Dost lidí, kteří přemýšlí nad různými soudobými problémy, je přesvědčeno o tom, že jejich příčinou je příliš málo demokracie. Tedy, že hlasujeme o příliš málo věcech a neškodilo by nám ročně pár referend navíc.

Já si to nemyslím. Naopak jsem přesvědčen, že hlasujeme o příliš mnoho věcech (samozřejmě, prostřednictvím voleb). Kdyby se hlasovalo o tom, co budou mít lidé k jídlu a v kolik budou chodit spát, asi by to přišlo každému divné, byť by to samozřejmě bylo naprosto demokratické.

Když se ale hlasuje o tom, co se pořídí za nadpoloviční většinu mého výdělku, skoro nikdo se nad tím nepozastaví. A tak je za to jednou pastelkovné, podruhé zvýšené přídavky na děti (a pokaždé zbohatlý politik).

Všeobecně se má za to, že čím víc bude demokracie, tím lépe a tím budeme dokonce svobodnější. Není to ale pravda, demokracie není svoboda, je to jen jeden z mnoha typů diktatur, a to sice diktatura většiny (nebo chcete-li, průměrnosti).

Nemělo by se tedy zapomínat na základní pravidlo: nehlasovat o tom, do čeho nikomu nic není.