Je to jedno z témat, o kterém občas přemýšlím, protože mi jaksi nestačí obecně přijímaná teze, že prostě musíme, protože by to jinak bylo tak drahé, že by tím nikdo nejezdil. Tato teze tedy předpokládá, že nedotovaná MHD by vyšla dráž než třeba auto.
Je tomu ovšem skutečně tak? Respektive, není to drahé jen proto, že to provozují města, státy apod.?
Zkusme tedy spočítat, co by tu MHD oproti autům mohlo tolik prodražit.
Pokud vím, průměrný nový autobus stojí cca 3,5 milionu Kč (a to ještě vsadím boty, že jsou nové autobusy předražené, protože je kupují vesměs firmy pobírající různé dotace). Při průměrné obsazenosti řekněme 20 lidí to máme na jednoho 175 tisíc korun. Při porovnání s cenou nových aut to je spíše podprůměr. A navíc, autobus nemusíme mít nový. Třeba na serveru inzertbus.cz si můžete koupit ojetinu (pravda, docela starou; různé dopravní podniky však hojně provozují i stroje ještě starší) od 259 tisíc Kč, případně pronajmout za 12.900 Kč měsíčně, což je za babku.
A co spotřeba paliva? Jistě v přepočtu na cestujícího nebude vyšší (a tedy dražší) než u aut – ostatně, pak by nikdo nikdy nemohl nazvat MHD ekologickou.
Musíme ještě zaplatit řidiče a další pracovníky, nicméně předpokládejme, že tito neprovádějí žádnou činnost, kterou bychom nemuseli provést (byť třeba formou pojištění, návštěvy servisu, apod.) i u toho auta. Navíc u větších dopravních podniků se jistě musí projevit úspory z rozsahu.
Kde se tedy bere onen předpoklad, že MHD bude tak drahá? Asi proto, že je drahá už nyní (počítáme-li i dotace). Je to jednoduché: je dotovaná, má monopol a funguje tedy s obrovskou neefektivitou. Dopravní podniky zaměstnávají spousty úředníků a nejsou efektivně řízené, nejsou schopné efektivně vybírat peníze od zákazníků atd.
A ještě jeden modelový příklad, tentokrát na téma, jak provozovat ziskovou MHD. Předpokládejme ten pronajatý bus zmíněný výše, který za den najezdí 200 km, doveze 600 cestujících, jízdenka stojí 15 Kč.
Měsíční účet za jeden autobus pak vypadá třeba takto:
| Pronájem autobusu | 12.900 Kč |
| Palivo: 32 Kč / l při spotřebě 50 l / 100 km – nadsazeno | 96.000 Kč |
| Mzdové náklady na 2 řidiče | 60.000 Kč |
| Ostatní náklady (pojištění, servis, atd.) – odhad | 25.000 Kč |
| Náklady celkem | 193.900 Kč |
| Příjmy celkem | 270.000 Kč |
Dotujeme-li tedy MHD, pak (jako ostatně vždy) dotujeme neefektivitu a neschopnost, tedy vyhazujeme peníze do kanálu.
Pro politiky (a úředníky obecně) by to jistě ráj na zemi nebyl. No není to úžasný kšeft, mít jistotu, že od nás ročně vyberou tolik peněz (pod pohrůžkou použití síly)?
Tito jsou zároveň natolik chytří (resp. vychytralí), že s pomocí svých marketingových poradců dokážou přesvědčit značnou část lidí, že je to vlastně ráj i pro ně.
Taky bych se rád dožil skutečné svobody, ale myslím, že máme smůlu: trend je totiž naprosto opačný – lid se rád vzdává dalších a dalších svobod a ještě u toho hýká radostí.
Treba si uvedomiť, že terajšie nadsadené ceny sú výsledkom niekoľkých faktorov:
1. brutálne predimenzovanie vozidiel – miesto nejakého minibusu sa na linku keď už nie 18 metrový, tak aspoň 12 metrový citelis s kapacitou takmer 100 ľudí.
2. zbytočne predražené druhy dopravy na málo vyťažených linkách – miesto pomerne lacného autobusu sa v mene ekológie urobí dvojnásobne drahší trolejbus. Ak nie rovno brutálne drahá električka, ktorá môže mať význam možno tak na vyťažených linkách.
3. sociálne zabezpečenie – veľká časť cestujúcich, ktorý majú veľmi obmedzený prístup k inému spôsobu dopravy, majú výrazné zľavy v rozsahu niekde medzi 50-100%. Zľavy by mali slúžiť ako motivácia verným zákazníkom, na ktorých aj tak zarábame. Nie motivácia študentov a dôchodcov, na ktorých prerábame.
4. štátna regulácia – dopravca, aj ten alternatívny, je obmedzovaný vo vstupe na trh a taktiež nemôže len tak upravovať svoje služby.
a na koniec, ako píšeš aj ty:
5. dotácie samy o sebe – dopravca nie je motivovaný zefektívňovať svoje prevádzkové náklady a rovnako nie je motivovaný zefektívňovať samotné autobusové linky tak, ak by možno lepšie vyhovovali cestujúcim.
Lafi
To je tak se vším, co se reguluje, ať už dotacemi, omezeními nebo daněmi. Stát (úřad) těmito kroky upřednostňuje jednu skupinu nebo odvětví nad jinou, čož není nic jiného, než pokřivení trhu. Takové chování s sebou automaticky přináší korupci a klientelismus.
Začínám být řádně naštván, při zjišťování, do čeho všeho strká stát svůj nenechavý nos. A když už ne on, tak vymyslí nějakou slátaninu EU. Rád bych se dožil chvíle, kdy by daně jako takové byly dobrovolné a politici by žádali od občanů dary na konkrétní věci. To by byl ráj na zemi, nebo nebyl?
20. 1. 2011 13:49, Reagovat