31. 3. 2009

Předčasný apríl

Zařazen do: Společnost — Hans @ 22:17

Tak nevím, jestli soudruzi poslanci vypustili aprílovou zprávu předčasně, nebo to myslí vážně. Chtějí v rámci protikrizových opatření zavést tzv. šrotovné.

Tím není myšleno (kupodivu), že by byli při hlasování našrot, ale znamená to, že každému vezmou nějaké peníze a část z nich pak přidají některým lidem na nové auto.

Domnívají se, že to pomůže proti krizi. Což je zhruba stejné, jako očekávat, že když promíchám jídlo na talíři vidličkou, že se z blivajzu stane pochoutka.

Naštěstí jsem aspoň mezi těmito opatřeními nenašel socany navrhovaný třináctý důchod. To byl totiž snad ještě větší nesmysl než ono šrotovné (neboť důchodce nemůže přijít o práci a tudíž se jej žádná krize v podstatě nedotkne – maximálně může těžit z toho, že bude něco levnější).

Doufám, že zítřejší pravé aprílové zprávy budou poněkud zábavnější.

24. 3. 2009

I spam může být legrační

Zařazen do: Vtípky — Hans @ 9:06

A to od doby, kdy se někteří jeho odesilatelé snaží o automatický překlad do češtiny. Tenhle snad ještě není tolik okoukaný :-)

Za pozornost

Je pochopitelné, že byste mohla být trochu chápavý, protože nevíte, ale já
mám lukrativní obchodní návrh spolecného zájmu podelit se s vámi. Dostal
jsem váš odkaz na muj hledat nekoho, kdo vyhovuje mé navrhované obchodní
vztah.

Já jsem pan Patrick KW Chan výkonný reditel & vedoucím Poveste Seng Bank
Ltd Mám znejasneny obchodní doporucení pro vás. Já potrebuju, abys mi
pomáhat pri realizaci podnikatelského projektu z Hongkongu do vaší zeme.
Jedná se o prevod velké cástky penez. Vše o této transakci, musí být
právne udelat, aniž by zaháknutí. Prosím snaží dodržovat velmi diskrétne
ve všech záležitostech týkajících se této problematiky.

Poté, co se financní prostredky byly úspešne preneseny do vašeho úctu,
abychom se podílu v pomeru k dohodnuté obema z nás.

Budu preferovat jste me na muj soukromý e-mailovou adresu
(infopatrickchankw@yahoo.com.hk) a nakonec po které jsem se vám poskytnout
více informací o této operaci.

Prosím, pokud jste nemeli zájem odstranit tento e-mail a nebylo mi shánet,
protože já jsem uvedení svou kariéru a život mé rodiny v sázce s tímto
podnikem. I když nic není nic podniknutý získal.

Vaše nejbližší reakci na tento dopis ocení.


Kind regards,

Pan Patrick Chan

19. 3. 2009

O kapitalistickém vykořisťování

Zařazen do: Společnost, Ze života — Hans @ 13:58

Dnes mám jen takový malý postřeh.

Semtam v nějakých diskusích najdu příspěvěk klasického (zpravidla silně levicově orientovaného) vyznavače starých dobrých časů, kde se tvrdí, jak ten ošklivý kapitalismus lidi vysiluje, ožebračuje a vykořisťuje. A jak to kdysi bylo tak moc fajn, pohoda a klídek…

Když to pak konfrontuji se skutečností, bývá to zajímavé.

Třeba jsem si všiml, kolik z dědečků a babiček, které u nás potkávám, je vysílených, rozklepaných, ploužících se apod. Tím nechci říct, že bych proti nim něco měl, naopak, soucítím s nimi.

Je s podivem, že v Rakousku, Německu a Anglii jsem zvyklý vídat téměř výhradně statné staříky bez odevzdaného výrazu v očích; narazit zde na žalostně vypadajícího důchodce je mnohem vzácnější.

Čím to je, když podle výše citovaného moudra by u nás měli být důchodci odpočatí z dob komunismu a naopak v západní Evropě vydření z celoživotního kapitalistického vykořisťování? Lepší důkaz o nepravdivosti těchto idiotských keců si snad nelze ani představit…

13. 3. 2009

Tržiště v Mnichově

Zařazen do: Ze života — Hans @ 11:54

Když jsem včera pochválil tu část zemědělců, kteří v Brně své (kvalitní) produkty rovnou prodávají spotřebitelům a mají úspěch, tušil jsem v tu chvíli jen mlhavě, že v Mnichově mají něco ještě lepšího – Viktualienmarkt.

Jedná se o poměrně rozlehlé tržiště, kde seženete v podstatě jakoukoliv zeleninu a ovoce ve velmi čerstvém a líbivém stavu (nyní namátkou různé druhy ananasu, artyčoky, chřest).

Navíc zde mají italské sýry, ryby (tak krásnou čerstvou pražmu s dokonalou jiskrou v oku jsem u nás ještě neviděl) a mořské plody. Tržiště je z jedné strany obehnané ulicí s mnoha řeznictvími s nádhernými šunkami a vepřovými hlavami.

Krása, škoda že u nás lidé preferují spíše kvantitu a cenu a raději si koupí kilo gothaje; hlavně že je to levně a levněji-už-to-nejde a nejlevněji-ve-městě…

Jak jsem sháněl v Mnichově pivo

Zařazen do: Ze života — Hans @ 11:26

Tento týden jsem strávil v Mnichově (pracovně) a řekl jsem si, že si dovezu nějaké bavorské pivo na degustaci. Ale netušil jsem, že sehnat ho nebude úplně triviální. Ano, hospod je tu požehnaně a degustovat v nich bych mohl lehce, ale to se mi samotnému nechtělo.

Potraviny se tu prodávají vesměs pouze v malých obchodech, kde není příliš velký výběr. V zoufalství jsem šel i do Lidlu, ale ani tam to nebylo lepší. Měli zde nějaké pochybné pivo v lahvích s umělohmotnými uzávěry.

Nakonec jsem s pomocí těchto šikovných stránek našel V-markt, který vypadal zhruba jako naše Makro (akorát u vstupu nikdo nelustroval zákazníky, zda tam mohou vejít). No a tam už to bylo značně lepší a tak si přece jen povezu domů sadu různých Paulanerů, na které jsem se tolik těšil.

Ještě pár zkušeností s nakupováním v Německu: u nás se říká, že zde neznají fronty u pokladen. Ale znají, i když v menší míře. Překvapilo mě, že všechny pokladní, se kterými jsem přišel do kontaktu byly velmi slušné a srdečné. Nekoukají se na vás jako na otrapu, který jim leze otravovat do obchodu.

Na druhou stranu, abych musel ukazovat, zda si něco neodnáším v batohu, už jsem dlouho nezažil. Ani u nás. Kupodivu tak museli činit i lidé přede mnou, což vylučuje hypotézu, že nás Čechy pokladní poznají ještě z dob „Češi nekrást tady“ :-)

12. 3. 2009

Zemědělci

Zařazen do: EU, Společnost — Hans @ 11:53

Zemědělci opět protestují za rovné podmínky v rámci EU. Což by bylo celkem pochopitelné. Bohužel to v jejich podání opět nevypadá na požadavek „prosazujeme zrušení dotací v celé EU“, ale na jednodušší a nesystémové „chceme jako oni, chceme víc“.

No, i zemědělci měli kdysi možnost vyslovit se proti vstupu do tohoto sovětského svazu západu. Pak ať mi někdo říká, že referenda jsou k něčemu dobrá, když se většinu obyvatelstva vždy podaří předem mediálně přizpůsobit.

Celá věc je pro mě zajímavá ještě z jednoho důvodu. Pamatuje si někdo za posledních patnáct let rok, kdy by zemědělci neprotestovali? To je pořád buď sucho nebo mokro, moc teplo nebo moc zima, už roky musí prodávat maso a mléko pod cenou. Ale že to tedy pořád dělají… Já prodávat něco léta pod výrobními náklady, tak se raději budu živit něčím jiným.

PS: Lidé prodávající svou kvalitní zeleninu a ovoce v Brně na zelňáku vypadají spokojeně. Že by přece jen někdo uměl a někdo ne?

11. 3. 2009

Proti dopadům hospodářské krize!

Zařazen do: Odboráři, Společnost — Hans @ 17:37

Odbory Kovo chtějí na 16. května svolat do Prahy demonstraci proti dopadům hospodářské krize na zaměstnance. Vládní opatření pro boj s krizí podle odborů údajně problémy zaměstnanců neřeší a odbory s nimi nesouhlasí.

Klasika: vláda chce dle odborářů asi málo hrábnout do kapes těch, co ještě pracují. Typické odborářské řešení by asi bylo „no co, když mají lidé málo peněz, tak by ti nahoře měli urychleně tisknout nové.“ Co na tom, že podobné „řešení“ by časem nevyhnutelně přineslo krizi novou, mnohem horší než tu současnou (ostatně, jednou z příčin této krize je i podobně „odborářské“ chování různých vlád po celém světě v minulosti).

Mimochodem, když chtějí odbory demonstrovat proti dopadům krize, ať ještě demonstrují:

  • proti dlouhé zimě, já už chci jaro
  • proti dopadům toho, že jsem šlápl do hovna, vláda by s tím měla něco dělat.

10. 3. 2009

Rathova vize zdravotní superpojišťovny

Zařazen do: Společnost — Hans @ 16:49

Když jsem tu nedávno chválil aspoň náznaky konkurence mezi našimi zdravotními pojišťovnami, věděl jsem, že tohle brzy přijde a soudruh Rath udeří i na tomto poli.

Socdemákům se současný systém zdá nedokonalý (což je pravda), jenže namísto aby se snažili situaci zlepšit, rádi by naopak zrušili i ty fragmenty konkurence, co tu máme.

Jasně, ony se ty řečičky o tom, jak jediná zdravotní pojišťovna bude mít v součtu méně administrativy a bude tedy levnější, tak krásně poslouchají. Je to onen první pohled, který je ovšem pro obyčejný lid i pohledem posledním. Jen proto mají různé socialismy už tak dlouho tolik podpory.

Jistě by se obdobně ušetřilo plno administrativy i za situace, kdybychom tu měli jednu státní superpekárnu a stát by určoval cenu rohlíků. Jeden by sice stál nejmíň dvacku, ale obyčejný lid by věřil, že je to úžasně levné, a běda jak by se rohlíky jal péct zlý kapitalista jen pro svůj zisk! To by stály několikanásobek, přece!

Nebo naše skvělé České dráhy, také přece šetříme administrativu díky tomu, že nám vlaky provozuje monopolní dopravce. V reálu je nicméně jízda autem již téměř levnější, navíc rychlejší, pružnější a pohodlnější.

No a v čem je jádro pudla? Rath chce mít samozřejmě lepší kontrolu nad penězi ve zdravotnictví. Takhle jde přece jen ještě nějaká část od malých pojišťoven přímo do zdravotnických zařízení, ale on by raději, aby šlo všechno přes jeden účet, nad kterým bude sedět on a jeho kamarádi. To by byl jediný reálný přínos zdravotní superpojišťovny (ačkoliv ne pro stát, ale pro Ratha a jeho podržtašky).

4. 3. 2009

Daň z nemovitosti

Zařazen do: Společnost, Ze života — Hans @ 11:06

Snad posledním papírováním souvisejícím s mým nákupem bytu v loňském roce bylo nedávno přiznání se k dani z nemovitosti. Náš socialistický stát totiž usoudil, že když jsem si za svůj nemálo zdaněný příjem koupil byt a přitom odvedl ještě DPH, že to pořád nestačí. Peněz na úřednictvo, úplatky voličům a malé domů politikům není totiž nikdy dost. Navíc obyčejný (po)slušný občan přece nemá co kupovat nemovitosti a je třeba ho za to potrestat.

Přiznání k této dani je neskutečně složitá sada papírů s asi pětistránkovými pokyny k vyplnění (a obsahujícími mnoho odkazů na příslušný zákon, do kterého jsem párkrát musel nahlédnout také).

Zejména jsem měl smůlu v tom, že jsem se také stal spolumajitelem pozemků na několika parcelách. Ty se do přiznání musejí uvádět zvlášť. Byť činila moje daň z pozemků nakonec asi 5 Kč, vyplněním a propočítáním této části přiznání jsem ztratil téměř hodinu a připadal jsem si u toho jako šašek, kterého jsem v tu chvíli státu dělal.

Přiznání jsem si nechal zkontrolovat na finančáku, neboť ruku do ohně bych za svou interpretaci pokynů a zákonů přece jenom nedal. Můj úřad sídlí v Brněnském bronxu, na Cejlu. Chodit tam ráno a dopoledne je však poměrně bezpečné, v tuto chvíli ještě vypasené, diskriminované, značkovými hadry a zlatem ověšené osazenstvo této vykřičené čtvrti spí a tak tu lze potkat jen blázny, kteří zde pracují (místo aby utráceli sociální dávky ve zdejších hernách a barech). Utlačovaná menšina to rozbalí až po poledni, a to se pak mohou dít věci. Někdy se kvůli nim i odklání doprava.

V kanceláři byly tři docela vlídně vypadající mladší úřednice a jedna nerudná odulá bába, která se právě s někým hádala po telefonu. Podle jména jsem samozřejmě patřil k ní. Babizna nakonec nějak překousla to, že ji klienti vyrušují od ranní kávy a chovala se celkem normálně. Jistá povýšenost, která mi od úředníka směrem k daňovému poplatníkovi připadá poněkud nesmyslná, však zůstala.

Nakonec jsem měl v přiznání jen jednu drobnou chybku, i tak ale sním o tom, že jednou budou tyto hloupé majetkové daně konečně zrušeny. Nějak totiž nevěřím tomu, že by příslušné daňové výnosy alespoň zaplatily to úřednictvo, které se o ně stará…

Tento web je provozován s využitím systému WordPress. (Česká lokalizace)