Výpalné z obědů

Babiš nedávno prohlásil: „Jinými slovy, s nepřiznáváním tržeb a neplacením daní to v pohostinství zašlo tak daleko, že se ceny obědů a meníček de facto přizpůsobily situaci, jako by neexistovalo ani DPH, ani odvody za zaměstnance, ani daň z příjmu.“

Stejnou informaci, řečenou naprosto stejnými slovy, poskytl i jakýsi vrchní financ, asi mají od vůdce nějaké lejstro se základními mantrami a znají to nazpaměť.

Těžko říct, jestli je to pravda nebo ne.

Ale dejme tomu, že ano. Čekal bych v takovém případě, že lidé zvolají: „Sláva, hospodským se podařilo vynechat ve svém podnikání stát, který jim stejně s vařením nijak nepomůže (a leda jim hází klacky pod nohy) a kdo chce, může se díky tomu levně najíst, není to skvělé?“

Místo toho všude čtu o nějakých zlodějích, okrádání a že je dobře, že takoví zavřou své hospody a že by měli zavřít i je a nejlépe je snad i zastřelit.

Hádám, že kdyby z meníček stát vybral své daně a zadotoval z toho lidem ty levné obědy (které doteď měli), budou se ti samí lidé radovat, jak se moudrý stát stará o blaho a sociálno.

Na politiky všichni nadávají, ale když se podaří před nimi zachránit nějaké peníze, můžou se z toho zbláznit. Jsou to sice svině, ale koukej jim dát svoje prachy, oni vědí líp, co s nima udělat!

Rozumí tomu někdo?

Zbytečné podnikání

„Jestliže někdo může podnikat jen za předpokladu, že obchází daně, tak je něco systémově špatně. Takové podnikání je pro společnost naprosto zbytečné.“ (zdroj tahleta Babišova soudružka)

Vždycky jsem si myslel, že třeba zedník je užitečný tím, že vám postaví zeď. Pekař vám upeče kvalitní pečivo. Řezník prodá dobré maso. Ale ne, to jsou všechno jen takové zbytečné tanečky okolo. Užiteční jsou, až když odvedou patřičně vysoké daně, ze kterých něco zůstane za nehty přerozdělovačům oficiálně v podobě neustále bobtnajícího eráru, něco jim zůstane neoficiálně, něco se přiklepne jako dotace těm, co už jsou asi tisíckrát bohatší než ten zedník nebo jeho zákazník, za něco se nakoupí zbytečnosti a nemálo zbyde i na šikanu poddaných.

Co se vyprodukovalo mimo daně, je lhostejné. Pekař může klidně péct polystyrenové střevní vycpávky, řezník může prodávat blátivá smrdutá kuřata.

Dojiči socialismu se už asi definitivně zbláznili, pokud otevřeně vydávají svůj prospěch za prospěch společnosti.

Ale je třeba si zvykat, tohle si holt lid zvolil, když mu začali vadit příležitostní a relativně neškodní zloději, které si zvolil předtím. Teď máme čistokrevné „vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát“ a pár podporovaných a se státem provázaných korporací, strejda Mussolini by měl radost. Určitě už bude líp.

Je naprosto děsivé, že podobné názory jsou vykřikovány politiky a jejich nohsledy a ne pouze za zdmi psychiatrických léčeben.

Účtenková loterie apod.

Účtenkovou loterii budou hádám „hrát“ státní zaměstnanci, aby dohlédli, zda na ně ostatní poctivě vydělávající dostatečně přispívají a pak ještě nepoučitelní blbci s podivným smyslem pro „spravedlnost“, kteří věří, že když stát vybere to, co si umane, že nastane převeliké dobro (aniž by je tato utkvělá představa opustila po desítkách let pozorování veškerého státního konání).

Pobavily mě články s citacemi IT odborníků se zkušenostmi s projekty pro státní správu (čti: lidmi, kterým nevadí brát špinavé prachy od státu), jak se to prý určitě v termínu, kterým je nám vyhrožováno, nestihne. Jako by snad bylo nutné, aby byl systém odladěný a funkční.

Že se prodejce nedočká zaevidování účtenky v nefunkčním systému? No tak holt nic neprodá, nebo dostane likvidační pokutu! Že je stát moudrý a v takové situaci by ji nevymáhal? Vy už si snad nepamatujete na problémy s registrem vozidel? (1, 2)

Že by státu vadilo přidušení ekonomiky vyvolané nefunkčním registrem účtenek? Když mu nevadí přidušení ekonomiky tímtéž registrem funkčním, proč by mělo? Tenhle optimismus ohledně našeho z řetězu utrženého státu mě nepřestává udivovat.

Jinak si myslím, že když se státu „nedaří“ vybírat daně, měl by se zamyslet, proč tomu tak je a ne hned bezhlavě všechny buzerovat. Silně nepopulární obchod, kterému klesají tržby a ubývají zákazníci, si taky příliš nepomůže tím, že ty zbylé bude u pokladen šacovat, jestli nekradou.

Co třeba nejvíc vadí mně:

1. Daně jsou závislé na výši příjmů, takže stát po někom chce třeba tisíckrát vyšší daně než po někom jiném. Přičemž typicky ti, co je platí nízké, křičí, jak když poctivě platí oni, tak přece bez řečí musí i ti, kdo je mají tisíckrát vyšší. Když už máme nějaký ten základní “framework“ v podobě státu, který se stará o to nejdůležitější, co by pro nás bylo nepohodlné nebo nemožné nakupovat na trhu (jak mi tvrdívají zastánci státu), nevidím ani jeden důvod, proč bychom se na něj měli skládat jinak než dobrovolně nebo stejným dílem. Stejně tak nevidím důvod, aby se musela platit daň zrovna z toho, že si někde koupím třeba jídlo. To akorát vede k různým nutnostem vést povinné účetnictví, zavádět registrační pokladny, všechno evidovat, masívně a draze kontrolovat, mít k tomu obrovskou sadu pravidel a výjimek a výhledově taky třeba všechno zaznamenávat na kamery. Náklady na tohle všechno ani nikdo nikdy rozumně nevyčíslí.

2. Daně jsou často utráceny za zbytečnosti, případně rovnou rozkradeny (což už je celkem jedno), nebo použity proti občanům (což je ještě horší). Ono to ale zase souvisí s tím prvním: kdyby se všichni občané dělili stejným dílem, patrně by spíš našli způsoby, jak různému mrhání zabránit. Když má kdekdo pocit, že sám platí relativně málo, zatímco ten hajzl bohatej od vedle daleko víc a dobře mu tak, tím spíš to nějak překousne.

Takže tak. Ale bojím se, že na toho Bureše budeme fakt ještě dlouho vzpomínat, jak v souvislosti s těmito svými hovadskými nápady předpověděl…

Daňový únik, který nemá obdoby

Zase čtu, jak „obrali stát, parchanti“ a zase přemýšlím, jak lze neplacením daně „obrat stát“.

Ale pro redaktory (a ostatně i čtenáře) Novinek tu mám jednu inspiraci, jak snadno udělat ještě větší daňový únik, který teprve nebude mít obdoby a vygenerovat tak emotivní titulek, nad kterým se lze uvztekat k smrti.

Představme si, že stát zavede daň jeden bilion korun za domácí vypálení litru destilátu. Proč tolik? Protože může, ne? Já si pak litr vypálím a bilion nezaplatím, protože mi to jednak připadá mnoho peněz za nic a druhak jsem neuzavřel žádný závazek, že bych platit měl (platba mi byla jednostranně nařízena – a dokonce tím, kdo ji ode mne chce!).

A ejhle, „obral“ jsem stát o bilion korun! Daňový únik, který nemá absolutně obdoby! Čtenáři Novinek si nade mnou v diskusi odplivávají, jaký jsem fuj zloděj. Patřil bych nejméně popravit a majetek by měli zabavit veškerému mému příbuzenstvu.

PS: A co kdybych zvažoval litr destilátu vypálit a pak to vůbec neudělal? Vlastně i tak bych obral stát, protože už se beztak na můj bilion těšil a věděl, jak ho utratit. Je-li okrádáním státu, že nezplatím (jednostranně nařízené a násilně vymáhané) výpalné z nějaké činnosti, je naprosto stejným okrádáním i to, pokud danou činnost vůbec nevykonám.

Frustrovaní výběrčí výpalného

S dojetím jsem četl o inspektorech práce „frustrovaných svou prací“.

Zaradoval jsem se, že aspoň někteří vidí, jakým podlým způsobem se živí a že když už toho nenechají a nejdou se živit poctivě, že je to aspoň frustruje. Chvíli jsem i přemýšlel, že bych je mohl přestat považovat za velmi nízkou formu života a svým způsobem si jich aspoň trochu vážit.

Ale ono je to jinak: oni nejsou frustrovaní tím, že chodí za lidmi, kteří se živí užitečnou prací a kontrolují, zda z ní odvedli výpalné lokální mafiánské organizaci, pardon, státu.

Frustruje je prý, že se někteří podnikatele dovedou likvidačním pokutám vyhnout! S touto frustrací bojovali tak, že podnikatele vydírali, patrně ve snaze alespoň neoficiálně vybraným výpalným přilepšit státnímu rozpočtu.

Takže si i nadále vážím našich slovutných „inspektorů práce“ asi tak jako tasemnic. No, vlastně zase o trochu méně.

Díky, Rathe

Aspoň něco je na kauze Rath zajímavé a užitečné.

Vždycky jsem si totiž říkal, že by bylo fajn někdy slyšet, co si asi tak povídají slavní levicoví politici v neformálních rozhovorech mezi sebou a jak moc se to liší od jejich oficiálních vyjádření a postojů, hraných pro lid.

To se mi nyní splnilo:

  • „Musíme dát lidem naději, trochu přidat na dávkách… ty peníze – buď se zadlužíš, nebo je někomu sebereš.“
  • „V každý době musíš mít nějakýho nepřítele, aby tomu všichni tleskali. Tady to jsou ti nejbohatší, ČEZ, Transgaz, Telecom…“

Je to zhruba tak, jak jsem čekal. Děkuju!

Asociální dávky

Všude čtu, jak sociální dávky pomáhají lidem přežít v krušné situaci a jaký jsem zlý ošklivý asociál, když mě napadá je omezit nebo nedejbože zrušit.

Jak je ovšem možné, že existují lidé (a čtu a slyším o nich poměrně často, nebude to tedy zřejmě ojedinělý případ), kteří sociální dávky propijí nebo třeba prokouří?

Jaktože vzápětí nezemřou hlady, když jim dávky mají umožnit přežití?

Jak je možné, že chudý ctihodný muž, který v nouzi potřebuje dávky, se za ně opije a jde oběsit cizího psa? Z levicových pohádek od soudruha Kellera a blistů se přece dozvídáme, že krutě a nelidsky se baví pouze bohatí lidé, kteří si pak mohou „koupit spravedlnost“.

Napadají mě jen dvě vysvětlení, žádné z nich ovšem není přijatelné. Buď dostávají dávky příliš vysoké, nebo je ve skutečnosti nepotřebují vůbec (což je vlastně jen speciální případ vysvětlení prvního).

Stát si je skutečné situace samozřejmě velmi dobře vědom a není náhodou, že zrovna na alkohol a cigarety jsou uvaleny vysoké spotřební daně. Značné peníze z dávek se mu tedy vrací zpět. Osobně bych nicméně tento koloběh raději odstranil zrušením jak spotřebních daní, tak těch dávek.

Sociální dávky prý také zamezují kriminalitě. Proč je ovšem tak vysoká kriminalita v různých „specifických“ lokalitách, které v dané podobě defacto na sociálních dávkách vznikly? Kromě toho mi nepřipadá příliš moudré nechat se nuceně okrást rovnou (aby bylo na dávky), abych náhodou nebyl okraden později.

Doufám, že nejsem jediný, kdo si myslí, že sociální dávky neslouží žádnému ze svých proklamovaných účelů a ve skutečnosti významně pomáhají dělat z lidí závisláky, znuděné lenochy a asociály (a prohlubují chudobu). A že je tedy třeba je co nejrychleji zrušit.

Dobrý nápad, ale zneužili ho…

Myslím, že jedno z největších nebezpečí představují lidé, kteří obhajují nějaké svinstvo tím, že samotné svinstvo bylo vlastně fajn, akorát ho zlí lidé zneužili.

Tak třeba můžeme už léta číst, jak je komunismus báječný nápad, ale jak ho u nás ti komunisté zneužili. Kdybychom to zkusili znova, určitě to dopadne lépe. Škoda, že lidem zastávajícím podobné názory nějak uniká, že podobně dopadl zatím každý pokus o komunismus na celém světě.

Aktuálně teď pravila Chalupa, že státní podpora solární energie byl dobrý nápad, akorát ho voni “brutálně“ zneužili. Do prdele, když stát zaručí výkup určité energie za takové ceny, že se na solární panely bohatě vyplatí svítit zářivkama, tak bychom museli žít v ideálním světě plném svatých, aby to nikdo nezneužil.

Skutečný průser začal pochopitelně už tehdy, když stát začal solární energii podporovat. Stát umí něco podporovat pouze na úkor něčeho (a někoho) jiného. A právě to je svinstvo a naprosto nic na tom nezmění, že to bylo v „zájmu ekologie“ (i kdyby to odpovídalo realitě, což myslím nebyl tento případ).

Kdyby lidem teď náhodou došlo, jaký je nesmysl, když stát v nějakém odvětví zaručuje ceny, byl by to ještě docela dobře investovaný bilion korun. Ale tomu nevěřím.

Takže asi jediné, co si za naše značné peníze můžete užít, je třeba kochání se rozsáhlými sídly tzv. solárních carů, k vidění jsou třeba v Moravanech u Brna.

Jinak seznam, komu přefakturovávat zvýšené náklady na elektřinu, najdete zde. Čtení je povinné zejména pro ty, kdo ještě pořád věří, jak hodní strýčkové a tetičky od socanů a komunistů pro nás chtějí levnou energii a vůbec všechno. A ještě další zajímavý článek na toto téma, s popisem podezřelých pozměňovacích návrhů od horlivých levicových poslanců.

O dani z alkoholu – aneb stát zabíjí

Narazil jsem na celkem zajímavý článek o „falešném“ alkoholu.

Vůbec nejzajímavější je graf, ze kterého vyplývá, že z láhve vodky za 82 Kč představují přes 67 Kč různé daně! A to jsou ceny z roku 2010, od té doby DPH i spotřební daň ještě vzrostla! Nad tímto faktem se nicméně novinářka vůbec nepozastavila, článek raději naplnila mnoha výskyty pojmu „daňové podvody“. Holt je to normální, stát si řekne daň a tak ji v rámci slušnosti budeme bez přemýšlení platit, ať už je její výše sebevíc nemorální.

Zkuste zauvažovat se mnou: kdyby stála flaška vodky 15 korun, vyplatilo by se vyrábět ji nějak pokoutně? Myslím, že ne – výrobu by to spíš prodražilo.

Lid chce evidentně chlastat levně a jak z výše uvedené kalkulace vyplývá, trh by mu to evidentně dopřál (i bez methanolu a sava) – nebýt ovšem státu a jeho nehorázného výpalného.

Do denaturovaného lihu se lije svinstvo jen proto, aby se to nedalo pít (a které se pak jiným svinstvem pokoutně odstraňuje, protože i tak to vyjde mnohem levněji než oficiálně se státním výpalným) – jinak by to byl stejný líh, jako najdete ve složení toho levnějšího pití.

A i ten methanol teď plní stránky novin jen proto, že vyjde levněji vyrábět alkohol pochybnými metodami, než platit ty daně.

Je to důsledek stupidní politiky, kdy je stejná látka zatížená různými daněmi podle jejího využití. Je to důsledek stupidního systému, kdy stát nevybírá peníze na to, co chce pořídit, ale vybírá daň tehdy, když někdo pracuje, nebo si něco kupuje, nedejbože alkohol. Je to důsledek stupidity nás samotných, že si volíme samozvané chytráky, které necháme přemítat nad tím, co je pro nás špatné a co se tedy musí danit nebo zakazovat.

Stát tedy není jen největší zloděj, ale má (minimálně nepřímo) na svědomí i lidské životy.

PS: A ještě k novinářskému výplodu – prý „stát na podvodech s alkoholem ročně tratí 10 miliard korun.“ Netratí. Pouze nezíská část peněz, na které si velmi pochybně činí nárok. Kapsář si taky stěžuje do novin, jak moc tratí, když si dnes všichni ohlídali peněženku? 

Socanská spravedlnost

Socani (myslím ty prapůvodní, tedy oranžové) vyrukovali s novou vlnou svých vtipných billboardů a plakátů, nejspíš se blíží nějaké volby.

Tak třeba Dientsbier se nechal vystavit s nápisem „za spravedlivý stát“. Těžko říct, jestli to má být slib, nebo prostě jen heslo. Ale líbí se mi to – s myšlenkou spravedlivého státu souhlasím.

Spravedlivý stát, který by ke všem občanům přistupoval stejně, nevytvářel zákony, které jedny zvýhodňují na úkor druhých, nevytvářel bezpráví tím, že bude lidem zakazovat uzavírání některých obchodů a do jiných je naopak nutit – ano, jsem zcela pro!

Teď už jen jak vyřešit rozpor s dosavadním chováním představitelů této strany, které naznačuje spíš to, že se jedná skutečně o prázdné heslo, případně že soudruh rovnou vědomě lže.

To Dluhoslav má plakátek menší a ani už nevypadá jako kůň, asi mu poradili, aby zavíral ústa. Ale kvalita textů zůstala. Že prý zná spravedlivější způsob, jak naložit s těmi miliardami, co chce zlá vláda dát církvím.

Ano, dobře rozumím tomu, že představy socana o naložení s kupou peněz jsou zcela jiné, ovšem neumím si představit nic spravedlivějšího, než vrátit ukradené věci jejich původnímu majiteli. 

(A ano, jsem si vědom toho, že vypořádání s církvemi v podání současné vlády bude pěkný paskvil a že kromě nápravy strých křivd bude vytvářet nové; to však nijak neospravedlňuje odmítání restitucí jako celku, navíc třeba na základě tvrzení, že církve jsou beztak nesympatické a i tak se mají dobře.) 

Starší články →

Svobodni.cz

Tagy

Odkazy