30. 11. 2009

Pobouření aktivisté

Zařazen do: Společnost — Hans @ 9:42

Soudruzi a aktivisté z nesehnutí se sehnuli před bohem genderové, politické, sociální a kdovíjaké ještě korektnosti a pokusili se svým nudným životům dát smysl.

Vyhlásili anketu o nejvíce pobuřující reklamu. Je to vůbec pozoruhodná sorta lidí, tito mistři republiky v pasívním pobuřování. To se třeba takhle dívají na televizi a najednou je tam něco pobouří (typicky třeba to, že se ve svých pětatřiceti dozvědí, jak vypadá člověk bez oblečení). No a v tomto náhlém pobouření jdou psát radě pro televizi nebo do novin, místo aby tu bednu vypnuli a dělali něco pořádného.

Vítězem zmíněné soutěže v pobuřování se stal billboard jakéhosi nočního klubu. Pro autory reklamy je to jistě čest, udělat ji tak kvalitně, že pobouří celých 314 (ne)sehnutých ovčanů (byť tu radost možná kalí fakt, že se jedná o pouhé jedno promile obyvatel Brna). Ale tak už holt aktivisté fungují. Malá (ale o to hlasitější) skupinka lidí, jejíž názor je korektními a bezbarvými médii pasován na názor většinový. Mimochodem, být autorem / zadavatelem reklamy, tak si pro tu sošku opravdu ošklivého prasátka (modelovaného patrně podle pana Andera) zajdu; zaujala by čestné místo na mém stole.

Mimochodem, ten billboard zřejmě celkem věrně zobrazuje produkty, které jeho zadavatel nabízí. Jediný, kdo by se mohl cítit pobouřeně, by bývala byla ta slečna, pokud by fotku použili bez jejího souhlasu, čemuž nevěřím.

26. 11. 2009

Český novinář a rasismus

Zařazen do: Společnost — Hans @ 8:00

Čeští novináři jsou ve svém honu za (domnělým) rasismem neskonale směšní.

Včera nějaký uvědomělý svazák z Idnes označil za rasistický obrázek manželky Obamy přemalované na opici. A představte si to, ten zlý Google to klidně ukazuje ve výsledcích vyhledávání, místo aby do svých algoritmů zahrnul nějaký politicky korektní filtr.

Co je konkrétně na tomto rasistického? Přemalovat člověka na zvíře? Že ten člověk shodou okolností nebyl běloch? Já vždy myslel, že rasismus je rozdílný přístup k lidem na základě rasy, resp. barvy pleti. Jelikož se vsadím, že s modifikovaným bělochem by uvědomělý žurnalista problém neměl, není největším rasistou právě on?

Když už jsme u těch kříženců politiků a zvířat, jak moc rasistický je následující obrázek? Nebo je rasismus to poslední, co vás u něj napadne? (Stejně by tomu logicky mělo být i u té soudružky Obamové.)

Oběť prasečí chřipky

25. 11. 2009

K čemu nám je ten sociální stát?

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 9:18

Když si každý měsíc vydělám nějaké ty peníze, téměř 50 % z nich mi ihned odebere stát a říká tomu buď pojištění (jako bych podepsal nějakou pojistnou smlouvu) nebo daně (jako bych mu ty peníze dával).

Když si za ten zbytek chci něco koupit, odvedu dalších až 19 % DPH. Když si koupím něco, co bych si dle státu zřejmě kupovat neměl (nemovitost, alkohol, pohonné hmoty), jsem pokutován další daní.

Zkrátka, subjektivně mi připadá, že mi ten stát bere nějak moc peněz. Bije to do očí ještě mnohem víc, když to srovnám s tím, co za tyto peníze dostávám zpět.

Vše, co je v režii státu (a dalších veřejných rozpočtů), je přitom dlouhodobě podfinancováno (resp. alespoň to o sobě tyto resorty tvrdí). Týká se to třeba školství, veřejné dopravy, zemědělství a samozřejmě zdravotnictví.

Také nemám pocit, že by se blaho sociálního státu obracelo výhradně na ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Často čteme, že ten a ten invalida (který za své problémy opravdu nemůže) na pomoc od státu nedosáhne, neboť dle různých úřednických tabulek a nařízení prostě nemá nárok. V případě, že léta pracujete a pak práci ztratíte, s vámi stát jedná stejně jako s individuem, co nepracovalo nikdy a na tzv. sociálním pojištění neodvedlo ani korunu.

Je třeba si přiznat, že skutečným cílem pomoci sociálního státu jsou téměř výhradně jeho strůjci (a zároveň dojiči – politikové a úřednictvo) a pak různé nátlakové skupiny, které si svá „práva“ umí vyřvat, jelikož jsou mediálně z jakýchsi důvodů zajímavé (a samozřejmě i další vychcánci).

Škoda, že si to nepřizná i většinový volič, který na sociálním státu z mně neznámých důvodů trvá a své rozhodování ve volbách tomu přizpůsobuje.

Prostý volič na to ale jde jinak: sociální stát považuje za dobrou věc a problém vidí pouze v několika drobnostech. Kdyby na to šlo víc peněz, říká si, bude na všechno. Zřejmě nikdy nic neslyšel o tom, jak fungují černé díry. Navíc, stát už se velmi blíží limitu, co vůbec lze na daních vybrat (hostitel trpící parazitem prostě nevydrží cokoliv). Někdy si také pomyslí, že by to řešili slušní politikové, leč opět je nezvolí.

Živit sociální stát se současnou efektivitou a za současné peníze mi připadá, jako bych každý měsíc utratil 65-70 % rodinného rozpočtu za sádrové trpaslíky na zahrádku a doma si je skládal v obýváku. Jasně, za své peníze si nikdo kraviny kupovat nebude, ale za cizí je to tak snadné…

20. 11. 2009

Tolik peněz? To přece nemohl vydělat!

Zařazen do: Prostý lid, Společnost, Ze života — Hans @ 11:02

Podobnými úvahami se zabývá závistivá část prostého lidu vždy, když zjistí, že někdo má víc peněz než oni sami.

Přesvědčení, že je dotyčný nutně musel získat nelegálně, je pak alibi na jejich vlastní neschopnost (nebo přílišnou náročnost vzhledem ke svým schopnostem).

Před nějakým časem jsem si zkoušel obchodování na burze (s demo účtem a virtuálním vkladem 250.000 Kč, tržní situace byla reálná). Za týden jsem svého čtvrt milionu zhodnotil o dalších asi 120.000 investicemi do zlata, zemního plynu a ropy. Není to žádné zázračné ani výjimečné zhodnocení, ale vydělat takové peníze za týden jistě není špatné.

Říkal jsem si, že ještě že to je jen virtuální měna, dozvědět se o tom nějaký exemplář prostého lidu, měl by mě za zloděje. Koupil jsem za levno zlato a pak ho dráž prodal, svině jedna! To by uměl každý!

Potíž je trochu v tom, že zisk vám nikdo předem nezaručí a naopak můžete prodělat naprosto všechno. Můžete se sice řídit rozumem i intuicí, sledovat zprávy, ale jistota v reálném světě prostě neexistuje (svět není oranžový předvolební billboard). Zpětně to pak ale vypadá děsně jednoduše, něco levně koupit a dráž prodat.

Člověk se pak i trochu jinak dívá na zprávy, kdy si politik koupil byt za peníze, které přece nemohl vydělat. Opravdu nemohl? Je fakt, že politik hospodařící se státními penězi diletantským způsobem by asi i na burze hospodařil obdobně; nicméně nelze prostě s jistotou říci, že legálně lze vydělat tolik a tolik a víc už ne.

No, měl jsem pak svým způsobem štěstí, že jsem se další týden začal chovat na demo burze mnohem rizikověji a konečně všechno prohrál. Nemusel jsem mít špatné svědomí, že by mě prostý lid označil za podvodníka. Ale mít někdy dostatek volných reálných peněz… nevím, nevím, možná do toho půjdu.

Socani hospodaří: z přebytků ve ztrátě už za rok!

Zařazen do: Společnost — Hans @ 10:41

Rok vlády ČSSD v krajích: Miliardové přebytky se proměnily ve ztrátu

Je to příznačné. Vždycky jsem tvrdil, že spočítat, za jak dlouho zbankrotuje socialistické hospodaření, je pouze otázkou velikosti počátečního dostupného kapitálu (který se prožírá). Snad by na to šel vymyslet i nějaký jednoduchý vzoreček.

Když ono to velebené sociálno stojí tolik peněz. Platit lidem poplatky u doktora, příspěvky na cestování a podobně… Když jim těch pár korun za to stojí, tak ať si různé socany volí, chtělo by se říci. Proč to ale zase budou muset splácet do značné míry ti, co žádné kšeftaře s jistotami nevolili?

19. 11. 2009

Doživotním parazitem

Zařazen do: EU, Společnost — Hans @ 13:48

Špidla má vlastně pravdu. Platit doživotně sto tisíc měsíčně levicovému politikovi za nicnedělání by bylo nejen adekvátní, ale i velmi moudré a ve finále úsporné.

Neboť když ho dosadíme do nějaké funkce, tak to bývá ještě dražší (např. Špidlovo eurokomisaření stálo desítky milionů) a pokud výsledek jeho práce je stále nic, je to ještě výhra. Obvykle totiž takový politik ještě vymýšlí kraviny a škodí tak lidem a ekonomice.

Se Špidlou se dokonce shodnu i na tom, že Evropa je dobrý projekt. Bohužel zapomněl dodat, že je to dobré výhradně pro politiky a úředníky napojené na příslušné penězovody.

Nebránil bych se tedy rozšíření podobné renty na všechny levicové parazity (což jsou u nás bohužel téměř všichni politikové) za předpokladu, že už dají pokoj. Otázkou ovšem zůstává, kdo z nich by to akceptoval. Koryto a moc bývají totiž výhodnější…

18. 11. 2009

Komouši jen čekají na příležitost

Zařazen do: Společnost — Hans @ 12:50

Máme, co jsme chtěli! To jsou dnes samý drogy a narkomani, todlecto za nás, komunistů nebylo!

A nebo je to jinak?

Komouši prišli o další ze svých demagogických tlachů. Ale i tak jich mají pořád dost. A budou jich mít dost stále, protože je po jejich žbleptech pro ublížené poptávka.

Komouši přešli za těch dvacet let do jakéhosi stand-by režimu, kdy mají plnou hubu demokracie a říkají to, co lidé chtějí slyšet. Aby to taky nedělali, vždyť je to tak jednoduché, něco říkat a nenést za to žádnou zodpovědnost; a vědět, že nikdy nebudou muset dokazovat, že to mysleli vážně.

U těch ublížených a profesionálních chudých, u nich příklon k rudé ultralevici celkem chápu. Občas se ale stane, že i docela rozumní lidé se chytnou toho, že někdo demagogicky vede líbivé řeči a spatřují v komunistech lék na dnešní problémy. I ten Filip přece vypadá jako fajn strejda, co na tom, že kdysi donášel na své spolupracovníky a je to tudíž svině nejvyššího kalibru.

Připomíná mi to ale situaci, kdy skupina lidí hasí hořící dům, jde to jen pomalu a s problémy a někteří z nich jsou najednou ochotni uvěřit, že to asi celé dělají špatně a raději by měli přilít trochu benzínu…

11. 11. 2009

Všude tolik zboží a nikdo na to nemá!

Zařazen do: Prostý lid, Společnost — Hans @ 15:43

Placení ultralevicoví diskutéři obohacují zpravodajské servery pozoruhodnými žblepty. Co na tom, že logický spor v nich jde najít velmi rychle; prostý lid se svým IQ na vrcholu Gaussovy křivky ho rozhodně neodhalí.

Jelikož se blíží 17. listopad, tematika je jasná: velebení komoušů. Hitem je třeba tohle: „Všude v obchodech spousta zboží – i za první republiky tomu tak bylo, ale lidé na to neměli, stejně jako dnes.

Kdyby se nad tím každý ten obyčejný poctivý (a kdo ví co ještě) občan zamyslel, možná by mu došlo, že tady něco nehraje. Když lidi na něco nemají, proč by zde existovalo tolik obchodů, které toho něčeho budou mít plné regály? Skladování něčeho, co se neprodává, je velmi drahé. Obchod, který nemá komu prodávat, zkrachuje.

Ve skutečnosti to, že jsou obchody plné zboží, naopak dokazuje, že se to zboží prodává velmi dobře a že naše životní úroveň je relativně vysoká.

Realita, kdy zákazník nemá na nákupy, totiž vypadá tak, že je obchodů málo a nic moc v nich není (možná občas něco, nárazově). Řada lidí si to snad ještě pamatuje…

„Máslo“ od A7B Bohemia a.s.

Zařazen do: Ze života — Hans @ 11:08

Minulý týden jsem si chtěl koupit máslo. V obchodě, kam jsem pro něj šel, nebyl zrovna moc velký výběr. Nakonec jsem vzal „máslo“ od firmy A7B Bohemia a.s. a nechal se ukolébat deklarovaným složením (smetana, mléčná kultura, tuk 82 %) a ignoroval vnitřní varování, že je to vyrobené v Belgii a u nás pouze přeprodávané jakousi podivnou firmou.

Inu, ignorovat jsem to neměl, máslo to nebylo. Po otevření balení se na mě vyvalil smrad margarínu, čemuž odpovídala i barva, konzistence a chuť (která rozhodně nebyla lahodná a jemně navinulá).

Nemám nic proti prodeji margarínu, mám však mnoho proti prodeji margarínu v obalu, který si hraje na máslo a falšuje složení výrobku. Nechápu také ten obrázek s krávou; krávy zcela jistě margarín neprodukují.

Ten margarín stál stejně (možná i o trochu více) než velmi kvalitní másla z Vysočiny, bohužel se tak podezřele nízká cena k mým varováním přidat nemohla.

Přestože uvedené zkušenosti nemám zdaleka sám, nemyslím si, že by bylo kdovíjakým řešením dát zmíněné firmě nějakou pokutičku. Mnohem lepší bude tuto informaci sdílet a oni si následně tím svým džankem budou moci tak maximálně vymastit dutinu řitní.

PS: Kdyby někdy někdo chtěl jít do sporu s těmito zmrdy, schovávám doma účtenku a margarín mám v mražáku jako důkazní materiál :-)

9. 11. 2009

Úřad práce

Zařazen do: Společnost — Hans @ 15:49

Poslední dobou jsem (byť někdy mírně zprostředkovaně) učinil pár zkušeností s úřady práce.

Zejména ten brněnský je fakt síla. Smradlavá budova, kde se to od ranních hodin plní vesměs od pohledu nezaměstnatelnými lidmi, kteří vám vdechují výpary rumu do obličeje. Občas si zahuhlají vychlastaným hlasem, jak moc je sere, že tam musí čekat.

Jste-li nezaměstnaný, musíte se na úřadu práce registrovat. Hledání práce v podání tohoto úřadu vypadá následovně: úřad si vás periodicky zve a na každé schůze vám všemocná úřednice jen sdělí, kdy máte přijít příště.

Neznám osobně nikoho, komu by úřad práce skutečně práci našel. To by ještě nebylo nejhorší, kdo by to ostatně od úřadu čekal, že. Za nejhorší považuji to, že když už si sami práci seženete, hází vám ještě úřednická vrchnost klacky pod nohy a dělá průtahy například s vydáním potvrzení o evidenci apod. Člověk se pak ani moc nediví třeba tomuhle.

Když se nad tím ale zamyslíte, je to přece logické. Kdyby byli všichni zaměstnaní, nebylo by třeba úřadů práce. Proto je v zájmu všech zdejších ouřadů, aby byla nezaměstnanost stabilní. Podobně jako je v zájmu policie, aby bylo hodně kriminality. Když se tyto logické zájmy ještě dají dohromady s typickými schopnostmi některých státních zaměstnanců, dějí se zajímavé situace.

Zkrátka a dobře, abych připomněl část mého virtuálního volebního programu, úřady práce považuji za zcela zbytečné a neváhal bych je zrušit.

Starší příspěvky »

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)