Poslední dobou se občas bavím živým kontaktem s úřady, jelikož po přestěhování musím všude možně dávat na vědomí státu, kde teď jakože bydlím (na své přesvědčení, že je do toho úředníkovi celkem hovno, už jsem nějak rezignoval).

No a dnes jsem si udělal čas na návštěvu VZP. Vygeneroval jsem si tam vyvolávací lísteček, ihned šel k milé slečně u přepážky a po půl minutě bylo vše hotovo. Až jsem se divil.

Zbyl mi tedy čas ještě na katastr(of)ální úřad. Věřil jsem, že to bude také relativně v pohodě, když jsem tam kdysi pořizoval nějaké výpisy, bylo tomu tak.

Zde jsem si také vygeneroval lístek. Během čekání jsem tam dokonce našel formulář, který by dle mého odhadu mohl sloužit mým potřebám. Jen tužky na jeho vyplnění (na jiných úřadech přece jen již v 21. století bývají) jaksi chyběly. Když jsem byl tedy po nějakých deseti minutách vyzván, šel jsem k přepážce. Osoba, která u ní seděla, se musela jako úřednice už narodit.

Shodla se se mnou, že právě tento papír vyřeší mé požadavky a hrozně se divila, proč jsem si ho tedy ještě nevyplnil. Řekl jsem jí, že bych hrozně rád učinil, kdyby tam bývaly byly k dispozici ty tužky. Její odpověď mě málem srazila do kolen: „No jasně, že tam nejsou tužky, Češi všechno ukradnou, tak je tam nedáváme.“ Asi je na jiných úřadech každý den doplňují. Chtěl jsem jí tedy poradit, ať je tam tedy zkusí dávat s cedulkou Češi nekrást tady, ale radši jsem byl zticha a vyplňoval formulář.

To, že jsem si nepamatoval číslo listu vlastnictví k mé nemovitosti, byl velký problém, ač bába seděla u počítače. Musel jsem si to zjistit sám na chodbě na počítači erárním. Utkvělo mi v paměti, že u něj byl stejný typ LCD monitoru, jakého jsem se na podzim po letech zbavoval Možná úřad nakupuje v bazaru Dežo a synové, kteří vědí, že jim mohou naúčtovat provizi v řádu stovek procent…

No a jaké ponaučení jsem si odnesl? VZP, ač živena v podstatě z daní (neboť zdravotní pojištění v současné podobě daní prostě je), má aspoň symbolickou konkurenci (do doby než socani po volbách zavedou svůj ideál jediné zdravotní pojišťovny) a i to je znát. Úřad je úřadem a platí tam jeho pravidla. Kdyby vydal nařízení, že tam v pondělí budeme chodit v černé košili a v úterý v modré, tak to tak prostě bude, a ne aby někoho napadlo ptát se, proč.

I nadále tak zastávám svůj názor, že téměř veškerou agendu našich úřadů by zvládl vykonávat nějaký promyšlený informační systém a 95 % úředníků by mohlo být propuštěno a jít vytvářet skutečné hodnoty. Vývoj a nasazení systému by asi byl dost drahý, to ano, ale návratnost investice odhaduji na nějakých 5-10 let od spuštění, což není vůbec špatné.

Překážka je však jinde – úplně vidím ty předvolební billboardy:

• Zastavíme propouštění úředníků.
• S úředníky pro úředníky.

Problém tedy, jako obvykle, nemá řešení.