Hrůza, možná se nebude začleňovat

Hrozí, že úředníci z agentury pro sociální začleňování budou stávkovat. Byla by to tragédie, protože by mezitím nezačleňovali a na ulici by se tak začala objevovat nezačleněná individua – tak jako před rokem 2008, než agentura vznikla. (Pak už začala blahodárně působit, všechny začlenila a od té doby už byla jen samá pozitiva a sociální jistoty.)

Problém je prý v tom, že se provoz agentury „politizuje“. Fascinuje mě, kolik příjemců peněz z veřejných rozpočtů si stěžuje na „politizaci“ svých agend. Správě veřejných prostředků a procesu rozhodování, jak a na co budou použity se politika přímo z definice říká, tak nechápu, čemu se ti lidé diví. Plaťte si to ze svého nebo uspořádejte sbírku a politizování se tak vyhnete!

„Zaměstnanci požadují, aby byli vyjmuti z gesce ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), a aby jim Úřad vlády garantoval autonomii.“

Tak určitě, to je jistě snem každého správného byrokrata, aby dostával peníze, ale v rozhodování o nich měl co největší autonomii.

Mimochodem, konflikt mezi Dientsbierem a nějakou takovouhle agenturou je přesně z těch, kdy si říkám, že mně už jen kávičku.

Byznys se sociálním státem je perspektivní

Chudým na nájem doplatil stát už deset miliard, píšou novinky.

Překlad titulku do češtiny: Určitým majitelům bytů a ubytoven jsme se loni všichni složili na deset miliard zisků (protože nám stát vzal peníze a rozhodl se jim je – byť trochu zprostředkovaně a s ušlechtilými kecy okolo – věnovat).

Soudružka ministryně Marksová (jak trefné jméno) se pak diví, že chudoby přibývá, když ji dotujeme. Přitom je to zcela logické:

„Chudým“ stát doplatí za nájem, takže jim vyplatí být chudý (nebo to aspoň předstírat), aby dostali vyšší příspěvek nebo doplatek (proč jsou sakra ty dávky dvě?). Nájmy mohou být o něco dražší, když to starostlivý stát doplatí. A to samozřejmě nejen ty, na které stát přispívá (když je sociální bydlení, které by normálně stálo třeba 5.000 Kč, díky státu třeba za 8.000, bydlení o něco lepší už logicky nemůže být za 7.000, ale za 10.000). Sociální stát je fajn a jednou už tu chudobu určitě vymýtí.

Naštěstí se našlo řešení, prý pomůže zákon. Jasně, jeden zákon problém vygeneroval, jiný ho určitě jednou provždy vyřeší, aniž by vygeneroval nějaké jiné.

Pro „spekulanty“ je to dobrý byznys a i tento rok celé „odvětví“ určitě poroste. Víc a víc lidí bude bydlet za dávky a víc a víc bude i milionářů majitelů. Marksová se zase bude moci divit a Keller nám pak řekne, že by to chtělo víc sociálního státu, jinak se začnou rozevírat tyhlencty nůžky.

Nájmy tedy budou dražší a lidem zbyde míň peněz, ale to nevadí – určitě ihned přispěchá dobrák levicový politik a pomůže. Třeba zavede sociální dávku na rohlík ve výši 10 Kč a bude se pak divit, že rohlíky budou stát přesně 10 Kč.

Proč Keller nepřejde od slov k činům?

Nad nejnovějšími moudry soudruha Kellera mě napadlo, proč v dnešní době, kdy jsou lidé ochotni připlácet i za věci v různé míře iracionální (jako je třeba bio nebo fair trade jídlo), neexistuje i nějaká nálepka např. „Keller friendly“, která by se umisťovala na produkty (případně celé prodejny) splňující třeba následující kritéria:

  • zaměstnanci mají pohodovou pracovní dobu, řekněme 2 hodiny denně, zbytek času mohou trávit s rodinami, práce o víkendu nebo o svátcích samozřejmě nepřipadá v úvahu
  • usměvavý vedoucí po nich nechce žádné pracovní výkony, prostě až se zadaří, tak se zadaří a zákazník to bude akceptovat (a když se nezadaří vůbec, tak taky)
  • neexistuje možnost propuštění, zaměstnanecký poměr je doživotní (resp. končí dnem odchodu do důchodu, tj. dnem 45. narozenin
  • plat činí alespoň dvojnásobek průměrného platu v zemi
  • manažeři jsou odměňováni za pokles efektivity

Tak by třeba normální kuře mohlo stát 60 Kč / kg, bio kuře 250 Kč / kg a Keller friendly kuře 5.000 Kč / kg a každý by si mohl dobrovolně vybrat. Jelikož spousta lidí tyto hodnoty považuje za zásadní, jistě by si rádi připlatili. Ani chvilku mě tedy nenapadá, že by si sami kupovali to nejlevnější (tedy nutně vykoupené určitým tlakem na pracovníky), ale jiným by nařizovali chovat se jinak.

Když to nenapadlo Kellera samotného, tak holt muselo mě a nápad dávám k dispozici zdarma k jakémukoliv použití. Nač lamentovat do Haló novin, lepší bude „fér“ systém realizovat a ukázat, jaké výhody to přináší, ne?

Co kdyby se jim to přece jen povedlo?

Představme si, že se skutečně někdy podařilo vytvořit ideální svět podle socana / komouše / atd. (ono je to celkem jedno).

Mávnutím proutku bylo zařízeno, že se u nás netuneluje ani nekrade, takže všichni pohodlně vyžívají ze sociálních dávek, jak už kdysi prorokoval velký marxistický myslitel Keller.

Kapitalismus byl odstraněn (což si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů, neboť se poprvé v historii podařilo odstranit společenské uspořádání, které předtím neexistovalo). Zlý ošklivý neoliberalismus byl vymýcen, zakázán a jeho vyznavači byli veřejně popraveni, takže vobyčejný lidi se již nemusí bát, že by jejich práci někdo vykonával lépe nebo levněji a prostě ji mají. Oficiálně máme 101% zaměstnanost, protože nějaká úřednice udělala chybu ve výpočtu a nikomu to nepřipadalo divné. Sociální stát konečně přestal být demontován a ještě trochu víc bobtná.

Zdálo by se tedy, že lid má, co chtěl. Mzdu lidem určuje stát, a to tak, aby každý bral +- průměr. Do práce se sice chodí povinně, ale nic moc se tam nedělá, natož užitečného – pohodlný život je již zajištěn, tak proč se o něco snažit. Snaží se asi tak 10 % lidí, kteří jsou od přírody pracovití, ale moc to nestačí, navíc se jim zbytek směje, jak jsou blbí.

Těch 10 % vůbec dělá problémy. Život ve státní ZOO, kde jsou průměrně nakrmeni a nějak bydlí, jim nevyhovuje. Bůhvíproč chtějí tu ošklivou svobodu, která je sice hezká, ale k ničemu, když tě nikdo nenakrmí, mámo! Tito zrádci pokukují po možnosti emigrace (tento dokonalý socialismus nebyl zaveden na celém světě), vůdcům ale dochází, že to jsou právě oni, kdo ještě trochu drží poničenou ekonomiku nad vodou. Na hranice se tedy montují ostnaté dráty a znovu se tam objevují pohraničníci se samopaly. Bylo sice těžké je sehnat, máme přece oficiální nezaměstnanost -1 %, ale pokrokový režim si poradil.

Lidé trochu více umírají, klesla průměrná délka života, protože státní doktoři na svou práci serou ještě o něco víc než dřív. Ale to nevadí, to není tak rychle vidět. Vidět je, že se nedoplácí na léky, a to je fajn! Že na spoustu nemocí žádný účinný lék ani nedostanou, to vidět není. 

Bylo také nutné zakázat dovoz elektroniky, protože lidi kupovali raději počítače z dovozu, než 10x dražší a poruchovější tuzemské. Podpora soběstačnosti je to hlavní! Teď si sice počítače nekupuje prakticky nikdo, ale tím si přece nenecháme zkazit radost, poptávku doženou státní úřady!

Další problém nastal s jídlem. Bylo zakázáno cokoliv dovážet, protože podpora domácích zemědělců musí být. Ti sice zvládají uživit tak půlku populace, ale to je jedno. Zbytek lidí nějak živoří a snaží se pěstovat něco doma, to má být ale záhy ilegální, protože to rozvrací socialistickou soudržnost (a kromě toho, kulka za domácí zabíjačku byla už za sociálního demokrata Hitlera, takže je to taková pěkná tradice).

Lidé matně vzpomínají, jak dříve sice měli auto (litr řepkonafty stojí po nařízení ministra pro pohonné hmoty Babiše 250 Kč), ale na druhou stranu teď není vidět zlé zbohatlíky a jejich BMW a Porsche. Dříve sice semtam jezdívali na dovolenou do Chorvatska, ale ve zprávách už neukazují ty hajzly, co si klidně letěli do Thajska. Dříve měli co jíst, ale dnes není ani slechu o kaviáru a šampaňském. Takže všechno v pořádku, nezáleží totiž na tom, jak se mají lidé samotní, hlavní je, aby se někdo neměl lépe!

Generální tajemník ÚV Komunistické sociálně demokratické strany práce (jinak též Sociálně ekologičtí Khmerové) a prezident republiky Keller hřímá v televizi, že se konečně podařilo odstranit sociální nerovnost a nůžky už se nerozevírají. Má pravdu: všechen lid je stejně chudý a malá privilegovaná vrstva pohádkově bohatých je dobře izolována od jejich pozornosti.

Kromě toho by to ještě chtělo zrušit peníze, nositele všeho zla. Spolu s tou totální „soběstačností“ se to již osvědčilo i jistému Pol Potovi.

Tak šup volit levici, ať se tomu trošku přiblížíme!

Díky, Rathe

Aspoň něco je na kauze Rath zajímavé a užitečné.

Vždycky jsem si totiž říkal, že by bylo fajn někdy slyšet, co si asi tak povídají slavní levicoví politici v neformálních rozhovorech mezi sebou a jak moc se to liší od jejich oficiálních vyjádření a postojů, hraných pro lid.

To se mi nyní splnilo:

  • „Musíme dát lidem naději, trochu přidat na dávkách… ty peníze – buď se zadlužíš, nebo je někomu sebereš.“
  • „V každý době musíš mít nějakýho nepřítele, aby tomu všichni tleskali. Tady to jsou ti nejbohatší, ČEZ, Transgaz, Telecom…“

Je to zhruba tak, jak jsem čekal. Děkuju!

Minimální mzda musí bejt

Minimální mzda je zajímavé téma.

Můžete stokrát ukazovat, že akorát způsobuje nezaměstnanost, nevadí, musí to být.

Je jedno, že za ni aktuálně pracuje asi 2,4 % zaměstnanců, i tak to může být velké předvolební téma.

Škromach klidně prohlásí, že vláda pomocí minimální mzdy „nastavuje tržní cenu práce“, aniž by jeho alespoň průměrně inteligentní volič nad touto větou obrátil oči v sloup, případně mu šel rovnou jednu vrazit.

Přitom pracovat za nízkou mzdu může být jediná konkurenční výhoda lidí, kteří jinak nemají co nabídnout. Politici z nich nicméně raději udělali nezaměstnané.

Od levičáků slýcháváme, jak je třeba chránit ty nejslabší, a tak jim házíme klacky pod nohy v bláhovém domnění, že je ve skutečnosti někdo zaměstná za vyšší mzdu, než jakou má jejich práce hodnotu.

Tito lidé tak berou dávky a už po celé generace je ani nenapadá, že peníze kdysi vznikaly prací. Společnost tak chudne (má hotovo méně práce), protože místo aby tito nyní nezaměstnaní vytvořili aspoň nějaké hodnoty, nevytvoří žádné a někdo jiný musí dokonce vytvořit hodnoty navíc (za které ovšem nedostane zaplaceno), aby bylo na podpory. Pracuje-li ovšem, aniž by dostal zaplaceno, nebude mít příliš motivace – ani to celkové situaci příliš nepomůže…

Toto všechno je ale jedno, protože řadě lidí se prostě udělal pocit, že minimální mzda musí být, aniž by ho ovšem uměli vysvětlit a obhájit.

Mimochodem, pokud má každá práce nějakou minimální hodnotu (a dávalo by tedy smysl minimální mzdu mít), logicky musí mít nějakou minimální hodnotu i výsledek této práce. Kdy přijdou socani s tím, že je potřeba definovat minimální cenu rohlíku? To už by ale bylo hloupé i na první pohled, že?

Nekupujme vzduch!

Potraviny a pleny by měly být povinně baleny vakuově! 

Ach jo, to jsou zase starosti. Takové bych chtěl mít. Ve frázi „triky s obaly“ cítím nový mediální buzzword, něco jako byly třeba „výmluvy na osobu blízkou“.

Proč bych si proboha nemohl kupovat vzduch, když budu chtít? A proč bych ho naopak kupoval, když chtít nebudu?

Ano, ať si existují databáze prodejců, kteří šidí množství a dejme tomu i takových, kteří prodávají v „nadměrných“(*) krabicích. Proč by to ovšem měl provozovat zrovna stát nebo nedejbože EU? Proč by to stát měl pokutovat? A proč by ty peníze vybrané na pokutách měl dostávat zrovna on (a ne poškození zákazníci), když už?

I když si něco koupím, zjistím, že mi to nevyhovuje (ať už z jakéhokoliv důvodu) a příště už si to nekoupím, vyjde mě to asi tak tisíckrát levněji, než živit stovky soudružek Sehnalových v Evropském parlamentu(**).

Na závěr se pobavme s experty: „Takový postup by znamenal, že by se nakonec za stejnou cenu prodávala pouze jedna plenka.“ A proč ne třeba čtvrt plenky? A vůbec, když by jedna plenka stála tolik, co jich teď stojí 37, nenašel by se třeba někdo, kdo by je dokázal nabídnout levněji? Říká se tomu konkurence a trh, o tom „experti“ ještě neslyšeli? Škoda, že dotyční nejsou v článku jmenováni.

(*) Vzpomněl jsem si, jak jsem před pár lety kupoval mobil a on byl ve velmi malé krabičce (oproti stavu předtím). Bylo to tím, milé děti, že výrobce byl hloupý a chtěl bláhově ušetřit náklady na dopravu a skladování. Měl místo toho prodávat mobil v krabici velké jako televize, zákazník by tam čekal televizi a připlatil by si.

(**) Za předpokladu, že tam nedělají nic. Jelikož tam ještě škodí ekonomice, svobodě a životu vůbec, vyjde to levněji asi milionkrát.

Absurdní návrhy politiků

U všech nových absurdních návrhů politiků si vždy říkám, že s tímhle už přece nikdo nemůže souhlasit. Ale vždycky se někdo najde. Zpravidla souhlasí tím nadšeněji, čím větší je to kravina, ale o to nejde. (V odkazovaném spisku bych rád vypíchnul zejména zavedení eufemismu „moderně uvažující společnost“ pro společnost totalitní.)

Výplod socanů(*) o povinné „mateřské“ pro muže mě zaujal i tím, že dokonce čtenářstvo novinek bylo v anketě vesměs proti. Chvíli jsem tedy přemýšlel, jestli ten návrh přece jen nebude správný.

Pak mi ale došlo, že lid na novinkách se rozhoduje podle toho, zda cítí, že mu návrh přijde užitečný nebo neužitečný. Já ovšem uvažuji především o tom, zda má takovou věc politik vůbec řešit nebo ne. A tak jsme jen shodou okolností dospěli ke stejnému verdiktu, ovšem každý jinak.

Jinak ty úvahy typu „tohle je správně, odborník se tak vyslovil, tak by stát měl nařídit, že to tak bude“ jsou samozřejmě děsivé (i kdyby to skutečně náhodou „správně“ bylo).

(*) On to nakonec nebyl ani výplod socanů jako takových, ale nějaké feministky od nich – ten rozhovor je taky velmi výživný. Mimochodem – určitě je to jen můj pocit, ale proč z žen používajících 2 příjmení tak často padají hovadiny?

Sranda v Brně

Dnes jsem cestou do práce potkal dva úsměvné reklamní plakáty.

Na jednom byla jakási socanská teta a povídala něco o přísnějším dohledu nad exekutory a tedy ochraně lidí před lichvou. Před lichvou ovšem lidi ochrání jedině finanční gramotnost (navíc, chodí-li exekutor, k lichvě patrně už dávno došlo). Finančně gramotní by ovšem socany nevolili, proto je potřeba udržet je negramotné a jen předstírat, jak jim na na jejich ochraně záleží.

S těmi socany je vůbec sranda. Cokoliv je prostým lidem chápáno negativně, poslouží jako vstup do jejich volební kampaně – slibem přece nazarmoutíš. Aktuálně očekávám „boj proti methanolu“, například zvýšením spotřební daně z alkoholu poživatelného, nebo tak něco.

Pak jsem viděl reklamu jedné brněnské chemičky (známé též jako Starobrno). Bylo na ní něco ve smyslu „Připijte brilantní modří na úspěchy Komety v nové sezoně“ a pod tím fotka podivně modrého piva. Na jaře do toho přidali ještě něco žlutého, takže byl výsledek zelený. Snad už se barvivem pochlubí i ve složení „piva“, u sytě modré jim „bylinný výluh“ stejně asi nikdo věřit nebude. Tak na zdraví (a to doslova)! 

Socanská spravedlnost

Socani (myslím ty prapůvodní, tedy oranžové) vyrukovali s novou vlnou svých vtipných billboardů a plakátů, nejspíš se blíží nějaké volby.

Tak třeba Dientsbier se nechal vystavit s nápisem „za spravedlivý stát“. Těžko říct, jestli to má být slib, nebo prostě jen heslo. Ale líbí se mi to – s myšlenkou spravedlivého státu souhlasím.

Spravedlivý stát, který by ke všem občanům přistupoval stejně, nevytvářel zákony, které jedny zvýhodňují na úkor druhých, nevytvářel bezpráví tím, že bude lidem zakazovat uzavírání některých obchodů a do jiných je naopak nutit – ano, jsem zcela pro!

Teď už jen jak vyřešit rozpor s dosavadním chováním představitelů této strany, které naznačuje spíš to, že se jedná skutečně o prázdné heslo, případně že soudruh rovnou vědomě lže.

To Dluhoslav má plakátek menší a ani už nevypadá jako kůň, asi mu poradili, aby zavíral ústa. Ale kvalita textů zůstala. Že prý zná spravedlivější způsob, jak naložit s těmi miliardami, co chce zlá vláda dát církvím.

Ano, dobře rozumím tomu, že představy socana o naložení s kupou peněz jsou zcela jiné, ovšem neumím si představit nic spravedlivějšího, než vrátit ukradené věci jejich původnímu majiteli. 

(A ano, jsem si vědom toho, že vypořádání s církvemi v podání současné vlády bude pěkný paskvil a že kromě nápravy strých křivd bude vytvářet nové; to však nijak neospravedlňuje odmítání restitucí jako celku, navíc třeba na základě tvrzení, že církve jsou beztak nesympatické a i tak se mají dobře.) 

Starší články →

Svobodni.cz

Tagy

Odkazy