Protože chce „daň“, jak jinak.
Čekali byste, že dopis bude vypadat zhruba takto?
Vážený pane, rok se s rokem sešel a proto Vám připomínáme, že je třeba zaplatit daň z nemovistosti. Chápeme, že je tento typ daní poměrně nepopulární (a zřejmě ne zcela neprávem), nicméně o jejich zrušení se dosud nezačalo ani jednat a tak je bohužel i letos nutné dostát povinnosti dané zákonem. Za Vaše peníze se budeme snažit naše město zvelebovat. Děkujeme Vám!
Byli byste zklamáni.
Zdvořilé jednání a poděkování se nosí jen ve slušné společnosti. Tam stát nepatří a zná jen „uhraďte, nebo bububu“, „byla vyměřena“ apod.
Kdo vůbec píše tyhlety úřednický slinty? Někdo, kdo se s razítkem v ruce už narodil? Platila by se snad lidem ta daň hůř po přečtení textu, který by zněl lidsky? Obzvlášť pikatní bylo, když mi před pár lety ouřad daň z nemovitosti zvýšil na dvojnásobek. Ani slovo vysvětlení, proč a na co budou tyto peníze využity. Pořád jen „vznikla povinnost“ a „místně příslušný úřad stanovil“. Ach jo.
PS: V e-mailové adrese na ten „místně příslušný úřad“ mají soudruzi překlep. Aspoň je moc lidí nebude otravovat.
Když nedávno vznikla tzv. Generální inspekce bezpečnostních sborů, stát nás skrze média krmil, jak je důležité, že na policisty, kteří dohlížejí na policisty (Inspekce MVČR), bude dohlížet další vrstva policistů s téměř neomezenými pravomocemi. Tato nová vrstva už bude konečně neúplatná a bez chyb. (Nad samotným názvem organizace, evokujícím ve mně představu Kim Čong-ila konajícího inspekční cestu ve svém vlaku, se snad ani pozastavovat nechci.)
A tak šetrný stát nakoupil auta, počítače, sekretářky, mluvčí a další nezbytnosti pro vznik jakéhokoliv nového úřadu a my můžeme občas sledovat tyto profíky v akci.
Dosud samozřejmě nic překvapivého, zaujalo mě až to, že od této doby snad každý médii zmíněný prohřešek policistů vyšetřovala právě Generální inspekce. Zatím nikdy jsem nenašel informaci, co nyní dělá Inspekce MVČR, zda byla tedy zrušena, kolik se tím ušetřilo a z jaké části to zaplatilo vytvoření inspekce nové…
Blog má nový design. A nejen to, to bylo v podstatě to poslední a v podstatě to vyplynulo z ostatních změn, které jsem potřeboval provést:
Nuže a když už jsem tedy měnil hosting a nasazoval nový CMS, logicky jsem vyrobil i nový design, dokonce responsivní (trochu, ale přece)! Já vím, nejsem designer a tak jsem to možná měl nechat na někom jiném. Nicméně číst to dá snad dobře a to je asi jediná věc, o kterou mi na webu takto malého významu jde. Blog se zobrazuje velmi dobře i na tabletech (testováno tuším s iPad 2), na smartphonech ještě musím doladit nějaké drobnosti (i tam se však jistě čte podstatně lépe než předtím). Díky testerům za spolupráci!
Ještě jedna věc: pokud jste měli v RSS čtečce jinou adresu než http://www.hansuv.net/feed, bude třeba ji upravit (ale pravděpodobně ji tam už máte).
Prý je velmi nešťastné a nebezpečné snažit se kvůli vymýcení korupce omezovat moc státu, když by korupci mohla vyřešit lepší morálka politiků.
I když si myslím, že nebezpečné by to bylo zejména pro dojiče socialismu (kteří by s malou mocí státu a nízkou úrovní přerozdělování zašli na úbytě), v podstatě souhlasím s tím, že i ta lepší morálka by situaci (alespoň částečně) řešila(*).
Jenže – kde ji vzít? Řekneme politikovi, že teď už se bude chovat morálně? A on zřejmě odpoví: „Ale tak jo, doteď jsem kradl, ale když se vám to nelíbí, tak já teda přestanu.“ Ne, nevěřím tomu.
Článků vyzdvihujících morálku coby řešení problémů s korupcí se poslední dobou vyrojilo celkem dost, ale jak to zařídit, to jsem se v žádném nedočetl…
(*) Samozřejmě s velkými výhradami – řešila by totiž až následek, nikoliv příčinu problému. Stát by nám sice i nadále násilím odebíral peníze, jen by (zřejmě) více lidí bylo spokojeno s tím, jak jsou utráceny. I tak si samozřejmě myslím, že kdokoliv má právo nesouhlasit s krádeží a sám bych si pochopitelně přál právě to významné omezení moci státu.
„Vážení spoluobčané, prosazujeme nízké daně“, psal před volbami Nečas.
„ODS – silně levicový program (tady vyrobíme nová pracovní místa, tuhle zadotujeme, tohle budeme podporovat) – tohle ještě před pár lety volili příznivci socanů“, psal jsem já.
Holt to nebylo zas tak těžké, prokouknout je předem, když jsem na to přišel i já. A vy, co jste je volili, přemýšlejte příště už před volbami. Vyplatí se to.
PS: Docela se ale stydím, co jsem to tehdy psal o pirátech. Budiž mi snad omluvou, že jsem je volit rozhodně nechtěl, a tedy ani příliš nestudoval a své názory čerpal tuším z jednoho blogu, který psal nějaký jejich relativně rozumný člen.
Nemáme na auto, i když bychom ho chtěli a tak by auto neměl mít ani nikdo jiný.
Máme se špatně a vadí nám to, ale může za to ten zlý kapitalismus, ne my sami!
Rádi bychom veřejně sdělovali naše názory, ale nechce se nám za to platit, tak budeme parazitovat na někom, kdo už za to zaplatil.
A ano, je nás 99 %!
(Je to smutné, obzvlášť v kontextu s poslední větou, která nejspíš nebude od pravdy nějak dramaticky vzdálená…)
„Václav Klaus podle mě zcela záměrně pracoval na vytvoření současného systému, kdy korupce vládne zemi. Jeho ambice byly přitom čistě mocenské. Věděl, že zde je nějaká nálada, umožnil, aby se kradlo, a ty, kteří měli máslo na hlavě, natáhl k sobě. Nad nimi pak měl absolutní moc. Člověk, který českou zemi nejvíce poškodil, je Václav Klaus.“
Ano, tak nějak to muselo být:
Estébaci, veksláci, pinglové s dobrými kontakty a další dojiči předlistopadového socialismu si po převratu (minimálně z části jimi samými pečlivě připraveném) řekli – „a co budeme dělat teď?“ Dlouho je nic nemohlo napadnout, až se pak naštěstí objevil Klaus a vytvořil jim z ničeho todlencto korupční prostředí, takže se jim konečně mohlo ulevit a dál si žili jako prasata v žitě.
Ale jo, já tyhle lidi s – řekněme – určitými mentálními limity chápu. Ve nejistém světě je pro ně jedinou jistotou to, že za všechno zlé může jedna konkrétní osoba, a to Klaus, což jim přináší pocit určitého bezpečí. S tím, že je všechno fajn a jen jeden člověk to pořád kazí, se jistě žije lépe, než například s poznáním, že tu máme spoustu blbců s volebním právem. Spoustu lidí, kteří po desetiletí totality ztratili návyky normálního a slušného chování a pak najednou dostali příležitost to projevit navenek. Spoustu lidí, kterým vadí předražené státní zakázky, ale sami by takovou klidně vzali, jen mít tu možnost. Atd.
Budiž. Tak snad nevadí, když nad nimi dílem kroutím hlavou a dílem se směju.
Setkal jsem se s názorem, že soukromé vlastnictví nesmí být neomezené a že mu musí být nadřazena například ochrana přírody.
Nemyslím si, že by nedotknutelnost vlastnictví měla přírodě ubližovat. Ba naopak, mohla by jí pomoci.
Proč? Lidé jednak čisté ovzduší a přírodu poptávají. Řada z nich by jistě byla ochotna se do něčeho takového i finančně zapojit (obzvlášť pokud by nemuseli platit vysoké daně na to, aby se to místo nich pokoušel zajišťovat stát). Jednotlivé „části přírody“ by mohly vlastnit přímo skupiny takto smýšlejících lidí. Namísto toho nyní všechny takovéto přírodní oblasti vlastní stát, který se ekologické zájmy pokouší hájit. Jeho konkrétní představitelé s rozhodovací pravomocí mají ovšem zájmy svoje, které se zpravidla snaží upřednostňovat a vzniká tak prostor pro různé kšefty (já vím, že „kdyby se to důkladně kontrolovalo…“, ale já na kontrolory, kontrolory kontrolorů a kontrolory kontrolorů kontrolorů nějak nevěřím). Ostatně, je to tak vždy, kdy něco „patří všem“ a přitom to někdo konkrétní obhospodařuje.
Jak vidno, výhody nedotknutelnosti vlastnictví by se tak mohly obrátit ve prospěch životního prostředí, protože s oním kusem přírody v nedotknutelném soukromém vlastnictví by politik nebo úředník nemohl kšeftovat. Ano, můžeme namítnout, že by ty chráněné oblasti „určitě“ koupil někdo, kdo by na nich postavil supermarket nebo parkoviště, tím však narážíme na zcela jiný problém – znamenalo by to, že lidé (ve své většině) preferují supermarket před přírodou. I kdyby tomu ovšem tak bylo (čímž si nejsem vůbec tak jistý, jako stoupenci zeleného myšlení), máme právo jim nařizovat, jak mají se svými penězi nakládat?
Z médií se na nás valí ze všech stran proud slov „lobbista, podnikatel“ v souvislosti s jakýmsi komickým blábolícím ožralou.
Ne, ten pán není podnikatel. Kdyby byl, kupovali bychom si dobrovolně a za vlastní peníze jeho produkty (a troufám si tvrdit, že by se dotyčný tímto způsobem neuživil a i proto tím podnikatelem není).
V realitě ovšem nakupují jeho „produkty“ za státem ukradené peníze ti, kteří zrovna tyto cizí peníze spravují. Správným a výstižným označením tohoto pána by tedy bylo dojič socialismu. Ale chápu, že by to médiím bořilo jejich pracně budované teze o zlých podnikatelích, kteří jezdí v drahých autech, žerou děti a bojuje proti nim hodný sociální stát.
Nesouhlasím ani s tím, že lobbing jako takový je v pohodě a že je špatné až to, když to někdo přehání s dojením pro sebe. Neumím se totiž smířit s tím, že by měl existovat byť jediný zákon, který by měl kohokoliv zvýhodňovat, protože to lze vždy jedině na úkor někoho jiného.