31. 7. 2009

Virtuální volební program

Zařazen do: Společnost — Hans @ 16:01

Kdyby se mi chtělo na podzim kandidovat do poslanecké sněmovny, jak by asi vypadal můj program? Sepsal jsem si pár bodů.

Sociální systém

  1. Okamžité zrušení porodného a přídavků na děti, nahrazení stejně štědrými daňovými odpočty (= zamezení stavu, kdy dítě je pro některé skupiny lidí něco jako výrobní prostředek).
  2. Sociální dávky dlouhodobě nezaměstnaným vázány na vykonávání práce (i kdyby to mělo být přeskupování cihel z jedné hromady na druhou; to samé by se týkalo vězňů).
  3. Zrušení úřadů práce, ponechání informačního systému pro nabídku a poptávku pracovních míst.
  4. Státní sociální a důchodové pojištění (resp. daň) by přestalo být povinné a zůstalo by pouze dobrovolnou variantou. Kdo by chtěl, nechť se zajistí, jak uzná za vhodné.

Finance, daně

  1. Zrušení dědických daní, daní z převodu nemovitostí atd. a související restrukturalizace finančních úřadů.
  2. Maximální možné zjednodušení podnikání. Nebránil bych se ani úplnému zrušení povinnosti mít živnostenský list – podnikání by mělo být přirozeným lidským právem.

Státní správa

  1. Co nejvíce agendy nahradit chytrými informačními systémy, regulace stavu úřednictva.
  2. Všude zavést hierarchickou strukturu řízení zaměstnanců, zrušit platové třídy a nahradit osobní mzdou.
  3. Úředník je osobně odpovědný za následky svých rozhodnutí. Tedy takové ty různé pokuty za předražené zakázky a další vědomé pochybení by neplatil stát státu, ale vždy úředník, který to podepsal (a dostal za to odměnu).

Zdravotnictví

  1. Státní zdravotní pojištění (resp. daň) nebude povinné pro ty, kdo si sjednají jeho komerční obdobu.
  2. Běžné zdravotní úkony (dejme tomu do 1000 Kč) hradí pacient v hotovosti; pokud chce, přeposílá fakturu své zdravotní pojišťovně k následnému proplacení.
  3. Zrušení regulačních poplatků za návštěvu lékaře (v souvislosti s bodem 2), poplatky za recept a pobyt v nemocnici zůstávají. Kdo má pojištění komerční, řídí se pravidly své pojišťovny.

Průmysl, doprava

  1. Postupná privatizace ČD.
  2. Možnost stavby soukromých silnic a dálnic.
  3. Liberalizace a privatizace energetického průmyslu.
  4. Privatizace dalších státních podniků (kde je to jen trochu možné).

Zemědělství

  1. Konec dotování výroby biopaliv.

Kultura

  1. Vrácení církevního majetku a okamžité ukončení dotování církví ze státního rozpočtu.

Školství

  1. Postupný přechod z veřejného financování na školné u VŠ (časem zvážit i pro střední a základní školy); vždy kompenzováno příslušným snížením daní.

Ale kandidovat fakt nebudu, byl bych nevolitelný :-)

29. 7. 2009

Jak by mohla vypadat tarifní politika ČD…

Zařazen do: Železnice — Hans @ 20:29

… kdyby drahám šlo o zákazníka a jeho přízeň.

Popustil jsem trochu uzdu fantazii a zkusil si udělat hrubý náčrt, jak by mohly vypadat tarify našich oblíbených Českých drah.

Základem by bylo nějaké obyčejné jízdné, dejme tomu korunu za kilometr, na něj by měl nárok kdokoliv. Za zpáteční jízdenku slevu 20 %. Zavedl bych ale jednu změnu pro lidi, co jsou občas nuceni jet drobnou oklikou. Za jakoukoliv trasu mezi dvěma body (kterou najde Idos jako momentálně nejrychlejší spojení), bych účtoval tolik kilometrů, jako za nejkratší cestu mezi těmito body.

Příklad: z Brna do Týniště nad Orlicí je to 140 km. V některých časech mě ale ČD povezou přes Pardubice a chtějí zaplatit za 194 km. V letadle se také neplatí za cestu Praha – Londýn podle toho, jestli se letí nad Bruselem nebo Rotterdamem. Ale to bude zřejmě tradice, a proč měnit něco, co na dráze funguje už asi dvě stě let.

No a komu dát slevy?

Předně stálým zákazníkům. Ti se nepoznají tak, že jsou ochotni vyplnit žádost o kartu jako na vízum do Kanady, ale třeba tím, že jsou ochotni si nějaké cestování předplatit. Zavedl bych tedy elektronickou obdobu kilometrické banky. Bez stokilometrových limitů, se slevou 20 % proti běžnému jízdnému, samozřejmě anonymní a přenosnou.  Záznam o cestě by si do nich člověk vyplnil přes internet nebo na nádraží pomocí automatu. Průvodčím by odpadlo složité vypisování (často na hranici jejich schopností), platnost by kontrolovali elektronicky.

Zamyslel bych se nad hromadnými slevami, neboť pojmout 4-5 lidí téměř za cenu jednoho je hlavní výhodou aut. Asi bych se tedy nebál slevit o dost víc než nyní.

A ať nejsem asociál, něco bych ještě slevil dětem, studentům a důchodcům. Dejme tomu 10 až 20 % k obyčejnému jízdnému / kilometrické bance.

Toť vše, ať z toho nemáme tarifní tabulky metr krát metr jako teď.  No a teď zpět do reality – na co se přece snažit o spokojené zákazníky, když nejsou potřeba :)

Dvě malé absurdity pro dnešní odpoledne

Zařazen do: Odboráři, Společnost — Hans @ 14:16

Za prvé: náš slavný stát se každou vteřinou zadluží o dalších více než 6000 korun. Ministr financí brečí, že kvůli krizi a poklesu HDP se snižují příjmy z daní. A tak si musíme půjčovat, aby bylo na dotace, jistoty a mléko do škol. Ne aby někoho napadlo, že když je málo peněz, tak se musí šetřit…

Přitom zrovna vláda, kterou nikdo nezvolil a nejspíš ani nikdy volit nebude, by mohla být ta pravá pro provedení rychlých úsporných (nicméně nepopulárních) opatření. Nebo že by se Fischerovi v budoucnu chtělo někam kandidovat?

No a ta druhá absurdita: pražský dopravní podnik, dotovaný nemalými daněmi, si dopřává luxus v podobě existence čtrnácti (!) různých odborových organizací, které v něm působí. Svatá prostoto!

O boji s přirozeností

Zařazen do: Společnost — Hans @ 8:13

Dnes je docela v módě bojovat s přirozenými věcmi. Z jejich přirozenosti vyplývá, že nad nimi nelze zvítězit (nejlepší je totiž vzít je na vědomí a jejich existenci se přizpůsobit). Ale to některým lidem nevadí, od této přirozenosti abstrahují a rádi by vymodelovali společnost k obrazu svému. Zatím vždy neúspěšně, ale to přece nevadí – věří, že teď už se to konečně povede.

A tak se třeba bojuje s tzv. konzumní společností, kdy se předpokládá, že někdo násilím přinutil lidi obchodovat mezi sebou, i když je to pro ně strašně nevýhodné (což poznají jen oni vyvolení, kteří chtějí lid tohoto zla zbavit).

Bojuje se proti zlému systému, který nás nutí dřít, abychom měli střechu nad hlavou. (Zde se abstrahuje od faktu, že naši střechu nad hlavou musí někdo postavit a ten někdo za to něco chce výměnou, jinak by to nedělal vůbec. Můžeme si taky střechu nad hlavou postavit sami, pak ale bude něco výměnou chtít ten, kdo nám připraví stavební materiál. Ale můžeme si obydlí také sestavit z hlíny a větviček nasbíraných v lese nebo bydlet pod mostem. Zkrátka každý, jak sám chce – nikde žádné nucení nevidím.)

Jedna z nejzásadnějších přirozeností, se kterou dnes různí pravdoláskomilové bojují, je negativní zkušenost jedince. Přitom se jedná o koncept, který je z evolučního hlediska velmi výhodný – když se nám přihodí něco zlého, snažíme se to příště podle různých příznaků předem rozpoznat a vyhnout se tomu.

Ale je to marné, protože pro různé rozumbrady má ona negativní příhoda větší cenu než my samotní, a nesmíme ji diskriminovat. Takže když potkáváme určité skupiny lidí, kteří se na nás dívají výhružně a vypadají podobně jako ti, co už nás několikrát okradli / přepadli, nesmíme to brát jako varování – zrovna tihle budou přece určitě hodní.

Jsem zvědav, jestli se někdy dočkám toho, jak nějaký Kocáb nebo Havel bude mumlat o tom, že i když už jsme se několikrát spálili o horká kamna, příště na ně tu ruku musíme položit znova, neboť je šance, že tato nás zrovna nespálí – a nebudeme je přeci předem diskriminovat!

Boj s přirozenými věcmi nadělá vždy více škody než užitku.

28. 7. 2009

Total Commander a víceuživatelské prostředí

Zařazen do: Programování, IT — Hans @ 9:05

Total Commander je fajn aplikace, ale občas v něčem trochu opožděná. Ještě před pár lety třeba vypadala jako v dobách největší slávy Windows 3.1.

Ale časy se mění a nové verze už dokonce zvládají mít pro každého uživatele vlastní nastavení. To se samozřejmě hodí a odpadá i nutnost být administrátorem, aby se vaše konfigurace ukládala (což bylo nezbytné, když býval wincmd.ini soubor přímo v adresáři windows). Instaloval jsem tedy verzi 7.04a a během instalace zvolil, že uživatelská konfigurace má být v profilu každého uživatele (Profil/Application Data).

Pro uživatele Administrator, kde jsem prováděl instalaci, to i fungovalo. U ostatních běžných uživatelů ovšem ne, Total Commander se vytrvale pokoušel načíst a uložit konfiguraci do starého dobrého adresáře windows.

Řešení je poměrně jednoduché, pro každého uživatele je potřeba zapsat do registru tyto údaje:

[HKEY_CURRENT_USER\Software\Ghisler\Total Commander]
"IniFileName"="%APPDATA%\\GHISLER\\wincmd.ini"
"FtpIniName"="%APPDATA%\\GHISLER\\wcx_ftp.ini"

a do adresáře %APPDATA%\GHISLER\ případně nakopírovat vaši oblíbenou konfiguraci.

17. 7. 2009

Stoprocentní daň? Není to málo?

Zařazen do: Společnost — Hans @ 9:26

Bude stát zabavovat majetek bez soudu? Volte socany nebo komouše (divil bych se, kdyby se toho nechytli) a nebude s tím problém…

Nejnovější volební tahák sociálních demokratů počítá s tím, že po každém, kdo v konkrétním roce koupí dům či byt nad 10 milionů nebo jiné věci nad dva miliony, budou moci nově finanční úřady žádat majetkové přiznání.

A pokud v něm člověk sám neprokáže, že si na své ferrari nebo na svou jachtu v Karibiku mohl vydělat, zaplatí ji z velké části znovu. Tentokrát státu. Aniž by mu policie nebo soudy musely dokazovat, že provedl něco trestného.

„Pokud finanční úřad uvidí zcela zjevný nesoulad mezi příjmy a majetkem, bude moci vyměřit sankční daň ve výši 76 procent,“ řekl HN místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka.

Soudy nepotřebujeme, úředník to přece zcela zjevně pozná. Není čas shánět důkazy, rozkaz zněl přece jasně – vyběhnout s těmi zlými boháči. Škoda, že skuteční zloději ve velkém mají finančák (i policii) na háku (a dost často právě se socany rádi oboustranně výhodně spolupracují).

Socani si ve víru svého populismu dokonce serou do vlastního hnízda, většina afér s podivně nabytými byty byla jejich. Dokonce ani sám Sobotka se nenechal zahanbit (možná proto stanovil cenovou hranici na luxusní byt na 10 mega, protože sám má o něco levnější).

K pláči je i pohled do diskuse pod odkázaným článkem: úřednictvo nastoupilo o půl deváté do práce a nyní už má po kávičce a vylívá si srdíčko na ty zlé, co mají něčeho víc.

Co přijde příště?

  • Soudruhu, ty máš doma nůž, a nám se teď nechce vyšetřovat jednu vraždu. Potřebujeme zefektivnit  šetření vražd, dokaž nám ty, žes nikoho nezabil!
  • Pane řidiči, sice teď jedete předpisově, ale určitě to tak nebylo celou cestu. Buď dokažte, že ano, nebo zaplaťte pokutu! Máte ještě štěstí, že budeme hodní a budeme chtít jen 76 % běžné pokuty.

S prostým lidem a socany za světlými zítřky…

Smějeme se s Rathem

Zařazen do: Společnost — Hans @ 9:00

Už dlouho jsem se tak nenasmál u rozhovoru s politikem. Hledal jsem pak, jestli to není nějaká recese, ale podle všeho je to opravdu autentický rozhovor s Rathem. Možná byl ten člověk pod vlivem…

Vybral jsem pár perel, jak si Rath vybírá své spolupracovníky:

Já jsem ho potkal před rokem a půl na jedné společenské akci, kam jsem občas chodil jako předseda zdravotního výboru. Na první pohled mě zaujal svým negativním názorem na prvního náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra. Tím mi mluvil z duše. Bušina se mi prezentoval jako úspěšný podnikatel a říkal věci, které si myslím i já.

Nedovedu si představit, že bych třeba hledal člověka na nějaký projekt a někdo přišel a řekl: „Hele, o tom problému sice nevím nic, ale Paroubek je debil, tak do toho půjdem, ne?“ Možná je to tím, že nejsem politik ani jiný parazit.

Ale nejen to, Bušina ještě Rathovi před volbami donášel interní informace:

S blížícími se krajskými volbami mě zajímala situace ve středočeském zdravotnictví, tak jsem tyto informace přivítal. … Tyto informace byly klíčové pro možné převzetí kraje.

Já vím, ono to ani k smíchu není. Možná lid ocení, kterak je Rath upřímný. A bude ho volit.

15. 7. 2009

Uřvaná lůza

Zařazen do: Společnost — Hans @ 9:45

Obyvatelé brněnského sídliště Lesná protestují proti stavbě nových domů tamtéž.

Zhruba před rokem jsem na Lesné četl plamenné výzvy na sloupech veřejného osvětlení, které se týkaly patrně téhož problému. Leták se celý nesl v duchu „my už tu bydlíme a další lidi už tu nechceme“. Nám se to tu přece líbí, tak jak to je a cítíme na zachování současného stavu jakýsi nárok. Podpořeno to bylo ještě argumentem, že nové domy chce stavět, představte si tu drzost, pražská firma! A napakovat se na tom, hajzli jedni!

Na Lesné jsem nějaký čas bydlel a je to dnes převážně důchodcovská čtvrť (což je dáno stárnutím obyvatel zdejších paneláků). Důchodci opět chtějí o naší budoucnosti rozhodovat nejvehementněji.

Když už mají nějaké konkrétní představy o využití určitých pozemků a nechtěli to řešit jejich koupí, ať aspoň s politiky diskutují slušně. Nakonec, zvolili si je oni sami. Neumím si představit, že bych po někom něco chtěl a choval se jako hulvát. Ale někdo holt umít jen řvát, nadávat a všechno vědět nejlépe. Proto ta lůza v titulku.

14. 7. 2009

Odbory nebo teroristé?

Zařazen do: Odboráři, Společnost — Hans @ 13:11

Odboráři čas od času pozdvihnou level svého chování do nových výšin.

Ve Francii krachuje továrna (jestli jí k tomu nepomohly dřívější požadavky odborů na sociální jistoty, tak sním svůj klobouk). Zaměstnanci chtějí dostat nadstandardní odstupné a jelikož vyhrožování stávkou by teď bylo bezpředmětné, rádi by část továrny vyhodili do povětří.

Vždycky jsem myslel, že i odbory mají nějakou hranici, za kterou už by nezašly, leč není tomu tak. Snad se nenechají inspirovat třeba naše drážní odbory a nebudou takto likvidovat vlakové soupravy ze 60. let minulého století (i s platícími cestujícími, které si už teď leckdy berou jako rukojmí).

13. 7. 2009

Dotčeni nabídkou…

Zařazen do: Prostý lid, Společnost, Ze života — Hans @ 12:50

Bavil jsem se onehdy s jedním známým a ten byl hrozně dotčený tím, že vstupenka na brněnskou výstavu Bodies Revealed je levnější v pracovní dny než o víkendech.

Štkal cosi o strašlivé diskriminaci (to je dnes velmi oblíbené slovo). Když jsem se tázal, jestli výprodeje taky bere jako diskriminaci těch, co si zboží koupili dříve a dráž, tak to prý ne, to je přece normální. Ale dát slevu zákazníkům, kteří jdou na moji akci ve dnech, kdy o ni není takový zájem, to normální zřejmě není a asi by se to mělo nějak regulovat, nejlépe pak zakázat.

Připomnělo mi to obecnou vlastnost zdejších lidí, která nevymizela ani dvacet let po revoluci: dotčenost nevyhovujícími nabídkami. Tito lidé dosud nepochopili, že když jim někdo něco nabízí, pouze to předkládá jejich schvalovacímu procesu, po kterém se teprve (někdy) uzavírá nějaký obchod. A tak můžeme kolem sebe pořád slyšet: „ty vole, voni maj to a to vo pětikorunu dražší, než jinde a já musím víc utrácet, hajzli jedni, zakázat!“. Možná je to tím, že prostý lid rád nadává a zadělává si tak na různé příhody.

Nevadilo by mi (ba dokonce by mě to asi i pobavilo), kdybych přišel do obchodu a tam měli zabalené psí hovno a na něm cenovku 4.999 Kč, pokud:

  • by to prezentovali skutečně jako psí hovno,
  • nenutili by mě ho kupovat.

Ani si neumím představit, že bych se nad tím uvztekal k smrti.

Co mi vadí spíš, je situace, kdy mě někdo do nákupu věci (užitečné podobně jako výše zmíněný psí výrobek) nutí. Třeba takové státní důchodové pojištění. Ale to zas nevadí tomu prostému lidu. No je to fakt zajímavé…

Starší příspěvky »

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)