Nedávno poslanci přehlasovali prezidentské veto a odhlasovali další hloupý zákon – tentokrát tzv. antidiskriminační.
Zákon je totiž ve skutečnosti diskriminační: diskriminuje možnost svobodného rozhodování. Omezuje třeba svobodu vybrat si zaměstnance. Kdy se dočkáme omezení svobody vybrat si své přátele? Určitě se najde nějaká ubohá menšina, se kterou se nikdo nechce kamarádit…
Nevěřím, že v době, kdy tento zákon neexistoval, si někdo dovolil říct: „Do práce vás nepřijmu, protože nejste běloch.“ Spíše se vymýšlely náhradní důvody, a bude to tak pochopitelně i teď. Zákon ale mít musíme, protože si to soudruzi z EU přejí.
Už se těším, až existence tohoto zákona vejde ve známost u různých menšin. Úplně vidím, jak nějaký lempl půjde na pracovní pohovor a následný neúspěch bude svádět na své pohlaví nebo barvu kůže. Teď s tím bude moci zahlcovat soudy.
Ba co víc, v některých případech bude na žalované straně, aby dokázala, že se diskriminace nedopustila! To považuji za absolutní vrchol, zavádět presumpci viny…
Překvapením není ani to, jací zákonodárci pro tento paskvil zvedli ruku: socani, zelení a ta nejlevější část ODS. Poslankyně ČSSD Čurdová se dokonce domnívá, že zákon diskriminované chrání nedostatečně. „Oběti diskriminací budou i nadále odkázáni na soudní řízení,“ uvedla. No jo, mělo by se to řešit nějak víc po soudružsku, že? Třeba jako v padesátých letech, kdy se soudce a prokurátor na chodbě při svačince dohodli, jaký je potřeba trest pro ty zlé velezrádce socialismu. Služebně nejstarší socan Zdeněk Jičínský prohlásil, že sněmovna už přijala tolik nekvalitních zákonů, že jeden navíc nevadí. To je hezká snaha o kvalitu práce, ne?
Znovu se tak ukazuje, že Klaus je jedním z posledních mohykánů svobodného myšlení u nás (ať už se jedná o podobné zákony, opozici proti eurohujerům a Lisabonské smlouvě nebo zeleným snahám poručit větru a dešti a nastavit správnou teplotu naší planety), ale nějak to nestačí.
Tento článek sliboval být zajímavý. A taky byl. Těšil jsem se, jak se Klaus se svou typickou lehkou ironií trefí (celkem oprávněně) do odborářů a následně mu bude nějaký bodrý strejc z vedení odborů oponovat. A skutečně tomu tak bylo :-)
Klaus reagoval na někdejší protesty odborů proti dopadům krize a připomněl, že narozdíl od Topolánka, Zahradila a Bushe měly samy odbory o něco měřitelnější vliv na její vznik. Viz třeba zmíněný krach GM, nutný důsledek jistot vynucených odboráři.
Líbí se mi i toto: „Světová krize je složitým ekonomickým jevem, který nikdo konkrétně nezavinil. Má řadu příčin, které se i mně nelíbí a nemuselo k nim dojít.“ Hádám ale, že to bude příliš obecné pro prostý lid, kterému se hned na všechno dělá zcela jasný názor.
Kouzelné jsou i body onoho odborářského protestu:
Odboráři se snaží prostému lidu vsugerovat, že o krizi rozhodlo pár konkrétních lidí, kteří se na tom napakují. Nevadí, že je to logicky zcela nesmyslné, taktika má úspěch. Mnohem víc krizi zavinilo žití na dluh (ať domácí kino na splátky, když na to nemám; nebo dokonce na státní úrovni), které teď odbory + ČSSD chtějí použít k jejímu řešení.
Soudruh odborář Štěch se tak rozhodně mýlí ve svém přesvědčení, že „zaměstnanci a jejich zástupci – odbory v žádném případě nezpůsobili žádnou poptávkovou inflaci„.
No jo, jenže právě ta nesmyslně silná zaměstnanecká práva způsobují nezaměstnanost. Zjednodušeně řečeno, zaměstnat člověka je tak velkým závazkem, že se to mnohdy nevyplatí. Pokud by odboráři razili názor, že lepší nějaká práce než žádná, nikdy by něco takového nemohli říkat.
To je klasický socialistický pokus o perpetuum mobile – někde sebereme peníze a dáme je jinam, vytvoříme tak více pracovních míst, než by vytvořila poptávka těch, co ty peníze původně vydělali.
Jinými slovy – vás, milí občané (které máme tak rádi a pořád za vás bojujeme), považujeme za natolik hloupé, že nečtete podepisované smlouvy a klidně byste se upsali lichváři.
Klausovu reakci, tedy „náš sociální systém není pokřivený a je-li pokřivený, tak svou nadměrnou štědrostí“ vytesat do kamene.
Zde bohužel nevím, jak to odbory myslely, ale možná už jim konečně došlo, že průběžný důchodový systém je velký hazard do budoucna a potřebuje reformy jako sůl. Zde s nimi tedy souhlasím :-)
Jak je možné jednat v zájmu daňových rájů, to fakt netuším. Vlastně ano – mít vysoké daně a zvyšovat tak jejich konkurenceschopnost. Zde si odbory opět nasraly do vlastního hnízda…
Dobrý vtip na závěr.
Dnes se ke mně dostal odkaz na jeden půvabný blog. V podtitulu má „co muselo ven“, což ve mně evokuje představu stolice po nějakém špatném jídle, případně něčeho ještě horšího. Četba několika článků to jen potvrdila.
Textům ze sekce „Eko & Climate“, kde se autorka na můj vkus až příliš antropocentricky vypořádává se změnami klimatu, se věnovat nechci.
Líbil se mi hlavně tenhle elaborát. Baví mě totiž, když si někdo vytváří svoji vlastní alternativní realitu, nebo se alespoň snaží o nějakou její vizi.
Představte si, že ten Klaus nám vládne už 25 let, a to ještě dokonce nepřetržitě! Inu, to máte tak:
Jen mi tam nějak chybí období 1983 – 1989 a zde to vládnutí nedokážu správně interpretovat, pomůže mi někdo?
Poslanec ČSSD Evžen Snítilý byl vyloučen za to, že si dovolil v presidentské volbě hlasovat v souladu s ústavou podle svého vlastního svědomí, a ne podle stranického diktátu. Výmluvy, že onen stranický diktát existoval jen proto, aby zajistil plnění vůle voličů, jsou podle mě zcestné. Podle výzkumů existovalo zhruba 15 až 20 % voličů ČSSD, kteří si přáli znovuzvolení Klause, nechápu tedy, proč by 100 % poslanců ČSSD nutně muselo volit Švejnara.
Důvody, proč Paroubek (a nejen on) tak křečovitě trval na zvolení Švejnara, musíme hledat jinde. Jednak to může být fóbie z Klause, tedy nemoc docela častá; druhak nějaký obchod se Švejnarem (přeci jen to není žádný chudák a patrně se chtěl za získání vlivu nějak zavděčit, ať už okamžitou finanční odměnou, případně nějakými protislužbami plynoucími z nově získaných pravomocí, nebo ideálně kombinací obojího).
K podobným obchodům se pak kontrolované stádo hodí víc než sbor samostatně uvažujících poslanců a senátorů. Kontrolu umožnila zejména prosazená veřejná volba, která navíc dovolila nehodným zákonodárcům vyhrožovat, posílát jim poštou kulky a podobně. Bez veřejné volby není možná kontrola, jak kdo hlasoval a tedy v podstatě ani žádné politické obchody (neboť není možné ověřit, zda podplacený poslanec či senátor skutečně odvedl požadovanou službu). Veřejná volba tedy sloužila ke zcela opačnému účelu, než bylo veřejnosti vtloukáno jejími iniciátory a stádem posléze vesele přijato.
Mimochodem, nechápavě kroutím hlavou nad tím, jak někteří zelení poslanci (zejména Bursík a jeho kaťuška) po volbě ještě nějaký čas setrvačně prohlašovali, jak mohl ten Švejnar konečně přinést do české politiky slušnost a ono to nakonec bylo překaženo. Zajímalo by mě, co konkrétně bylo na Švejnarovi tak slušného. Třeba jeho lhaní při kampani? Výroky jeho soudruha otce? Jsou to snad výpady jeho blízkých přátel po neúspěšné volbě? Já si teda slušnost představuji trochu jinak.
Dnes se volí president ČR. Zkusím si setřídit poznatky, které jsem za dobu trvání různých kampaní načerpal. Pokračovat ve funkci chce pan Klaus, uplynulých 5 let byl vesměs oblíbený, názorově stabilní a co je pro mě asi nejvýznamnější, nebyl jen loutkou odkývající všem cokoliv.
To je samozřejmě pro některé politiky problém. Když se někomu třeba povede nakukat voličstvu, že se globálně otepluje a je to zcela zásadní průšvih, řešitelný jedině způsobem „dejte mi vaše volební hlasy a daně“, není samozřejmě žádoucí, aby někdo na hradě nabádal lidi k samostatnému myšlení. Zeleným se pokusy o zesměšňování současného presidenta moc nevedly, a tak by si radši zvolili svého.
Paroubek a jeho soudruzi zase nemohou Klausovi zapomenout, že je Klaus po volbách v roce 2006 nepověřil sestavením vlády ani na druhý pokus. No a komunisté jsou navenek proti všem; ve srovnání s předešlými volbami však nemají žádného vlastního komického kandidáta.
Z výše uvedeného tedy plyne, že bylo potřeba najít vhodného protikandidáta. Vlastními osobnostmi naše levice jaksi nedisponuje, a tak se sháněl instantní antiklaus. Nakonec byl odkudsi vytáhnut ekonom Švejnar, který ze dne na den otočil řadu svých názorů, semtam někde zalhal a začal lézt všem stranám do prdelí. Vtipné je, že do všech najednou. Pro ČSSD tvrdí, jak jsou důležité sociální aspekty v ekonomice, komunistům slibuje, kterak je jednou pustí do vlády, u zelených se klaní bohu globálního oteplování, ODS garantuje setrvání ve vládě…
Nevadí mi u Švejnara to, že dlouho bydlel někde jinde (zároveň to ale nepovažuji za nějaké velké plus, jako třeba Havel). Spíš mi vadí rozpor mezi tím, co slíbil při získávání amerického občanství („Místopřísežně prohlašuji, že absolutně a úplně odvolávám a zříkám se jakékoliv služební věrnosti a oddanosti jakémukoliv cizímu panovníkovi, předákovi, suverennímu státu jehož jsem byl občanem, že budu dodržovat a bránit ústavu a zákony USA proti všem nepřátelům cizím i domácím, …“) a tím, co hodlá slíbit, stal-li by se presidentem ČR („Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“). Opravdu s tím ten člověk nemá problém? Nemá, a chce to řešit šalamounsky.
Zkrátka, krajní levice dala hlavy dohromady, stýskalo se ji po nevýrazném, nemastném a neslaném presidentovi a snaží se takového zase vyrobit. Havlovy sympatie a poučování tu nemastnost jen potvrzují. Aspoň že už při kampani si člověk užil i nějakou tu srandu.
PS: V módě je teď požadavek, aby volba presidenta byla veřejná. V diskusích na netu se to hemží plamennými výzvami těch, kdož o většině věcí přemýšlí jen velmi povrchně, o to hlasitěji však své výplody presentují. Osobně se víceméně ztotožňuji s tučným odstavcem zde.
Se zájmem jsem si přečetl, jak zahájil Jiří Dienstbier svou volební kampaň na post prezidenta této země. A jak jinak bojovat proti Klausovi než osobními útoky, urážkami a podobně. Vést volební kampaň za pomocí argumentů se u nás moc nenosí.
A tak byl Klaus označen za všeználka, který šíří blbou náladu. Všeználek prý proto, že rozumí všemu, od klimatu až po architekturu. Vidím to jinak, současný prezident má na některé věci svůj názor, což je pro některé lidi nebezpečné. Dienstbier by asi raději představoval prezidenta, který by při jakékoli otázce na nějaký svůj názor odpověděl: „Mno, ehm, eee, chň… no je potřeba to jaksi důkladně promyslet, že.“ Už jsme takového docela nedávno měli.
Blbou náladu má pak šířit svým nedostatečně jásavým postojem k EU a vetováním špatných zákonů. No nevím, ve mě jeho absence automatického nadšení z každého prdu evropských úředníků a boj s některými nejapnostmi produkovaných našimi poslanci vyvolává nálady různé, jenom ne blbé.
Dienstbierovo vystoupení beru jako alkoholický pokus o pokračování Havlova odkazu se vším všudy a levice z něj musí být doslova nadšená. Soudě podle komentářů k odkazovanému článku, už si mne ruce.
Včera kázal pan Bursík zelená moudra svého fanatického oteplujícího se náboženství v televizi (Otázky Václava Moravce). Jelikož jsem se nedíval, musím se spokojit s výběrem a přepisem toho nejzajímavějšího.
Již titulek („Prezident škodí zemi“) je zajímavý. Jak vidno, tohle mají všechny církve společné. Prohrešky proti vlastním ideologiím povyšují na úroveň poškozování celé země. A co je největším proviněním proti jakémukoliv náboženství, tedy i proti zelenému? No přece mít vlastní názor. Nejlepší mi ale připadá následující odstavec:
Podle Bursíka hrozí, že podobná prezidentova vystoupení mohou zesměšnit Českou republiku. Klaus prý totiž mluví o věcech, kterým nerozumí a z jeho odpovědí „čiší zoufalá neinformovanost z pohledu přírodovědeckého“.
Tak přesně shrnout svůj vlastní postoj k problému v jedné větě jsem ho zatím neslyšel (poznámka: nahraďte slovo Klaus slovem Bursík).