Díky, Rathe

Aspoň něco je na kauze Rath zajímavé a užitečné.

Vždycky jsem si totiž říkal, že by bylo fajn někdy slyšet, co si asi tak povídají slavní levicoví politici v neformálních rozhovorech mezi sebou a jak moc se to liší od jejich oficiálních vyjádření a postojů, hraných pro lid.

To se mi nyní splnilo:

  • „Musíme dát lidem naději, trochu přidat na dávkách… ty peníze – buď se zadlužíš, nebo je někomu sebereš.“
  • „V každý době musíš mít nějakýho nepřítele, aby tomu všichni tleskali. Tady to jsou ti nejbohatší, ČEZ, Transgaz, Telecom…“

Je to zhruba tak, jak jsem čekal. Děkuju!

Chudák Rath

Nemám Ratha rád a nikdy jsem ho rád neměl. Už když jsem ho někdy v půlce devadesátých let viděl prvně coby odboráře, působil na mě velmi slizce a proradně, což se postupně mělo ještě zhoršovat.

Určitým zadostiučiněním pro mne kdysi byl známý výchovný záhlavec, který výchově sice moc nepomohl, ale bylo pěkné vidět Ratha odcházet plačky z pódia (než mu kdosi, zřejmě ochranka, pošeptal, ať se vrátí a zkusí to Mackovi oplatit).

V současnosti jsem jej považoval za jednoho z největšch korupčníků u nás a asi vůbec nejodpornější a nejpodlejší zjev na naší politické scéně. Obvykle nepřeju nikomu nic zlého, ale asi 2 dny po jeho zadržení jsem si fakt užil. Nicméně, vazbu (tak jak podle všeho u nás vypadá) nepřeju ani Rathovi.

Vyrojila se samozřejmě spousta dohadů, proč zrovna Rath. Podle mě nemají úvahy ve stylu „když už ne všechny, tak nikoho“ žádné opodstatnění a smysl. Doufejme, že případ bude do detailů vyšetřen a že mu prokážou o dost víc než nějakých hloupých 7 mega v krabici (já vím, zase jsem asi naivní).

A jak bych trestal korupci já? Inu, když už bychom museli mít systém, kdy jsou lidem násilím brány nějaké peníze, aby pak různí Rathové rozhodovali, za co budou utraceny, pak bych za prokázané zneužití těchto peněz postupoval asi takto: samozřejmě jejich vrácení + dejme tomu 30 % navíc jako pokutu a doživotní zákaz jakékoliv činnosti související jen trochu s veřejnými rozpočty.

Věznění podle mě příliš nedává smysl (což si ostatně myslím o naprosté většině trestů odnětí svobody u nás). Ostatně, dokážete si někdo představit větší ostudu, než kterou si Rath veřejně ušil? Já vím, že má hroší kůži, ale kdo z vás by s ním ještě kdy chtěl na  čemkoliv spolupracovat? Zase jen ti, kdo přerozdělují ty cizí peníze… 

Rath by znárodňoval

Když zasedá parlament, držte si pevně peněženky, říká stará lidová moudrost.

Je vlastně dobře, že to Rath přiznal. Člověk je zase o trochu menší idealista. Politici (aspoň ti tohoto typu; kterých je u nás ovšem drtivá většina) prostě naše peníze potřebují. Jakmile hrozí, že by jim jich část utekla (třeba tím, že si částečně budeme na důchod spořit jinak než státně), šmátrají nám do peněženek jinak. A neštítí se použít jakékoliv metody.

Uchránit před nimi majetek je téměř nemožné. Naše ústava jim dovoluje legalizovat téměř libovolné krádeže.

Spoříš si na důchod, občane? Už ne, teď je to naše. Koupil sis dům nebo byt? Taky stačí jedno hlasování a může být náš. My ho z tebe vymlátíme, protože jsme si odsouhlasili, že máme monopol na použití síly. Investuješ do zlata? Klidně postavíme soukromé držení zlata mimo zákon. Dáváš si prachy do matrace? Tak to jsi vůbec snadný cíl, od doby co máme na vydávání peněz monopol. Budeme tě pomalu okrádat inflací a když nás budeš srát, tak uděláme nějakou měnovou reformu.

Jediné, co nám stát nemůže vzít, jsou naše vědomosti (pravda – může nás uvěznit nebo zabít, proto je potřeba včas utéct). Spoření na důchod (resp. libovolné jiné horší časy) ve formě vzdělávání nyní bude nabírat na významu.

Rath spisovatelem

S Rathem, jehož teď socani spíše uklízeli, aby jim nekazil image hodných tatínků a strýčků, starajících se tak obětavě o nás, obyčejné lidí, je zas trocha srandy. Napsal knihu.

Není to o něm, tohle téma už asi vyčerpal dřív. Dílo je o jeho politických protivnících (často bývalých, ale Topolánek nebo Julínek budou lákadlem na voliče určitě ještě aspoň deset let).

Nejlepší na tom je, že kdyby ho kdysi ti druzí socani nechali dělat rychlou kariéru, byla by ta knížka dnes určitě o Paroubkovi, Škromachovi a spol. Nejspíš by také tolik nekritizoval navýšení průměrné spoluúčasti ve zdravotnictví na nějakých 16 %, když sám kdysi básnil o procentech dvaceti.

Z dostupných ukázek mě zaujaly zejména teze o Langerovi a typickém obličeji zločince. To nepopírám – ale zrovna člověk, z jehož ksichtu přímo sálá podlost a majitel snad nejproradnějších očí, co jsem kdy viděl, by o tom měl spíš taktně pomlčet. Langer je také titulován Íčko, i když tak mafiáni označovali spíše socana Ibla. Ale už se to ujalo, tak jakýpak kolem toho copak.

Mediálně zažitého klišé se Rath ujal i u modrého socana Vodrážky, jehož označil za blba z horní dolní a dokázal tak, že ani logika (viz zhruba od 2. třetiny odkazovaného článku) není jeho silná stránka.

No, nebýt tam dost lidí, kteří sice zrovna stojí na druhé straně barikády, ale jinak by si s Rathem docela mohli podat ruce, sešla by se v knize i docela fajn společnost.

Smějeme se s Rathem

Už dlouho jsem se tak nenasmál u rozhovoru s politikem. Hledal jsem pak, jestli to není nějaká recese, ale podle všeho je to opravdu autentický rozhovor s Rathem. Možná byl ten člověk pod vlivem…

Vybral jsem pár perel, jak si Rath vybírá své spolupracovníky:

Já jsem ho potkal před rokem a půl na jedné společenské akci, kam jsem občas chodil jako předseda zdravotního výboru. Na první pohled mě zaujal svým negativním názorem na prvního náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra. Tím mi mluvil z duše. Bušina se mi prezentoval jako úspěšný podnikatel a říkal věci, které si myslím i já.

Nedovedu si představit, že bych třeba hledal člověka na nějaký projekt a někdo přišel a řekl: „Hele, o tom problému sice nevím nic, ale Paroubek je debil, tak do toho půjdem, ne?“ Možná je to tím, že nejsem politik ani jiný parazit.

Ale nejen to, Bušina ještě Rathovi před volbami donášel interní informace:

S blížícími se krajskými volbami mě zajímala situace ve středočeském zdravotnictví, tak jsem tyto informace přivítal. … Tyto informace byly klíčové pro možné převzetí kraje.

Já vím, ono to ani k smíchu není. Možná lid ocení, kterak je Rath upřímný. A bude ho volit.

Mám ho tak Rath…

Středočeský hejtman David Rath z ČSSD překvapivě nechává ve vedení všech pěti krajských nemocnic Filipa Bušinu obviněného ze stamilionových podvodů, píše iDnes.

Nevím, co na tom redaktora Syrovátku tolik překvapilo, mne tedy nic. Dokonce si ještě do perexu sám připsal i vysvětlení: Bušina navíc zůstává i nadále jeho poradcem. Rath se tedy zřejmě ještě necítí v podvodech dostatečně zběhlý a potřebuje tedy ostříleného poradce. To je ale překvapení.

Jen tak pro srandu jsem ještě zkusil v článku vyhledat klíčové slovo ODS. A bylo tam (divil bych se, kdyby ho Rath nepoužil). S Bušinou prý spolupracoval už Rathův předchůdce Bendl. A to přece znamená, že může i Rath (po odhalení jeho potíží se zákonem)…

Když ne sliby, tak aspoň vyhrožování

Zemský premiér (a budoucí Karel IV., otec vlasti a největší Čech) Rath nasadil novou metodiku získávání hlasů. Sliby jeho strany už veřejnost prokoukla, tak zkouší vyhrožovat.

Změna bude patrně jen kosmetická, místo „když vyhrajeme, zrušíme poplatky ve zdravotnictví“ , bude říkat: „když nevyhrajeme, poplatky ve zdravotnictví budou určitě obnoveny, bububu!

Nasrath

Rath má ale tu smůlu, že mu je podlost a úskočnost krásně vidět v očích, tak nevím jestli mu to vyjde…

Rath: zpátky v normálu

Vše se vrací do normálu, už je mi zase z Ratha na zvracení.

Podmiňovat čerpání dotace z krajského (tj. veřejného) rozpočtu uvedením informace „Pořádáno s přispěním hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha“, jako by to ten šašek platil ze svého, to dost je silné kafe (a to i přesto, že Rath už dávno nastavil laťku svého hulvátství hodně vysoko).

Znovu se tak potvrzuje, že jen jeden pohlavek od Macka byl zoufale málo.

Politik už zase ví, kolik je čeho potřeba

Už dvacet let se snažíme oprostit se od centrálního plánování (kdy rozhodoval politik) a jeho následků a přenechat rozhodování o našich životech na nás samotných.

A pak si člověk přečte tohle.

Vsadím se nicméně, že tomu prostý lid nadšeně zatleská, protože i to rozhodování o sobě samém ho (vedle přemýšlení) dost bolí.

Jen čekám, za jak dlouho po příštích volbách nějaký přemoudrý politik pronese: „Pekáren je moc, místo pěti tisíc by stačilo deset. Soukromých zemědělců je moc, stačilo by jedno JZD.“

Svobodni.cz

Tagy

Odkazy