Žijeme sice v Kocourkově, ale i tak mě překvapil aktuální tah Českého telekomunikačního úřadu. Úředníkům se nelíbí, že se na poštách stále častěji zavádí elektronický vyvolávací systém místo starých dobrých front. To je taková ta věc, kdy si po příchodu na pobočku zmáčknete tlačítko a dostanete papírek s číslem, a jakmile se toto vaše číslo objeví na displeji, můžete jít k určené přepážce.

Tento přístup se mi osobně velmi líbí, a to z těchto důvodů:

• nemusím stát v jedné frontě a pak třeba zjistit, že se jiná hýbe rychleji nebo je přede mnou náročný zákazník, jehož odbavení trvá půl hodiny
• nestojí za mnou žádná alienská ochechule tlačící mě vpřed holí a komentující například fakt, že se jí můj pobyt u okénka již zdá moc dlouhý
• podle rozdílu mého čísla a čísla aktuálně svítícího na displeji zhruba vím, kolik mám ještě času
• systém je dokonale spravedlivý, lidé chodí podle svého pořadí, předbíhání je vyloučeno, všechny negativní externality jsou jím potlačeny na minimum
• ve zprávách v televizi jsem viděl i poštovní zaměstnance, kterým to takto vyhovuje – důvod ČTÚ, že jsou „stresováni“, tedy považuji za smyšlený

Podobný systém fungoval svého času i v brněnském ČD centru a nemohl jsem si jej vynachválit. Teď už tam jsou zase zvyjebené fronty. Systém funguje i ve všech bankách, co znám.

Přece jen jsem však objevil jednu chybu: blbci s tím mají problém. Musí zmáčnout tlačítko a sebrat lístek. Musí si vybrat, co vlastně jdou na poštu dělat. Musí u toto zapřemýšlet. Nevymýšlím si; už jsem párkrát viděl nějakého strejce šířícího pivní odér bezradně kroužit pod displejem s čísly. Některý si zřejmě na úřadě stěžoval, případně je jeho zaměstnancem. Snahu ČTÚ chápu tedy jako klasické úřední přizpůsobení se hlupákům na úkor myslících lidí. Stává se to ostatně zvykem.