Ombudsmanka řádí

Tohle je něco velmi strašidelného, a to hned několikrát.

„Někteří občané odmítají připustit, že by neměli mít právo nepronajmout svůj byt tomu, komu ho pronajmout nechtějí.“

A proč bych ksakru takové právo neměl mít? To myslí někdo vážně, že bych měl mít povinnost svůj vlastní byt pronajmout někomu, komu nechci? Proč ale? Proč bych si nemohl nájemníky vybrat? Jaký to má mít smysl? Je cílem povinného pronajímání bytu například nepořádným a demolujícím lidem to, aby nepořádných a demolujících lidí přibylo (když jim za to hrozí míň a míň potíží)?

Každý dobrovolný obchod je přirozeně oboustranně výhodný. Pokud budeme lidi násilím tlačit do obchodů výhodných pouze jednostranně, nic dobrého to nepřinese.

Že je to „diskriminace v přístupu k bydlení“? V tom případě ovšem třeba já přímo velediskriminuji, protože vůbec žádný byt nepronajímám. Bráním v přístupu k bydlení jedné středně velké rodině! Požaduji za to tedy přísný trest! Soudružka ombudsmanka by se mohla poohlédnout po dalších oblíbených praktikách totalitních režimů a tu rodinu mi do bytu prostě nastěhovat.

Dovolí nám ještě soudružka Šabatová vybírat si kamarády nebo životního partnera? V tom přece taky každý z nás ošklivě diskriminuje a drze si vybírá jen takové, které sám chce! Snad se ve svém veledůležitém úřadu brzy dobere i této – podle mě zásadní – agendy.

Článek dále popisuje, jak zaměstnankyně kanceláře soudružky ombudsmanky prováděly provokaci (eufemisticky nazývanou situační testování), vydávaly se za někoho, kým nejsou a za zájemce o byt, který nechtěly a ještě snad mají mít nárok na odškodnění za „újmu“, ke které logicky nemohlo dojít (leda tak na straně někoho, kdo ten byt pronajímal a musel ztrácet čas s někým, kdo ho od začátku nechtěl).

Je to celé dost absurdní a připadá mi to, jako bych četl nějakou velmi humornou knihu (jelikož jde ale o realitu, je to dost tragické), ale to ještě není všechno:

„Podle antidiskriminačního zákona i podle občanského soudního řádu to bude předmětná realitní kancelář, na kterou je přeneseno důkazní břemeno a jako žalovaná bude muset dokázat, že neporušila zákon.“

Po stupidních nařízeních, komu máte pronajímat svůj byt a provokaci jak za časů StB tu tedy máme ještě presumpci viny a nutnost dokazovat, že jste něco nespáchali. Neuvěřitelné. Nejhorší je, že už mě ani nenapadá, jak tyhle zhovadilosti ještě „vylepšit“. Progresivní levice už tedy aspoň v tomto nejspíš dosáhla ideálního stavu.

Jaké jsou šance opravdové pravice

Pravice u nás vyhraje volby, až bude mít někdo k dispozici stamiliony až miliardy korun, které vyhodí do kanálu v podobě masivní kampaně pro skutečně pravicový program a tedy vypuštění rybníku kaprům, což samozřejmě nikdo nikdy neudělá, protože kdo má peníze, do kanálu je zpravidla nehází a raději je investuje. V případě politiky tedy do strany, nebo lépe a moderněji „hnutí“, které bude podporovat jeho byznys a naopak omezovat konkurenci, viz Bureš.

Mít program a jasné názory, nedejbože dokonce stabilní a konzistentní, tedy věci v politice žádoucí, to je dnes velká slabina. Kdo nemá ani jedno z toho, viz Bureš, může instantně následovat aktuální nálady prostého lidu tak, jak nezvládal ani Paroubek v dobách své největší slávy. Kromě toho, když jsou známy něčí názory, lze na nich snadno najít něco, co se nelíbíBureš na to jde fakt dobře. Jestli neudělá zásadní chyby a bude pořád pokračovat v permanentní kampani a přitom se tvářit, že v politice vlastně ani není, budeme se v roce 2017 jeho 45 % ve sněmovně velmi divit.

Skutečně pravicové politice prý chybí osobnosti. No aby nechyběly – kde je totiž vzít? Zhruba od roku 1997 je u nás mediálně a právě některými „osobnostmi“ pravicovost vemi urputně pronásledována jako něco nežádoucího, nepřijatelného a vůbec strašlivého. Skutečně pravicově založená veřejně známá osobnost si tak raději stokrát rozmyslí, jestli své postoje bude veřejně prezentovat a uškodí tak své kariéře.

Za druhé, i „osobnosti“ berou velmi často podporu politických subjektů jako investici, viz třeba takový „flexibilní“ Krajčo. A jak jsme si řekli na začátku, skutečně pravicová a svobodná politika není dnes velkým přítelem investorů…

A to ani nemluvím o tom, jak se ODS a zejména TOP09 nechávaly při svém socialistickém vládnutí titulovat jako pravice a tím tento pojem dále diskreditovaly.

A nakonec, pravicové myšlenky jsou mezi lidem velmi nepopulární. Kdo by za sebe chtěl mít nějakou odpovědnost a starat se, když je na každém rohu deset „politiků“ (ve skutečnosti populistických investorů do svého „podnikání“), kteří se rádi „postarají“ a cokoliv „prostě zařídí“. I ODS v posledním desetiletí uspěla jen proto, že se programově „široce rozkročila“ a vzala řadu témat socanům (ovšem i kvůli tomu to byl úspěch značně dočasný a pofiderní).

Čímž nechci házet vinu jen na okolí, i za těchto velmi nepříznivých okolností má pravice jistě na lepší výsledky, než dnes předvádí (i když asi bohužel ne o mnoho). Tak snad je to nepřestane bavit úplně a zkusí se trochu poučit do budoucna.

Značně depresivní článek zakončím pozitivně: letos se mi povedlo zvolit si svého zástupce aspoň do Evropského parlamentu a dokonce do zastupitelstva městské části. To se mi nestalo nějakých 6-7 let. Tak snad přece jen bude líp.

Byznys se sociálním státem je perspektivní

Chudým na nájem doplatil stát už deset miliard, píšou novinky.

Překlad titulku do češtiny: Určitým majitelům bytů a ubytoven jsme se loni všichni složili na deset miliard zisků (protože nám stát vzal peníze a rozhodl se jim je – byť trochu zprostředkovaně a s ušlechtilými kecy okolo – věnovat).

Soudružka ministryně Marksová (jak trefné jméno) se pak diví, že chudoby přibývá, když ji dotujeme. Přitom je to zcela logické:

„Chudým“ stát doplatí za nájem, takže jim vyplatí být chudý (nebo to aspoň předstírat), aby dostali vyšší příspěvek nebo doplatek (proč jsou sakra ty dávky dvě?). Nájmy mohou být o něco dražší, když to starostlivý stát doplatí. A to samozřejmě nejen ty, na které stát přispívá (když je sociální bydlení, které by normálně stálo třeba 5.000 Kč, díky státu třeba za 8.000, bydlení o něco lepší už logicky nemůže být za 7.000, ale za 10.000). Sociální stát je fajn a jednou už tu chudobu určitě vymýtí.

Naštěstí se našlo řešení, prý pomůže zákon. Jasně, jeden zákon problém vygeneroval, jiný ho určitě jednou provždy vyřeší, aniž by vygeneroval nějaké jiné.

Pro „spekulanty“ je to dobrý byznys a i tento rok celé „odvětví“ určitě poroste. Víc a víc lidí bude bydlet za dávky a víc a víc bude i milionářů majitelů. Marksová se zase bude moci divit a Keller nám pak řekne, že by to chtělo víc sociálního státu, jinak se začnou rozevírat tyhlencty nůžky.

Nájmy tedy budou dražší a lidem zbyde míň peněz, ale to nevadí – určitě ihned přispěchá dobrák levicový politik a pomůže. Třeba zavede sociální dávku na rohlík ve výši 10 Kč a bude se pak divit, že rohlíky budou stát přesně 10 Kč.

Proč Keller nepřejde od slov k činům?

Nad nejnovějšími moudry soudruha Kellera mě napadlo, proč v dnešní době, kdy jsou lidé ochotni připlácet i za věci v různé míře iracionální (jako je třeba bio nebo fair trade jídlo), neexistuje i nějaká nálepka např. „Keller friendly“, která by se umisťovala na produkty (případně celé prodejny) splňující třeba následující kritéria:

  • zaměstnanci mají pohodovou pracovní dobu, řekněme 2 hodiny denně, zbytek času mohou trávit s rodinami, práce o víkendu nebo o svátcích samozřejmě nepřipadá v úvahu
  • usměvavý vedoucí po nich nechce žádné pracovní výkony, prostě až se zadaří, tak se zadaří a zákazník to bude akceptovat (a když se nezadaří vůbec, tak taky)
  • neexistuje možnost propuštění, zaměstnanecký poměr je doživotní (resp. končí dnem odchodu do důchodu, tj. dnem 45. narozenin
  • plat činí alespoň dvojnásobek průměrného platu v zemi
  • manažeři jsou odměňováni za pokles efektivity

Tak by třeba normální kuře mohlo stát 60 Kč / kg, bio kuře 250 Kč / kg a Keller friendly kuře 5.000 Kč / kg a každý by si mohl dobrovolně vybrat. Jelikož spousta lidí tyto hodnoty považuje za zásadní, jistě by si rádi připlatili. Ani chvilku mě tedy nenapadá, že by si sami kupovali to nejlevnější (tedy nutně vykoupené určitým tlakem na pracovníky), ale jiným by nařizovali chovat se jinak.

Když to nenapadlo Kellera samotného, tak holt muselo mě a nápad dávám k dispozici zdarma k jakémukoliv použití. Nač lamentovat do Haló novin, lepší bude „fér“ systém realizovat a ukázat, jaké výhody to přináší, ne?

Co kdyby se jim to přece jen povedlo?

Představme si, že se skutečně někdy podařilo vytvořit ideální svět podle socana / komouše / atd. (ono je to celkem jedno).

Mávnutím proutku bylo zařízeno, že se u nás netuneluje ani nekrade, takže všichni pohodlně vyžívají ze sociálních dávek, jak už kdysi prorokoval velký marxistický myslitel Keller.

Kapitalismus byl odstraněn (což si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů, neboť se poprvé v historii podařilo odstranit společenské uspořádání, které předtím neexistovalo). Zlý ošklivý neoliberalismus byl vymýcen, zakázán a jeho vyznavači byli veřejně popraveni, takže vobyčejný lidi se již nemusí bát, že by jejich práci někdo vykonával lépe nebo levněji a prostě ji mají. Oficiálně máme 101% zaměstnanost, protože nějaká úřednice udělala chybu ve výpočtu a nikomu to nepřipadalo divné. Sociální stát konečně přestal být demontován a ještě trochu víc bobtná.

Zdálo by se tedy, že lid má, co chtěl. Mzdu lidem určuje stát, a to tak, aby každý bral +- průměr. Do práce se sice chodí povinně, ale nic moc se tam nedělá, natož užitečného – pohodlný život je již zajištěn, tak proč se o něco snažit. Snaží se asi tak 10 % lidí, kteří jsou od přírody pracovití, ale moc to nestačí, navíc se jim zbytek směje, jak jsou blbí.

Těch 10 % vůbec dělá problémy. Život ve státní ZOO, kde jsou průměrně nakrmeni a nějak bydlí, jim nevyhovuje. Bůhvíproč chtějí tu ošklivou svobodu, která je sice hezká, ale k ničemu, když tě nikdo nenakrmí, mámo! Tito zrádci pokukují po možnosti emigrace (tento dokonalý socialismus nebyl zaveden na celém světě), vůdcům ale dochází, že to jsou právě oni, kdo ještě trochu drží poničenou ekonomiku nad vodou. Na hranice se tedy montují ostnaté dráty a znovu se tam objevují pohraničníci se samopaly. Bylo sice těžké je sehnat, máme přece oficiální nezaměstnanost -1 %, ale pokrokový režim si poradil.

Lidé trochu více umírají, klesla průměrná délka života, protože státní doktoři na svou práci serou ještě o něco víc než dřív. Ale to nevadí, to není tak rychle vidět. Vidět je, že se nedoplácí na léky, a to je fajn! Že na spoustu nemocí žádný účinný lék ani nedostanou, to vidět není. 

Bylo také nutné zakázat dovoz elektroniky, protože lidi kupovali raději počítače z dovozu, než 10x dražší a poruchovější tuzemské. Podpora soběstačnosti je to hlavní! Teď si sice počítače nekupuje prakticky nikdo, ale tím si přece nenecháme zkazit radost, poptávku doženou státní úřady!

Další problém nastal s jídlem. Bylo zakázáno cokoliv dovážet, protože podpora domácích zemědělců musí být. Ti sice zvládají uživit tak půlku populace, ale to je jedno. Zbytek lidí nějak živoří a snaží se pěstovat něco doma, to má být ale záhy ilegální, protože to rozvrací socialistickou soudržnost (a kromě toho, kulka za domácí zabíjačku byla už za sociálního demokrata Hitlera, takže je to taková pěkná tradice).

Lidé matně vzpomínají, jak dříve sice měli auto (litr řepkonafty stojí po nařízení ministra pro pohonné hmoty Babiše 250 Kč), ale na druhou stranu teď není vidět zlé zbohatlíky a jejich BMW a Porsche. Dříve sice semtam jezdívali na dovolenou do Chorvatska, ale ve zprávách už neukazují ty hajzly, co si klidně letěli do Thajska. Dříve měli co jíst, ale dnes není ani slechu o kaviáru a šampaňském. Takže všechno v pořádku, nezáleží totiž na tom, jak se mají lidé samotní, hlavní je, aby se někdo neměl lépe!

Generální tajemník ÚV Komunistické sociálně demokratické strany práce (jinak též Sociálně ekologičtí Khmerové) a prezident republiky Keller hřímá v televizi, že se konečně podařilo odstranit sociální nerovnost a nůžky už se nerozevírají. Má pravdu: všechen lid je stejně chudý a malá privilegovaná vrstva pohádkově bohatých je dobře izolována od jejich pozornosti.

Kromě toho by to ještě chtělo zrušit peníze, nositele všeho zla. Spolu s tou totální „soběstačností“ se to již osvědčilo i jistému Pol Potovi.

Tak šup volit levici, ať se tomu trošku přiblížíme!

Díky, Rathe

Aspoň něco je na kauze Rath zajímavé a užitečné.

Vždycky jsem si totiž říkal, že by bylo fajn někdy slyšet, co si asi tak povídají slavní levicoví politici v neformálních rozhovorech mezi sebou a jak moc se to liší od jejich oficiálních vyjádření a postojů, hraných pro lid.

To se mi nyní splnilo:

  • „Musíme dát lidem naději, trochu přidat na dávkách… ty peníze – buď se zadlužíš, nebo je někomu sebereš.“
  • „V každý době musíš mít nějakýho nepřítele, aby tomu všichni tleskali. Tady to jsou ti nejbohatší, ČEZ, Transgaz, Telecom…“

Je to zhruba tak, jak jsem čekal. Děkuju!

Minimální mzda musí bejt

Minimální mzda je zajímavé téma.

Můžete stokrát ukazovat, že akorát způsobuje nezaměstnanost, nevadí, musí to být.

Je jedno, že za ni aktuálně pracuje asi 2,4 % zaměstnanců, i tak to může být velké předvolební téma.

Škromach klidně prohlásí, že vláda pomocí minimální mzdy „nastavuje tržní cenu práce“, aniž by jeho alespoň průměrně inteligentní volič nad touto větou obrátil oči v sloup, případně mu šel rovnou jednu vrazit.

Přitom pracovat za nízkou mzdu může být jediná konkurenční výhoda lidí, kteří jinak nemají co nabídnout. Politici z nich nicméně raději udělali nezaměstnané.

Od levičáků slýcháváme, jak je třeba chránit ty nejslabší, a tak jim házíme klacky pod nohy v bláhovém domnění, že je ve skutečnosti někdo zaměstná za vyšší mzdu, než jakou má jejich práce hodnotu.

Tito lidé tak berou dávky a už po celé generace je ani nenapadá, že peníze kdysi vznikaly prací. Společnost tak chudne (má hotovo méně práce), protože místo aby tito nyní nezaměstnaní vytvořili aspoň nějaké hodnoty, nevytvoří žádné a někdo jiný musí dokonce vytvořit hodnoty navíc (za které ovšem nedostane zaplaceno), aby bylo na podpory. Pracuje-li ovšem, aniž by dostal zaplaceno, nebude mít příliš motivace – ani to celkové situaci příliš nepomůže…

Toto všechno je ale jedno, protože řadě lidí se prostě udělal pocit, že minimální mzda musí být, aniž by ho ovšem uměli vysvětlit a obhájit.

Mimochodem, pokud má každá práce nějakou minimální hodnotu (a dávalo by tedy smysl minimální mzdu mít), logicky musí mít nějakou minimální hodnotu i výsledek této práce. Kdy přijdou socani s tím, že je potřeba definovat minimální cenu rohlíku? To už by ale bylo hloupé i na první pohled, že?

Pořádek a dobro musí bejt

Vegetariánské pátky jsou málo. Takový den by měl být nejméně každý druhý. Na „nezdravé“ potraviny bych uvalil daň 1000 %. Ve stejné výši bude i DPH pro „luxusní“ zboží, třeba uzeniny z masa. Na uzeniny ze škrobu, sádla, kostí a kůže by měl Babiš dostávat dotace, ať má lid co žrát. Bude líp!

Piva točit povinně 0,53 l a ještě posílit pravomoci inspekce.

„Obnovitelná“ energie z řepky musí bejt, ať to stojí, co to stojí a ať se na to spotřebuje sebevíc normální nafty. V zájmu všeho lidu se vyvlastní drobná pole, plochy pro pěstování řepky není nikdy dost. A zeleninu si můžete kupovat tu umělohmotnou a voskovou ze španělských plantáží.

Zavedl bych minimální mzdu 25.000 Kč a maximální mzdu 27.500 Kč, sice jsme už teď nejvíce rovnostářský stát, ale je to pořád málo.

Chceš podnikat, soudruhu? Slož kauci 5 milionů. Chceš podnikat ve „strategických“ odvětvích typu prodej pohonných hmot nebo alkoholu, zemědělství, energetika, bytová výstavba? Slož kauci 100 milionů. Nechce se ti zaměstnávat lidi? Za každých 50.000 obratu měsíčně musíš někoho zaměstnat. To by tak bylo, aby sis klidně konkuroval státem podporovaným kolosům. Registrační pokladny a státní kamery do všech firem a domácností. Kdo nedělá nic nepovoleného, nemusí se přece bát!

Každý muž povinně aspoň rok na mateřskou. Nemáte děti? Musíte povinně 2 adoptovat.

Nadstandardy v nemocnicích jsou hnus, zakázat. To by tak hrálo, aby sis připlácel za své zdraví, místo konzumace alkoholu a cigaret a odvádění spotřební daně, jak to má správný poslušný občan dělat. Zrušil bych ovšem i cokoliv jiného nadstandardního. Jídlo, drogerii, oblečení, byty, prostě všechno. V socialismu mají mít přece všichni to samé (hovno).

Porno na písemnou žádost? To je málo, poníženě žádat všemocného úředníka se bude o cokoliv, od hodinek až po dovolenou v zahraničí.

Daně, buzerace a zákony musejí být celoevropské, ba ideálně celosvětové, aby se těm hajzlům, podvodníkům a tunelářům špatně utíkalo. Všechny politické ideologie, kromě Všeobecného blaha a pořádku poskytovaného vševědoucím Státem, budou postaveny mimo zákon a stíhány se stejnou vervou, jako nyní tzv. neonacismus (soudní „znalci“ se budou muset doučit pár nových frází).

Krást je sice nelegální už teď, ale je třeba urychleně přijmout nový zákon, že i některé explicitně definované typy krádeží jsou stále krádeže, a i za ty je potřeba pachatele trestat. Viník musí jít do vězení! Do vězení vůbec musí každý, kdo se jakkoliv znelíbí veřejnosti v médiích, a to i bez soudu (rozhodující bude „nejkvalitnější“ názor v diskusi na novinkách).

Tak co, dostal bych s tímto programem aspoň 50 % ve volbách? Snad ano; než budu kandidovat, můžete zatím volit zelený komouše, klasický komouše, Zemanovy komouše, socany, Babiše, toho šaška s dětskou pistolkou, TOP0jáužnevímkolik nebo jinou vlezlou ultralevicovou pakáž.

Asociální dávky

Všude čtu, jak sociální dávky pomáhají lidem přežít v krušné situaci a jaký jsem zlý ošklivý asociál, když mě napadá je omezit nebo nedejbože zrušit.

Jak je ovšem možné, že existují lidé (a čtu a slyším o nich poměrně často, nebude to tedy zřejmě ojedinělý případ), kteří sociální dávky propijí nebo třeba prokouří?

Jaktože vzápětí nezemřou hlady, když jim dávky mají umožnit přežití?

Jak je možné, že chudý ctihodný muž, který v nouzi potřebuje dávky, se za ně opije a jde oběsit cizího psa? Z levicových pohádek od soudruha Kellera a blistů se přece dozvídáme, že krutě a nelidsky se baví pouze bohatí lidé, kteří si pak mohou „koupit spravedlnost“.

Napadají mě jen dvě vysvětlení, žádné z nich ovšem není přijatelné. Buď dostávají dávky příliš vysoké, nebo je ve skutečnosti nepotřebují vůbec (což je vlastně jen speciální případ vysvětlení prvního).

Stát si je skutečné situace samozřejmě velmi dobře vědom a není náhodou, že zrovna na alkohol a cigarety jsou uvaleny vysoké spotřební daně. Značné peníze z dávek se mu tedy vrací zpět. Osobně bych nicméně tento koloběh raději odstranil zrušením jak spotřebních daní, tak těch dávek.

Sociální dávky prý také zamezují kriminalitě. Proč je ovšem tak vysoká kriminalita v různých „specifických“ lokalitách, které v dané podobě defacto na sociálních dávkách vznikly? Kromě toho mi nepřipadá příliš moudré nechat se nuceně okrást rovnou (aby bylo na dávky), abych náhodou nebyl okraden později.

Doufám, že nejsem jediný, kdo si myslí, že sociální dávky neslouží žádnému ze svých proklamovaných účelů a ve skutečnosti významně pomáhají dělat z lidí závisláky, znuděné lenochy a asociály (a prohlubují chudobu). A že je tedy třeba je co nejrychleji zrušit.

Debata o kouření v hospodách

Viděl jsem zajímavou debatu o regulaci kouření.

Je možná trochu škoda, že proti socialistovi Šťastnému byl vybrán kuřák J. X. Doležal – debatu to může v očích některých lidí diskvalifikovat. Nějaký nekuřák (ne ovšem militantní, ten už tam jeden byl) by pro tento účel byl asi vhodnější. S Doležalovou argumentací jsem nicméně vesměs souhlasil (až na závěrečné brojení proti anonymním akciím; možná mohl své postoje ještě více vysvětlovat, i když to je asi marné).

Mohl ovšem využít i několika dalších nahrávek na smeč, které mu levicový politik dal. Proč by třeba nemohlo být kuřácké divadlo, kino nebo autobus? Bylo-li by tak deklarováno a získalo dostatek dobrovolných zákazníků – proč proboha ne? Proč důsledněji neodmítl Šťastného tezi o tom, že kuřácké restaurace odpírají svobodu svým hostům a zaměstnancům? To je jako tvrdit, že požadavek mého zaměstnavatele, abych chodil do práce, mi upírá svobodu. Vždyť jsem se s ním na tom sám dohodl!

Šťastnému se prý nechce hledat nekuřáckou hospodu. No, ještě že se mu aspoň chce hledat tu hospodu samotnou a tedy neprosazuje, aby ze zákona musela stát hospoda třeba každých 100 metrů.

Šťastný uznal, že zákoník práce je socialistický, ovšem i tak se s ním za chvíli oháněl, že jde přece zejména o ochranu zaměstnanců restaurací (byť je to pořád o něco méně blbý argument, než že lidé prostě musí chodit do kuřáckých restaurací a trpět tam).

Divím se, že mimo restaurací bez obsluhy nikoho nenapadlo prosté řešení, kdy by tyto restaurace přirozeně najímaly kuřáky coby obsluhu (jak je to – předpokládám – ve většině případů už dnes).

A vůbec, proč má vlastně stát chránit zdraví všech občanů? Co třeba jen těch, kteří o to sami stojí (a taky se na to sami složí)?

Bědování Šťastného o tom, jak stát nemá nijak podchycené elektronické cigarety (je třeba definovat, zavést do systému, uzákonit, kontrolovat), stálo taky za to. To je prostě ouřada tělem a duší. Proč není v ČSSD nebo dejme tomu TOP09? Také mě docela udivilo rčení „stát se rozhodl legalizovat“. Já myslím, že stát může leda tak něco kriminalizovat. Nebo snad všechno lidské konání je nelegální do doby, než ho posvětí stát? Ach jo. 

Předpokládám, že až tu debatu uvidí Nečas, že Borise z „pravicové“ ODS vyhodí. Nebo se pletu?

Starší články →

Svobodni.cz

Tagy

Odkazy