30. 11. 2010

My o koze, oni o voze

Zařazen do: Jídlo, Prostý lid, Společnost, Ze života — Hans @ 13:59

Pokud už jste někdy na libovolném českém webu nahlédli do diskuse, jistě je znáte.

Podivné existence, které jakmile narazí na článek, který je nezajímá, okamžitě pocítí nutkání přečíst si jej (resp. aspoň titulek) a ještě všem v diskusi sdělit, že je to fakt nezajímá a proti článku (případně i autorovi) se co nejjasněji vymezit.

Já je nechápu, vy nejspíš taky ne, ale přesto se jedná o jev velmi masový.

Dnes jsem se třeba dočetl, že La Degustation Boheme Bourgeoise byla již podruhé vyhlášena nejlepší českou restaurací.

Proč tam sakra do diskuse musí někdo psát, že se radši nacpe hranolkama a smažákem k prasknutí? Já mu to neberu, ale článek má zcela jiné téma. Do diskusí požíračů smažených umělých hmot snad také chodí někdo, kdo je přesvědčuje, aby radši přešli na moderní kuchyni a objevovali nové zajímavé chutě?

Když jsem nedávno četl článek o přípravě tradičních vánočních šneků, diskuse byla plná uživatelů, kteří pociťovali nutnost udělat tam virtuální čárku, že oni opravdu šneky nejedí.

Ale proč proboha? Proč tedy ztrácejí čas čtením takového článku a ještě diskusí? Ten článek byl zcela evidentně pro lidi, kteří šneky jedí, nebo je to aspoň zajímá a chtěli se dozvědět něco nového. Koho tam zajímá, že někdo šneky nejí? A co se proboha musí odehrávat v hlavách lidí, kteří to tam píšou (navíc stylem, že kdo jí šneky, je blbec)?

Mám snad jít do diskuse na serveru doktorka.cz a psát tam ke všem nemocím, že „tím netrpím, vy volové“? Mám chodit do technické diskuse o Windows s tím, že mám Linux a ať mi všichni políbí prdel?

A to ani nemluvím o opravdových psychopatech, kteří vygenerovali nějaký pětistránkový blábol a bezmyšlenkovitě ho kopírují naprosto všude.

Ano, člověk se občas splete a vleze někam, kam nechtěl. V takovém případě je nejlepším řešením jít zase pryč, a ne se v tom začít pitvat, nebo dokonce obviňovat okolí, že za to může.

Jak psal kdysi Arthur Dent: je to jako bych zavolal omylem na cizí telefonní číslo a začal dotyčnému neznámému nadávat.

Neměli by ti lidé vlastně vyhledat nějakou pomoc?

16. 11. 2010

Trhy

Zařazen do: Jídlo, Prostý lid, Společnost, Ze života — Hans @ 9:02

Začaly se u nás rozvíjet trhy drobných zemědělců, kde se dá koupit kvalitní zelenina (často i první jakosti, kterou spotřebitel nemůže ze supermarketů znát) a někdy dokonce sýry, uzeniny a maso.

A co na to obyčejný člověk? Je rád, že má větší výběr? Těší ho, že se lépe dostane ke kvalitním potravinám? Ale kdepak. Rozčiluje ho, že někdo těm trhům říká farmářské. Malá hitparáda výplodů:

  • Prokristapána, mámo, copak jsme na Divokém Západě?
  • V češtině máme krásná slova jako je sedlák/selka, případně zemědělec, tak proč farmář? (a co teprve takový jezeďák!)
  • To je asi zase nějaká směšná snaha o podlézání světu. (Asi to tak bude. Úplně vidím, jak Američan otevře ráno noviny a na první stránce čte, že trhům v ČR někdo říká farmářské a tetelí se blahem.)

V Makru si občas kupuju farmářské kuře. Je hezky žluté, voní a má velmi chutné maso. Když jsem si koupil v jiném supermarketu kuře sedlákovo, šla z něj žlutá barva skoro umýt a pod tím byla šedobílá klasika. Snad to jen nesmrdělo tak moc, jako ten materiál v akci za 39 korun za kilo. Ještě že nejsem spravedlivě rozhořčený bojovník za čistotu češtiny, musel bych žrát hnus.

Ani bych se nedivil, kdyby nějakého myslitele napadlo prosadit nějaký jazykový zákon. Poptávka by jistě u prostého lidu byla.

18. 8. 2010

Vaříme špagety s Panem kuchařem

Zařazen do: Jídlo, Prostý lid, Vtípky — Hans @ 8:17

Já vás zdravím, dneska si spolu uvaříme tyhlecty špagety álijo ólio a bude nás to stát jen pár korun. Ono se to sice v originále jmenuje Aglio Olio e Peperoncino, ale feferonky my vynecháme, bylo by to moc drahé a na chuti se to stejně nepozná. Kdo by na nich trval, tak si tam sypne trochu chilli, a je to.

Co budeme potřebovat? Balíček těch nejobyčejnějších špaget Tesco value nebo Euroshopper, vždyť to všechno chutná stejně. Kdo nemá, může zkusit instantní nudle nebo krmné těstoviny pro psy. Nebudeme si přece hrát na nějaký snoby. Olivový olej je moc drahý, rostlinnej poslouží stejně, můžete použít i vyjetej. Mastný je to pořád, tak co. Česnek z Číny poslouží dobře – co na tom, že jako česnek nechutná a divně smrdí. Kdo nemá, stačí sušenej granulovanej. Ten smrdí ještě víc, aspoň budeme mít tohlecto aróma.

Na pánvi necháme v oleji vylouhovat náš česnek, přidáme převařené těstoviny, proházíme a promícháme lyžařskou holí (a za stálého míchání vylejeme do záchodu).

Ale hlavní, že jsme uvařili levně. Ba možná, že i do těch 1,90 Kč jsme se vešli. A nenechali jsme vydělat podvodníkům, kteří to jídlo nabízejí v restauracích dráž.

11. 5. 2010

První letošní chřest

Zařazen do: Jídlo — Hans @ 14:44

Konečně jsem sehnal první letošní pěkný chřest. Preferuji zelený, bílý mi případal až moc vodnatý.

Z nějakých důvodů je bílého v obchodech mnohem víc, vídám ho už asi dva týdny. Zelený chřest mívala vloni pravidelně jedna paní v Brně na Zelném trhu, letos jsem tam na něj zatím nenarazil.

Nabídka supermarketů je žalostná (což je pro ovoce a zeleninu obvyklé). V Tescu měli asi dva polorozpadlé svazky bílého chřestu nevábného vzhledu. V Intersparu na tom byli množstevně o něco lépe, ale nějak ho zapomněli chladit, takže už docela fest smrděl. Navíc jej nabízeli za nejvyšší zaznamenanou cenu (69 Kč / 500 g). V bývalé Hypernově v Olympii jsem už dvakrát viděl zcela prázdnou krabici označenou cedulkou zelený chřest.

Nakonec jsem ho sehnal v neděli v našem vesnickém Albertu na kraji Brna. Hezky voněl a byl v dobré (svěží) kondici za férovou cenu (39 Kč / 500 g). Jednalo se o chřest ze Slovenska a ačkoliv byl označen jako II. jakost, byl velmi dobrý a ani trochu hořký.

Sezóna by měla trvat ještě asi měsíc, základní recept of profíka Jiřího Štifta najdete zde.


11. 11. 2009

„Máslo“ od A7B Bohemia a.s.

Zařazen do: Jídlo, Ze života — Hans @ 11:08

Minulý týden jsem si chtěl koupit máslo. V obchodě, kam jsem pro něj šel, nebyl zrovna moc velký výběr. Nakonec jsem vzal „máslo“ od firmy A7B Bohemia a.s. a nechal se ukolébat deklarovaným složením (smetana, mléčná kultura, tuk 82 %) a ignoroval vnitřní varování, že je to vyrobené v Belgii a u nás pouze přeprodávané jakousi podivnou firmou.

Inu, ignorovat jsem to neměl, máslo to nebylo. Po otevření balení se na mě vyvalil smrad margarínu, čemuž odpovídala i barva, konzistence a chuť (která rozhodně nebyla lahodná a jemně navinulá).

Nemám nic proti prodeji margarínu, mám však mnoho proti prodeji margarínu v obalu, který si hraje na máslo a falšuje složení výrobku. Nechápu také ten obrázek s krávou; krávy zcela jistě margarín neprodukují.

Ten margarín stál stejně (možná i o trochu více) než velmi kvalitní másla z Vysočiny, bohužel se tak podezřele nízká cena k mým varováním přidat nemohla.

Přestože uvedené zkušenosti nemám zdaleka sám, nemyslím si, že by bylo kdovíjakým řešením dát zmíněné firmě nějakou pokutičku. Mnohem lepší bude tuto informaci sdílet a oni si následně tím svým džankem budou moci tak maximálně vymastit dutinu řitní.

13. 3. 2009

Tržiště v Mnichově

Zařazen do: Jídlo, Ze života — Hans @ 11:54

Když jsem včera pochválil tu část zemědělců, kteří v Brně své (kvalitní) produkty rovnou prodávají spotřebitelům a mají úspěch, tušil jsem v tu chvíli jen mlhavě, že v Mnichově mají něco ještě lepšího – Viktualienmarkt.

Jedná se o poměrně rozlehlé tržiště, kde seženete v podstatě jakoukoliv zeleninu a ovoce ve velmi čerstvém a líbivém stavu (nyní namátkou různé druhy ananasu, artyčoky, chřest).

Navíc zde mají italské sýry, ryby (tak krásnou čerstvou pražmu s dokonalou jiskrou v oku jsem u nás ještě neviděl) a mořské plody. Tržiště je z jedné strany obehnané ulicí s mnoha řeznictvími s nádhernými šunkami a vepřovými hlavami.

Krása, škoda že u nás lidé preferují spíše kvantitu a cenu a raději si koupí kilo gothaje; hlavně že je to levně a levněji-už-to-nejde a nejlevněji-ve-městě…

10. 4. 2008

Lidl je levný

Zařazen do: Jídlo, Vtípky, Ze života — Hans @ 8:11

Dneska jsem si po dlouhé době vzal free deník Metro a je docela veselý. Noviny jsou zabaleny do reklamy na Lidl vyobrazující současnou levnou nabídku tohoto diskontu. Po otevření se na titulní stránce objeví vysvětlující titulek: „Místo sýru koupíte kopii bez mléka“.

Mám rád podobný typ nechtěného humoru, obzvlášť takovéto povedené kontextové reklamy.

Ve jmenovaném článku se pak dočtu, že Češi rádi nakupují nejen napodobeniny čokolády, které neviděly kakao a kakaové máslo ani z kamionu cestou do supermarketu, ale nově jim nevadí ani sýry, které obsahují místo mléka a smetany nějaké pofiderní rostlinné tuky. Nějaká úřednice ze Sdružení „ochrany“ spotřebitelů k tomu uvádí, že by takové výrobky měly být nějak speciálně blbuvzdorně označeny a odděleny od normálních.

Specifikace složení výrobku a podezřele nízká cena zřejmě nestačí. Kdo má taky u nákupu myslet, lidi je třeba před následky jejich blbosti přece chránit.

3. 3. 2008

Uvítání ve Čtyřech růžích

Zařazen do: Jídlo, Vtípky, Ze života — Hans @ 13:21

Brněnské Čtyři růže (a sousedící Laguna) patří mezi mé oblíbenější restaurace. Zhruba poslední rok jsem tam měl dost dlouhou dobu absence a nedávno jsem to asi dvakrát napravil.

Během poslední návštěvy jsem si všimnul této tabule a uvědomil jsem si, že být neznalý místních poměrů, na chvíli bych se asi během čtení polekal, co mě uvnitř čeká a co vlastně mi tam „velmi rádi“.

Čtyři růže

24. 1. 2008

Militantní vegetariáni

Zařazen do: Jídlo, Ze života — Hans @ 12:44

Aby bylo předem jasno: je mi vcelku jedno, co kdo jí, jestli maso, rostliny, nebo třeba bahno a kamení. Ale jen do doby, než začne svoji stravu považovat za svatou a vykládat mi, že to a ono bych jíst neměl, protože to je prostě špatně a jedině on ví, co je pro všechny dobré. A přesně to dělají tzv. militantní vegetariáni.

Takový vegetarián má zpravidla nějaké webové stránky, kde nečitelným písmem emotivně sděluje světu svoje pocity a zoufalá poselství. Web bývá doplněn nějakou sekcí s citáty, někdy i vybraný citát celému webu vévodí. Nejčastěji je to tento: „Zvířata jsou mí přátelé, a já své přátele nejím.“ Vždycky si jen pomyslím, jak strašně moc musí asi takový člověk nenávidět rostliny.

uzená žebírka

Občas se vegetariánský web snaží být podpořen i argumentačně – objevují se prohlášení různých neznámých vědců (je to podobné, jako když chceme např. dokázat globální oteplování), nacházející se vesměs v oblasti naprostých kravin, jako že třeba být vegetariánem je velmi zdravé. No nevím, pár militantních vegetariánů jsem za život potkal a zdravě nevypadal ani jeden (čemuž nasvědčovala i barva kůže někde v rozmezí #FFFFFF – #99FF99).

Většina obsahu stránek bývá však věnována tomu, že je zde různými slovy mnohokrát opakováno, že jíst maso je špatné, zatímco jíst rostliny je dobré. Já osobně si dopřeji obojí a naprosto nechápu, co tak hrozného rostliny vegetariánům dělají, že je musí takto diskriminovat. Rostlina pro mne představuje stejnou součást živé přírody jako živočich. Navíc u rostliny se často konsumuje pouze její část, zaživa odtržená od zbytku, což by u zvířat asi jen tak neprošlo. To, že přitom kytička nekřičí bolestí, stačí vegetariány ubalamutit v jejich představě, že jí to nijak nevadí.

Vegetariáni též brojí proti způsobu živoření a zabíjení některých zvířat z velkochovů. Zde se asi shodneme, že zvířata žijící kulturně poskytnou mnohem kvalitnější maso a jejich podíl by do budoucna měl stoupat. Mimochodem – znáte někdo člověka, který by jedl výhradně maso a všechno ostatní odmítal a vedl proti tomu svatou válku? Těžko. Ať žije různorodá strava…

13. 4. 2007

Pizza online

Zařazen do: Jídlo, Ze života — Hans @ 10:45

Předevčírem jsem si konečně splnil svůj dávný sen. Vyklikal jsem si jídlo na webu, přidal jej do košíku a objednal si ho. A za hodinu jsem si na něm už pochutnával.

Jedná se o restauraci Pizza Zakki v Brně, na stránkách se stačilo zaregistrovat, popsat svou lokaci a objednat si pizzu nebo jiné jídlo z nabídky. Na webu je dále možné sledovat stav objednávky (v podstatě ihned byla moje objednávka označena jako přijata kuchařem, za zhruba 45 minut již jako expedovaná). No a za necelou hodinu od objednání na mě zvonil delivery boy.

Pizza

Celý proces působil velmi profesionálně, vše bylo vyřízeno velmi rychle a bez problémů. Nejedná se tedy o restauraci nějakého strejce, který si umane nabízet služby i přes inernet jen proto, že „na tomhletom inernetu dnes musí bejt každej, že jo“ a na maily a objednávky pak reaguje po několika dnech až týdnech.

Pokud se vám nechce chodit na / pro jídlo a máte chuť na dobrou pizzu za slušnou cenu, mohu Pizzu Zakki jedině doporučit.

Starší příspěvky »

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)