Měl by ses na to podívat i z jiného úhlu pohledu. Vidíš svět moc černobíle. Takhle se na to prostě nemůžeš dívat. Ten článek, to je tak zjevný nesmysl, že to ani není potřeba vyvracet.

Takto (ale i hůře) diskutují lidé, s nimiž diskutovat nelze.

Diskuse není snadná věc. Tedy, má-li být k něčemu. Hledat díry v logice oponenta a vyvracet je nezvládne každý. A tak ti, kteří to nezvládají, a přesto by rádi diskutovali, sahají k emo-větičkám z prvního odstavce. Nebo aspoň k instatním pravdám, které odposlouchali v hospodě. To zvládne skoro každý. Pravda, někteří jsou na tom ještě hůře -viz též pěkný článek Jiřího Knesla: Desatero čtení komentářů.

PS: Někdo by měl říct matematikům, aby se na to taky podívali z jiného úhlu pohledu a netrvali pořád černobíle na tom, že jedna a jedna jsou dvě. Třeba přijdou o tohle jejich zprimitivizované a povrchně jednoduché vidění světa. Ta problematika je totiž složitá, komplexní a plná odstínů šedé a příliš přímočaré názory a představy jsou způsobeny nedostatkem všeobecného rozhledu! Měli by přece respektovat i názory nás, vobyčejnejch lidí!

Připadá mi úděsné, v jak přeregulovaném socialismu žijeme.

Když se ale člověk občas vydá mezi prostý lid, zjistí, že tento by si naopak regulací a socialismu přál ještě mnohem víc!

Včera jsem si prolistoval online rozhovor s finančním poradcem. Kromě obvyklých dotazů „před lety jsem neporozuměl smlouvě, ale i tak jsem ji podepsal a teď s tím mám problém, co s tím?“ tam bylo i pár drsnějších. Někteří lidé usuzují, že podepisování smluv, kterým člověk nerozumí (nebo je ani nečetl), by mu nemělo v žádném případě přivodit jakékoliv újmy. A ochránit je má – ano, tatíček opatrovatel – stát (tedy my všichni, zejména pak ti zodpovědní).

Pomyslným vrcholem byl pan Franta, cituji:

Dobrý den, jak se díváte na trh s byty a nemovitosti celkem. Je to jedna z důležitých oblastí a často se od tohoto trhu odvíjí budoucí vývoj rodin i ekonomiky státu. Proč už dávno není nějakým způsobem tento trh regulovaný (přehledný)? …  Telefonní volání, cena elektřiny regulované jsou a přitom mnohem větší zásah do rodinných rozpočtů, je právě pořízení nemovitosti.

Panu Frantovi nestačí, že už nyní úřady regulují, kde si co na svém pozemku můžete postavit (a tím prodražuje nemovitosti), chce víc! Vždyť se podívejte, jak drahou (a pravidelně se zdražující) elektřinu nám regulacemi stát zajišťuje!

No, nerozumím tomu.

Jaké cíle může mít někdo, kdo podporuje státní regulaci tzv. lichvy?

1. Chce si ty peníze tak jako tak půjčit, ale s nižším úrokem.

To je pochopitelná pohnutka, kdo by nechtěl. Otázkou je, nakolik je pravděpodobné, že by k tomu regulace lichvy vedla. Pokud by byl nastaven nějaký limit úrokové sazby, lze předpokládat, že značná část zájemců by své půjčky vůbec nedostala. Lichva je pro zoufalce, kterým normální banky nepůjčí a jejichž půjčky jsou rizikové, a tedy drahé. Řada půjček by se tak ocitla zcela mimo zákon a různé mafie se již na regulaci lichvy určitě těší a dost možná ji i prosazují.

(A to pomíjím, že snaha násilím vnutit ostatním své vlastní požadavky na nějaké služby je nemravná.)

2. Nechce si půjčovat peníze za nevýhodných podmínek vůbec.

Tato možnost je již dnes. Ať se na mne nikdo nezlobí – podepisovat smlouvu, která je nevýhodná, nebo které nerozumím, může jen blbec.

3. Chce páchat dobro pro ostatní hodné a naivní lidičky, kteří se mohou stát „obětí“.

Takový člověk by se spíš měl zasazovat o potírání finanční negramotnosti. Třeba tak, že bude na net psát vysvětlující články, tisknout je a dávat lidem do schránek apod. Těch možností je…

Zkrátka, stále netuším, čemu by regulace lichvy měla pomoci. Zatím jsem se logickými úvahami dostal jen k tomu, že bude k ničemu, případně situaci zhorší…

bohužel jsem v současnosti nucen být zákazníkem tvých kšeftů, nazývaných eufemisticky zdravotní a sociální pojištění.

Děsí mne, že vždy po volbách, když se mění tvé složení, snaží se noví ministři postavit si ve funkci pomník a do výše zmíněných produktů implementovat co nejvíce změn. No, změn… většinou mi ty produkty zdražíš a trochu omezíš či jinak ztížíš jejich případné plnění, to vše za nárůstu administrativy, proklamovaně dočasného, reálně trvalého. Kupodivu ses mě nikdy nezeptala, zda s tím souhlasím a neumožnila mi případné zrušení smluv (aha, já vlastně ani nikdy žádné smlouvy nepodepisoval, ale kupovat si to musím, protože prostě musím).

Je mi jedno, že spousta hlupců považuje stát za jistotu; jsou to moje prachy a nějaké demokracii by do nich mělo být kulové. Platím si „pojištění“, jehož plnění bude definováno státem a jeho aktuálními představiteli v době, kdy jej budu potřebovat, takže třeba za 30 let! To je opravdu jistota…

I když, ona to vlastně svým způsobem jistota je: jistota, že mé prachy budou z valné části prošustrovány.

Milá vládo, ta tvoje pojištění jsou mi v podstatě na hovno. Stojí nehorázné peníze a kdybych se dostal do problémů, neumožní mi jejich kvalitní a důstojné řešení (a to už nyní, natož v budoucnu). Je to jako bych byl nucen kupovat si v obchodě kilo shnilých brambor za 1000 Kč. Připadal bych si jako blbec a přesně tak si připadám i teď.

Buď tak laskava a pošli mi k odsouhlasení smlouvy, kde budou jasně definovány podmínky těchto „pojištění“ a jasně vymezeny možné změny do budoucna. A dej mi prosím tu možnost to nepodepsat.

Díky moc.

Ach jo, to je zase dnes den.

Nakoukl jsem do různých diskusí a o některé perly se prostě nemohu nepodělit.

Díky „svobodomyslné pravicové politice“ prý umírají v Africe lidé. Ano, pán psal díky, takže je za to zřejmě té svobodomyslné politice vděčný, byť na jejího příznivce nevypadal. Holt jsme tak svobodomyslní, že krademe lidem peníze, které posíláme do Afriky, kde si za to nějaký levicový diktátor kupuje zbraně a luxusní život. A máš to, politiko svobody, další krev na tvých rukou!

Kdo není sebestředný hňup, musí nutně mít levicové sklony. To je ovšem perla. Jelikož mezi levicové sklony počítám třeba plamenné řečnění o nutnosti pomoci potřebným, případně pomáhání za cizí peníze (a hlavně sobě samotnému), není náhodou mnohem větší sebestřednost vědět nejlíp, jak má kdo utratit své peníze? Prostě – ty jsi blbec, koupil by sis kraviny, koukej mi ty prachy dát, já naštěstí vím líp, za co je utratit. Pevně doufám, že původcem této perly bude spíš rozdílné chápání pojmu levicové myšlení než až tak velká mentální nedostatečnost pisatele.

Neoliberál Kalousek nám prý demontuje sociální stát. Chvíli jsem si myslel, že konečně dělá něco užitečného, ale nic takového se bohužel neděje. Dokonce je ten Kalousek natolik liberální, že nám chce zvýšit různé druhy daní. Ach jo.

To že neviditelná ruka trhu vše nevyřeší, už jsme přece poznali. Toto bývá zpravidla předneseno jako axiom, případně podloženo „důkazy“ z odvětví, kam jsme pro jistotu tu ruku trhu ani nikdy nevpustili. Zajímavé techniky dokazování…

Pokud je podnikání tak neefektivní, že nevydělá ani na obvyklou cenu práce, tak asi nemá smysl. Mudrování nad nutností minimální mzdy. Nestačím se divit, co všechno na cizím podnikání podrobuje lid přemítání, různému zdůvodňování a touze po regulaci.

Kde jsou ty časy, co nás vychovávali rodiče. Už léta se je snaží nahradit státní socialistické školství s (nyní recyklovanými) soudružkami učitelkami a pak ještě… média.

Třeba nedávno takové novinky:

Nález Ústavního soudu prý cosi znemožnil. ÚS se nelíbilo ukládání určitých dat o zákaznících telefonními operátory, shledal to protiústavním a tedy to zakázal. No a teď je to fuj, protože policie musí víc pracovat, namísto aby jen dostala výstup z nějakého fízlovacího systému. Vraha tak zatkla až o pár dní později, jaká hrůza.

Je také pozoruhodné, že uvědomělý novinář brečí nad tím, jak T-Mobile a Vodafone nešly policii na ruku, zatímco fakt, že O2 rozhodnutí ÚS nerespektuje, ponechává bez povšimnutí. Prostě takhle je to správně, tak to má být. A občane, ne aby tě napadlo, že odposlechy mohou být zneužity. Je to jen pro tvoje dobro! Vždyť přece kdo nic neprovedl, nemá se čeho bát! (Toto heslo platilo za Hitlera, za komoušů a pro stále stejné sráče platí i dnes.)

Na závěr manipulace je třeba se přesvědčit, zda byl lid řádně vychován a novinářský svazák tedy neplýtval časem nadarmo, například anketou:

Uf, dopadlo to dobře!