Zbytečné podnikání

„Jestliže někdo může podnikat jen za předpokladu, že obchází daně, tak je něco systémově špatně. Takové podnikání je pro společnost naprosto zbytečné.“ (zdroj tahleta Babišova soudružka)

Vždycky jsem si myslel, že třeba zedník je užitečný tím, že vám postaví zeď. Pekař vám upeče kvalitní pečivo. Řezník prodá dobré maso. Ale ne, to jsou všechno jen takové zbytečné tanečky okolo. Užiteční jsou, až když odvedou patřičně vysoké daně, ze kterých něco zůstane za nehty přerozdělovačům oficiálně v podobě neustále bobtnajícího eráru, něco jim zůstane neoficiálně, něco se přiklepne jako dotace těm, co už jsou asi tisíckrát bohatší než ten zedník nebo jeho zákazník, za něco se nakoupí zbytečnosti a nemálo zbyde i na šikanu poddaných.

Co se vyprodukovalo mimo daně, je lhostejné. Pekař může klidně péct polystyrenové střevní vycpávky, řezník může prodávat blátivá smrdutá kuřata.

Dojiči socialismu se už asi definitivně zbláznili, pokud otevřeně vydávají svůj prospěch za prospěch společnosti.

Ale je třeba si zvykat, tohle si holt lid zvolil, když mu začali vadit příležitostní a relativně neškodní zloději, které si zvolil předtím. Teď máme čistokrevné „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ a pár podporovaných a se státem provázaných korporací, strejda Mussolini by měl radost. Určitě už bude líp.

Je naprosto děsivé, že podobné názory jsou vykřikovány politiky a jejich nohsledy a ne pouze za zdmi psychiatrických léčeben.

Hrůza, možná se nebude začleňovat

Hrozí, že úředníci z agentury pro sociální začleňování budou stávkovat. Byla by to tragédie, protože by mezitím nezačleňovali a na ulici by se tak začala objevovat nezačleněná individua – tak jako před rokem 2008, než agentura vznikla. (Pak už začala blahodárně působit, všechny začlenila a od té doby už byla jen samá pozitiva a sociální jistoty.)

Problém je prý v tom, že se provoz agentury „politizuje“. Fascinuje mě, kolik příjemců peněz z veřejných rozpočtů si stěžuje na „politizaci“ svých agend. Správě veřejných prostředků a procesu rozhodování, jak a na co budou použity se politika přímo z definice říká, tak nechápu, čemu se ti lidé diví. Plaťte si to ze svého nebo uspořádejte sbírku a politizování se tak vyhnete!

„Zaměstnanci požadují, aby byli vyjmuti z gesce ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), a aby jim Úřad vlády garantoval autonomii.“

Tak určitě, to je jistě snem každého správného byrokrata, aby dostával peníze, ale v rozhodování o nich měl co největší autonomii.

Mimochodem, konflikt mezi Dientsbierem a nějakou takovouhle agenturou je přesně z těch, kdy si říkám, že mně už jen kávičku.

Ombudsmanka řádí

Tohle je něco velmi strašidelného, a to hned několikrát.

„Někteří občané odmítají připustit, že by neměli mít právo nepronajmout svůj byt tomu, komu ho pronajmout nechtějí.“

A proč bych ksakru takové právo neměl mít? To myslí někdo vážně, že bych měl mít povinnost svůj vlastní byt pronajmout někomu, komu nechci? Proč ale? Proč bych si nemohl nájemníky vybrat? Jaký to má mít smysl? Je cílem povinného pronajímání bytu například nepořádným a demolujícím lidem to, aby nepořádných a demolujících lidí přibylo (když jim za to hrozí míň a míň potíží)?

Každý dobrovolný obchod je přirozeně oboustranně výhodný. Pokud budeme lidi násilím tlačit do obchodů výhodných pouze jednostranně, nic dobrého to nepřinese.

Že je to „diskriminace v přístupu k bydlení“? V tom případě ovšem třeba já přímo velediskriminuji, protože vůbec žádný byt nepronajímám. Bráním v přístupu k bydlení jedné středně velké rodině! Požaduji za to tedy přísný trest! Soudružka ombudsmanka by se mohla poohlédnout po dalších oblíbených praktikách totalitních režimů a tu rodinu mi do bytu prostě nastěhovat.

Dovolí nám ještě soudružka Šabatová vybírat si kamarády nebo životního partnera? V tom přece taky každý z nás ošklivě diskriminuje a drze si vybírá jen takové, které sám chce! Snad se ve svém veledůležitém úřadu brzy dobere i této – podle mě zásadní – agendy.

Článek dále popisuje, jak zaměstnankyně kanceláře soudružky ombudsmanky prováděly provokaci (eufemisticky nazývanou situační testování), vydávaly se za někoho, kým nejsou a za zájemce o byt, který nechtěly a ještě snad mají mít nárok na odškodnění za „újmu“, ke které logicky nemohlo dojít (leda tak na straně někoho, kdo ten byt pronajímal a musel ztrácet čas s někým, kdo ho od začátku nechtěl).

Je to celé dost absurdní a připadá mi to, jako bych četl nějakou velmi humornou knihu (jelikož jde ale o realitu, je to dost tragické), ale to ještě není všechno:

„Podle antidiskriminačního zákona i podle občanského soudního řádu to bude předmětná realitní kancelář, na kterou je přeneseno důkazní břemeno a jako žalovaná bude muset dokázat, že neporušila zákon.“

Po stupidních nařízeních, komu máte pronajímat svůj byt a provokaci jak za časů StB tu tedy máme ještě presumpci viny a nutnost dokazovat, že jste něco nespáchali. Neuvěřitelné. Nejhorší je, že už mě ani nenapadá, jak tyhle zhovadilosti ještě „vylepšit“. Progresivní levice už tedy aspoň v tomto nejspíš dosáhla ideálního stavu.

Účtenková loterie apod.

Účtenkovou loterii budou hádám „hrát“ státní zaměstnanci, aby dohlédli, zda na ně ostatní poctivě vydělávající dostatečně přispívají a pak ještě nepoučitelní blbci s podivným smyslem pro „spravedlnost“, kteří věří, že když stát vybere to, co si umane, že nastane převeliké dobro (aniž by je tato utkvělá představa opustila po desítkách let pozorování veškerého státního konání).

Pobavily mě články s citacemi IT odborníků se zkušenostmi s projekty pro státní správu (čti: lidmi, kterým nevadí brát špinavé prachy od státu), jak se to prý určitě v termínu, kterým je nám vyhrožováno, nestihne. Jako by snad bylo nutné, aby byl systém odladěný a funkční.

Že se prodejce nedočká zaevidování účtenky v nefunkčním systému? No tak holt nic neprodá, nebo dostane likvidační pokutu! Že je stát moudrý a v takové situaci by ji nevymáhal? Vy už si snad nepamatujete na problémy s registrem vozidel? (1, 2)

Že by státu vadilo přidušení ekonomiky vyvolané nefunkčním registrem účtenek? Když mu nevadí přidušení ekonomiky tímtéž registrem funkčním, proč by mělo? Tenhle optimismus ohledně našeho z řetězu utrženého státu mě nepřestává udivovat.

Jinak si myslím, že když se státu „nedaří“ vybírat daně, měl by se zamyslet, proč tomu tak je a ne hned bezhlavě všechny buzerovat. Silně nepopulární obchod, kterému klesají tržby a ubývají zákazníci, si taky příliš nepomůže tím, že ty zbylé bude u pokladen šacovat, jestli nekradou.

Co třeba nejvíc vadí mně:

1. Daně jsou závislé na výši příjmů, takže stát po někom chce třeba tisíckrát vyšší daně než po někom jiném. Přičemž typicky ti, co je platí nízké, křičí, jak když poctivě platí oni, tak přece bez řečí musí i ti, kdo je mají tisíckrát vyšší. Když už máme nějaký ten základní “framework“ v podobě státu, který se stará o to nejdůležitější, co by pro nás bylo nepohodlné nebo nemožné nakupovat na trhu (jak mi tvrdívají zastánci státu), nevidím ani jeden důvod, proč bychom se na něj měli skládat jinak než dobrovolně nebo stejným dílem. Stejně tak nevidím důvod, aby se musela platit daň zrovna z toho, že si někde koupím třeba jídlo. To akorát vede k různým nutnostem vést povinné účetnictví, zavádět registrační pokladny, všechno evidovat, masívně a draze kontrolovat, mít k tomu obrovskou sadu pravidel a výjimek a výhledově taky třeba všechno zaznamenávat na kamery. Náklady na tohle všechno ani nikdo nikdy rozumně nevyčíslí.

2. Daně jsou často utráceny za zbytečnosti, případně rovnou rozkradeny (což už je celkem jedno), nebo použity proti občanům (což je ještě horší). Ono to ale zase souvisí s tím prvním: kdyby se všichni občané dělili stejným dílem, patrně by spíš našli způsoby, jak různému mrhání zabránit. Když má kdekdo pocit, že sám platí relativně málo, zatímco ten hajzl bohatej od vedle daleko víc a dobře mu tak, tím spíš to nějak překousne.

Takže tak. Ale bojím se, že na toho Bureše budeme fakt ještě dlouho vzpomínat, jak v souvislosti s těmito svými hovadskými nápady předpověděl…

Bránit rodinu, ale jen vocaď pocaď!

Tohle je taky dobrý: 4 roky ve vězení (a hrozilo až 18 let!) za to, že uděláte modřinu esenbákovi, který vám v houfu jemu podobných přijde demolovat byt a dělat tzv. domovní prohlídku, ačkoliv nejste z ničeho obviněný a nikdo už pořádně neví, proč ji vlastně dělali.

Signál od soudu pro lupiče je jasný: chovejte se jako hluční burani, do všeho mlaťte, křičte policijééé voléé, případně si od ní i kupte výstroj, a my už se postaráme, aby se lidi báli se vám bránit. A ty, občane, když budeš chtít bránit svoji rodinu, nejdřív se jdi důkladně přeptat a podívat, koho že to máš v předsíni.

Myslel jsem, že práce policisty má svá předem kalkulovaná rizika, obzvlášť když někdo chce být součástí složek, které místo aby se sprostých podezřelých šly na něco slušně zeptat, tak se k nim v noci divoce dobývají, ale ne – rizika se zásadně přenášejí na občany, pro esenbáky jen samá pozitiva a sociální jistoty!

Spokojenost s EU roste. Hurá!

Češi si evropské peníze pochvalují. Co zlepšily, si však už nevybaví.

Ano, to je tak nějak typické. Já to mám podobně. Taky si nevybavuji, co evropské peníze zlepšily (kromě jednoho hřbitova na Slovensku, který byl obehnán obřími nevkusnými tabulemi „postaveno z dotací EU“). Narozdíl od lidu si ale evropské peníze nepochvaluji.

Sice to může být fajn pocit, dostat peníze na opravu lávky v horní dolní, takže ji člověk nemusí kilometr obcházet, ale dlouhodoběji je dostávání peněz za nic zničující (jen se podívejte do různých ghett vyrostlých na sociálních dávkách).

O „ochotě bohatších států podělit se o své bohatství“ bych taky polemizoval. Měl jsem za to, že je to spíš povinnost (a když ne pro státy, tak pro jejich daňové poplatníky určitě).

„Z veřejného prostoru a hlavního mediálního proudu vymizely silně euroskeptické názory exprezidenta Václava Klause,“ vysvětluje Janda a připomíná tři roky starou situaci, kdy Klaus a s ním i představitelé vládní ODS Unii a její principy často kritizovali.

A ano, mohl za to Klaus. Kdo jiný. Takže vlastně stačí uzavřít unii do jakési karantény, ve které se nesmí kritizovat a hned ji lidé budou mít rádi. Hurá! Ale ona to bude jen krátkodobá radost. Oni ji lidé jednou prohlédnou, stejně jako třeba předlistopadové komunisty, také uzavřené v jakémsi ochranném prostoru, kde je nešlo kritizovat. Za jejichž problémy také „mohli“ nějací zloduši, na které se neustále ukazovalo.

„Klaus nevynechal příležitost vyjádřit se, že dotace podle něj ničí trh. Teď už k tomu nemá tolik prostoru.“ Škoda, že Janda nespecifikoval, zda byl Klausův názor mylný (a že tedy např. neexistují firmy, které zkrachovaly, protože narozdíl od konkurence nedostaly dotaci) nebo jestli je jen rád, že už tak často nezaznívá.

„Česko dokázalo uhájit zájmy nejprůmyslovější země osmadvacítky a pro domácí průmysl získat zajímavé kompenzace.“ V oslavném článku o EU bych v kontextu průmyslu čekal oznámení, kolik jsme toho (prokazatelně díky EU) prodali nebo vybudovali, ale ne – dostali jsme zajímavé kompenzace! To skoro zní, jako bychom naopak „díky“ EU něco prodat nebo vybudovat nemohli, ale aspoň nám to nějak vykompenzovala… Ach jo.

Shrnutí: stačí uplácet lidi dotacemi, bránit v kritice EU a nedat prostor lidem, kteří mají závadné názory a hned bude EU oblíbená. No jsem rád, že to takhle naplno eurohujeři říkají.

Pár otázek pro pana Středulu

Pane Středulo, stala se zvláštní věc. V zásadě jsem souhlasil s vyjádřením odboráře, shodou okolností vás.

Zejména pak tedy s pasáží: „Jestliže někdo platí třetinu toho, co ostatní, tak by normální logické vysvětlení mělo být, že dostane asi jenom třetinu sádry nebo třetinu srdeční chlopně, a tak se to neděje.“

Tedy, já bych ještě mnohem výrazněji souhlasil s tím, aby se každý dohodl se svou pojišťovnou, kolik jí bude platit (a lhostejno, je-li zaměstnanec, živnostník, nebo třeba profesionální odborář) a kolik sádry a chlopní to bude pokrývat, ale dokud to není možné a platby jsou povinné a centrálně nařízené, tak ať to radši stát sečte a podělí počtem pojištěnců.

Tak se jen chci ujistit, že jste to myslel všeobecně a že by tedy i třeba zaměstnanec, který oproti mně (taktéž zaměstnanci) platí třetinové (ale klidně i pětinové) odvody, měl také dostat třetinu sádry nebo pětinu srdeční chlopně.

Nedává totiž žádný smysl, aby vám vadily nerovnosti v odvodech mezi OSVČ a zaměstnanci a ne už mezi zaměstnanci samotnými, když jsou často ještě větší. Nebo vám snad stačí pouze brojit proti třídnímu nepříteli a lacině sbírat body u prostého lidu?

Navíc vám možná uniklo, že třetinový (procentuální) odvod OSVČ může být v praxi absolutně o dost vyšší než u zaměstnance, vydělává-li dostatečně víc. To už je pak v pořádku? Může za to pak být celá srdeční chlopeň? Nebo třeba chlopeň a půl?

Taky píšete, že „ve zdravotnictví chybějí prostředky.“ Asi to tak je, v principu chybějí prostředky ve všem, co je státní. A to právě proto, že se za něj platí povinně a podle výše příjmů a ne podle klasické dlouhodobě vyzkoušené pojistné matematiky a dobrovolně. A ne, nebude to se zdravotnictvím náhle lepší, kdybyste vy a vám podobní oškubali nějakou skupinu lidí o něco víc.

Tak snad bychom se i shodli, že výše zdravotního pojištění by nijak neměla souviset s příjmem pojištěnce. Lidé by se tak nemuseli nesmyslně nenávidět na základě toho, jakým způsobem si vydělávají a ještě by byli motivovaní o své zdraví pečovat, takže by se ve zdravotnictví mohlo celkově ušetřit.

Krátce o povinném očkování

Škandál! Svobodní jsou proti povinnému očkování, i když experti a data jsou jednoznačně pro (jak jsem se dočetl).

Ještě že tak – strana se jmenuje Strana svobodných občanů a svobodný občan si o sobě rozhoduje sám. Kdyby se jmenovali Strana expertů a dat za řízení lidských životů a nastolování všeobecného dobra, prostor pro údiv bych tu viděl.

Experti přece předloží data a lidi se ještě rádi rozhodnou nechat naočkovat, ne? A jestli ne, musí se holt víc snažit, jestli chtějí to dobro zavést.

Kromě toho, experti a jednoznačná data jsou jistě na cokoliv. S trochou snahy by šlo zrušit volby coby „zbytečné“. Jen mám pocit, že když tu byl obdobný systém, moc k žití to nebylo…

Regulace restaurací? Je to ještě málo!

Poslední dobou dobroserové zaměřili své aktivity na restaurace. Tu jim záleží na tom, aby zákazník nemusel hledat restauraci nekuřáckou, jindy zase na tom, aby alergici nemuseli zjišťovat, zda je to či ono jídlo „čisté“.

Přijmeme-li za své teze, že nelze ponechat na majitelích restaurací, zda se chtějí zaměřit na zákazníky kuřáky / nekuřáky, případně alergiky / nealergiky, myslím si, že dosavadní snahy státu a EU zdaleka nestačí.

Stát, pohádková entita, která obyčejným lidem plní jejich přání, sice zařídil, že obyčejný člověk nemusí pracně hledat nekuřáckou restauraci a alergik se složitě nemusí vyptávat, co všechno to jídlo obsahuje, jenže… není to málo?

Pořád třeba musíme hledat ty restaurace samotné. Chodím kolem krásného domu, ve kterém bych se rád v klidu najedl. Jenže v něm dosud nikdo restauraci neotevřel. Státe, udělej s tím něco! Mám snad právo na to, aby mě jeho majitel nediskriminoval.

Chci, aby má oblíbená jídla byla dostupná ve všech restauracích. Proč bych si měl složitě kontrolovat jídelní lístek, než půjdu někam na oběd? A taky by měla chutnat všude naprosto stejně. Má neoblíbená jídla by nemuseli vařit nikde. Co nemuseli, zakázat by se to mělo. Proto požaduji, státe, nějaký certifikovaný seznam pokrmů včetně normovaných receptů. Od čeho tě sakra máme!

A co lidé třeba s jaterní dietou nebo s dietou při cukrovce? Jsou snad o něco horší než alergici? Proč jsou tedy diskriminováni? Neměly by restaurační jídelní lístky zohledňovat všechny? Neměly by se stát pětikilovými knihami a neměli bychom do restaurací chodit s právníkem, abychom jim rozuměli? Že by bylo pro restuarace složité toto všechno sestavovat? No jistě, něco by to asi stálo. Ale když na to nemáš, nepodnikej!

Ostatně mohli bychom obnovit normované a jednotné státní Restaurace a jídelny, aspoň by zas mohl mít Paroubek dobrou práci ve veřejném sektoru.

Jsem rád, že soudruzi zatím hodlají zatočit aspoň s alkoholem. K alkoholu se postaví stejně jako k drogám, které už se podařilo vymýtit a žádné problémy s nimi nejsou. Správně identifikovali, že lidé chlastají proto, že jsou spořiví, což se vyřeší tím, že alespoň jeden nealkoholický nápoj bude levnější než pivo. Aplaus ve stoje! Ještě by po vzoru soudruha Hegera mohli zavést prohibici, historicky jsou s tím ty nejlepší zkušenosti.

Zase jsme o krok před nimi!

Když jsme byli posledně na Slovensku, divil jsem se, že v některých restauracích jsou jídelní lístky zohyzděné jakýmsi seznamem ingrediencí, nebo co to bylo. Kroutil jsem nad tím nechápavě hlavou.

A ejhle, budeme to mít taky. Samozřejmě povinně, jak jinak. „Pokrok“ musí bejt, i když se musí nařídit.

Ze studijních důvodů jsem nahlédl i do diskuse a ta mi poskytla úplně nádherný exemplář člověka, co tyhle kraviny vyžaduje. Myšlenkový vzorec je zhruba tento: z nějakých – ve skutečnosti iracionálních (*)důvodů mi připadá, že potřebuji tu a tu informaci. Sám si ji ale zjišťovat nechci, musí to být automaticky. A proč bych to sakra měl platit, někdo (zde EU) to musí nařídit a náklady přenést na někoho jiného.

Diskuse s věřícím

Fascinuje mě, jak místo přirozeného hledání důvěryhodných služeb a sdílení svých zkušenosti je možné si myslet, že vše půjde nějak centrálně nařídit a ono to bude fungovat, jen kdyby tak bylo dost kontrolorů. Je fakt škoda, že ti, kdo jsou podobně nastavení, si ty své experimenty sami i neplatí…

Každopádně na již zmiňovaném Slovensku se výsledky dostavily :-)

Na Slovensku se to osvědčilo

(*) Neboť pán nedůvěřuje restauraci jako takové, důvěřoval by však papíru tou samou restaurací vystaveném.

← Novější články Starší články →