Jak se stát ministrem

Před pár týdny byla z postu ministryně školství odvolána jihočeská matka Kuchtová, a tak začali zelení hledat náhradu. To, že v podstatě nikoho kompetentního nemají, zjistili asi dost záhy a až teď přišli s panem Liškou. Už jsem se tu o něm kdysi zmiňoval. Vedení ministerstva chápu jako ne zcela triviální manažerskou úlohu, k jejíž úspěšnému vykonávání by člověk měl mít nějaké schopnosti a zkušenosti, ideálně samozřejmě z příslušného oboru.

U pana Lišky neřeším to, zda je 30 let dostatečný věk na ministra, řeším u něj to, co má napsáno ve svém životopisu. Již studijní obor, který absolvoval (politologie a religionistika), dává tušit, že takový člověk se prostě jinak než ve veřejném sektoru neuživí. Soupis dosavadní praxe, ozdobený perlami typu předseda Česko-rakouského fóra pro dialog, to pak jen potvrzuje. Podíváme-li se na Liškovo oznámení o majetku, činnostech a příjmech, dozvíme se, že nám zelení chtějí nasadit do vedení ministerstva člověka, který i své soukromé finance spravuje tak, že má spotřební úvěr na notebook a na běžném účtu je 70 tisíc v mínusu. To je zřejmě velmi dobrá kvalifikace pro spravování těch cca 125 miliard, které jdou ročně do našeho školství.

Celá tato úsměvná historka jen ukazuje, jak být moderním politikem současnosti a asi i budoucnosti – vystudovat nějaký obskurní obor, nechat se živit daňovými poplatníky, zvolit si správný cíl svého rektálního alpinismu a hlavně – neurazit, nenadchnout. A můžete být ministrem, je už jedno čeho.

28. 11. 2007 13:12 Tweet

1 komentář

Reagovat

Vaše jméno:
E-mail:
WWW:
Text:
Prosím vyplňte ‘jistoty’