se přizpůsobily a dokázaly brát, když my blbci pořád dáváme.
Jiné děti zase sní o kariéře úředníka, nejlépe evropského a studují perspektivní obory typu „Evropská integrace“. Vsadím se, že se cítí užitečněji, než pobírači dávek, ale asi bych je musel zklamat: jsou na tom stejně. Dokonce spíš hůř, kromě toho, že nikdy nic užitečného nevytvoří a stojí peníze, ještě ztěžují vytváření hodnot jiným.
(Někdy se i zadaří přestoupit z jedné skupiny do druhé – viz příběh Roma, který to dotáhl až do Brusele.)
Článek obsahuje i několik pokusů o vytvoření tzv. mediální reality:
„Žijí však v lokalitách, kde jsou nezaměstnanost, dluhy a sociální dávky běžnými jevy,“ upozornila Minstrová. „Aby tam dokázali přežít, musí se přizpůsobit.“
Zkrátka: žila byla jedna nezaměstnanost a dluhy. Pak se tam nastěhovali hodní lidé a úplně je to zkazilo. A ne abyste si mysleli, že právě neřešitelné dluhy a nezaměstnanost vznikají tam, kde jsou lidé líní, nepřemýšlí a na všechno kašlou.
Odstavec o „výnosném byznysu s chudobou“ je také výživný. Nejprve jsem si nedokázal představit, jak lze s chudobou obchodovat, neboť jsem měl za to, že by si ji nikdo dobrovolně nekoupil.
Ale ono je to takhle: stát definoval, že bude chudým platit bydlení do nějaké výše. A světe div se, někteří lidé začali skupovat domy, o které by jinak nebyl zájem, sestěhovávat do nich sociálně vyloučené občany a kasírovat za ně nájem přímo od státu. A kasírují právě onu limitní částku, čemuž se někteří strašně diví.
Zkrátka, stát svými zásahy zase naprosto ukázkově vytvořil problém a teď bude přemítat, co s tím. A vsadím se, že – opět ukázkově – část problému „vyřeší“ a přidělá do budoucna aspoň dva nové. Ach jo.
Celkem bych i přál lidem, kteří si myslí, jak krásně ubyde chudoby, když se za ní budou vyplácet dávky (a ono je to přesně naopak, jak se už dlouhodobě ukazuje), aby tohle museli sledovat a platit. Ale proč musím i já?
Někdy mi případá, že lidem spíš vadí ty negativní věci, kterým se jednoduše a účinně mohou vyhnout, než takové, u kterých to tak snadno nejde.
Předražené nádobí na předváděcích akcích pro seniory? Hrozný problém. Přitom neúčastnit se těchto akcí jde velmi snadno. Že prodejci vydělají spoustu peněz? Hrůza! Zavřít je všecky! Přitom kdyby na ty akce nejezdil nikdo, vydělají přesně 0 Kč.
Maso napíchané vodou v supermarketech? Strašné. Přitom si lze přečíst etiketu nebo rovnou jít za řezníkem, koupit opravdové maso (mimochodem, vyhýbat se „výrobkům“ a „pochoutkám“ se velmi vyplatí) a v celkovém efektu ještě ušetřit.
Vysoké bankovní poplatky? Šílené! A to ani stát nestanovuje, že smíme banku změnit třeba jen jednou ročně.
To mi mimochodem připomnělo včerejšek, kdy i Novinky informovaly o poměrně zajímavých aktualitách z jedné banky a nakouknul jsem do diskuse. Jeden příspěvek kritizoval, že stát nic nedělá s bankovními poplatky (přitom s nimi evidentně něco dělá ten „zlý trh“, což však zřejmě není ono). Druhý byl o tom, že dotyčný nechce podporovat „rychlokvašky“ a radši zůstane u osvědčené spořitelny, která pro něj symbolizuje kvalitu (což si nějak neumím představit, někdo ano?). No prostě čtenáři Novinek :)
Tak, to byly úsměvy a teď vážně.
Co třeba takové důchodové pojištění, kde výši pojistky stanovuje stát a výši plnění stanoví politici za desítky let, až ho budete potřebovat? Vyhnout se tomu lze jen těžko a prodělečný kšeft to bude s velkou jistotou. Ale to je pohoda, to je přece jistota a přinejhorším budeme křičet, že chceme víc. A aspoň bude důvod nadávat.
Zdravotní pojištění, jehož výši opět stanovuje stát a vrchní ouřada pro zdravotnictví každým rokem redukuje množinu věcí, které jsou z něho hrazeny? Změna pojišťovny za velmi, velmi omezených podmínek? Klídek, jinak to přece nejde. Stát musí.
Vypadá to, že spousta lidí ani nedokáže určit, co pro ně skutečně představuje problém…
Jak už jsem tu kdysi psal, nejspolehlivější znak totalitních systémů je ten, že člověk musí přemýšlet, co říkat a čemu se ještě může smát.
Nad vámi totiž bdí mocný úředník, který vtipy odborně vykládá a dohlíží, zda jsou nezávadné. A běda jak ne! (Ta situace není úplně nepodobná scénce z filmu Nejistá sezóna, kdy dvojici úředníků s tupými výrazy strašně vadila zmínka o cikánovi s kudlou v zádech. Někteří lidé jsou pořád stejní.)
Zmíněné vtipy prý podněcují k nenávisti. Nejsem sice odborník, takže zcela určitě nemám pravdu, ale myslím si, že vtipkováním člověk naopak nenávist tlumí a podněcuje k ní spíš to, jsou-li tyto vtipy násilně potlačovány.
Proč jsou vlastně vtipy o cikánech tak oblíbené? Jsme zlí, že se smějeme cikánům a ne třeba prodavačům (nebo koňským handlířům)? Nebo za to můžou spíš ti cikáni? Anebo prodavači?
Nicméně představení je celkem v intencích, tady soudruzi ještě zauvažují nad těmi nevhodnými vtipy, ale jinak to v podstatě považujeme za schválené.
Myslím, že jedno z největších nebezpečí představují lidé, kteří obhajují nějaké svinstvo tím, že samotné svinstvo bylo vlastně fajn, akorát ho zlí lidé zneužili.
Tak třeba můžeme už léta číst, jak je komunismus báječný nápad, ale jak ho u nás ti komunisté zneužili. Kdybychom to zkusili znova, určitě to dopadne lépe. Škoda, že lidem zastávajícím podobné názory nějak uniká, že podobně dopadl zatím každý pokus o komunismus na celém světě.
Aktuálně teď pravila Chalupa, že státní podpora solární energie byl dobrý nápad, akorát ho voni “brutálně“ zneužili. Do prdele, když stát zaručí výkup určité energie za takové ceny, že se na solární panely bohatě vyplatí svítit zářivkama, tak bychom museli žít v ideálním světě plném svatých, aby to nikdo nezneužil.
Skutečný průser začal pochopitelně už tehdy, když stát začal solární energii podporovat. Stát umí něco podporovat pouze na úkor něčeho (a někoho) jiného. A právě to je svinstvo a naprosto nic na tom nezmění, že to bylo v „zájmu ekologie“ (i kdyby to odpovídalo realitě, což myslím nebyl tento případ).
Kdyby lidem teď náhodou došlo, jaký je nesmysl, když stát v nějakém odvětví zaručuje ceny, byl by to ještě docela dobře investovaný bilion korun. Ale tomu nevěřím.
Takže asi jediné, co si za naše značné peníze můžete užít, je třeba kochání se rozsáhlými sídly tzv. solárních carů, k vidění jsou třeba v Moravanech u Brna.
Jinak seznam, komu přefakturovávat zvýšené náklady na elektřinu, najdete zde. Čtení je povinné zejména pro ty, kdo ještě pořád věří, jak hodní strýčkové a tetičky od socanů a komunistů pro nás chtějí levnou energii a vůbec všechno. A ještě další zajímavý článek na toto téma, s popisem podezřelých pozměňovacích návrhů od horlivých levicových poslanců.
Ještě definitivně poslední poznámka týkající se prezidentské volby, tentokrát spíš humorná.
Dobrý den Pane Zemane, chtěl jsem se Vás zeptat, co říkáte na to, že některé významné osobnosti podporující Schwarzenbergera vyzývají nás obyčejné lidi, abych volili ho. Přijde mi to nemravné, aby mi významná osobnost, která má určitě mnohem vyšší plat než většina lidí (tudíž bude pravicově orientovaná) radila, koho mám volit.
Takto se kdosi ptal v jenom online chatu Zemana. Ten myslím i odpověděl, i když by asi lépe odpověděly ty osobnosti.
Líbí se mi, jak dva omyly v předpokladech (že umělci berou hodně peněz, tudíž jsou pravicoví a tudíž je pravicový i jimi podporovaný Schwarzenberg), na první pohled logicky podporují určitý (mylný) pohled na svět.
Vždyť umělci, vzhledem k jejich založení (nepotřebují racionální myšlení), jsou nejčastěji zastánci utopické levice. Už asi 45 let kontinuálně bojují za různé varianty socialismu „s lidskou tváří“, přičemž právě kvůli absenci toho racionálního myšlení nejsou s to pochopit, že nelidská tvář je jeho nutnou součástí.
Na dotazu jsou zajímavé i další věci:
Už je to tady, osobnosti posílají výzvu, Zeman prý není jejich prezidentem. Já se obávám, že jím je. Ono se to občas stává, že volby vyhraje někdo, u koho bychom si to nepřáli. Zeman – bohužel – je i mým prezidentem, a to právě proto, že mi ho většina může nadiktovat. Takové kolektivní násilí, říká se tomu demokracie.
Pyšní-li se alespoň část těchto osobností označením „intelektuálové“, mohlo by jim to dojít. Mohlo jim dojít už při samotné definici volby, že se klidně může stát, že vyhraje někdo, kdo podle nich není dané funkce hodný. Měli tím být znepokojeni už předem a ne až teď, kdy se tak skutečně stalo. Umělci ovšem doufali, že se podaří prosadit jejich verzi kolektivního násilí, se kterou by byli spokojení. Akceptovat ovšem verzi jiných, to neumí.
Když volili prezidenta poslanci, zvolili špatného. Lid teď také. Myslím si, že by příštího prezidenta měli volit výhradně ti správní umělci – ti zvolí konečně dobrého, ba jistě úplně nejlepšího.
Kdyby vyhrál Schwarzenberg, mělo by to jistě jednu nespornou výhodu: začalo by období pěti let klidu bez stupidních výzev, období, kdy by média místo neustálých útoků prezidenta naopak kontinuálně velebila. Bylo by to jistě velmi poučné. Příště to určitě vyjde.
Je ještě skoro týden do druhého kola těch debilních voleb a pravdoláskaři spolu se spřátelenou kulturně mediální frontou se můžou zbláznit.
Skoro to až připomíná takové ty kulky v obálkách před 5 lety, kdy se asi o dvou poslancích rozkřiklo, že hodlají opustit pokrokového Švejnara a volit Klause. Mediálně bylo hned naznačováno, že jim tak vyhrožuje Klaus, byť o něco logičtější vysvětlení by bylo, že to dělá bratrstvo pravdy a lásky, kterému chtěli zrovna utéct.
Volím Karla, volím Karla, protože je slušný / nebude krást / je důstojný / neptejte se mě proč, hrne se na nás ze všech stran. V médiích kníže bleskurychle zaplácl prázdnou díru po želé Fischerovi. Asi je pokládán za podobně tvárného, čemuž musím dát za pravdu.
Byl jsem rozhodnutý volit prázdnou obálku (protože ani jeden z kandidátů za nic nestojí – z restaurace, kde bych si nevybral, bych taky odešel), ale jestli to nakonec s nechutí hodím Zemanovi, budou za to moci jedině hysteričtí fanoušci knížepána.
Nechutnost počínání tzv. osobností nejlépe ilustruje toto:
Dejdar volí Zemana. Skončili jsme s tebou, vzkázali mu tvůrci Zdivočelé země
Ano, soudruzi umělci jsou pořád stejní. V jejich předstávách existuje jediné správné vidění světa a jejich názoroví oponenti se ignorují, zesměšňují, nediskutuje se s nimi a ideálně se někam uklízejí. Před 65 lety by tím správným názorem bylo, že je třeba šlechtu okrást a vyhnat ze země, dnes se to otočilo; jenom to opovaž se mít jiný názor zůstalo.
Jo a pro ty, co chtějí volit Schwarzenberga proto, že je to „pravičák“: pokud vám nestačí, že je předsedou strany, která nám už léta zvyšuje daně (a jejíž nejnovější výmysly už překročily hranici fašismu), tak to, jak se za něj bijí pravdoláskaři a jak chce pokračovat v „odkazu Havla“ by stačit mělo.
Je to sice starší, ale zapsat si to musím – další poznámky komoušů k tomu, jak se učí o době před rokem 1989.
„Mohl to být někdo ze starší generace, kdo zastával nějakou funkci a v té době normálně fungoval,“ upřesnil Borka.
Ano, funkcionář kolaborující s komunistickým systémem jako „protiváha“ k ostatním lidem. To dává smysl.
V tom případě by ovšem na besedy o druhé světové válce měli být zváni třeba dozorci z koncentráků (či jejich potomci), aby vysvětlili, že plynování lidí nebylo jen špatné – oni samotní přece měli super práci a měli se dobře. Studentům by měl být umožněn i druhý pohled na vývoj historických událostí!
Na klasické besedy s příslušníky o drobné kriminalitě musí být pochopitelně zváni lokální kapsáři, aby připomněli, že krádeže jsou i dobrá věc (tedy pro ně), jak jinak by proboha zadarmo získali tolik peněženek? Studenti by přece měli mít možnost debatovat o těchto problémech nejen se stranou poškozených, která si myslí, že má právo na výklad všeho!
Takhle nějak to ten soudruh myslel? Je mi z něj k blití.