Už dvacet let se snažíme oprostit se od centrálního plánování (kdy rozhodoval politik) a jeho následků a přenechat rozhodování o našich životech na nás samotných.

A pak si člověk přečte tohle.

Vsadím se nicméně, že tomu prostý lid nadšeně zatleská, protože i to rozhodování o sobě samém ho (vedle přemýšlení) dost bolí.

Jen čekám, za jak dlouho po příštích volbách nějaký přemoudrý politik pronese: „Pekáren je moc, místo pěti tisíc by stačilo deset. Soukromých zemědělců je moc, stačilo by jedno JZD.“