Soudruzi a aktivisté z nesehnutí se sehnuli před bohem genderové, politické, sociální a kdovíjaké ještě korektnosti a pokusili se svým nudným životům dát smysl.

Vyhlásili anketu o nejvíce pobuřující reklamu. Je to vůbec pozoruhodná sorta lidí, tito mistři republiky v pasívním pobuřování. To se třeba takhle dívají na televizi a najednou je tam něco pobouří (typicky třeba to, že se ve svých pětatřiceti dozvědí, jak vypadá člověk bez oblečení). No a v tomto náhlém pobouření jdou psát radě pro televizi nebo do novin, místo aby tu bednu vypnuli a dělali něco pořádného.

Vítězem zmíněné soutěže v pobuřování se stal billboard jakéhosi nočního klubu. Pro autory reklamy je to jistě čest, udělat ji tak kvalitně, že pobouří celých 314 (ne)sehnutých ovčanů (byť tu radost možná kalí fakt, že se jedná o pouhé jedno promile obyvatel Brna). Ale tak už holt aktivisté fungují. Malá (ale o to hlasitější) skupinka lidí, jejíž názor je korektními a bezbarvými médii pasován na názor většinový. Mimochodem, být autorem / zadavatelem reklamy, tak si pro tu sošku opravdu ošklivého prasátka (modelovaného patrně podle pana Andera) zajdu; zaujala by čestné místo na mém stole.

Mimochodem, ten billboard zřejmě celkem věrně zobrazuje produkty, které jeho zadavatel nabízí. Jediný, kdo by se mohl cítit pobouřeně, by bývala byla ta slečna, pokud by fotku použili bez jejího souhlasu, čemuž nevěřím.