Pokud situaci stíhám dobře sledovat, Hájkova kniha Smrt v sametu vyšla zhruba před dvěma měsíci, mediálním mainstreamem nepovšimnuta. Teď k ní ovšem Klaus napsal něco jako recenzi, kde něco kritizoval, něco pochválil. Ano, pochválil, představte si to.
To už ovšem pozornosti neušlo, a tak sborově povstaly řady uvědomělých novinářů, Klausovu recenzi si přečetly a začaly sepisovat hejty na ni, ale i na knihu samotnou.
Ta kniha mě tím pádem začala zajímat a patrně si ji přečtu. Křesťanský fundamentalismus mi asi bude vadit, ale snad se tím nějak prokoušu. Některé citace, co jsem zahlédl před časem na Twitteru, vypadaly velmi zajímavě. Taky bych celkem rád viděl, jak moc se budou shodovat myšlenky z knihy s tím, co z ní vygenerovaly novinářské onuce coby „nosnou myšlenku“ ve snaze už asi po tisící kopnout (prostřednictvím někoho) do Klause. Hádám, že moc ne.
Z toho, co o knize dosud vím: nemyslím si, že by Havel byl nějaký antikrist. Ovšem poklidné předání moci komunisty výměnou za beztrestnost bylo přinejmenším podezřelé. To, že mu nešlo o svobodu, ale spíš o jakousi vládu (pochybných) elit a zákulisní intrikaření a tahání za nitky spolu se spřátelenými mocnými, je snad také poměrně zřejmé.
Zkrátka, mohlo by to být i zajímavé čtení.
Taky mi připadá, že četli jen recenzi, už jen kvůli tomu načasování. Případně bohatě stačí jméno autora.
Je škoda, že o některých tématech se nediskutuje a případně se tak nevyvracejí, ale jsou z diskuse předem vyloučena na základě nálepek toho, kdo je vyloučit chce…
Lafi
Hysterčení kolem Hájka v našich nejčtenějších plátcích je podezřele souzvučné, až mi to připadá jako na objednávku. Zajímalo by mě, kolik novinářů, kteří se k tomu vehementně vyjadřovali, tu knihu skutečně četlo. Možná by stačilo se zeptat na přečtení oné recenze. Ale pro něco je to dobré: Lidi si mají zase o čem kafrat a odláká to pozornost od důležitějších věcí, co je lepší nejlépe džet pod pokličkou.
14. 12. 2012 21:57, Reagovat