21. 4. 2011

První vlaštovka?

Zařazen do: Společnost — Hans @ 15:35

Lidé jsou z děravé silnice tak zoufalí, že si ji chtějí opravit sami.

Kéž by takto uvažovalo stále více lidí a ve stále větším měřítku.

Kéž by jim jejich snaha vyšla. Ale tak nějak tuším, že nějaký úředník z řetězce, přes který se věc bude řešit, bude znát důvod, proč to takhle nejde.

Nepřišli by náhodou tito lidé při úspěchu své akce na to, že bez státu a jeho centrálních úřadů to jde tak nějak lépe, flexibilněji a vlastně i levněji? Třeba by si i uvědomili, že by to takhle fungovalo nejen se silnicí, ale i s dalšími věcmi, které stát draze a mizerně dělá a přestali by jej vyžadovat neustále za zadkem.

Ostatně, proč by úseky regionálních silnic nemohly vlastnit okolní města? Z výše uvedeného článku je vidět, že i to by mohlo významně pomoci. Do vedení měst si lidé přece jen aspoň občas zvolí někoho, koho znají a o kom vědí, že to není lempl.

Prostě – čím nižší úroveň centralizace, tím lépe to funguje. Tedy pro občany. Pro politiky to je přesně naopak. Proto politikové chtějí, aby se o každém uprdnutí rozhodovalo na státní (ba nyní dokonce evropské) úrovni. Princip je jednoduchý – dochází k větší centralizaci moci a peněz a dojič socialismu se může v klidu přisát jen na jeden rozpočet.

13. 4. 2011

Někdo by měl uklidit…

Zařazen do: Prostý lid, Společnost, Ze života — Hans @ 6:17

V pátek jsem utrpěl následující zážitek v lince 47 brněnské MHD.

Dvě dámy neurčitého věku, sedící každá na dvou sedadlech a povídající si přes uličku, byly hlasitější, než bych si býval přál. Jedna z nich nadávala, jak se neuklízí a že je po ulicích bordel a že teď jak jsou tyhlecty větry, tak jí pořád něco lítá do bytu. Druhá přitakávala. Paní dále přinášela podrobný výčet toho, co by kdo všechno měl dělat a nejvíc by zaměstnala důchodce, ti prý beztak jen celé dny sedí doma a nemají do čeho píchnout.

Zlatý hřeb ovšem teprve přišel: jó, to za komunistů by se to stát nemohlo, to všechny vyhnali na brigádu a nikomu to tenkrát nevadilo. Dokonce i chodníky se stavěly (to jsou ty chodníky, které již po pár měsících popraskaly a porůznu se zprohýbaly – někde ještě stále jsou a zvlášť „dobře“ se po nich chodí po dešti). Proč na tu brigádu paní nejde dobrovolně a musel by jí na ni někdo vyhnat, je mi záhadou.

Vidím v tom jeden (docela obvyklý) vzoreček myšlení: mně by se něco líbilo, a tak ten, tenhle a tamten by měli dělat to a to. Platit jim za to (tedy dohodnout se) nechci, tak by jim to někdo měl nařídit. Já sám ne, z toho by mohl koukat konflikt, takže by to za mne měla udělat nějaká abstraktní jednotka – město, kraj, stát, EU.

11. 4. 2011

Milí voliči VV

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 8:38

Cítíte se být podvedeni Věcmi veřejnými, které jste volili ve víře, že by to mělo být něco jiného, než co to skutečně je?

Nikoliv, podvedeni jste nebyli, podvést jste se nechali. Na každý podvod musí být dva: jeden, co podvádí a druhý, co se nechá. Ten první je jistě hajzl; nicméně ten druhý by se měl ještě před podvodem všemi prostředky bránit (jde ostatně o jeho zájmy).

Já vím, že je v módě naříkat, jak nás pořád nějací oni podvádí. A tak jednou naříkají chudí prostí občané, kteří pošlou 30.000 jakési podivné firmě, protože jim slíbila zhodnocení na 800.000, jindy to jsou lidé, kteří zvolí ultrapopulisty a pak se diví, že tito po obsazení koryt hrabou zase pro sebe.

Zrovna detekovat to, že VV budou jen strojem na koryta, šlo celkem snadno již před volbami. Vždyť to byl krystalicky čistý případ: podnikatel, kterému se nechce spoléhat na trh a rozhodne se získávat vliv politicky. Má dost peněz na investice do reklamy a zaplatí si předvolební průzkumy, aby překročil magických 5 %. Najme si mediálně známou tvář (John), bez které to nejde. Program strany psát netřeba, stačí říct lidu: budeme prosazovat to, co vy chcete. Požadavky na silný stát a dělání pořádku jistě přebraly nějaké voliče komoušům, případně nalákaly i ty nerozhodnuté, kteří nad sebou státní bič z nějakých důvodů vyžadují.

Jak asi může někdo, kdo neprošel ani takto relativně snadným cvičením a volil to, čelit mnohem záludnějším životním situacím?

1. 4. 2011

EU bojuje proti ohrožení života

Zařazen do: EU, Společnost — Hans @ 1:04

Podle analýz provedených Evropskou komisí (dále jen EK) je život každého z nás životu nebezpečný. Bylo totiž zjištěno, že s jistotou končí smrtí.

Jelikož jedním z cílů EU je chránit každého z nás před různými typy nebezpečí, věnuje se nyní EK tomuto problému s vysokou prioritou. Velmi pravděpodobně bude nutné vznik života přinejmenším regulovat, nebo pro jistotu rovnou zakázat.

EK nicméně začíná mírně: nejprve navrhne zákon o zákazu prodeje zmrzliny a podobných výrobků, neboť skupina expertů došla k závěru, že tímto zákazem dojde ke snížení počtu utopených. Zjistila totiž, že k největšímu počtu utonutí dochází v době nějvětších prodejů zmrzliny.

Dalším aktuálním cílem je zamezit sebevraždám, jejichž počet je v sociálních státech tradičně vysoký. Dojde k postupnému zákazu prodeje zbraní (ve státech, kde je to ještě povolené), nožů, žiletek a provazů. EU bude dotovat výrobu nožů, kterými nejde zabít, takže nejlevnější se bude dát pořídit již za 1600 Kč. Bude povoleno vyrábět provazy s nosností do 37,42 kg, což musí každému poctivému občanovi bohatě stačit. Okna situovaná ve větší výšce než 4,69 m nebudou moci být otevíratelná. Rychlost vlaků bude omezena na 9 kmh; EU bude částečně proplácet ztracený čas cestujících. Konkrétní podmínky jsou zatím předmětem jednání.

Jiná expertní skupina totiž zjistila, že právě existence nástrojů umožňujících páchat sebevraždy je za ně zodpovědná. Vyvrátila tak letitý mýtus, že člověk nejprve dospěje k rozhodnutí sebevraždu spáchat a pak teprve hledá způsob, jak to provést.

Do budoucna však jistě dojde k dalším regulacím našich životů z cílem uchránit nás před dalšími druhy nebezpečí, a to absolutně.

„Občané by neměli podceňovat naše politické odhodlání,“ prohlásil energicky prezident EU Van Rompuy.

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)