Korupce a spol. (aneb v čem tkví příčina problémů)
Obecně se má za to, že korupce a obsazování míst známými a kamarády je problém. Je tomu skutečně tak? Pokusím se ukázat, že jen částečně, respektive že skutečný problém je v něčem jiném.
Korupce je definována jako neoprávněné získávání výhod směnou za nějakou protislužbu (nejčastěji peníze). Co to však je ta neoprávněná výhoda? Když jsem spokojený v restauraci a za jídlo zaplatím o stovku víc, podplácel jsem číšníka? Ne, jedná se o dobrovolnou směnu.
Korupce jako taková může vzniknout pouze v následujících situacích:
- Někdo (zpravidla stát) násilím odstraní z dané situace tržní principy. Třeba přidělování registračních značek pro auta. Zanedbejme nyní to, že dobrovolně by si patrně nikdo na auto žádnou značku nedával; šlo mi spíš o fakt, že různí lidé mají různě velký zájem o různé číselné kombinace. Jenže o přidělení značky rozhoduje úředník, což přináší korupční možnosti. Lidé prostě některá čísla chtějí více než jiná a když si je nemůžou koupit legálně, úředníka uplácí. Představme si, že by v řeznictví rozhodoval prodavač, jaké kdo dostane maso (přičemž by všichni platili stejně). Prodavačovi známí (případně ti, kterým by se podařilo jej uplatit), by odcházeli s hovězí svíčkovou za skvělou cenu a na jiné by zbyly kosti na polívku. Přitom trh umí situaci vyřešit sám: maso, o které je větší zájem, je logicky dražší, což zájem zase o něco snižuje. Každý si pak může koupit co chce.
- Státní zakázky. Jedná se o speciální případ odstranění tržních principů – úředník rozhoduje o obchodu, na který má připravené cizí peníze. Není tedy nijak motivován je vynaložit efektivně a klidně koupí předražený šmejd, hlavně když se to vyplatí jeho kapse – třeba tak, že se s ním dodavatelská firma rozdělí o zisk.
- Státní monopol na rozhodování. Stát třeba nařídí, že o vaší stavbě musí rozhodnout stavební úřad. Pokud se vám nechce čekat, nebo se třeba chcete vyhnout nějakým problémům, úřad podplatíte. I když se možnost uplácení rozkřikne, monopol je nařízený a lidé musí služby úřadu využívat, byť by úplatkáře podporovat nechtěli.
Hádám, že dobrých 90 % korupce by se šlo jednoduše zbavit odstraněním státních zásahů, které pro ni připravují živnou půdu. Jenže naše vlády by raději stále zakládaly různé dohližitele na korupci a nové úřady, které ve skutečnosti jen přinášejí další korupční možnosti. Ale když nakouknete do diskusí třeba na novinkách, tak zjistíte, že lid to tak chce. Jako obvykle. S tím souvisí i relativně časté výkřiky, že korupce je možná jen v kapitalismu a díky trhu, což je velký nesmysl, jak jsme si ukázali.
S korupcí souvisí i další věc, která bývá vnímána jako problém: dosazování kamarádů a známých do různých funkcí. Ukážeme si, že i zde je skutečná příčina problémů v něčem jiném.
Když se majitel soukromé firmy obklopí třeba rodinou, jistě to není nic trestuhodného. Může mít úspěch; na druhou stranu – je-li jedinou kvalifikací spolupracovníků to, že jsou jeho známí, může třeba taky zkrachovat. I to jsem už viděl.
Učiní-li tak úředník nebo politik, je zde jeden rozdíl. Jeho spolupracovníci jsou placeni z veřejných peněz a tak jejich případnou neefektivitu a neschopnost nepocítí. Opět se tak projevuje pravidlo z cizího krev neteče a problémem je ve skutečnosti přerozdělování cizích peněz, nikoliv zaměstnávání známých.
Jsem rád, že to přece jen aspoň někdo chápe.
Sociální inženýr nám zvyšuje životní úroveň
Už dlouho jsme se nesmáli se soudruhem Seďou. Aha, tak to není ještě ani měsíc – ten pán má prostě talent.
Seďa se tentokrát jal vymýšlet nový druh perpetuum mobile. Chce vynalézt něco, co by zlepšilo kvalitu a dostupnost veřejných služeb a tím zvýšilo životní úroveň drtivé většiny občanů. Proč jen mám pocit, že za žádným zlepšením mé životní úrovně nikdy nestály žádné veřejné služby a tatíček stát? Já vím, to bude právě tím, že bez Sedi jsou ty veřejné služby tak zoufale nekvalitní… Mohl bych se mít jako prase v žitě, jen kdybych platil ještě trochu víc na daních.
Soudruh přinesl výčet ošklivých triků, pomocí kterých se zlé firmy snaží vyhnout dobrotivým státním krádežím (moderně zvaných daně):
- Platby zaměstnancům na dřevo bez povinných odvodů státu. Pan Seďa to asi nikdy nepochopí, ale většina lidí nerada vyhazuje peníze oknem. Zvlášť když jich musí vyhazovat víc a víc. Ono je jaksi přirozené, že většina lidí považuje peníze, které vydělá, za své (a jen nerada se o ně nedobrovolně dělí). Obecně se ví, že i státu se vyplatí, když se lidé o své výdělky mají dělit jen velmi málo. Jen socani to asi nikdy nepochopí. Vyplatilo by se někomu riskovat s daňovými úniky, když by daně byly nízké? A kdyby je politikové a úředníci nerozkrádali? Já myslím, že v mnohem menší míře…
- Podnikatel či OSVČ neodvádí do solidárních systémů na důchod a zdravotní péči. To je zase to samé. Se svými penězi hospodaří každý z nás tržně. Jen někteří by ostatním pořád nakazovali, co mají s těmi penězi dělat. Jestliže mi podle selského rozumu dá stát jednou jako důchod kulové, je velmi logické, že o jeho důchodové pojištění nestojím. Stát mi ho však nařizuje – jenže lidé se holt chovají tržně, i když je někdo nutí k opaku… Kdyby byl zákon, že si každý měsíc musím koupit metrák zkaženého masa, bude nemorální přijít na fígl, jak se tomu vyhnout a své peníze utratit tak, jak chci já?
- Stavební firmy „šetří“ v zimním období tím, že posílají své zaměstnance na úřady práce. Inu, a nebude to prostě tím, že není jednoduché legálně najímat pracovníky jen na určité části roku? A tím, že vůbec něco jako úřad práce existuje? Kdyby nebylo možné zaměstnance někam odložit, všem by přišlo normální, že v zimě prostě budou dělat něco jiného, případně by situace na trhu donutila ty firmy postarat se o kvalitní lidí ze svého.
To, že Seďa nejprve prosazuje tvrdé danění a kontroly dodržování zákonů, mu pranic nebrání, aby hned v následujícím odstavci brojil proti korupci (kterou právě – mimo jiné – věci výše zmíněné přímo podporují).
Demokracie má prý hodně možností, jak s korupčním chováním bojovat. Nemyslím si to: korupce tu bude vždy, dokud někdo bude moci rozhodovat o cizích penězích.
Legrace ale nekončí, v dalších odstavích je na řadě třeba zdravotnictví: to je třeba zefektivnit, a to tím, že ho budeme více regulovat! Chci zefektivnit svoji práci, a tak si nařídím, že budu pracovat jen 5 hodin denně. Že je to blbost? Ano, ale v méně křiklavých případech lidé věří, že státní regulace vede k efektivitě…
K populárnímu rušení akcií na majitele snad jen druhá polovina tohoto článku.
Zajímavý je i Seďa – filosof v posledním odstavci: Otázkou tedy je, proč se nechováme stejně jako Rakušané a Němci a proč se snažíme parazitovat na demokratickém systému. Ano, holt nám chybí Rakušané a Němci. Co s tím? Pěstovat je nemůžeme a tak socan vidí řešení v tom, že nás bude prosit, abychom se chovali jinak a nutit nás k tomu tunami zákonů a nařízení a policajtem na každém kroku. Namísto aby jednoduše prosazoval odstranění rozhodování o cizích penězích a různé dojiče socialismu tak nechal zajít na úbytě. On by totiž zašel s nimi…
I pokuta je přece daň, tak proč by nemohla být progresivní…
Výsledek ankety hovoří sám. Divím se ale, že pro tu kravinu nejsou jen obligátní dvě třetiny populace, ale ještě víc.
Úplně to vidím. Najmou se noví úředníci, kteří budou pro ty mraky dopravních přestupků zjišťovat, jak majetný je pachatel a podle nějaké tabulky počítat výši pokuty. Jistě se na to zavede nějaké nové lejstro. Zvýšený příjem z pokut boháčů tu šaškárnu určitě aspoň z poloviny zaplatí.
A budou v tom i jiné možnosti: k detekovanému boháči se úředník spiklenecky nakloní a prohodí něco ve smyslu, že by ten vyšší příjem šel pro účely přestupkového řízení jistě zatajit, nebudete mít sice slevu zadarmo, ale vyplatí se to nám oběma…
Bojujte pak proti státnímu plýtvání a korupci, když si to vlastně 80 % lidí nepřeje…
Ach jo.
Zas jich tolik zezelenalo…
Blíží se volby a evidentně je spoustě lidí natolik špatně, že z toho až zezelenali. Někteří už poněkolikáté.
Většina položek na seznamu lidí dávajících zeleným polibek smrti zelené není žádným překvapením. Ti lidé podporují tzv. strany změny už léta (vzpomeňme na různé unie a x-koalice a kdo ví co ještě). Jen se divím, že to letos padlo na zelené. Měl jsem za to, že už jsou dostatečně známí a co v nich je, už dávno ukázali.
Že by zelení například podnikali něco proti korupci, snad věří jen málokdo. Umělcům, kněžím a osvíceným bývalým politikům tedy patrně nejde o zrušení korupce, ale její přenastavení – aby vypadala trochu jinak a jinam sypala (příkladem budiž dotace solární energie a biopaliv).
Novým zezelenalým je letos třeba Ruml, starý známý politický cestovatel, kterému to nakonec nikde moc nevyšlo. „Tato strana je mi nyní nejbližší,“ vysvětlil. Je tedy s podivem, jak mu mohla být na začátku devadesátých let blízká ODS, tehdy ještě poměrně svobodomyslná. Ale nad tím nemá smysl uvažovat…
S Havlem (zeleným prý odjakživa) je taky sranda. Zelený je prý i z důvodů estetických (vadí mu, jak se zachází s krajinou). Asi se mu líbí rozsáhlé prostory plné solárních panelů a smrad z řepky do biopaliv. Ach jo.
Kdosi prý také v této straně spatřuje záruku ideálů listopadu 1989. To beru jako další důkaz toho, že dotyčným nešlo ani tak moc o svobodu, jako spíš o lehké pootočení soukolí socialismu směrem k těm správným lidem, aby si také zadojili.
Navíc jsem teď našel online rozhovor se zeleným kariéristou Liškou, ten je taky výživný. Napíšu sem jen dvě jeho perly:
Liška: „Nejsme ani pravicová, ani levicová strana. Jsme zelení.“
Opět potvrzení pravidla, že kdo si tzv. nehraje na pravici a levici, případně údajně není ani jedno z toho, je levicový, až to praští. A ke všemu se za to stydí.
Otázka: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat. Čím se budete živit, když se teď nedostanete do sněmovny?“
Liška: „Stejně jako doposud: poctivou prací.“
Od člověka, jemuž za jeho práci ještě nikdy nikdo dobrovolně nezaplatil, to zní opravdu pikantně.
Ještě že máme státní vysoké školy…
… na soukromých by se přece s tituly vesele obchodovalo!
K tzv. plzeňské aféře jen pár poznámek:
- Nemá smysl věřit, že jinde je to výrazně jiné. Možná jen ne tak intenzivní, neboť státní správa určitě chtěla mít svou líheň perspektivních kádrů pohromadě.
- Potvrdilo se v praxi, že na státní škole jde titul koupit lépe než na soukromé. Je to logické: ve státním se vždy korumpuje lépe, životnost soukromé školy závisí na příjmech od studentů (zákazníků) a tedy i na jejím dobrém jménu.
- Rychlotitul si kupovali téměř výhradně policisté a úředníci. Opět je to logické: ve zvláštním světě státní správy jim vlastnictví jakéhosi papíru zařídí skok v tabulce platů. Ve sféře soukromé diplom obvykle nestačí a časem by se jim stejně přišlo na to, že jsou neschopní. Opět se tak ukazuje, že v odměňování lidí ve státní správě je řada nedostatků a absurdit a nepochybně jde i o jeden z důvodů, proč je u nás stát tak neefektivní.
Rozhovor s deratizérem
Přečetl jsem si rozhovor s Alešem Brichtou a žasl jsem nad tím, jak si představuje řešení některých společenských problémů (pro účely tohoto článku vynechávám problémy menšin, tam byl ještě asi tak nejmíň mimo). Zbytek je takovou pozoruhodnou ukázkou víry v to, že si už konečně zvolíme slušné politiky a ono to začne fungovat:
Měla by přijít další revoluce, kdy by měla být současná politická špička a celý establishment nakopanej do zadku. Od parlamentu až po městské zastupitele. A pak by si lidi měli říct: „A teď tam zvolíme slušný lidi.“
No dobře, ale proč už tedy slušní lidé nebyli zvoleni dávno? Kdyby byl běžný volič schopen (a ochoten) volit slušné lidi, proč by s tím měl zrovna teď začít? Na pokyn umělce?
Když se to neudělalo v osmdesátém devátém, tak je potřeba znovu vyjít do ulic. Tohle přece dál nejde.
Kdyby lid cítil potřebu vyjít do ulic, dávno by tak učinil. Ba ne, prostý lid je spokojen. Má se dobře, v podstatě mu nic nechybí. Semtam se má někdo ještě lépe, tak je aspoň na co nadávat. Proč ale chodit do ulic?
Deratizér se rozhovořil i na téma korupce. Ukázal, že její řešení si představuje vskutku originálně:
Totální kontrola. Ale pozor, opravdu nezávislá, na kterou nebudou moct. Totální kontrola od parlamentu až po obecní úřady. Ať se klidně zaměstná půl milionu kontrolorů. Aby si nemohli dovolit nějaké levárny.
Bože milý, lepší nový zdroj korupce než půl milionu kontrolorů si snad ani nedovedu představit. Zajímalo by mě, jak by chtěl Brichta zajistit tu nezávislost. Kdo by např. ty kontrolory platil? Ono se to krásně řekne, tvrdé nezávislé kontroly – a hezky se to vyjímá třeba na předvolebních slibech. Jenže je to jednak nereálné a druhak nefunkční.
Jak tak koukám, hrabaví politici jsou asi pořád lepší, než idealističtí pachatelé dobra…
Ještě jedno vaječné zamyšlení
Pozdě, ale přece (a asi už naposledy) se tu zamyslím nad neveselými zkušenostmi soudruha Paroubka s vejci.
Minulou středu v Praze proběhlo takové symbolické vyvrcholení těchto akcí a konečně jsme tak mohli vidět socdemácké páprdy, jak jim tečou vejce po obličejích. Z toho, jak pasivně se ke spršce stavěli, se dá odhadovat, že jim mezitím nějaký odborník poradil, že lepší než do vajec kopat bude to, když se usmějí a podrží vrhačům. Za deštník se schovával už jen Rath, který to asi nepochopil. Prostý lid si pak řekne: „Podívej se na toho Paroubka, mámo, von se vo nás chce tak pěkně starat a ty hajzli jedni po něm ještě házej vejce, vole. Ale von se i tak furt usmívá, proč von by to jinak dělal když by se vo nás starat nechtěl…“
A myslím, že toto mučednictví prostě zafunguje. Paroubek volby vyhraje a příště po sobě vejce nechá vrhat sám, jelikož je to dobrá a levná metoda.
Nevěřím tomu, že vaječné akce organizovala ODS, a jistě tomu nevěří ani sám Paroubek. On není blbý, jen se občas stylizuje do role svého blbého voliče, když mu chce něco sdělit. ODS tak blbá taky není a výše popsaného efektu si patrně je vědoma.
A můj názor na skutečný důvod vaječných hodů? Socani už kdysi objevili takový snadno přístupný backdoor v demokratickém systému: menšině seberou hodně peněz a po troškách je rozdají většině. Není to sice nic moc, ale pro lidi s IQ na širokém vrcholu Gaussovy křivky je to dost na to, aby byli vděční. Na oplátku socany volí a ti získávají to hlavní: moc a koryto. Je sice hezké snažit se s tím bojovat ve volbách, ale menšina (byť chytrá) většinu (byť hloupou) nepřehlasuje: to je základní problém demokracie. Proto vrhání vejci chápu – ať už jako projev zoufalství, nebo snaha dát Paroubkovi signál, že zdaleka ne všichni s jeho politikou souhlasí (ačkoliv je samozřejmě jasné, že puchejř netrpí ani malou schopností sebereflexe).
Nemyslím si ani to, že by Paroubkovic akce měla nějak speciálně chránit policie. Politik, chce-li se setkat s občany, jde se svou kůží na trh. Očekávat, že mu někdo vytvoří jakési virtuální kývavé nadšené publikum, je naivní. Může přijít i ten, koho ten politik už značně sere. A to se právě dříve moc nestávalo, což Paroubka ukolébalo v pocitech, že na jeho mítinky chodí pouze věrní voliči a ti ostatní nemůžou, protože zrovna pracují, aby vydělali těm prvním na dávky.
A kydy o fašismu a ohrožení demokracie? To, že převlek za marťana může stačit k tomu, aby vás něčí soukromá ochranka nevybíravě vyvedla z veřejného prostranství, je mnohem větší útok na demokracii než nějaké vajíčko hozené na hulvátského politika. Překvapuje mě, že i lidé často obdivující různé defenestrace, jsou najednou rozhořčení, když se jejich velmi mírná obdoba stane realitou…
Dokonce jsem někde zaslechl, že lidé byli vejci trestáni za svůj názor. Pokud brát někomu peníze proti jeho vůli je jen názor, tak teda potěš koště.
Politikové by si z vaječných manévrů mohli odnést jedno poselství: Češi jsou obecně líní, takže je můžete srát docela dlouho. Ale co je moc, to je moc a jednou i jim může dojít trpělivost. Pokud ale budete mít na své straně hlasy neschopných a ublížených, ničemu to nevadí – skvělou budoucnost vám to vaše kupčení s jistotami a sociálnem (za cizí peníze) stále zajistit může a máte přece hroší kůži (někdy doslova), než aby vám nějaké pohrdání myslících lidí vadilo…
Odborové sdružení železničářů se bojí konkurence
Soukromé firmy jsou údajně schopny použít jakýchkoli prostředků, aby dosáhly svého. Odboráři se patrně nejvíc bojí toho, že firmy by byly schopny i vycházet vstříc svým zákazníkům, což teď v monopolní praxi ČD není vůbec potřeba.
Odboráři mají logicky strach z toho, že v takovém případě by i ČD musely začít něco dělat, což by ohrozilo jejich moc a jistoty, proto tyhlety předsmrtné křeče. Vždy když má odborář z něčeho strach, zákazník si už pomalu může mnout ruce.
Mimochodem, absolutní perla z odkazovaného článku: „České dráhy velice těžko mohou nabídnout nějaký provizní systém politikům, kteří o státních zakázkách rozhodují.“ V soukromé firmě se podle odborářova mozku lépe najdou peníze na úplatky než ve veřejnorozpočtové černé díře… No jo.