Tento týden jsem strávil v Mnichově (pracovně) a řekl jsem si, že si dovezu nějaké bavorské pivo na degustaci. Ale netušil jsem, že sehnat ho nebude úplně triviální. Ano, hospod je tu požehnaně a degustovat v nich bych mohl lehce, ale to se mi samotnému nechtělo.

Potraviny se tu prodávají vesměs pouze v malých obchodech, kde není příliš velký výběr. V zoufalství jsem šel i do Lidlu, ale ani tam to nebylo lepší. Měli zde nějaké pochybné pivo v lahvích s umělohmotnými uzávěry.

Nakonec jsem s pomocí těchto šikovných stránek našel V-markt, který vypadal zhruba jako naše Makro (akorát u vstupu nikdo nelustroval zákazníky, zda tam mohou vejít). No a tam už to bylo značně lepší a tak si přece jen povezu domů sadu různých Paulanerů, na které jsem se tolik těšil.

Ještě pár zkušeností s nakupováním v Německu: u nás se říká, že zde neznají fronty u pokladen. Ale znají, i když v menší míře. Překvapilo mě, že všechny pokladní, se kterými jsem přišel do kontaktu byly velmi slušné a srdečné. Nekoukají se na vás jako na otrapu, který jim leze otravovat do obchodu.

Na druhou stranu, abych musel ukazovat, zda si něco neodnáším v batohu, už jsem dlouho nezažil. Ani u nás. Kupodivu tak museli činit i lidé přede mnou, což vylučuje hypotézu, že nás Čechy pokladní poznají ještě z dob „Češi nekrást tady“