Soudružce Martě Semelové, kované stalinistce, se nelíbí, jak se dnes na školách učí o době komunismu. Patrně se jí stýská po době, kdy její strana mohla do procesu vzdělávání významně mluvit a upravovat si ho k obrazu svému.

Zlatý hřeb: Semelová je učitelkou (!) a dovedu si představit, co vykládá dětem ona sama. Při představě, že by někdy moje děti mělo učit něco takového, se mi odjišťuje zbraň v kapse.

Soudružce učitelce se nelíbí, že s žáky debatují bývalí političtí vězni. Jak by se jí to taky mohlo líbit, vždyť ohrožují její snahu vtlouct školákům do hlav její pokřivené vidění světa. Děti by přece neměly slyšet např. o Horákové, pusťme jim raději nějakou jásavou agitku s pionýry.

„Děti nemají vidět ani dokumentární filmy o době komunismu,“ to je vůbec asi nejzajímavější věta, kterou tahle komunistická úča vypustila. Přiznává tím (jelikož je-li něco skutečně dokumentární, musí se to zakládat na pravdě), že fakta o komunistech je z jejich pohledu stále nutné zatajovat.

Týden po úmrtí pana Kaplického se začínají objevovat iniciativy na podporu jeho knihovny. Což by nebylo nijak špatné (nebudeme přece někomu mluvit do toho, co si chce někde postavit), kdyby… Kdyby na to nechtěli (i) moje daně.

Jelikož jsem totiž na stránkách iniciativy nikde nanešel zmínku o tom, že by se jednalo o akci typu „národ sobě“ a na chystaných demonstracích by někdo obcházel účastníky s kasičkou, jsem nucen se domnívat, že se jedná o typickou akci ve stylu „nám se líbí knihovna a chceme ji postavit, vy nám koukejte dát peníze a na nic víc se neptejte.“

Je tam pouze hromada rádoby vzletných frází, které by šly s trochou snahy shrnout do jedné věty.

Obzvlášť tato perla je úžasná: „Podpora knihovny proto není jen podporou jednoho projektu, je to úsilí o společnost, v níž se lidé zajímají o dění kolem sebe a chtějí projevit svůj názor.“ Pokud tedy chcete projevit pozitivní názor na knihovnu, je to žádoucí, protože se občanská iniciativa usnesla, že se jedná o názor správný. Pokud se stavbou této knihovny z veřejných peněz nesouhlasíte, jedná se o názor závadný a jeho projevování je tudíž nežádoucí. Proč je proboha většina snah o ždímání veřejných peněz doprovázena podobným názorovým kádrováním, to fakt nechápu.

Myslím si, že i pan Kaplický by logicky měl pociťovat větší uspokojení z toho, že se jeho stavba realizuje díky lidem, kterým se líbí natolik, že ji jsou ochotni financovat. Bohužel, některé jeho výroky kdysi zněly spíš opačně, čemuž jsem nikdy moc nerozuměl.

Ostatně, již den po jeho smrti se objevily zprávy, že jeho jiné dílo chce postavit soukromý investor. Co víc by si měl Kaplický přát? Neumím si představit, že bych měl radost a pocit uspokojení z mé práce, která by musela být lidem vnucena proti jejich vůli.

PS: Oceňuji, že zmiňovaná občanská iniciativa aspoň necítila nutnost krmit nás kydy o tom, jak Kaplického udolala česká malost. To už bych fakt blil. Výstižně k tomuto fenoménu viz zde.

Podle aktuálních zpráv spadly preference zelených skoro ke dvěma procentům.

Voliči zřejmě prokoukli, že avizovaný „nový styl politiky“ se moc nekonal a když už, tak ne v pozitivním smyslu.

Jeden příklady za všechny: biopaliva. Zvýšily cenu paliv a také flaška řepkového oleje dnes nestojí v obchodě dvacku, ale dvojnásobek, protože zemědělci si raději vezmou dotace za to, že ho míchají do nafty. A ekologický efekt? Nějak se nedostavil: na výrobu litru bionafty se spotřebuje více než litr nafty obyčejné…

Jsem jen zvědav, zda i před příštími volbami se tu objeví podobná strana:

• nejprve řekne: „Tři, dva, jedna, teď! Odteď děláme tuhlectu novou politiku, uvidíte ty změny!“
• podpoří ji Havel
• a kdoví, třeba si zaplatí průzkum veřejného mínění, aby ukázala, že má na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny
• nakonec jim to vyjde a budou na jedno volební období v parlamentu i ve vládě