Včera bylo zase 17. listopadu. Havel a spol. se poplácali v médiích po zádech, jak to před devatenácti lety těm komunistům natřeli.

Mladí soudruzi z KSM jim mezitím svým svérázným humorem ukázali, jak byla celá „revoluce“ odfláknutá.

Je to asi jako radovat se z dokončené deratizace, zatímco se vám krysy vesele proplétají pod nohama.

Mimochodem, ten článek o komsomolcích je moc pěkný, člověk až lituje, že nebyl u toho.

Tak třeba mudrování o kapitalismu a pivu (podle nich je tzv. europivo, tedy vynález veskrze socialistický, ukázkou zlého kapitalismu). Pro mě je naopak plusem kapitalismu (když už tomu tak říkáme) to, že si můžu dát pivo, jaké chci, třeba z malých rodinných pivovarů. Ostatně ani takový Bernard, který se proti europivu vymezuje, se k socialismu ani komunismu nějak moc nehlásí.

Nebo se dozvíme, že už soudruh Gottwald vykonal mnoho dobrého (např. poprav) pro obyčejné lidi a byl tedy vlastně už tehdy nadčasově s lidmi pro lidi.

Zatímco v sobotu mladí rozumbradové plkali nad europivem o Gottwaldovi a Leninovi a přemýšleli, jak přerozdělit výsledky mé práce obyčejnému lidu, já jsem měl takové menší obchodní jednání a žasnul jsem, co všechno dovedou aktivní lidé vymyslet, rozvinout a v budoucnu snad i vytvořit

V tu chvíli mě více než kdy jindy přicházelo na mysl ono známé: „Kdo chce, hledá způsoby; kdo nechce, hledá důvody.“ A ti nejzoufalejší potřebují ke svému štěstí různé komunismy…