Ministryně Džamila Stehlíková vymyslela další kravinu. Skoro to vypadá, že se účastní nějakého závodu ve vymýšlení kravin. Neumím si představit, že by ho nevyhrála, ať už „kvalitou“ či kvantitou nabízených nesmyslů.

Tentokrát chce bojovat s konzumací alkoholu mladistvými. Domyslila si, že je to tím, jak je pivo levné a chce nařídit všem výčepům mít aspoň jeden nealko nápoj levnější než nejlevnější alkoholický. Člověk by si už skoro myslel, že pít alkohol třeba ve dvanácti je jistým druhem pokusu o frajerství, ale není tomu tak. Děti jsou prostě jen spořivé.

Džamila je typický produkt soudobého evropského myšlení. V první fázi existuje úředník, který se jen tak dloube v nose a najednou ho přes něj něco praští. Nějaký hrozně palčivý problém, který je třeba urgentně a hlavně tak nějak po socialisticku vyřešit.

V druhé fázi úředník přijde na přičinu problému. Ta je ovšem mylná, daná jen jeho pocity, po alespoň krátkém zamyšlení se dokonce často jeví jako zcela nesmyslná.

Ve třetí fázi úředník navrhne nějakou regulaci, která (je-li nakonec složitě a nesystémově uvedena do praxe), vyřeší asi tak jedno procento původního problému, ale nadělá několik problémů nových.

Zákony se tak zaplevelují hloupostmi, místo aby byly jednoduché a srozumitelné. Směrem k voličům je vysílán vzkaz „my vás před vaší vlastní hloupostí ochráníme, i kdybyste nechtěli“ a soudě podle stoupajícího počtu Džamila-like politiků je to přijímáno docela dobře.