Pracovník vs. automat

Mám tu zase jednu polemiku s Idnes blogem.

Je prý velký problém, že lidé, jejichž práci lze nahradit automatem, mohou být tím automatem skutečně nahrazeni. I kdyby k tomu skutečně docházelo (zatím vídám automatické pokladny jen v Tescu, a když už tam jednou za kvartál jdu, dávám pořád přednost těm živým), nebudou za to moci „okravatělí manažérové“, jak píše pán, ale zákazníci.

Zákazníci chodí tam, kde je to pro ně výhodně. Ať už cenově, nebo třeba tak, že se jim tam líbí. Zlí manažeři musí jen plnit vůli těchto zákazníků, protože pokud by to nedělali, převálcuje je konkurence, která se zákazníkům přizpůsobí lépe.

Má to ještě další aspekt: kdysi dělníci rozbíjeli stroje, protože jim „braly práci“. Také si tehdy neuměli představit, že by bylo možné dělat něco jiného než manuální výrobu. A stejně pošetilé je myslet si dnes, že člověk nemůže dělat nic jiného, než měnit peníze za zboží u pokladny.

Tím, jak se určité druhy práce automatizují, dochází k poklesu jejich ceny. Pro ilustraci – kdysi člověk dřel celé dny na poli, aby uživil rodinu, dnes má na jídlo vyděláno dejme tomu za dvě hodiny práce denně. Zbytek času pracuje, aby si mohl pořídit zase jiné věci, které dřív neměl třeba vůbec.

A ke stejným procesům dochází i dnes a nejinak tomu bude i do budoucna – potřeby lidí se budou měnit, některé druhy práce budou zanikat a jiné zase vznikat. Před dvěma sty lety také neexistovaly pracovní pozice pilot, programátor apod.

Je pošetilé si myslet, že dnešní doba je v tomto ohledu něčím výjimečná nebo přelomová. Není. Tato doba je výjimečná jen tím, že v ní zrovna žijeme. Někteří lidé se to však snaží zobecňovat a vidět tuto výjimečnost i tam, kde žádná není.

Reagovat