Pozdě, ale přece (a asi už naposledy) se tu zamyslím nad neveselými zkušenostmi soudruha Paroubka s vejci.
Minulou středu v Praze proběhlo takové symbolické vyvrcholení těchto akcí a konečně jsme tak mohli vidět socdemácké páprdy, jak jim tečou vejce po obličejích. Z toho, jak pasivně se ke spršce stavěli, se dá odhadovat, že jim mezitím nějaký odborník poradil, že lepší než do vajec kopat bude to, když se usmějí a podrží vrhačům. Za deštník se schovával už jen Rath, který to asi nepochopil. Prostý lid si pak řekne: „Podívej se na toho Paroubka, mámo, von se vo nás chce tak pěkně starat a ty hajzli jedni po něm ještě házej vejce, vole. Ale von se i tak furt usmívá, proč von by to jinak dělal když by se vo nás starat nechtěl…“
A myslím, že toto mučednictví prostě zafunguje. Paroubek volby vyhraje a příště po sobě vejce nechá vrhat sám, jelikož je to dobrá a levná metoda.
Nevěřím tomu, že vaječné akce organizovala ODS, a jistě tomu nevěří ani sám Paroubek. On není blbý, jen se občas stylizuje do role svého blbého voliče, když mu chce něco sdělit. ODS tak blbá taky není a výše popsaného efektu si patrně je vědoma.
A můj názor na skutečný důvod vaječných hodů? Socani už kdysi objevili takový snadno přístupný backdoor v demokratickém systému: menšině seberou hodně peněz a po troškách je rozdají většině. Není to sice nic moc, ale pro lidi s IQ na širokém vrcholu Gaussovy křivky je to dost na to, aby byli vděční. Na oplátku socany volí a ti získávají to hlavní: moc a koryto. Je sice hezké snažit se s tím bojovat ve volbách, ale menšina (byť chytrá) většinu (byť hloupou) nepřehlasuje: to je základní problém demokracie. Proto vrhání vejci chápu – ať už jako projev zoufalství, nebo snaha dát Paroubkovi signál, že zdaleka ne všichni s jeho politikou souhlasí (ačkoliv je samozřejmě jasné, že puchejř netrpí ani malou schopností sebereflexe).
Nemyslím si ani to, že by Paroubkovic akce měla nějak speciálně chránit policie. Politik, chce-li se setkat s občany, jde se svou kůží na trh. Očekávat, že mu někdo vytvoří jakési virtuální kývavé nadšené publikum, je naivní. Může přijít i ten, koho ten politik už značně sere. A to se právě dříve moc nestávalo, což Paroubka ukolébalo v pocitech, že na jeho mítinky chodí pouze věrní voliči a ti ostatní nemůžou, protože zrovna pracují, aby vydělali těm prvním na dávky.
A kydy o fašismu a ohrožení demokracie? To, že převlek za marťana může stačit k tomu, aby vás něčí soukromá ochranka nevybíravě vyvedla z veřejného prostranství, je mnohem větší útok na demokracii než nějaké vajíčko hozené na hulvátského politika. Překvapuje mě, že i lidé často obdivující různé defenestrace, jsou najednou rozhořčení, když se jejich velmi mírná obdoba stane realitou…
Dokonce jsem někde zaslechl, že lidé byli vejci trestáni za svůj názor. Pokud brát někomu peníze proti jeho vůli je jen názor, tak teda potěš koště.
Politikové by si z vaječných manévrů mohli odnést jedno poselství: Češi jsou obecně líní, takže je můžete srát docela dlouho. Ale co je moc, to je moc a jednou i jim může dojít trpělivost. Pokud ale budete mít na své straně hlasy neschopných a ublížených, ničemu to nevadí – skvělou budoucnost vám to vaše kupčení s jistotami a sociálnem (za cizí peníze) stále zajistit může a máte přece hroší kůži (někdy doslova), než aby vám nějaké pohrdání myslících lidí vadilo…
Milé děti, v tomto mini-seriálu si rozebereme současné oranžové předvolební billboardy a ukážeme si, co by splnění těchto na první pohled líbivých slibů přineslo.
Chápu sice, že je to marné, neboť kdo to bude číst, tak to stejně už ví, a kdo to neví, tak si to stejně nepřečte nebo nepochopí. Jenže už Werich říkal, že nad lidskou blbostí nelze nikdy zcela vyhrát, ale přesto se nesmí přestat bojovat.
Ale teď k tématu. Nevím sice, zda ODS skutečně přídavky na děti snižovala, ale řekněme, že ano (to není tématem tohoto článku). Pomiňme také, že o výši našich přídavků opravdu nerozhoduje evropský parlament, do kterého budou tyto volby (levicového voliče nelze přece myšlenkově přetěžovat).
Aby stát mohl dát přídavky nějakému dítěti, musí ty peníze nejprve někde vzít. Dále k tomu musí připočítat náklady na jejich výběr a přerozdělení. Semtam navíc někomu zůstane něco za nehty. Buďme optimisté a řekněme, že k dítěti se nakonec dostane 60 % peněz pro něj vybraných.
Kdyby ty prachy raději rodičům nechali, může se využít celých 100 %. A navíc se nebude uměle vytvářet situace, kdy mít hodně dětí je pro některé skupiny lidí finančně velmi výhodné, byť následná kvalita jejich výchovy je nevalná. Přirozeně by se tak začal řešit jeden velký problém, který u nás dost lidí trápí…
Je s podivem, že i dost lidí, kteří uznávají, že by se jim investice do školného vrátila, trvají na státním financování (kdy jim pak stát ukradne na daních značně víc, než by je stálo školné).
Souhrnně lze říci, že z realizace těchto slibů by žilo výhradně úřednictvo, které by toho mělo zase o trochu více k přerozdělování. No a samozřejmě Paroubek a spol., kterého podobné populistické sliby vynášejí k výnosným korytům. My ostatní z toho budeme mít hovno, protože víme, že přerozdělování vede k plýtvání a plýtvání k chudobě.
Zkrátka, je to celé takové typicky levicové a populistické: tohle zaplatíme, támhle dáme peníze, přispějeme, podpoříme. Ale už ne, kde na to vezmeme. A když ano, tak si přece půjčíme, nebo okrademe ty schopnější.
Což je ale cesta do pekel: z morálního hlediska není žádný rozdíl v tom, když mě dvojice poněkud jednodušších lidí přehlasuje ve volbách a zvýší mi daně a nebo „přehlasuje-li“ mě večer na ulici a ty peníze mi rovnou vezme…
Po řadě stupidních návrhů typu šrotovné, třináctý důchod apod. se Paroubek konečně pochlapil a začal proti krizi podnikat skutečně účinné a zdravé kroky.
Uspořádal své vaječné turné a velmi tak stimuluje poptávku po vejcích. Takto se má proti krizi bojovat, chválím soudruha Vůdce! Poptávka totiž není stimulována násilím a uměle, ale na základě dobrovolnosti lidí a dokonce k jejich pobavení.
Myslím, že Paroubek začíná být na vejce alergický. Už potřetí s nimi měl nehezkou příhodu na své předvolební akci. Tentokrát se nejednalo o prostý hod tímto slepičím produktem (což bývalo mělo jistě urazit i Brožovou), týpek mu je jen donesl na pódium, „aby to nemusel házet.“
Paroubek ten jemný vtip nepochopil a vztekle vejce rozkopal do davu svých voličů. Pak řekl, že si na to nepamatuje a je to pod jeho rozlišovací schopnost. Zřejmě nemá nad svým tělem a chováním plnou kontrolu a měl by vyhledat lékařskou pomoc (30 korun mu jistě Rath vrátí).
Myslím že i do budoucna si vůdce s vejci užije – tato kratochvíle určitě ještě není na vrcholu své popularity.
Mám pro aktéry těchto „afér“ vcelku pochopení – neviděl bych za nimi nějaký primitivismus. Naopak se jedná spíše o zoufalou snahu nějak bojovat s primitivismem, hulvátstvím a mega-populismem socanů. Paroubek tak dostává určitou zpětnou vazbu, byť mu je zřejmě lhostejná – jeho byznys s uplácením voličů ze státního to neohrozí. Mohl by si nicméně alespoň uvědomit, že ne všichni jsou z jeho politiky kdovíjak nadšeni a ostatně i fakt, že se rychle stal největším vaječným terčem u nás, o něčem hovoří…
Už dvacet let se snažíme oprostit se od centrálního plánování (kdy rozhodoval politik) a jeho následků a přenechat rozhodování o našich životech na nás samotných.
A pak si člověk přečte tohle.
Vsadím se nicméně, že tomu prostý lid nadšeně zatleská, protože i to rozhodování o sobě samém ho (vedle přemýšlení) dost bolí.
Jen čekám, za jak dlouho po příštích volbách nějaký přemoudrý politik pronese: „Pekáren je moc, místo pěti tisíc by stačilo deset. Soukromých zemědělců je moc, stačilo by jedno JZD.“
S příchodem soudruha Paroubka jakožto nejkovanějšího bolševika od roku 1989 se jistě mnohým udělalo hodně špatně. A je k tomu sakra důvod. Mám už plné zuby politiků, kteří pro svůj osobní prospěch jsou ochotni udělat s národem cokoliv, mám dost těch roků vládnutí prolhané populistické arogantní socdemácké lůzy. Politika se stala nejlepším byznysem – viz soudruh Zgarba, který zneužíval svého poslaneckého mandátu a přiděloval dotace svým kamarádům, samozřejmě za nemalých bočních odtoků financí do vlastní kapsy. Nejen že to dělá tak blbě, že se na to přijde, ale jěště pak zlostně hledí svými prasečími očky do kamery a zapírá.
Jak tomu začít čelit? U příčiny problému. Je známo, že mezi sociální demokracií a hloupou či nepracující částí voličů (dost velkou, ale o to hloupější) existuje taková nepsaná dohoda. My levicoví politici vám zajistíme relativně slušné živobytí jen tak za nic (obereme ty schopnější, kteří umí vydělat peníze, a tyto vám přerozdělíme). No a vy, hloupá chátra, nás z vděčnosti budete volit, abychom se udrželi u koryt, která jsou plná peněz, jež se během co možná nejsložitějšího přerozdělovacího procesu jaksi ztratí. Na první pohled byznys výhodný pro obě strany. Bohužel, časem nebude z čeho brát, ale to je soudruhům jedno, oni už budou mít v tu dobu peněz dost a vládu pak přenechají jiným.
Zde by proto byl značný prostor ke změnám ve volebním zákoně. Proč by společnost měla řídit její hloupá část? Myslím, že je nadevše jasné, že společnost řízená hlupáky je předem odsouzena k zániku. Což si však uvědomují jen ti, kdo hlupáky nejsou. V současné době má stejné volební právo inteligentní podnikatel, který vybudoval solidně fungující firmu, jako stará hloupá Blažková, která za celý život dokázala hovno a jen na všechno nadává. Proto navrhuji, aby každého volební hlas byl započten tolikrát, kolik činí jeho IQ. Poměr chytrého člověka vs. stará Blažková bude pak např. 130 : 80, nebo chcete-li 1,3 : 0,8. Určitě by řada lidí tvrdila, že jde o diskriminaci, myslím si ale, že ani náhodou. Inteligentní člověk rozhodne přece o něčem natolik vážném, jako je fungování české republiky, jistě mnohem odpovědněji a lépe.
Tím by se tedy eliminovalo spolčení politiků s blbci, a ještě tedy zbývá odstranit střet zájmů, ke kterému dochází, pokud třeba věčně nezaměstnaný flákač volí stranu, která mu nabídne nejvyšší podporu. Přece koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A určitě neznamená, že strana podporující nejvyšší sociální dávky se ekonomicky ubírá tím nejlepším směrem. Představuji si tedy, že člověk dlouhodobě živený státem v rámci nějakých sociálních dávek by se tím automaticky zříkal volebního práva. Politik by si pak nemohl kupovat laciné hlasy a musel by se chovat odpvědně. Navíc by byla alespoň část nezaměstnaných více motivována hledat si práci.
Jelikož by podobné návrhy v dnešním systému tzv. demokracie asi neprošly (kdo si třeba dokáže představit vypaseného soudruha Škromacha, kterak neláká blbce na vyšší sociální dávky, ale provádí nějakou sofistikovanější reformu), můžeme si jen představovat, jak by se po jejich aplikování změnily volební výsledky, případně se na scéně objevily nové, neokoukané a třeba i rozumné politické strany… kdo ví :-)
Tak máme léto a zase se nám uskutečnil CzechTek. Ne že by mi byli jeho aktéři kdo ví jak sympatičtí, ale na druhou stranu mi nijak nevadí a jejich právo na svou akci uznávám. Přece jen by to ve svobodné zemi, za jakou ještě snad pár lidí česko považuje, nemělo být nic nepřirozeného. Je smutné, že shromáždění mladých lidí na legálně pronajatém pozemku skončilo nejbrutálnější policejní akcí od listopadu 1989 (jeden mrtvý, mlácení holek, zapalování aut…) Policajti a jejich vedení mimo jiné rádi zavzpomínali na staré časy… Je smutné, že jim vadí mladí bavící se lidé a ne třeba hajlující skinheadi nebo zrůdní komunisté na prvního máje velebící zločiny svých vzorů. Smutné, ale příznačné.
Letos byl totiž první CzechTek probíhající za premiérování soudruha Paroubka. A tak se tento pravý a nefalšovaný bolševik domluvil s ministrem vnitra Bublou, že by toho mohli trochu využít k předvolební kampani. Že by totiž už předem tak dobře věděli, že na akci bude docházet k vážným trestným činům (Paroubek dal totiž pokyny k co nejrazantnějšímu zásahu ještě před začátkem akce)? Nebuďte bláhoví. A dost věřím tomu, že bez účasti policie by k ničemu vážnému nedošlo.
Paroubek se svým mottem Plnou parou back a komunistickými ideály prostě jen opět neváhal použít v předvolební kampani jakéhokoliv prostředku. Dobře ví, že se bohužel najde dost důchodců s vyšinutým vnímáním reality, pivních odborníků na cokoliv, znuděných nezaměstnaných a dalších inteligentů, kteří si řeknou „Dobře jim tak, hajzlům mladejm, všechnu tu jejich hudbu, internety a další kraviny bych jim zakázal, dobře že je zmlátili.“ A Paroubek nabere dostatek voličů; co na tom, že se bude jednat o tupé stádo ovcí, ti jsou pro něj nejperspektivnější. S takovými to má soudruh politik snadné, může se pár let flákat, předstírat že něco dělá, občas nechat zmlátit skupinu protistátních živlů, zvýšit důchody a podporu v nezaměstnanosti a volič bezmozek rád přijde soudruha sociálního demokrata zase podpořit. To, že jde ekonomika a celá země do prdele, je oběma jedno – volič vohnout na budoucnost nemyslí, svobodu nepožaduje (neumí ji totiž využít, a tak ji ani nechce dopřát druhým) a soudruh si výše uvedeným postupem zajistí pobyt u koryta na dostatečně dlouhou dobu.
Pevně věřím, že existuje ještě nezanedbatelný počet přemýšlejících lidí, kteří se nápady soudruha Paroubka a spol. nenechají ovlivnit a slepě nepřistoupí k budování policejního státu, estébákům či potomkům komunistických zločinců v politice, análnímu horolezectví do řití evropské unie atd. K jejich smůle jich je ovšem vůči oněm tupým ovcím poněkud menšina. Bojím se, že to naše republika, respektive její hnací motor v podobě chytrých a schopných lidí začíná mít pěkně těžké.
PS: Ze soudruha ministra vnitra vybublala další zajímavá perla – ne že by celý průser vyřešil ve své kanceláři se ctí pomocí služební zbraně (jak chytře a vtipně podotknul Patrick Zandl na Marigoldu), ale chce dokonce změnit zákon o shromažďování. Patrně tam přidá doložku, že shromáždění více než deseti osob je dovoleno pouze tehdy, bude-li na něm docházet k hlasité propagaci ČSSD, aby měla do budoucna naše čestná policie více příležitostí se vybít na skupinách vesměs bezbranných lidí.
PS 2: Relevatní linky naleznete například zde.