O outsourcingu

O outsourcingu si řada lidí myslí, že je to prostředek, jak vyvést peníze z firmy ven, nechat někomu vydělat a sám prodělat.

Není tomu tak. Respektive může tomu tak být tehdy, pokud mám firmu, která hospodaří s darovanými pěnezi (typicky ČD, dopravní podniky apod.), pak je ovšem problémem právě ono hospodaření s darovanými penězi, nikoliv outsourcing samotný.

Outsourcing je naopak velice výhodný. Umožňuje mi soustředit se na věci, které umím dělat dobře (a tedy konkurenceschopně). Ty ostatní pak nakupuji od lidí, kteří umí zase dobře dělat je. Nakupuji je tedy výhodně.

Mouku si například doma nevyrábím, nechávám to na mlýnech. Rozhodně tím neprodělávám (kdyby ostatně ano, dělal bych to jinak).

Kdysi jsem někde vedl úsměvnou diskusi s pánem, který byl velmi proti outsourcingu a nejraději by jej zakázal všude. Prosazoval, aby firmy dělaly samy všechny své činnosti od A do Z, protože při outsourcingu se prý uživí mnoho generálních ředitelů dalších firem. Bylo marné vysvětlovat, že vyjde-li mě úklid provozovny externí firmou levněji, než zaměstnávat vlastní uklízečku, ať si ta firma má generálních ředitelů třeba pět. Ostatně – představa, že každá firma má nutně nabobtnalé vedení a že tedy aspoň jeden ředitel musí být generální, je také úsměvná a může pocházet leda tak ze zkušeností se státními molochy. Však ten pán v jednom z nich pracoval…

4 komentáře

Lafi

V menších firmách může Outsourcing skvěle fungovat. Už jen co se týká efektivity nejen práce každý by měl dělat to co mu jde nejlépe. Ve velkých a především státních firmách je mnohdy situace jiná. Externí firma se najme za doslova násobky skutečné ceny odvedené práce a ta je kolikrát ještě nekvalitní a v lepším případě se s dotyčným člověkem s rozhodovací pravomocí lidově šábne. Z cizího krev neteče a kdo uzavřel nevýhodnou smlouvu, po tom se už nepátrá. Další úroveň spočívá ve vyrobení nenahraditelné Outsourcingové firmy. Pokud jsou smlouvy „výhodně“ napsané, za čas, při další zakázce nebo pokračování stávající se zjistí, že pouze jediná firma v republice dokáže splnit zadávací podmínky. Takže potom co si řekne, to dostane a jede se dál.

Smiling Jack

Pokud by se ten pán zavázal uhradit veškeré ušlé zisky/vícenáklady, vzniklé zákazem outsourcingu (který je dnes v době provázanosti firem docela těžké definovat), pak má můj obdiv.

Jak by to řešil třeba v těžebním průmyslu? Bez ohledu na odporné generální ředitele, kteří mají navzdory představám obyč lidí obrovskou zodpovědnost, je to prakticky nereálné. Dojde to i absolventovi základky, teda doufám :-)

Moje řeč

Úklid externí firmou nevyjde levněji, než plat uklízečky té externí firmy (osobní zkušenost z odboru správy majetku jednoho českého ministerstva). Logicky – odběratele nezajímá práce ředitele úklidové firmy, za tu neplatí. Platí za práci uklízečky. Plat ředitele (a jiných členů vedení) tedy tvoří rozdíl mezi její výplatou a tím, co firma za její práci vyfakturovala. A je zvláštní, že samostatná živnostnice, která by stejně kvalitní práci odvedla za lepší cenu než firma, nikdy takovou zakázku nedostane. Takže outsourcing v našich podmínkách je skutečně spíš způsobem, jak nechat někoho parazitovat na cizí práci.

Hans

Ano, jistě, se zkušenostmi z ministerstva se outsourcing může jevit jako parazitismus, ve skutečnosti je tím parazitismem pochopitelně samotná existence a způsob financování onoho ministerstva.

Outsourcing jako takový funguje, tu mouku si pořád kupuju a nevyrábím sám – a necítím se přitom, že by na mně někdo parazitoval.

Co nefunguje, je způsob, jakým jsou financovány státní instituce. Ale myslel jsem, že v podstatě to samé píšu už v článku…

Reagovat