Zlý Jakl, zlý Bátora

Jaká hrůza, zlý Jakl hájí právo všech kapel zpívat! Co si to dovoluje, dnešní doba demokratismu přece potřebuje různé rady pro rozhlasové a televizní vysílání a dost možná brzy zase nějaké schvalovací komise. Vždyť to přece každý slušný občan musí uznat! (Stejně jako před třiceti lety se jistě mělo za to, že každý slušný občan musí uznat, že třeba Kryl je protistátní živel a že bychom s ním ten socialismus nevybudovali, no ne soudruzi?)

Může zpěv omezit něčí svobodu? Pominu-li případ, kdy mě takový zpěv ruší na mém pozemku, pak nikoliv. Ano, může mě urazit, může se mi nelíbit. Ale takových věcí je kolem nás tolik, že se je stejně nikdy nepodaří zakázat, i kdyby v nějaké úřednické komisi sedělo 95 % lidí. Kromě toho se domnívám, že na takový zákaz prostě nikdo nemá právo. (Obdobně neexistuje můj nárok na to, aby se mi vše v mém okolí líbilo.)

Různé články, snažící se kydat hnůj na pár lidí, se v poslední době objevují s překvapující četností a stále legračnějším obsahem. Přesně ve stylu „ten syn toho zavražděnýho, to bude taky pěknej lump“ píší naše důvěryhodné zpravodajské servery o tom, kdo, kdy a kde citoval / pochválil Jakla, Hájka, Bátoru nebo Klause a na základě toho si nad Jaklem, Hájkem, Bátorou a Klausem znechuceně odplivávají.

To fakt tyhle články čte někdo, kdo si nad tím jen neklepe na čelo? I když asi ano, pokrokově smýšlející studenstvo dokonce založilo proti Bátorovi web. Petice už má asi 500 podpisů, ačkoliv ji včera ideově spřátelený zpravodajský server odkázal na titulce.

Seznam signatářů, to je taky zajímavé čtení. Úředníci, aktivisté, pracovníci neziskovek, studenti humanitních oborů a profesionální Rómové si tam ulevují z frustrací:

• Svoboda slova přece neznamená, že si pan Bátora může říkat, co chce! (to je krásný!)
• nepřeji si, aby takový člověk rozhodoval o našich dětech, o ostatních dětech, o integraci apod.
• každý slušný člověk musí uznat, že…

Což o to, ani já bych si asi nepřál, abych o mých dětech jakkoliv rozhodoval Bátora. A to sice proto, že by o nich neměl rozhodovat žádný úředník z ministerstva. Děti nejsou majetkem státu. Je však příznačné, že signatáři petice se na to dívají jinak: státe, ano, rozhoduj o našich dětech a vychovávej nám je, ale Bátora je fuj, protože to všude píšou, tak ať rozhoduje někdo jiný. Třeba někdo, kdo je naučí, že nejvýznamější nerostnou surovinou dneška jsou sociální dávky a jejich těžbou roste vyspělost společnosti, nebo tak něco.

Je samozřejmé, že řada názorů Bátory nebo Hájka  je přinejmenším diskutabilních. Jenže vyspělá (a tedy nutně kriticky myslící) společnost by měla být právě na diskusi založená! Je-li názor chybný, lze jej vyvrátit. Nelze-li jej vyvrátit, něco na něm zřejmě bude.

To, že se snažíme před určitými názory zavírat oči (místo abychom je vyvraceli) a snažíme se prosadit, že by nemělo být možné takové názory pronášet, je velmi hloupé a před ničím nás to neochrání. Navíc tím roste obliba takových názorů (dotažených ovšem do extrémů) u řady frustrátů, které přitahuje zakázané ovoce.

Hloupých lidí se nezbavíme tím, že je budeme zbavovat nutnosti přemýšlet a filtrovat jim názory, se kterými smí přijít do styku. Tím naopak vyrábíme další a další…

19. 8. 2011 22:59 Tweet

1 komentář

Reagovat

Vaše jméno:
E-mail:
WWW:
Text:
Prosím vyplňte ‘jistoty’