Výdaje na sociální dávky
Podíval jsem se na statistiky inflace a výdajů na sociální dávky v letech 1990 až 2009 a zkusil je dát dohromady.
Sestavil jsem tak graf pomyslných výdajů na sociální dávky zvyšujících se jen o inflaci (zeleně) a graf výdajů reálných (červeně). Myslím, že výsledek vypadá zajímavě:
Pouze na začátku devadesátých let nepokrylo navyšování dávek ani inflaci, což bylo již od roku 1993 „napraveno“. Výdaje na dávky začaly inflaci výrazněji utíkat po roce 1998 a naprosto nehorázně pak po roce 2002.
Ano, je mi jasné, že například přibylo důchodců (kteří jsou v těchto výdajích rovněž zahrnuti), což je jistě legitimní důvod pro zvýšení celkového objemu prostředků. Skutečně to však ospravedlňuje celý finální nárůst o půl bilionu korun?
Zajímavé jsou také nejméně dva poměrně výrazné „schody“, objevující se v grafu v s určitou setrvačností po volbách do poslanecké sněmovny. Je to splátka za různé štědré předvolební dárky?
Je tristní, že tzv. pravicové vlády po roce 2006 nedokázaly tyto výdaje zkrotit, ba naopak (pravda, v rámci rozpočtu se jedná o výdaje mandatorní – a při složení sněmovny se tomu bohužel nešlo a nelze divit).
Škoda, že zřejmě není možné přesně vyčíslit, za jaký díl nárůstu těchto výdajů mohou ty samé výdaje z let předchozích, „investované“ do množení různých tzv. potřebných.
Každopádně si myslím, že situace vypadá docela hrozivě. Až budete zase slyšet nějakého rozumbradu blábolit o demontáži sociálního státu, vzpomeňte si na tento graf a ty strmé nárůsty z posledních let…
2 komentáře
Hans
Já myslím, že lidé se ohledně názorů na sociální stát dělí do cca 3 skupin:
1. Ti, které sociální stát živí, a ti proti němu logicky nic nemají. Souvislost mezi prací a penězi si buď ani neuvědomují, nebo ji prostě neřeší. Jak se říká – hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
2. Ti, kdo věří, že „musí být nějaká sociální záchranná síť“ – a tak ji musí provozovat stát a musí na to přerozdělovat desítky procent HDP.
3. Ti, kdo nepatří ani do skupiny 1, ani do skupiny 2 (velmi malá část).
Je tedy logické, že proti sociálnímu státu téměř nikdo není. Lidé si pod pojmem stát stále z jakýchsi důvodů představují „jistoty“, byť jediná jistota, kterou mají, je ta, že jejich sebrané peníze stát z valné části prošustruje.
No a máme demokracii, kde si dva lidé mohou odsouhlasit, že jim patří majetek třetího (obrazně). Ten graf už je jen logický důsledek…
Lafi
Jen si říkám, kdy lidé začnou odmítat sponzorovat takový systém. Když si vezmeme, kolik procent lidí skutečně platí daně (z přijmu) tak nám vyjde dost nízké číslo. Smůlou je, že stát si na své peníze přichází hlavně prostřednictvím DPH a spotřebních daní. Ale i to se dá za jistých podmínek obejít.
31. 8. 2011 16:01, Reagovat