19. 10. 2011

Chceme více regulací!

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 21:12

Připadá mi úděsné, v jak přeregulovaném socialismu žijeme.

Když se ale člověk občas vydá mezi prostý lid, zjistí, že tento by si naopak regulací a socialismu přál ještě mnohem víc!

Včera jsem si prolistoval online rozhovor s finančním poradcem. Kromě obvyklých dotazů „před lety jsem neporozuměl smlouvě, ale i tak jsem ji podepsal a teď s tím mám problém, co s tím?“ tam bylo i pár drsnějších. Někteří lidé usuzují, že podepisování smluv, kterým člověk nerozumí (nebo je ani nečetl), by mu nemělo v žádném případě přivodit jakékoliv újmy. A ochránit je má – ano, tatíček opatrovatel – stát (tedy my všichni, zejména pak ti zodpovědní).

Pomyslným vrcholem byl pan Franta, cituji:

Dobrý den, jak se díváte na trh s byty a nemovitosti celkem. Je to jedna z důležitých oblastí a často se od tohoto trhu odvíjí budoucí vývoj rodin i ekonomiky státu. Proč už dávno není nějakým způsobem tento trh regulovaný (přehledný)? …  Telefonní volání, cena elektřiny regulované jsou a přitom mnohem větší zásah do rodinných rozpočtů, je právě pořízení nemovitosti.

Panu Frantovi nestačí, že už nyní úřady regulují, kde si co na svém pozemku můžete postavit (a tím prodražuje nemovitosti), chce víc! Vždyť se podívejte, jak drahou (a pravidelně se zdražující) elektřinu nám regulacemi stát zajišťuje!

No, nerozumím tomu.

Kdo může chtít regulovat lichvu?

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 21:12

Jaké cíle může mít někdo, kdo podporuje státní regulaci tzv. lichvy?

1. Chce si ty peníze tak jako tak půjčit, ale s nižším úrokem.

To je pochopitelná pohnutka, kdo by nechtěl. Otázkou je, nakolik je pravděpodobné, že by k tomu regulace lichvy vedla. Pokud by byl nastaven nějaký limit úrokové sazby, lze předpokládat, že značná část zájemců by své půjčky vůbec nedostala. Lichva je pro zoufalce, kterým normální banky nepůjčí a jejichž půjčky jsou rizikové, a tedy drahé. Řada půjček by se tak ocitla zcela mimo zákon a různé mafie se již na regulaci lichvy určitě těší a dost možná ji i prosazují.

(A to pomíjím, že snaha násilím vnutit ostatním své vlastní požadavky na nějaké služby je nemravná.)

2. Nechce si půjčovat peníze za nevýhodných podmínek vůbec.

Tato možnost je již dnes. Ať se na mne nikdo nezlobí – podepisovat smlouvu, která je nevýhodná, nebo které nerozumím, může jen blbec.

3. Chce páchat dobro pro ostatní hodné a naivní lidičky, kteří se mohou stát „obětí“.

Takový člověk by se spíš měl zasazovat o potírání finanční negramotnosti. Třeba tak, že bude na net psát vysvětlující články, tisknout je a dávat lidem do schránek apod. Těch možností je…

Zkrátka, stále netuším, čemu by regulace lichvy měla pomoci. Zatím jsem se logickými úvahami dostal jen k tomu, že bude k ničemu, případně situaci zhorší…

O outsourcingu

Zařazen do: Společnost — Hans @ 21:11

O outsourcingu si řada lidí myslí, že je to prostředek, jak vyvést peníze z firmy ven, nechat někomu vydělat a sám prodělat.

Není tomu tak. Respektive může tomu tak být tehdy, pokud mám firmu, která hospodaří s darovanými pěnezi (typicky ČD, dopravní podniky apod.), pak je ovšem problémem právě ono hospodaření s darovanými penězi, nikoliv outsourcing samotný.

Outsourcing je naopak velice výhodný. Umožňuje mi soustředit se na věci, které umím dělat dobře (a tedy konkurenceschopně). Ty ostatní pak nakupuji od lidí, kteří umí zase dobře dělat je. Nakupuji je tedy výhodně.

Mouku si například doma nevyrábím, nechávám to na mlýnech. Rozhodně tím neprodělávám (kdyby ostatně ano, dělal bych to jinak).

Kdysi jsem někde vedl úsměvnou diskusi s pánem, který byl velmi proti outsourcingu a nejraději by jej zakázal všude. Prosazoval, aby firmy dělaly samy všechny své činnosti od A do Z, protože při outsourcingu se prý uživí mnoho generálních ředitelů dalších firem. Bylo marné vysvětlovat, že vyjde-li mě úklid provozovny externí firmou levněji, než zaměstnávat vlastní uklízečku, ať si ta firma má generálních ředitelů třeba pět. Ostatně – představa, že každá firma má nutně nabobtnalé vedení a že tedy aspoň jeden ředitel musí být generální, je také úsměvná a může pocházet leda tak ze zkušeností se státními molochy. Však ten pán v jednom z nich pracoval…

12. 10. 2011

Proč vlastně hlasovat?

Zařazen do: Programování, IT, Společnost — Hans @ 10:33 
// demokratismus
while (!vysledekHlasovani)
{
   vysledekHlasovani = demokratickyParlament->hlasuj(zakon);
}

demokratickyParlament->uvedVPlatnost(zakon);

Jako programátor ihned vidím optimalizaci, kterou můžeme ve výše uvedeném kódu provést (kód bude přehlednější a výsledek stejný, a navíc rychleji):

// skutečná, ničím nemaskovaná totalita
totalitniParlament->uvedVPlatnost(zakon);

PS: Kontext.

4. 10. 2011

Kalouskovy dluhopisy

Zařazen do: Společnost — Hans @ 12:37

Loni v květnu došlo k velké události: lid povstal a s vypětím všech sil zvolil nejpravicovější vládu, jakou uměl. Modré socany, panoptikum z VV a spolek starých známých korupčních veličin, tentokrát pod novým jménem, aby si o ně někdo ještě aspoň opřel kolo (a ono jim to vyšlo!).

„Vláda rozpočtové odpovědnosti“ pak začla dělat skutky tak levicové a zatínat sekyru tak hluboko, že by se za to nemuseli stydět ani oranžoví socani. Dnes už se stydí i oni a kritizují tuto vládu zprava!

Kromě přemítání, které daně ještě zvýšit a znepřehlednit, jsou aktuálním hitem státní dluhopisy pro občany. Dnes se na Twitteru ťopani chlubili, jaký hit pro domácnosti to je (což v kontrastu s tím, že dluhopisů se ke včerejšku prodalo za 2 miliardy 300 zájemcům, tedy v průměru 6,6 milionu na jednoho, působí docela legračně – inu, máme holt bohaté domácnosti).

Státní dluhopisy nejsou investicí do ničeho užitečného.

Když si koupíte akcie technologické firmy, tato je může investovat do výzkumu (a taky to nejspíš udělá, aby získala výhodu před konkurencí). V podstatě se pak podílíte na inovacích, které prospívají konkrétním (a mnoha) lidem. U státu to neplatí – státu půjčujete na to, aby peníze vzápětí prožral anebo rovnou investoval do omezování vašich práv. Podílíte se tak leda na prohlubování současných dluhových krizí.

Na státních dluhopisech domácnost nemůže vydělat.

Výnosy, které vám slibují vyplatit za pár let, buď nedostanete vůbec, protože stát mezitím může stanovit, že se tyto výnosy ruší (nebo rovnou zbankrotuje) a když už je dostanete, tak si je nejprve sami zaplatíte na zvýšených daních (neboť – jelikož stát nevytváří žádné hodnoty, musí všechny peníze nejprve sebrat svým občanům).

Navíc, téměř jakýkoliv jiný investiční prostředek nabízí výnosy vyšší (a není založený na krádežích, ze kterých se jednou státní dluhopisy nutně musí splatit).

Tyto dluhopisy tedy budou (a již jsou, viz čísla výše) využívány pouze lidmi, kterým doma leží hromada peněz (třeba z dotací za pěstování řepky nebo výrobu solární energie), jejichž část si mohou dovolit „investovat“ někam, kde se bez práce a s jistotou aspoň trochu zhodnotí. Na zisk se jim pak složí všichni daňoví poplatníci, přesně jak psal dnes pan Macek.

Inu, skutečně velmi, velmi pravicové…

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)