23. 12. 2010

Ouřad

Zařazen do: Společnost, Ze života — Hans @ 9:57

Čas od času při cestování brněnskou MHD chvíli čekám na zastávce přímo před úřadem jedné menší městské části a mrknu na jeho úřední desku.

Bývá to zajímavé čtení. Minule chtěl třeba chudák občan na svém pozemku stavět garáž, ouřad o tom vedl sáhodlouhou dokumentaci a celou ji tam vyvěsil.

Teď to bylo ještě lepší. Ouřad zveřejnil svůj rozpočet (tuším, že zpětně za tento rok, to ale není rozhodující). Celkový rozpočet byl cca 32 miliony Kč, z toho na samotný chod ouřadu a výplaty zaměstnancům šlo přes 12 milionů! Tedy více než třetinu peněz ouřad utratí jen na svou vlastní existenci. A to ještě hádám není započtena cena za výběr těch peněz (které ouřad prostě jen dostane od jiného ouřadu).

Další majoritní položkou byly náklady na správu majetku ve vlastnictví městské části (tedy v podstatě další zbytečně utracené peníze; proč by město mělo něco vlastnit?) a rozpočet stavebního úřadu (to je ta buzerace pána stavějícího si garáž zmíněná na začátku).

Pak už následovaly přípěvky na základní školu, školky a opravu silnic. Tedy věci ve své podstatě užitečné; ovšem nevěřím, že by na ně lidé neměli sami, kdyby nemuseli platit nehorázné daně.

Zbytek rozpočtu byl rozmělněn v malých platbách za desítky položek s vesměs neurčitými názvy. Je také pozoruhodné, že na různé výjimečné pomoci lidem v nouzi šlo necelých sto tisíc korun. Ať mi nikdo neříká, že dobrovolná charita by nevybrala víc.

Zajímalo by mě, kolik lidí:

  1. si tyto informace přečetlo,
  2. o nich přemýšlelo podobně jako já,
  3. je ochotno s tím něco dělat ve volbách.

16. 12. 2010

Prodlužit se k prosperitě

Zařazen do: Společnost, Vtípky — Hans @ 23:11

To je tak blbý, až je to krásný. Socanský idealista Seďa zase mudruje o dluzích a prosperitě.

Tentokrát našel oporu v jiném socanovi Švejnarovi, kterému z jakýchsi důvodů říká Švejcar (asi už si ani nepamatuje, koho v roce 2008 volil povinně za presidenta).

„Tak takové hodnocení nepodává česká levice, ale (levičáky) uznávaný (levicový) liberální profesor ekonomie Jan Švejcar.“

No není Seďa roztomilej?

Ti socani jsou stejně divní. Když dělal dluhy Zeman a Špidla, bylo to dobrý. Když Gross, tak taky, aspoň získal prachy na byt a vilu (a kdo ví co ještě), takže to byla přímo ukázková podpora potřebných. Ani za Paroubka dluhy socanům nevadily. To až za Topolánka a Nečase. Jejich vlády dělají totiž úplně jiné dluhy (zlé a špatné) a tak o tom vždycky Paroubek aspoň dvakrát denně blogoval. Ale teď socany podpořil jejich ideolog Švejnar, tak už jsou dluhy zase dobré a vláda je špatná, že nás nezadlužuje víc.

13. 12. 2010

Žumpa

Zařazen do: Prostý lid, Společnost, Ze života — Hans @ 19:19

Něco tak nechutného, manipulativního a lacině bulvárního už jsem dlouho neviděl. A to jsem od diletantů z našich mainstreamových médií zvyklý na ledacos.

„Jeden z nejbrutálnějších českých vrahů odsouzený na doživotí se chystá na svobodu“, volaly na mne emotivně Novinky. Z titulku jsem vydedukoval, že v nejbližších dnech bude propuštěno nějaké monstrum. Z textu pak ale vyplývá, že to pouze hrozí a to sice asi za tři roky. Zatím o předčasném propuštění nikdo nerozhodnul a ani nerozhodoval! Ale za ty tři roky se to v bulvárních plátcích a na Nově objeví určitě ještě aspoň desetkrát a běžný občan bude jistě pokaždé vyděšen a rozhořčen, co se to u nás pořád děje!

Jelikož jsem byl po dobrém jídle, do diskuse jsem raději ani nenahlížel. Samotný článek ale stačil. Obsahoval co nejdetailnější a nejmorbidnější popis vražd, emotivní rozhovor s příbuzným a pak asi metrák manipulací od autorky (resp. podepsalo se to nějakým bezpohlavním jménem, tak jen hádám). Dokonce byly ty vraždy i nazvány popravou, což je divné, protože trest smrti už u nás v té době stát nevykonával…

Asi je to jasné, ale radši to napíšu i pro ty méně nadané: nijak toho vraha nepodporuji ani neomlouvám. Pozabíjet rodinu je strašné. Doživotní pro vraha je patrně adekvátním trestem (když už ho nikdo neodprásknul při činu). Jen si myslím, že využívat takové věci k lákání prostého lidu na bulvární články (a ještě si u toho vymýšlet) je tak trochu ubohé. Zrovna tak si neumím představit, že bych o vraždě v příbuzenstvu vykládal cokoliv do médií.

Hlavně, že novinářská onuce proložila své slinty větami typu měl by se změnit zákon, je potřeba to a ono, atd. Ach jo. Zajímalo by mě, kdy se to stalo. Kdy zmizel poslední kvalitní novinář (a zůstala jen ta smečka pologramotných individuí, kteří píší stejným hyperkorektním jazykem, stejným stylem a na stále stejnou objednávku milovníků instantních bulvárních emocí).

3. 12. 2010

Největší zloděj?

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 15:11

Kdyby byla na novinkách anketa o tom, kdo je největší zloděj, prostý lid by se patrně pohádal, zda je to Krejčíř, Pitr nebo nějaký politik. Ale já vím o jednom, který je všechny hravě trumfne (a navíc to o něm lze tvrdit s určitostí a jeho loupeže poměrně přesně vyčíslit).

Je to stát. Ročně ukradne přes bilion (tedy přes tisíc miliard; tedy přes milion milionů) korun svým občanům a jako výsměch se jim ještě s ukradenou částkou chlubí a hrdě ji nazývá příjmovou stránkou státního rozpočtu.

Tento zloděj navíc pracuje velice organizovaně (což bývá přitěžující okolnost). Někteří jeho komplicové stanovují pravidla, jak budou lidé platit výpalné, jiní ho vybírají a další jsou ozbrojení a dohlíží na neposlušné poddané. Někteří zase masírují občany, jak je to všechno pro jejich dobro. Aby to stát neměl tak těžké, stanovil si, že na použití síly má monopol. Přivlastnil si i monopol na stanovování zákonů; jedním z prvních bylo, že loupeže provedené státem vlastně loupeže nejsou.

Aby mu nic neuniklo, nařídil sám zloděj povinnost všem občanům hlásit jejich majetek a příjmy, aby věděl, jak koho efektivně okrást (tedy jak ukrást co nejvíc peněz, ale tak, aby ještě poddaný neutekl nebo neumřel hlady). Zajímají ho i další informace, které pod pohrůžkou násilí pravidelně získává a čas od času je dokonce podrobněji reviduje.

Většině našich spoluobčanů kupodivu připadá správné a čestné přiznávat státu svůj majetek. Kdo ví, jestli tak přistupují i ke skupině zlodějů v tmavém průjezdu: „Pánové, ještě jste zapomněli na tuhle kapsu, mám tam dalších pět tisíc korun. A stavte se někdy v mých nemovitostech – tady máte adresy. S úctou, váš služebníček.“

Aby to celé nevypadalo tak ohavně, část nakradených peněz dává stát některým svým občanům zpátky. Leckteří jsou za to vděčni a vlastně už zapomněli, z jaké činnosti se ty peníze vlastně berou. „Jo, kdyby takhle ten stát dal víc, to by bylo bezva,“ říkají si a zlodějem se v jejich myslích náhle stává ne stát, ale ti, co se brání jeho krádežím.

Škoda, že ho za mříže asi nikdo nedostane…

1. 12. 2010

Takhle jsme nevolili?

Zařazen do: Společnost — Hans @ 8:56

Současné dění v Praze (protesty proti tzv. velké koalici) na mne působí rozporuplným dojmem. Na jednu stranu je fajn, že se lidé zajímají o dění kolem nich (pokud to tedy nejsou jen profi aktivisté), na druhou stranu – k čemu byly nedávno ty volby?

Volit nějakou stranu a po volbách pak křičet – my jsme to mysleli jinak – to není příliš chytré. Myslet je potřeba už u voleb. Věřit tomu, že modří a oranžoví socani se nespojí, když jim poteče do bot, může jen blb velký naiva. Poukazovat na programové rozdíly také nemá smysl (ukažte mi jich aspoň 5) – vždyť ODS před volbami slibovala MHD zdarma a podobné levicové kraviny.

Celý problém tkví hlavně v tom, že řada lidí je jaksi navyklá volit Mažňáka, aby to natřela Losnovi. Ale volit se má pro někoho, ne proti někomu! Zvlášť když nemáme většinový systém…

Pak to dopadá takhle „nečekaně“ (ve skutečnosti ovšem zcela naopak) a náhle lid pociťuje nutnost vzít nad hlavu transparent „takhle jsme nevolili“. Ale volili! Kde by jinak socani obou barev vzali tu nadpoloviční většinu hlasů?

Takové to přemítání, jak jsme vlastně tu naši volbu mysleli, pak nutně vede k výskytu aktivistů, kteří to náhle „ve jménu občanů“ vysvětlují (pochopitelně ve snaze zviditelnit sebe a své myšlenky). Vždyť se podívejte na dědečka Veškrnu, který je v tomhle mistr a demonstrací se samozřejmě velmi viditelně účastní…

Velmi trefně na toto téma psal nedávno pan Macek: Nuda v Praze.

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)