Kdysi, když mě to ještě bavilo a měl jsem na to nějaký čas, vešel jsem občas do debaty s lidem prostým a v diskusích na mainstreamových zpravodajských serverech zkoušel argumenty bojovat proti hlasitému povyku a rychlým instantním názorům.
Z této doby si pamatuju jednu úsměvnou příhodu.
Řeč se vedla zrovna o dotování železnic a diskuse byla plná plamenných výkřiků o tom, jak stát musí železnici dotovat, protože ji přece musíme mít a cestující by na to jinak neměli. (Víru v to, že lidé na to nemají, ale když nechají stát ty peníze draze vybrat, část jich rozkrást a zbytek dát Českým drahám, které zase část rozkradou a ejhle – mávnutím kouzelného proutku – náhle na vlaky bude, ponechám nyní stranou.)
V té diskusi jsem zkusil argumentovat tím, že v určitých případech by se mohl uchytit model financování, kdy na vlaky přispívají provozovatelé třeba různých turistických / obchodních cílů (investovali by tak do dopravy svých zákazníků).
Ozvala se nějaká paní (říkala si tuším slušná občanka, nebo tak nějak podobně vynalézavě) a psala mi, že je to přece blbost – proč by tihleti podnikatelé přispívali na vlaky, když ani ty daně pořádně neplatí, musí se do toho nutit a chtějí se z toho pořád vykrucovat. A ona to dobře ví, pracuje totiž jako úřednice.
Chvíli jsem na to zíral, neveřil jsem, že by takové srovnání někdo mohl myslet vážně.
Nepomáhalo další vysvětlování ani konkrétní příklady (např. autobusy zdarma jezdící k nákupním centrům), paní prostě věděla.
No a dokud budeme mít mezi úředníky dost lidí, kteří nechápou rozdíl mezi investicí do podnikání a daněmi, kteří stále hledají důvody, proč něco nemá jít, kteří naprosto nechápou svět kolem nás a základní ekonomické souvislosti, pak to tu bude vypadat tak, jak to vypadá…
No jo, ale co s tím, když bránění podobným v zasahování do životů jiných by bylo chápáno jako diskriminace :-)
PS: Ta paní to nepochybně myslela vážně. Psala takovým tím lehce nechápavě-afektovaným tónem, který je těžké napodobit (a konec konců i popsat).
Lafi
Při takových diskusích jeden neví, jestli si ten druhý z něho nedělá legraci, nebo to myslí vážně. Ono by to bylo k zasmání, kdyby takoví lidé kolikrát nezastávali byť třeba malé, ale přeci jen funkce ve státní správě, v rámci nichž mohou rozhodovat o jiných lidech.
19. 7. 2010 12:39, Reagovat