… myslí si často prostý lid.

Domnívá se totiž ve své vševědoucnosti, že kdyby nebyly peníze shromážděny u těch zlých milionářů, byly by automaticky rozděleny mezi všechen lid, což by bylo spravedlivější.

To, že kdyby hodnoty reprezentované oněmi penězi nevytvořili ti milionáři, tak by je třeba nevytvořil nikdo (a tedy by neexistovaly), bývá marné vysvětlovat.

Dalším oblíbeným zdrojem rozhořčení lidu je nadávání, jak si ten zlý milionář pořád kupuje nová auta, nechává stavět nové vily, a vůbec jak děsně utrácí. Nerozumím tomu. Tímto utrácením vzniká celá řada pracovních míst, často obsazovaná právě prostým lidem. Chce snad lid být bez práce (a pohoršit si tak) jen proto, aby ho nerozčilovala existence bohatších?

Milionář rozhodně nejsem, ale mám je celkem rád. Lépe koupí mou práci… Kdyby byli všichni stejně chudí, budu chudší i já. Čímž se dostáváme k dalšímu oblíbenému moudru: milionáři by prý rádi, aby byli všichni ostatní chudí, aby toho na ně hodně zbylo. Jednak samozřejmě ekonomika a tvoření hodnot nefunguje na principu, že se porcuje předem daná hromada peněz a druhak i těm milionářům se lépe funguje a obchoduje s okolím, které je bohaté.

Ale vysvětlujte to všechno člověku, kterého existence lidí bohatších než on tolik popuzuje…