Kdyby byla na novinkách anketa o tom, kdo je největší zloděj, prostý lid by se patrně pohádal, zda je to Krejčíř, Pitr nebo nějaký politik. Ale já vím o jednom, který je všechny hravě trumfne (a navíc to o něm lze tvrdit s určitostí a jeho loupeže poměrně přesně vyčíslit).
Je to stát. Ročně ukradne přes bilion (tedy přes tisíc miliard; tedy přes milion milionů) korun svým občanům a jako výsměch se jim ještě s ukradenou částkou chlubí a hrdě ji nazývá příjmovou stránkou státního rozpočtu.
Tento zloděj navíc pracuje velice organizovaně (což bývá přitěžující okolnost). Někteří jeho komplicové stanovují pravidla, jak budou lidé platit výpalné, jiní ho vybírají a další jsou ozbrojení a dohlíží na neposlušné poddané. Někteří zase masírují občany, jak je to všechno pro jejich dobro. Aby to stát neměl tak těžké, stanovil si, že na použití síly má monopol. Přivlastnil si i monopol na stanovování zákonů; jedním z prvních bylo, že loupeže provedené státem vlastně loupeže nejsou.
Aby mu nic neuniklo, nařídil sám zloděj povinnost všem občanům hlásit jejich majetek a příjmy, aby věděl, jak koho efektivně okrást (tedy jak ukrást co nejvíc peněz, ale tak, aby ještě poddaný neutekl nebo neumřel hlady). Zajímají ho i další informace, které pod pohrůžkou násilí pravidelně získává a čas od času je dokonce podrobněji reviduje.
Většině našich spoluobčanů kupodivu připadá správné a čestné přiznávat státu svůj majetek. Kdo ví, jestli tak přistupují i ke skupině zlodějů v tmavém průjezdu: „Pánové, ještě jste zapomněli na tuhle kapsu, mám tam dalších pět tisíc korun. A stavte se někdy v mých nemovitostech – tady máte adresy. S úctou, váš služebníček.“
Aby to celé nevypadalo tak ohavně, část nakradených peněz dává stát některým svým občanům zpátky. Leckteří jsou za to vděčni a vlastně už zapomněli, z jaké činnosti se ty peníze vlastně berou. „Jo, kdyby takhle ten stát dal víc, to by bylo bezva,“ říkají si a zlodějem se v jejich myslích náhle stává ne stát, ale ti, co se brání jeho krádežím.
Škoda, že ho za mříže asi nikdo nedostane…
@Rothbardian Víceménně souhlas. Nicméně mafie má oproti státu výhodu – dá se s ní dohodnout a je to výhodnější :)
A snáze může mít konkurenci :-)
A jak to vidí blogger na iděsu:
http://bilek.blog.idnes.cz/c/166987/Cesta-z-krize-zvyste-platy-statnich-zamestnancu.html
Problém tedy není v rozežraných státech a lidech navyklých žít ze státních rozpočtů, ale v tom, že si firmy drze platí daně v daňových rájích. To je troufalost!
A tak pán vidí řešení v tom, že se přijme nějaký další zákon, který nařídí někoho okrást. Jemu když dojdou peníze, tak jde taky zřejmě okrást souseda.
Jak už jsem kdysi psal, existence daňových rájů je loogická protiváha existence daňových pekel. Je to prostě konkurence. Když budu mít drahý obchod, ze kterého mi lidé budou utíkat do levnějších, budu to řešit tak, že si prosadím zákon, aby museli chodit ke mně? Nebyla by to sviňárna? Někdo na to holt žaludek má…
Idea z pánova posledního odstavce mě taky doslova nadchla: sebereme lidem peníze a dáme je úředníkům. Ekonomika se nám rozhýbe.
Sebereme z jídla na talíři jednu lžíci, trochu sníme a zbytek vyklopíme na druhý konec talíře. Množství jídla na talíři se zvýší a chuť se zlepší.
Ach jo. Kam ti lidi dávají rozum…
Ekonomické perpetum mobile. Vyššími daněmi vstříc světlejším zítřkům!
Firmy jsou příživníci, heh.. a státní zaměstnanci jsou všichni do jednoho dříči,ne? :-) ..jen víc takových humorných slintů :-) Co kdyby lidi prostě začali poskytovat energii do práce odpovídající tomu, co požadují .-)
Já to říkám pořád: každý podle svých potřeb, každému podle jeho schopností. Ale oni by to někteří lidé pořád chtěli naopak :-)
Virtuózně napsáno, vytesal bych to do kamene a přibil na sochu sv. Václava :-)
[…] a de facto by jej nechal klidně chcípnout. Máme tu přeci stát, ne? Na co se starat? Tomu největšímu zloději chtějí svěřit potřebné? Ach, já zapomněl. Levice je přece tak […]
Rothbardian
Supr článek. Ještě bych dodal, že od příštího roku chce tento největší zloděj nadělat z co nejvíce občanů komplice – skrze tzv. dluhopisy pro občany. Investovat do nástroje, jehož splatnost je založena na tom, jak dlužník okrade druhé, považuji za značně nemorální.
Nejhorší na takový legálních zlodějích je to pokrytectví. Když okrádá, zotročuje a zabíjí stát (či jím posvěcené instituce jako ČT či OSA se svými koncesionářskými a autorskými poplatky), pak je to prezentováno a bohužel i obecně přijímáno jako činnost pro obecné blaho. Přitom se to v podstatě nijak neliší od činnosti, kterou vykonávají mafie, gangy a jiní „obyčejní“ zločinci.
3. 12. 2010 16:40, Reagovat